859

Lidkovice, dle Budějovice, Lidkowitz,
ves u Sedlce. Žer. Záp. I. 50., Blk. Kfsk.
159., Rk. Sl.

Lidla, lidlička, y, f. = kachna. Us. Rgl.

Lidlidlidli! Volání kachen. Us BPr.

Lidlon, u, m., něm. Liedlohn. Že mu
jeho 1. pěkně spraven býti má. NB. Tč.
272.

Lidlovy Dvory, Liedelhöfen, ves u Ka-
šperských Hor.

Lidmaň, ves u Tábora. Blk. Kfsk. 850.,
Sdl. Hr. IV. 371., Rk. Sl.

Lidmaňka, y, f., ves u Tábora; samota
u Vinohrad. Sdl. Hr. IV. 371., Rk. Sl.

Lidmě = klamně. Budeť s ním 1. tržiti
bráně každému kúpiti. Hr. ruk. 407. Vz
Lidmý.

Lidměřice, dle Budějovice, Lidmeritz,
ves u Pohořelic v Brn.; Leimerwitz v Ka-
čersku v prus. Slez.

Lidmibora, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
122.

Lidmila, Lidena. Dal. 44., 45.

Lidmilenství, n. = lidomilství, der Huma-
nismus. Dch.

Lidmirov, a, m. = Ludmirov. D. ol. XII.
621.

Lidmovice, dle Budějovice, Lidmowitz,
ves u Vodňan. Rk. Sl., Arch. VIII. 4.

Lidmý = mámivý, klamný. V Táborsku.
Lg. Vz Lidmě. Za Výb. I. polož: 224. Vý-
znam vlídný smaž.

Lidna, Ludna, y, f., os. jm. D. ol. III.
295., IV. 518.

Lidnatost' poměrná či relativní. Kř. 51.
Proměny 1-sti. Dch. Historické zprávy o 1-sti
čes. země. Vz Pal. Rdh. II. 118.-130., Mus.
1831. 1. 67.-79. — Šf. Strž. II. 60.

Lidnor, a, m., Klothar (svatý). Šd.

Lidnosť. Povstala u nich 1., bohatství a
promysl. Sf. Strž. I. 587. (II. 22.). — L. =
lidstvo. Aby 1. miloval. Výb. II. 769.

Lidnov, a, m., zašlá ves na Mor. D. ol.
VII. 660.

Lidný = lidnatý. L. město. Šf. III. 256.,
Sš. II. 75. Galilea byla velmi lidná, téměř
lidu všudy plná. BR. II. 17. b. Kaštel ovšem
lidný. Ev. olom. 64. Vz Poušť.

Lidobojce, e, m., ávÓQoqióvog, muzo-
vraždný, mužovrah, männerinordend. Vký.

Lidobojný, volks-, menschenscheu. Šm.

Lidobýk, a, m., der Minotaurus. Šm.

Lidoder, a, lidodříč, e, m., der Men-
schenschinder. Rk.

Lidoděsný, menschenschreckend. Šm.

Lidodravec, vce, m., Menschenschinder.
Hdk. Lum. 241 , 259.

Lidohonba, y, f., die Menschenjagd Kv.
1881.

Lidohonec, nce, m., der Seelenverkäu-
fer. Lpř. Sl. I. 83.

Lidohromec Koll. III. 54.

Lidohubec, bce, m., der Menschenver-
tilger. Msn.

Lidohubný, menschenverderbend. Lšk.,
Lpř.

Lidochranič, e, m., der Menschenretter
(eiserne Vorrichtung am Schiffshintertheile).
Šm.

Lidojed, vz Lidojedec, Němc. VI. 156.,
Kram. Slov.

Lidojedec. Šf. Strž. II. 588., Vega I.
37., II. 144.

Lidojedský, menschenfressend. L. král
(lidojedců). Nej.

Lidojedství, n., die Menschenfresserei.
Šm.

Lidokrádež, e, f., der Menschenraub.

Lidokup, ji, lidokupec, pce, m., der Skla-
venhändler. Šm.

Lidokupní, den Sklavenhandel betref-
fend. Šm.

Lidokupný, den Sklavenhandel betrei-
bend. Sm.

Lidomatenice. Pl. II. 86.

Lidomilenství, n. = lidumilnost

Lidomilnosf, i, f. = lidomilost.

Lidomilný, menschenliebend. Tu se ujme
raněného l. družka naděje. Pl. I. 178.

Lidomilstvo, a, n. = lidomilstvl. Pl. I.
181.

Lidomořec, řce, m., der Menscheupei-
niger. Šbr. Zaj. 379.

Lidomorka, y, f. = kořalka. Laš. Tč.

Lidomorna, y, f., der Hungerthurm. Rk.
— L. = nezdravé stavení (n. byt). Us. Rgl.

Lidomorství, n., die Menschenwürgerei.
Dch.

Lidonenávidný, menschenhassend. Tč.
exc.

Lidonenávisť, i, f., der Menschenhass,
die Misantrophie. Šm.

Lidonenávistník, a, m., der Menschen-
hasser, Misantrop. Šm.

Lidonenávistný, menschenhassend, mi-
santropisch. Šm.

Lidopisný, bevölkerungsstatistisch, de-
mographisch. Dch.

Lidoplný, menschenvoll. Nechť se herny
rozléhají 1-né. Pl. I. 27.

Lidoplodný, anthropogonisch. Šm.

Lidoskála, y, f. = skála, fronta z lidu.
Pl. Cf. Lidozeď.

Lidostrážný Atreus = pastýř lidu, loi^v
lawv. Vký.

Lidosvit, a, m, 'Hékwg. Lšk.

Lidotepec, pce, m , der Menschenschlä-
ger. Šm.

Lidotrapný, t(>vóáv(»(j, menschenquälend.
Lpř.

Lidovina, vz Ludovina.

Lidovka, y, f., sam. u Zbirova.

Lidovláda či národovláda=demokratie.
Pal. Rdh. III. 135. Pravoslavské vlastnosti:
pohostinství, 1. a volení krále pouze v čas
vojny. Koll. St. 776.

Lidovládí, lidovládství, n., die Demo-
kratie. Šm., Rk.

Lidovládný. L. správa země, demokra-
tisch, řády. Šf. Strž. I. 584., II. 22.

Lidovost', i, f. = původ z lidu. Dk. Poët.
118. L. filosofie kantovské. SP. II. 172.

Lidovrah, a, m., der Menschenmörder.
Lpř. Sl. I. 54.

Lidovraždivý, menschenmordend. L. ná-
stroje. Koll. II. 138.

Lidový, Volks-. L. píseň, báseň, Dk., Hrb.,
Kos. Ol. I. 288., řeč, Dk., Brt. D. 172.,
poesie, psychologie, Dk., Brt. v Osv. 1884.