Předchozí (858)  Strana:859  Další (860) |
|
|||
859
|
|||
|
|||
Lidkovice, dle Budějovice, Lidkowitz,
ves u Sedlce. Žer. Záp. I. 50., Blk. Kfsk. 159., Rk. Sl. Lidla, lidlička, y, f. = kachna. Us. Rgl.
Lidlidlidli! Volání kachen. Us BPr.
Lidlon, u, m., něm. Liedlohn. Že mu
jeho 1. pěkně spraven býti má. NB. Tč. 272. Lidlovy Dvory, Liedelhöfen, ves u Ka-
šperských Hor. Lidmaň, ves u Tábora. Blk. Kfsk. 850.,
Sdl. Hr. IV. 371., Rk. Sl. Lidmaňka, y, f., ves u Tábora; samota
u Vinohrad. Sdl. Hr. IV. 371., Rk. Sl. Lidmě = klamně. Budeť s ním 1. tržiti
bráně každému kúpiti. Hr. ruk. 407. Vz Lidmý. Lidměřice, dle Budějovice, Lidmeritz,
ves u Pohořelic v Brn.; Leimerwitz v Ka- čersku v prus. Slez. Lidmibora, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
122. Lidmila, Lidena. Dal. 44., 45.
Lidmilenství, n. = lidomilství, der Huma-
nismus. Dch. Lidmirov, a, m. = Ludmirov. D. ol. XII.
621. Lidmovice, dle Budějovice, Lidmowitz,
ves u Vodňan. Rk. Sl., Arch. VIII. 4. Lidmý = mámivý, klamný. V Táborsku.
Lg. Vz Lidmě. Za Výb. I. polož: 224. Vý- znam vlídný smaž. Lidna, Ludna, y, f., os. jm. D. ol. III.
295., IV. 518. Lidnatost' poměrná či relativní. Kř. 51.
Proměny 1-sti. Dch. Historické zprávy o 1-sti čes. země. Vz Pal. Rdh. II. 118.-130., Mus. 1831. 1. 67.-79. — Šf. Strž. II. 60. Lidnor, a, m., Klothar (svatý). Šd.
Lidnosť. Povstala u nich 1., bohatství a
promysl. Sf. Strž. I. 587. (II. 22.). — L. = lidstvo. Aby 1. miloval. Výb. II. 769. Lidnov, a, m., zašlá ves na Mor. D. ol.
VII. 660. Lidný = lidnatý. L. město. Šf. III. 256.,
Sš. II. 75. Galilea byla velmi lidná, téměř lidu všudy plná. BR. II. 17. b. Kaštel ovšem lidný. Ev. olom. 64. Vz Poušť. Lidobojce, e, m., ávÓQoqióvog, muzo-
vraždný, mužovrah, männerinordend. Vký. Lidobojný, volks-, menschenscheu. Šm.
Lidobýk, a, m., der Minotaurus. Šm.
Lidoder, a, lidodříč, e, m., der Men-
schenschinder. Rk. Lidoděsný, menschenschreckend. Šm.
Lidodravec, vce, m., Menschenschinder.
Hdk. Lum. 241 , 259. Lidohonba, y, f., die Menschenjagd Kv.
1881. Lidohonec, nce, m., der Seelenverkäu-
fer. Lpř. Sl. I. 83. Lidohromec Koll. III. 54.
Lidohubec, bce, m., der Menschenver-
tilger. Msn. Lidohubný, menschenverderbend. Lšk.,
Lpř. Lidochranič, e, m., der Menschenretter
(eiserne Vorrichtung am Schiffshintertheile). Šm. |
Lidojed, vz Lidojedec, Němc. VI. 156.,
Kram. Slov. Lidojedec. Šf. Strž. II. 588., Vega I.
37., II. 144. Lidojedský, menschenfressend. L. král
(lidojedců). Nej. Lidojedství, n., die Menschenfresserei.
Šm. Lidokrádež, e, f., der Menschenraub.
Lidokup, ji, lidokupec, pce, m., der Skla-
venhändler. Šm. Lidokupní, den Sklavenhandel betref-
fend. Šm. Lidokupný, den Sklavenhandel betrei-
bend. Sm. Lidomatenice. Pl. II. 86.
Lidomilenství, n. = lidumilnost
Lidomilnosf, i, f. = lidomilost.
Lidomilný, menschenliebend. Tu se ujme
raněného l. družka naděje. Pl. I. 178. Lidomilstvo, a, n. = lidomilstvl. Pl. I.
181. Lidomořec, řce, m., der Menscheupei-
niger. Šbr. Zaj. 379. Lidomorka, y, f. = kořalka. Laš. Tč.
Lidomorna, y, f., der Hungerthurm. Rk.
— L. = nezdravé stavení (n. byt). Us. Rgl. Lidomorství, n., die Menschenwürgerei.
Dch. Lidonenávidný, menschenhassend. Tč.
exc. Lidonenávisť, i, f., der Menschenhass,
die Misantrophie. Šm. Lidonenávistník, a, m., der Menschen-
hasser, Misantrop. Šm. Lidonenávistný, menschenhassend, mi-
santropisch. Šm. Lidopisný, bevölkerungsstatistisch, de-
mographisch. Dch. Lidoplný, menschenvoll. Nechť se herny
rozléhají 1-né. Pl. I. 27. Lidoplodný, anthropogonisch. Šm.
Lidoskála, y, f. = skála, fronta z lidu.
Pl. Cf. Lidozeď. Lidostrážný Atreus = pastýř lidu, loi^v
lawv. Vký. Lidosvit, a, m, 'Hékwg. Lšk.
Lidotepec, pce, m , der Menschenschlä-
ger. Šm. Lidotrapný, t(>vóáv(»(j, menschenquälend.
Lpř. Lidovina, vz Ludovina.
Lidovka, y, f., sam. u Zbirova.
Lidovláda či národovláda=demokratie.
Pal. Rdh. III. 135. Pravoslavské vlastnosti: pohostinství, 1. a volení krále pouze v čas vojny. Koll. St. 776. Lidovládí, lidovládství, n., die Demo-
kratie. Šm., Rk. Lidovládný. L. správa země, demokra-
tisch, řády. Šf. Strž. I. 584., II. 22. Lidovost', i, f. = původ z lidu. Dk. Poët.
118. L. filosofie kantovské. SP. II. 172. Lidovrah, a, m., der Menschenmörder.
Lpř. Sl. I. 54. Lidovraždivý, menschenmordend. L. ná-
stroje. Koll. II. 138. Lidový, Volks-. L. píseň, báseň, Dk., Hrb.,
Kos. Ol. I. 288., řeč, Dk., Brt. D. 172., poesie, psychologie, Dk., Brt. v Osv. 1884. |
||
|
|||
Předchozí (858)  Strana:859  Další (860) |