860

238., moudrosť, filosofie, SP. II. 171., 172.,
láska (lidu, gt. subj.), Kls., písemnictví (pro-
stonárodní).

Lidozeď, zdi, f., die Menschenmauer,
vojsko ve frontě. Pl. Cf. Lidoskála.

Lidoznalec, lce, m., der Menschenkenner.
Dk. Roz. fil. 78.

Lidoznalství, n., die Menschenkenntniss.
Msr. 73.

Lidoznatel, e, m. = lidoznalec. Šm.

Lidoznatelský, menschenkennerisch. Šm.

Lidoznatelství, n. = lidoznalství. Šm.

Lidozrádný, menschenverrathend. L. sku-
tek. Pl. I. 158.

Lidožerný. Lpř. L. modla, Č. Rž. XCV1II.,
myši. Šf. Strž. II. 376.

Lidožravý = lidožerný. Lpř. Sl. 1. 54.
L. obyvatelé těch ostrovů. MPzn.

Lidožrout. Němci v Uhrách o Rusích
a kozácích rozprávky jako o nějakých lido-
žroutech a ukrutnících rozšiřují. Koll. IV.
119.

Lidskohlasý,menschenstimmig.L ústroj.
Dk. Poët. 45.

Lidský = od lidí pocházející. L. naří-
zení, ustanovení, spravedlnosti. Kol. 3. —
L. = člověčí. L. vůle, Kká., slova (lidu),
BO., davce, oppressor populi, Alx. H., meze
(lidí, populorum), Ž. wit. Deut. 8., spasení.
Št. Kn. š. 36. Pro stRach 1. (= lidí; před
lidmi). Alb. 94. b. Ponesú Hriechy lidské
(lidu). BO. Mám na to dobré lidské svě-
domí. Půh. II. 609. Devět řádóv lidských ;
Neb ďábel neprávem jest držal v své moci
lidský národ. Št. Kn. š. 2., 20. Božskému
napřed miesto dáti, lidského nad to nesta-
věti. Krnd. 213. — L. = vlídný. Byl 1.
k židu. Kká. Td. 51. — L. = pro lid, pro
chasu. Napekla jsem 20 štědrovečernic lid-
ských. U Turn. Hk. Měla sem kousek lid-
ské práce. U Dobrušky. Vk. — L, opak
panský. L. pole. U Miletína. Cf. Lid = pod-
daní. Poslice přinesla z pošty psaní panská
a lidská. U N. Kdyně. Psčk. — L. život,
živobytí = druh kysely (begonie). U Čásl.
Kšá. — L. = cizí. V lidském nesekej. Svěd.
1585.

Lidslav, a, m., os. jm. D. ol. VII. 196.

Lidslavice, zašlá ves mor. D. ol. VIII.
37.. 308.

Lidstvo, die Menschheit. Dch. Na jeden
národ 1. spojí se. Vrch. Myth. 1. 218. Do-
liny, vrchy s ludstvom zaplesaly. Trok 49.

Lidštěti, ěl, ění, menschlich werden. Šm.

Lidumil. Šim. 104. Vz Lidomil.

Lidumilnost', i, f. = lidomilnosť. Mour.

Lidumilný, human. Vz Lidomilný. L.
dobroděj, Dk., čin, skutek. Us. Pdl.

Lidumilovnosť, i, f. = lidomilnosť. Mour.

Lidumilovný, human. Vz Lidomilný.
Mour. L. snaha. Kos. Ol. I. 278.

Lidunka, y, f. = kachna. Us.

Liduša, e, f. = kráva bledé barvy. Mor.
Brt.

Liduška, y, f. = Lidmila. — L. = kachna,
die Ente, Us. BPr., Kšá. - L Hra fazo-
lemi na lidušku. Vz Fazole, Km. 1887. 391.,
Brt. Dt. 203. — L. = kostka. Zlínsky. Brt.

Liduvůdce, e, m., der Voiksanführer,
Ochlokrat. Šm.

Lidvík, a, m., os. jm, Půh. II. 321.

Liebigův džbán plynový. Schd. I. 308.,
KP. IV. 415., prášek pekařský. KP. IV. 416.,
S. N.

Liebšteinský z Kolovrat Fr. Aug. Vz
Zl. Jg. 154., 159., 210.-213., 319.

Liebverda, vz Libverda.

Liečiť = líceti. Slov. Loos.

Liečba = léčba. Slov. Loos.

Liečiť = léčiti. Slov. Loos.

Liečivý = léčivý. Slov.

Lieh = líh. Slov. Loos.

Liehovina, y, f. = lihovina. Slov. N.
Hlsk. XIV. 247.

Liehovnictvo, a, n. = líhovnictvo. Slov.
Loos.

Liehovník = líhovník. Slov. Loos.

Liehový = lihový. Slov. Loos.

Liek, u, m. = lék. Slov. Ideme ovce do
lieku brať, ideme do lieku, ideme liek ro-
biť, liečiť = na jaře na salaši dojením ovce
vyměřiť, kolik mléka každá dává, která je
jalová (nedojka),poldojka a celodojka Phľd.
VI. 210.-211. — Dbš. Obyč. 55., 56. Dle
Czm. 119. = ovce počítati.

Lieka, y, f. = nadávka, das Schmäh-
wort, der Spott, Spottname. Lieky dávať,
nachádzať — nadávati, vespotten. Phľd. IV.
204. A šakovie lieke mi dával; Už nemá
ani dobrého slova pro mňa len: Ty hrbaňa,
ty slepana a všakovie lieke mi nachádza.
Phľd. III. 3. 256.

Liekar, a, m. = lékař. Slov. Ssk.

Liekarna, y, f. = lékárna. Slov. Ssk.

Lielova lafetka. KP. IV. 500.

Lien = len, lenivosť. Slov. Katuška sladká
je 1. Vck. III. 8. Vz Leň. - L. = mráz.
Slov. Ssk.

Liena, y. f. = silný provaz. Slov. Ssk.

Lieneti = línati.

Lienka, y, f. = slunečko brouk. Slov.
Zátur. — L., die Mausezeit. Slov. Ssk.

Lier, a. m. — L. Jan, sekretář průmysl,
jednoty a spisov. v Praze. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 145., Bačk. Př. 182., Rk. Sl.

Liesa, y, f. = lísa. Slov. Ssk.

Liesčie, n. = lískový keř. Slov. Ssk.

Licskovica, e, f. = léskovice, lískovice,
prut léskový. Slov. Rr. Sb.

Lieska, y, f. = tenká jedlica, borovina,
smrečina služiaca na rebrík i iné potreb-
nosti. Slov. Rr. Sb.

Lieština, y, f. = lískoví. Slov. Sokl. I.
273.

Lietadlo, a, n. = létadlo. Slov. Loos.

Lietati — lítati. Slov. Ssk.

Lietavice, e, f. = čarodějnice, die Hexe.
Slov. Loos.

Liev, u, m. = lievik. Slov. Ssk.

Lievati = lívati. Slov. Loos.

Lievč, a, m. = lišeň u vozu. Slov. Hdž.
Šlb., Rr. Sb. L. je jedným koncom zapich-
nutý do osy, aby koleso nevyšlo, druhým
horním koncom podpierá rebrinu. Zátur.

Lievik, u, m. = trychtýř, der Trychter.
Slov. L-kom nikomu múdrosti nenaleješ.
Zátur., N. Hlsk. IV. 110.

Lievrit, nerost. Vz Bř. N. 196.

Liezť — lézti. Slov. Loos.

Lig, u, m., vz Ligotačka.