861

Liga míru. Osv. I. 338.

Ligatura = spojení dvou dle jména stej-
ných, dle povahy rozličných tonů; v cho-
ralním zpěvu — dva a více tonů na jednu
syllabu připadajících, S. N.; spojovací oblou-
ček o. Šf. III. 194., Mlt, Cf. Mus. 1888. 92.,
103. — Ligatur o a e s předchozím b, d, p
velmi mnoho v Ž. kl. Vz Jir. Mor. 8.

Lignit, u, m. = hnědé uhlí dřevnaté. Vz
Bř. 234., Hř. 36., Krč. G. 953., S. N., Rk.
SI.

Lignitový důl. Vz Lignit. Hř. 36.

Lignocerový. L. kyselina. Rm. I. 430.

Lignon, u, m., v lučbě, das Lignon. Nz.

Ligo, vz Ligotačka.

Ligot, u, m. = lesk, třpyt, der Glanz,
Schimmer. Slov. L. zlata. Sldk. 548., Koll.
St. 58. A na opasku 1. storaký. Ntr. V. 5.

Ligota, y, f. = ligot. Slov. My vidomí
vidíme na nebi takú 1-tu a velikú jasotu.
Hdž. Šlb. 16. - L., Ellgoth bei Teschen,
ves u Těšína.

Ligotačka. U Slováků jest slovo lig,
ligo (blyštivé vlákno lnu), l (Flittergold),
ligotati se (corruscare) velmi v častém uží-
vání. Koll. St. 173.

Ligotati sa. Slov. Rb., Slav , Hdk. C.
379., Němc. VII. 159. Také laš. a val. Pla-
men světla ligoce. Laš. Tč. Hvězdy se ligo-
tají. Val. Vck. Za ligoce polož: Koll. Zp. I.
360. Čoby sa bol do slnka podíval, tak l-lo
sa to všetko. Dbš. Sl. pov. VII. 63. — kde.
K!as sa ligoce na slniečku jasnom. Koll.
Zp. I. 125. — Cf. Lihotati.

Ligotavosť, i, f. = blyskavosť. Slov.
Bern.

Ligotavý = lesknoucí se, třpytící se,
třpytivý, blyskavý. L. hvězdička. Ntr. V.
23., Laš. Tč., zbroj. Lipa I. 241. Vz Večer-
nica.

Ligôtka, y, f. = věc ligotavá. Slov. Pokr.
Pot. II 186. A co sú to té hviezdy? My-
slíš si, že sú to len také ligôtky a bly-
stočky? Hdž. Čít. 150. — L., Ellgoth bei
Hnojnik, ves u Těšína.

Ligotný = lesklý, schimmernd, glänzend.
Slov. L. hviezdy. Phľd. IV. 248. (VIL 65.).
Hviezdičky, hviezdičky, 1-né sestřičky, čo
že tak kukáte do vážskej vodičky? Bl. Ps
75.

Ligoura A. M. Vz Jg. H. 2. vd. 593.

Ligr, n, m. — nasycený roztok čistého
cukru. KP. V. 133.

Ligrus. Cf. Slb. 530., ČI. Kv. 387., Kram.
Slov., S. N., Rosc. 167., Mllr. 53.

Líh bramborový, čištěný, Dch., netečný,
KP. V. 17., prhový, Ktzr., na moly, der
Schabengeist. Dch. Spiritus aetheris chlo-
rati, líh s chloridem aethylnatým, chlor-
äthylhältiger Weingeist; spir. angelicae, 1
z angeliky, Angelikageist; spin anísi, líh
anisový, Anisgeist; spir. aromaticus, 1. aro-
matický, melisový, kapky melisové, aroma-
tischer Geist, Melissengeist,Karmelitergeist;
spir. Bretfeldi, 1. Bretfeldův, Bretfelďs Spi-
ritus; spir. carvi, 1. kmínový, Kümmelgeist;
spir. cochleariae, 1. lžičníkový, Löffelkraut-
geist; spiritus camphoratus, líh kafrovaný,Kampfergeist; spir. ferri chlorati aethereus,
1. s chloridem železitým, ätherische Eisen-

tinetur; spir. formicarum, 1. mravencový,
Ameisengeist; spir. juniperi, 1. jalovcový,
Wachholdergeist; spir. lavandulae, 1. levan-
dulový, Lawendelgeist; spir. menthae cris-
pae, líh z máty kadeřavé, mátové kapky,
Krauseminzgeist; spir. rosmarini, 1. rosma-
rinový, Rosmaringeist; spir. salis ammon.
anisatus, 1. ammonio-anisový, anisölhältiger
Ammoniakweingeist; spir. salis. ammon. la-
vandul., 1. ammoniolavandulový, lavendelöl-
hältiger Ammoniakweingeist; spir. sapona-
tus, 1. mýdlový, Seifengeist; spir. serpylli,
1. z mateřídoušky. Quendelgeist; spir. sina-
pis, 1. z hořčice, Senfgeist; spir. vini ab-
solutio, líh prostočistý, bezvodný, hydrat
aetheru, absoluter Weingeist, Aethyloxyd-
hydrat; spir. vini rectificatus, líh rektifiko-
vaný,rectificirter Weingeist. Nz. lk. Cf. Kram.
Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Přidáním kvasnic
k cukru ve vodě rozředěnému nabýváme
líhu. Š. a Ž. Láhev na líh. - Cf. Šfk. Poč.
424., 431., Schd. I. 331., 389., 392., KP. V.
401. nn. Rafinace či čištění líhu surového;
Příprava líhu kvašením cukernatých. tekutin
ze řepy nabylých. KP. V. 467., 449.

1. Líha, obyč. cejch. J. tr.

2. Líha, vz Mkl. Etym. 166. — L na
sudy. Mest na líhy do sklepův uložený ve
víno se obrací. Kom. — L. = záhon, lícha.
L. přední, das Vorbeet. Šp. — L. u pro-
vazníků = nástroj, na němž připevněna jsou
vřetena, jež provazy stáčí; 1. jest obtížena
kamením a užívají jí dělajíce lana. U Hořic.
Hk. — L. v tělocviku ku skoku útokem,
das Schräg-, Sturmbrett. Rgl. — L vozu,
der Tragbaum. Us. Pdl. — L. voru, vz
Válec. — L střelby (lože střelby), die La-
fette. S. N. XI. 136. — L., Lyha, ves u Pří-
bramě. Blk. Kfsk 5., Rk Sl., Sdl. Hr. VI.
138..

Lihan, ľuhan, a, m. = lhář. Slov. Rb.
Sb.

Líhancový, Fladen-, Šm.

Lihanec Cf. Mz. v List. fil. 1882. 203.,
Mkl. Etym. 168

Líhání u něho měli. Výb. II. 1444.

Líhanice, vz Léhanice.

Líhanka, y, f., das Ruhebett. Slov. Loos.

Lihanstvo, a, n. = lhářství. Slov. Rb.
Sb.

Líhař, e, m, druh psa. Jír. Anth. II.
Cf. Líhavý.

Líhareň, rně. f. = léhárna Slov. Bern.

Líhárna, vz Léhárna.

Líhať, ľuhať = lháti. Slov. Rr. Sb.
Líhatice, e, f., der Spiritus, die Tinktur.
Šm.

Lihavka, y, f. = trouba či píšťala po-
nocných, die Nachtwächterpfeife. Na Slov.
a ve Slez. Tč. Horalská 1. ozvala se od ko-
stela i ode dvora. Jír. Obr. 148.

Líhavý pes, der Wach-, Haushund. Účet
z r. 1583. Cf. Líhař.

Lihéř = vahadlo, der Balancier. Šp.

Lihéřnictví, n., ve vodním stavit., die
Schwengelkunst. Šm.

Lihéřnina, y, f, das Schwengelwerk.
Šm.

Lihniště, ě, n. = plodiště, plemeniště,
der Brutplatz. Sl. les.



	861

	Liga míru. Osv. I. 338. Ligatura = spojení dvou dle jména stej- ných, dle povahy rozličných tonů; v cho- ralním zpěvu — dva a více tonů na jednu syllabu připadajících, S. N.; spojovací oblou- ček o. Šf. III. 194., Mlt, Cf. Mus. 1888. 92., 103. — Ligatur o a e s předchozím b, d, p velmi mnoho v Ž. kl. Vz Jir. Mor. 8. Lignit, u, m. = hnědé uhlí dřevnaté. Vz Bř. 234., Hř. 36., Krč. G. 953., S. N., Rk. SI. Lignitový důl. Vz Lignit. Hř. 36. Lignocerový. L. kyselina. Rm. I. 430. Lignon, u, m., v lučbě, das Lignon. Nz. Ligo, vz Ligotačka. Ligot, u, m. = lesk, třpyt, der Glanz, Schimmer. Slov. L. zlata. Sldk. 548., Koll. St. 58. A na opasku 1. storaký. Ntr. V. 5. Ligota, y, f. = ligot. Slov. My vidomí vidíme na nebi takú 1-tu a velikú jasotu. Hdž. Šlb. 16. - L., Ellgoth bei Teschen, ves u Těšína. Ligotačka. U Slováků jest slovo lig, ligo (blyštivé vlákno lnu), l (Flittergold), ligotati se (corruscare) velmi v častém uží- vání. Koll. St. 173. Ligotati sa. Slov. Rb., Slav , Hdk. C. 379., Němc. VII. 159. Také laš. a val. Pla- men světla ligoce. Laš. Tč. Hvězdy se ligo- tají. Val. Vck. Za ligoce polož: Koll. Zp. I. 360. Čoby sa bol do slnka podíval, tak l-lo sa to všetko. Dbš. Sl. pov. VII. 63. — kde. K!as sa ligoce na slniečku jasnom. Koll. Zp. I. 125. — Cf. Lihotati. Ligotavosť, i, f. = blyskavosť. Slov. Bern. Ligotavý = lesknoucí se, třpytící se, třpytivý, blyskavý. L. hvězdička. Ntr. V. 23., Laš. Tč., zbroj. Lipa I. 241. Vz Večer- nica. Ligôtka, y, f. = věc ligotavá. Slov. Pokr. Pot. II 186. A co sú to té hviezdy? My- slíš si, že sú to len také ligôtky a bly- stočky? Hdž. Čít. 150. — L., Ellgoth bei Hnojnik, ves u Těšína. Ligotný = lesklý, schimmernd, glänzend. Slov. L. hviezdy. Phľd. IV. 248. (VIL 65.). Hviezdičky, hviezdičky, 1-né sestřičky, čo že tak kukáte do vážskej vodičky? Bl. Ps 75. Ligoura A. M. Vz Jg. H. 2. vd. 593. Ligr, n, m. — nasycený roztok čistého cukru. KP. V. 133. Ligrus. Cf. Slb. 530., ČI. Kv. 387., Kram. Slov., S. N., Rosc. 167., Mllr. 53. Líh bramborový, čištěný, Dch., netečný, KP. V. 17., prhový, Ktzr., na moly, der Schabengeist. Dch. Spiritus aetheris chlo- rati, líh s chloridem aethylnatým, chlor- äthylhältiger Weingeist; spir. angelicae, 1 z angeliky, Angelikageist; spin anísi, líh anisový, Anisgeist; spir. aromaticus, 1. aro- matický, melisový, kapky melisové, aroma- tischer Geist, Melissengeist,Karmelitergeist; spir. Bretfeldi, 1. Bretfeldův, Bretfelďs Spi- ritus; spir. carvi, 1. kmínový, Kümmelgeist; spir. cochleariae, 1. lžičníkový, Löffelkraut- geist; spiritus camphoratus, líh kafrovaný,Kampfergeist; spir. ferri chlorati aethereus, 1. s chloridem železitým, ätherische Eisen-	tinetur; spir. formicarum, 1. mravencový, Ameisengeist; spir. juniperi, 1. jalovcový, Wachholdergeist; spir. lavandulae, 1. levan- dulový, Lawendelgeist; spir. menthae cris- pae, líh z máty kadeřavé, mátové kapky, Krauseminzgeist; spir. rosmarini, 1. rosma- rinový, Rosmaringeist; spir. salis ammon. anisatus, 1. ammonio-anisový, anisölhältiger Ammoniakweingeist; spir. salis. ammon. la- vandul., 1. ammoniolavandulový, lavendelöl- hältiger Ammoniakweingeist; spir. sapona- tus, 1. mýdlový, Seifengeist; spir. serpylli, 1. z mateřídoušky. Quendelgeist; spir. sina- pis, 1. z hořčice, Senfgeist; spir. vini ab- solutio, líh prostočistý, bezvodný, hydrat aetheru, absoluter Weingeist, Aethyloxyd- hydrat; spir. vini rectificatus, líh rektifiko- vaný,rectificirter Weingeist. Nz. lk. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Přidáním kvasnic k cukru ve vodě rozředěnému nabýváme líhu. Š. a Ž. Láhev na líh. - Cf. Šfk. Poč. 424., 431., Schd. I. 331., 389., 392., KP. V. 401. nn. Rafinace či čištění líhu surového; Příprava líhu kvašením cukernatých. tekutin ze řepy nabylých. KP. V. 467., 449. 1. Líha, obyč. cejch. J. tr. 2. Líha, vz Mkl. Etym. 166. — L na sudy. Mest na líhy do sklepův uložený ve víno se obrací. Kom. — L. = záhon, lícha. L. přední, das Vorbeet. Šp. — L. u pro- vazníků = nástroj, na němž připevněna jsou vřetena, jež provazy stáčí; 1. jest obtížena kamením a užívají jí dělajíce lana. U Hořic. Hk. — L. v tělocviku ku skoku útokem, das Schräg-, Sturmbrett. Rgl. — L vozu, der Tragbaum. Us. Pdl. — L. voru, vz Válec. — L střelby (lože střelby), die La- fette. S. N. XI. 136. — L., Lyha, ves u Pří- bramě. Blk. Kfsk 5., Rk Sl., Sdl. Hr. VI. 138.. Lihan, ľuhan, a, m. = lhář. Slov. Rb. Sb. Líhancový, Fladen-, Šm. Lihanec Cf. Mz. v List. fil. 1882. 203., Mkl. Etym. 168 Líhání u něho měli. Výb. II. 1444. Líhanice, vz Léhanice. Líhanka, y, f., das Ruhebett. Slov. Loos. Lihanstvo, a, n. = lhářství. Slov. Rb. Sb. Líhař, e, m, druh psa. Jír. Anth. II. Cf. Líhavý. Líhareň, rně. f. = léhárna Slov. Bern. Líhárna, vz Léhárna. Líhať, ľuhať = lháti. Slov. Rr. Sb. Líhatice, e, f., der Spiritus, die Tinktur. Šm. Lihavka, y, f. = trouba či píšťala po- nocných, die Nachtwächterpfeife. Na Slov. a ve Slez. Tč. Horalská 1. ozvala se od ko- stela i ode dvora. Jír. Obr. 148. Líhavý pes, der Wach-, Haushund. Účet z r. 1583. Cf. Líhař. Lihéř = vahadlo, der Balancier. Šp. Lihéřnictví, n., ve vodním stavit., die Schwengelkunst. Šm. Lihéřnina, y, f, das Schwengelwerk. Šm. Lihniště, ě, n. = plodiště, plemeniště, der Brutplatz. Sl. les.