Předchozí (861)  Strana:862  Další (863) |
|
|||
862
|
|||
|
|||
Líhnoucí stroj, die Brütmaschine. Cf.
KP. III. 295. 298. Líhnouti, vz Lisť. fil. 1882. 193., Mkl.
Etym. 163. — se komu kde. Vrtochy se mu v hlavě líhnou. Sá. — se čím. Hřích, jenž se morem ve Florenci líhl. Hdk. — se od čeho. Od vody sa vši 1'ažú, vom Wasser bekommt man Läuse in den Magen (říkají pijáci). Slov. Zátur. — jak. Vtáky sä tak plienia, že sä liahnu, ľažú. Niektoré sä ľažú len raz do roka, iné dva, tri razy, niektoré i devät ráz. Slov. Hdž. Čít. 177. Lihoměr. Vz Prm. II. č. 20., Schd. I.
390. L. procentový. Mj. 104. Lihopal, a, m. = lihovařič. Dch.
Lihopalna, y, f., die Spiritusfabrik, -bren-
nerei. Šp. Vz Lihovar. Lihopalství, n., die Spiritusbrennerei.
Zpr. arch. Lihotačka, y, f., das Flittergold Šm.
Lihotati se = ligotati se. Jir. Čít. pro
I. tř., Osv. V. 825. Ctnosti, kteréž nejvíce za noci t. j. za útrap a za sužeb se liho- tají. Sš. Výkl. V divné kráse lihotá se z toků jejich okolí. Sš. Bs. 42. Lihovaný, lizovaný; -án, a, o, v lesnicí,,
Lach-, gelachet. Sm. Lihovařič, e, m., der Spiritusbrenner. Us.
Vz Lihovarník. Lihovarnictví. Vz KP. V. 393. nsl.
Lihovarník, a, m., vz Lihovařič.
Lihovarský, Spiritus-. L. průmysl. Dch.
Lihovarství, n., die Spiritusbrennerei.
Kř. Vz Lihovarnictví. Libovati = lisovati. Sl. les. — L. = na
líhy dávati L. pivo. Wtr. Líhovatosť, i, f., die Geistigkeit. Šm.
Vz násl. Líhovičnosť, i, f., der Alkoholismus. Rk.
Lihoviny: pivo, víno, kořalka (likéry,
pálenka, arak, rum). Vz KP. V. 395. Líhovitý, spiritusartig. L. tekutina. Zl.
klasy. Líhovní = lihový.
Líhovnictví, n, die Spiritusbrennerei.
Rk. Líhovník, a, m. = lihovařič. Šm.
Lihový. L. kahan, NA. V. 438., kvašení,
Kk , plamen, Včř. I. 16., praeparat (živo- čicha pro sbírky přírodní), Us. Pdl., stupně, Mj. 105., teploměr. Stč. Zem. 494. L. nápoje. Vz Slov. zdrav. Lihýř, vz Lihéř.
Lich, u, m. = Ucha. Kom. Vz Licho,
Lichý, Mkl. Etym. 167. Lícha, das Beet. Cf. Líha, 2. L. na záp.
Mor. = kus pole, kolik se ho jedním hoze- ním posije, obyč. čtyři kroky zšíří; na Ivan- čicku = pole z lesa vzdělané; v Janošově = úzký záhon, kraj pole při cectě, na Kyjov- 9ku tomu říkají sádek. Na Tišňovsku je malý honeček clómek. Exc. A druh potem kropí líchu a v kruhu se potácí. Štulc. I. 111. Líchač, e, m. = ležák. Slov. Bern.
Lichard Dan., nar. 1812., spis. Šb. Dj.
ř. 2. vd. 265. Lichati se = lichotiti se. U Krumlova.
Bauer. — Často tvářnost' pravdy míchá, v lež a ve zdání se lichá. Koll. IV. 225. |
Lichaven, u, m. = pomník na způsob
dveří sestavený ze tří kamenů. KP. 1. 99. Lichceves, vsi, m., Lichtendorf, vz Li-
choceves. Blk. Kfsk. 1354. Lichenin, u, m. Schd. I. 399., Rm. I
582. Lichenstearový. L. kyselina. Rm. I.
355. Lichevní, -ný. Pl. L. zákon (proti lichvě),
Kaizl. 283., žid. Št. Kn. š. 158. Vědí vše 1-né brody = znají brody cesty lichvářův. Mus. 1874. 119. Lichevník. NB. Tč. 227., BO., Št Kn.
š. 158., 159., 174. L-ci střiebro, zlato viece milují než Boha. Hr. ruk. 267. L. horší nežli žid. Bart. 346. Lichkov, a, m., Lichtenau, ves u Krá-
lík. Blk. Kfsk. 160., Sdl. Hr. II. 278., Rk. Sl. Lichnice, e, f., Lichtenburg, vrch v Čá-
slavsku. Blk. Kfsk. 1354., Rk. Sl. Lichník. Kom., KP. I. 425. — L, a,
m. = zápasník po vylosování zbylý, nema- jící soupeře. V tělocv. Tš. Lichnov, a. m., Lichnau, ves u Místka.
Lichnová, é, f.. Lichten, ves u Peniče
ve Slez. Lichnovský z Voštic, starož. rod slez-
ský. Vz S. N., Rk. Sl. Licho = lichý počet. Vezmi devět vajec,
aby bylo lichém. Ruk. kd. Jsou-li polena sudem, dostane mládence, jsou-li lichem, dostane vdovce. Sš. P. 734. Či je cetno či licho? Slov. Sokl. II. 398.— L. = prázdný, jalový a pod. Jinače kvetou na licho (bez plodu). Dlj. 2. Lichoapoštol, a, m. Sš. Sk. 246., II. 3.
Lichobarvec,. revce, m., neutrales fluss-
saures Cerium. Šrn. Lichoběžec, žce, m. = lichoběžník. Dk.
Lichoběžničitý, deltaförmig, trapezoi-
disch. Rst. 436. Lichoběžničný, lichoběžníkový, írapezo-
idisch, deltaidisch. Nz. Lichoběžník či třapec = čtyřúhelník,
v němž . . . rovnoramenný, NA. V. 3 , do- plňovací momentový. Šln. II. 18. Lichoběžníkový, vz Lichoběžničný. Nz.
Lichoboční = lžiboční, trugseitlich. Vz
Rst. 436. Lichoboký trojúhelník tělesný. Jd. Geom.
II. 22. Lichoceves, vsi, f. = Lichceves, ves u Stře-
dokluk. Tk. IV. 172., Blk. Kfsk. 32., Rk. Sl. Lichočetný. Dk. Poet. 406.
Lichodějně (bezdůvodně) někoho černiti.
Č. Kn. š. 273. Lichodobý rod. Dk. Poet. 233.
Lichohrozen, znu, m. = vrcholík jedno-
ramenný, hroznovitý, se sopkatými vedlé listenů (nikoli v jich úžlabích) stojícími květy. Čl. Kv. XXII. Lichojmenný, ^evócow/iog, nepravý. De-
solda. Vz Lichokrál. Lichoklamný. L. vidění. Msn. Or. 94.
Lichoklas, u, m., od lichohroznu přise-
dlými květy rozdílný. Ol. Kv. XXII., Rosc. 97. L , cincinus, der Wickel. Sl. les. |
||
|
|||
Předchozí (861)  Strana:862  Další (863) |