862

Líhnoucí stroj, die Brütmaschine. Cf.
KP. III. 295. 298.

Líhnouti, vz Lisť. fil. 1882. 193., Mkl.
Etym. 163. — se komu kde. Vrtochy se
mu v hlavě líhnou. Sá. — se čím. Hřích,
jenž se morem ve Florenci líhl. Hdk. —
se od čeho. Od vody sa vši 1'ažú, vom
Wasser bekommt man Läuse in den Magen
(říkají pijáci). Slov. Zátur. — jak. Vtáky
sä tak plienia, že sä liahnu, ľažú. Niektoré
sä ľažú len raz do roka, iné dva, tri razy,
niektoré i devät ráz. Slov. Hdž. Čít. 177.

Lihoměr. Vz Prm. II. č. 20., Schd. I.
390. L. procentový. Mj. 104.

Lihopal, a, m. = lihovařič. Dch.

Lihopalna, y, f., die Spiritusfabrik, -bren-
nerei. Šp. Vz Lihovar.

Lihopalství, n., die Spiritusbrennerei.
Zpr. arch.

Lihotačka, y, f., das Flittergold Šm.

Lihotati se = ligotati se. Jir. Čít. pro
I. tř., Osv. V. 825. Ctnosti, kteréž nejvíce
za noci t. j. za útrap a za sužeb se liho-
tají. Sš. Výkl. V divné kráse lihotá se
z toků jejich okolí. Sš. Bs. 42.

Lihovaný, lizovaný; -án, a, o, v lesnicí,,
Lach-, gelachet. Sm.

Lihovařič, e, m., der Spiritusbrenner. Us.
Vz Lihovarník.

Lihovarnictví. Vz KP. V. 393. nsl.

Lihovarník, a, m., vz Lihovařič.

Lihovarský, Spiritus-. L. průmysl. Dch.

Lihovarství, n., die Spiritusbrennerei.
Kř. Vz Lihovarnictví.

Libovati = lisovati. Sl. les. — L. = na
líhy dávati L. pivo. Wtr.

Líhovatosť, i, f., die Geistigkeit. Šm.
Vz násl.

Líhovičnosť, i, f., der Alkoholismus. Rk.

Lihoviny: pivo, víno, kořalka (likéry,
pálenka, arak, rum). Vz KP. V. 395.

Líhovitý, spiritusartig. L. tekutina. Zl.
klasy.

Líhovní = lihový.

Líhovnictví, n, die Spiritusbrennerei.
Rk.

Líhovník, a, m. = lihovařič. Šm.

Lihový. L. kahan, NA. V. 438., kvašení,
Kk , plamen, Včř. I. 16., praeparat (živo-
čicha pro sbírky přírodní), Us. Pdl., stupně,
Mj. 105., teploměr. Stč. Zem. 494. L. nápoje.
Vz Slov. zdrav.

Lihýř, vz Lihéř.

Lich, u, m. = Ucha. Kom. Vz Licho,
Lichý, Mkl. Etym. 167.

Lícha, das Beet. Cf. Líha, 2. L. na záp.
Mor. = kus pole, kolik se ho jedním hoze-
ním posije, obyč. čtyři kroky zšíří; na Ivan-
čicku = pole z lesa vzdělané; v Janošově =
úzký záhon, kraj pole při cectě, na Kyjov-
9ku tomu říkají sádek. Na Tišňovsku je
malý honeček clómek. Exc. A druh potem
kropí líchu a v kruhu se potácí. Štulc. I.
111.

Líchač, e, m. = ležák. Slov. Bern.

Lichard Dan., nar. 1812., spis. Šb. Dj.
ř. 2. vd. 265.

Lichati se = lichotiti se. U Krumlova.
Bauer. — Často tvářnost' pravdy míchá,
v lež a ve zdání se lichá. Koll. IV. 225.

Lichaven, u, m. = pomník na způsob
dveří sestavený ze tří kamenů. KP. 1. 99.

Lichceves, vsi, m., Lichtendorf, vz Li-
choceves. Blk. Kfsk. 1354.

Lichenin, u, m. Schd. I. 399., Rm. I
582.

Lichenstearový. L. kyselina. Rm. I.
355.

Lichevní, -ný. Pl. L. zákon (proti lichvě),
Kaizl. 283., žid. Št. Kn. š. 158. Vědí vše
1-né brody = znají brody cesty lichvářův.
Mus. 1874. 119.

Lichevník. NB. Tč. 227., BO., Št Kn.
š. 158., 159., 174. L-ci střiebro, zlato viece
milují než Boha. Hr. ruk. 267. L. horší nežli
žid. Bart. 346.

Lichkov, a, m., Lichtenau, ves u Krá-
lík. Blk. Kfsk. 160., Sdl. Hr. II. 278., Rk.
Sl.

Lichnice, e, f., Lichtenburg, vrch v Čá-
slavsku. Blk. Kfsk. 1354., Rk. Sl.

Lichník. Kom., KP. I. 425. — L, a,
m. = zápasník po vylosování zbylý, nema-
jící soupeře. V tělocv. Tš.

Lichnov, a. m., Lichnau, ves u Místka.

Lichnová, é, f.. Lichten, ves u Peniče
ve Slez.

Lichnovský z Voštic, starož. rod slez-
ský. Vz S. N., Rk. Sl.

Licho = lichý počet. Vezmi devět vajec,
aby bylo lichém. Ruk. kd. Jsou-li polena
sudem, dostane mládence, jsou-li lichem,
dostane vdovce. Sš. P. 734. Či je cetno či
licho? Slov. Sokl. II. 398.— L. = prázdný,
jalový a pod. Jinače kvetou na licho (bez
plodu). Dlj. 2.

Lichoapoštol, a, m. Sš. Sk. 246., II. 3.

Lichobarvec,. revce, m., neutrales fluss-
saures Cerium. Šrn.

Lichoběžec, žce, m. = lichoběžník. Dk.

Lichoběžničitý, deltaförmig, trapezoi-
disch. Rst. 436.

Lichoběžničný, lichoběžníkový, írapezo-
idisch, deltaidisch. Nz.

Lichoběžník či třapec = čtyřúhelník,
v němž . . . rovnoramenný, NA. V. 3 , do-
plňovací momentový. Šln. II. 18.

Lichoběžníkový, vz Lichoběžničný. Nz.

Lichoboční = lžiboční, trugseitlich. Vz
Rst. 436.

Lichoboký trojúhelník tělesný. Jd. Geom.
II. 22.

Lichoceves, vsi, f. = Lichceves, ves u Stře-
dokluk. Tk. IV. 172., Blk. Kfsk. 32., Rk.
Sl.

Lichočetný. Dk. Poet. 406.

Lichodějně (bezdůvodně) někoho černiti.
Č. Kn. š. 273.

Lichodobý rod. Dk. Poet. 233.

Lichohrozen, znu, m. = vrcholík jedno-
ramenný, hroznovitý, se sopkatými vedlé
listenů (nikoli v jich úžlabích) stojícími
květy. Čl. Kv. XXII.

Lichojmenný, ^evócow/iog, nepravý. De-
solda. Vz Lichokrál.

Lichoklamný. L. vidění. Msn. Or. 94.

Lichoklas, u, m., od lichohroznu přise-
dlými květy rozdílný. Ol. Kv. XXII., Rosc.
97. L , cincinus, der Wickel. Sl. les.