863

Lichokoutý trojúhelník tělesný. Jd.Geom.
II. 22.

Lichokrál, e, m. = lichý, křivý, nepravý
král, falscher König. Sš. J. 283.

lichokruh, u, m. = Ižikruh, nepravý
kruh. Vz Rst. 436.

Lichokruhý = lžikruhý, falschberingt.
Sl. les. L. rostliny, pseudogyratae. Vz Rstp.
1778., Rst. 436.

Lichokvětcovitý. L. rostliny, lasiope-
taleae: lichokvětec. Vz Rstp. 152, 159.

Lichokvětec, tce, m., lasiopetalum, rostl.
L. rezavý, 1. ferrugineum. Vz Rstp. 159.

Licholičba, y, f. = lichostrojba, přelíče-
nosť, cacozelia. Nz.

Licholichý. L. mocniny imaginární jed-
notky. Stč. Alg. 59. Licholiché číslo, un-
gerad-ungerade Zahl, doppelt ungerade Zahl:
(2n-4-l) (2m+ 1). Nz.

Licholuk, u, m., die Parallaxis. Šm.,
Loos.

Lichomanžel, a, m. = domnělý manžel,
bylo-li manželství s nějakou církevní pře-
kážkou uzavřeno. Bor.
Lichoměrník, a, m., der Schmeichler.
Sm.

Lichomessiáš, e, m , der Antichrist. Sš.
L. 171.

Lichometiti se, sich einschmeicheln.
Tamo polonahé otrokyne vnadou posunkův
a skoků bujnému se lichotí oku Štulc I.
47.

Lichometně = lichotně. L. na někoho
se usmívati. Osv. I. 183.

Lichometný n. lichotný. Mš.

Lichomístný, ungeradstellig, v math.,
na 1., 3., 5. atd. místě. Nz. Vz Lichý.

Lichomocný, ungeradwerthig. Šp. L.
prvky. NA. V. 444.

Lichomoudrý, afterklug. Sm.

Lichopeřený, unpaarig gefiedert. Sl. les.
Vz Sudopeřený, Slb. XLIII., Rst. 436.

Lichoplástevný. L. pletivo. Hg. 187.

Lichoples. Lšk. V MV. pravá glossa.
Pa.

Lichopravný, falschredend, fälschlich.
Šm.

Lichopřeslen, u, m. = papřeslen, ne-
pravý přeslen. L. u pyskatých rostlin oba
vstřícné vrcholíčky (tuto tak zvané polo-
přesleny) úžlabní, lodyhu jak přeslen ob-
klyčující, der Scheinquirl. Čl. Kv. XXII.,
Rst. 436.

Lichora, y, f., eschara, die Rindenkoralle,
Korallrinde. Šm.

Lichoradka. Šfk. Poč. ebem. 189.

Lichořádkový, ungleichzeilig. L. sloka.
Dk.

Lichořečný, nichtsagend. Šm.
Lichoskvělý. L. světobožnosť. Šml. Na
Čerst.

Lichoslabičný, ungleich silbig, impari-
syllabus. Nz., Dk. Poet. 406.

Lichospeřený, unpaarig gefiedert. Nz.

Lichospojba, y, f. = lichovazba, caco-
syndeton. Nz.

Lichostěn, u, m. L. klencový. Bř. N. 40.

Lichostopý, ungleichfüssig. L. verš. Dk.

Lichostraničník, u, m.,Skalenoéder. Šm.

Lichostranník, u, m, Trapezdodekaeder,

ein ungleichseitiges Dreieck. Sm. — L., a,
m., der Faktiöse. Dch.

Lichostrojba, y, f., vz Licholičba

Lichostupňový = lichostupný, ungerad-
zahligen Exponenten habend: x³, y²ⁿ—¹. Nz.

Lichostupný = lichostupňový. Nz.

Lichosudý. L. mocniny imaginární jed-
noky. Stč. Alg. 59.

Lichosvědek, dka, m. = nepravý svě-
dek. Pán u velekněze od 1-dkův obžalován.
Sš. Mr. 61.

Lichoť, i, f. Na L-ti = pole u Smiratic.
BPr.

Lichota, = podvod atd. Dch , Čch. Bs. 78.
V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List.
fil. 1882. 204. Nedá vám uvlečenu býti těmi
1-mi. Sš. II. 58. — L. —- bezpráví. Č. Rž.
XCVIII. — L. = čarodějnice. By tě 1. vzala!
Slez. Šd. — L , y, m. = zlý člověk. Laš.
Brt., Ktz.

Lichotenství, n. = lichotnosí.

Lichotílek, lka, m. = lichotil, jšm.

Lichotina, y, f., Bagatelle, f. Šml.

Lichotiti se k čemu. Tu 1-tí se (moře)
ku břehům tak hebce. Kká. K sl. j. 104.

Lichotivě, schmeichlerisch, listig. L. něco
praviti. Us. Pdl.

Lichotivec, vce, m. = lichotil. Šm.

Lichotivý. L. výrazy. Vz Šrc. 336.-337 ,
Kráva, Ovce, Husa.

Lichotka, y, f., die Schmeichelei; Schmei-
chlerin. Zkr., Hdž. Věr 7l. Zvyklý byl na
1-ky i z kRásných Rtů. Šml.

Lichotnictví, n., die Schmeichelei. Řehák.

Lichotník. Horší jazyk 1-ka nežli kopí
bojovníka. Prov. Dch. Zuřivci na okamžik,
l-ku do smrti se vyhýbej. Sb. uč.

Lichotný. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Mz. v List. fil. 1882. 204 L. slovo. Kká.
L. jména husí: babulky, cibunky, bazicky,
livulky, pilenky, pipulky, pilušky, važinky,
žibule. Mor. Brt. .

Lichotvar, die Bildungsabweichung, Ana-
morphose. Dioptrický 1., dioptrische A., ka-
toptRický, katoptRische. Nz., Sl. les.

Lichoúcta, y, f. = nepravá úcta. Sš. II.
207.

Lichoučitel, e, m. = lichý, nepravý uči-
tel, deR falsche Lehrer. Sš. J. 283. a j.

Lichoúhelník, u, m. = mnohoúhelník,
v němž počet stran jest lichý. Jd. Geom.
I. 60.

Lichouk, a, m. = lichoučitel. Srdnatě
se oněm 1-kům na odpor staví. Sš. II. 55.

Lichouka, y, f. = liché, nepravé učeni.
Nestojte po jich 1-tách. Sš. II. 49.

Lichovati = kus pole slamkami n. vět-
vičkami označiti. Mor. —- L. = líhy dělati.
Šm.

Lichověda, y, f. = věda lichá, nepravá,
která se neopírá o podstatné základy. Čas.
duch., Psp. 5.

Lichoveť, é, m. = Zefyr. Vký.

Lichovic, e, m., os. jm. Arch. I. 169.

Lichovnička, y, f., fem. z lichevník.

Líchovník, u, jm. = náčiní, jímž se dě-
lají líchy. Slez. Šd.

Lichozáře, e, f. = nepravá záře. Sš. Sk.
253.