864

Lichozpeřený, vz Lichospeřený. Čl. Kv.
XXII.

Lichozvuk, u, m. = drsno-, dozvuk, der
Missklang. Nz.

Lichtař, e, m. = rychtář. Us. Rgl.

Lichtenbergova Theres. Jg. H. 1. 2. vd.
593.

Lichtenštein, a, m. Žer. Záp. II. 185.,
Tf. Odp. 389., Blk. Kfsk. 1354., S. N., Sdl.
Hr. I. 40., 242., II. 278., III. 304., IV. 371.,
Hk Sl., Arch. VIL 712., VIII. 595.

Lichva, cf. lichb, abundans, got. leihvan,
strn. líhan. Mkl. aL. 126. L. obilní (v obilí,
J. tr.), úroková, Kaizl. 177 , 282. L. u Ří-
manů Vz Vlšk. 295 Cf. Rk. Sl. Také jie
žádné lichvy z ničehož nespravovala; Z toho
dluhu jí na každý Rok lichvu spravoval;
Čekal půl léta bez lichvy ; Václav za od-
por mluví, že od nie jen sedm zl. jistin-
ných vypuojčil a tu ihned židovka dva zl.
lichvy k tomu přičtla, že jest to 9 zl. uči-
nilo; Bez lichvy státi má do vánoc; Sli-
bujem mu 28 zl. i s lichvou dáti úplně a
docela zaplatiti beze vší výmluvy a nesnází
i bez všech zmatkuov; Máme mu dávati na
každý týden lichvy na tu summu sedm bí-
lých groši; A jestliže co lichvy vzato jest;
Měla-liby na ten duom 1. jíti. NB. Tč. 18.,
27., 30., 69., 222. Kážeť své i s lichvú za-
platiti. Dal. 168. Slibuji platiti jistinu grošů
svrchu psanou s lichvami (úroky) na to
přišlými i s náklady. Faukn. 55. On lichvou
z lichvy dlužníka zžírá, což neřád jest. Kom.
Nemá býti konšelem, ktož na lichvy dává.
Sob. 7. A ty peníze vzali jsú mezi židy na
mě a na ty 1. běžela. Půh. 11. 180. Bude-li
1. rósti na tě, viz pak, by nemusil vysésti
i ze všeho. Exc. Lichvu i nádavek bráti;
Nedávej na lichvu. BO. Peněz i s lichvú
dobyl. ZN. L-vu béřete rádi. Št. Kn. š. 158.
Zvláště mezi kupci a trhovci panuje paní
1., jenž v pravdě móž slúti krádež; Má
vrátiti lichvu to věz zisk z pojčených věcí.
Hus 1. 213., II. 391. L. jest rychlonohá a
dlužníka šlohá. Cf. Ž. wit. 4 5. a j., Tov.
133., Náklad, Sedláni, Přilichviti. O lichvé
měštěnína s židy vz Výb. II 341. — Str.
920. b. v 15. ř. si. užerva oprav v : úšera.
— L. = dobytek, zvi. menší drůbež Slov.,
mor. a u Domažl. Nl., Rb., Brt. Cf. Mkl.
Etym. 168. Sypati lichvě. Němc. Krl. 22.
Trúbo zahuč pannám, aby svú hnaly ze
dvora lichvu. Hol. 358. L. pochybná, zá-
pražná. Vz tato slova L jastrí zprvu očima
a potom sa pustí strečkovať. Rr. Sb. — L-,
,y m., os. jm.

Lichvací = dobytčí, Vieh-. Slov. Ssk.
Každý jarmäk či 1. či výkladný. Čkžk. XI.
90. Vz Lichva.

Lichvač, e, na. = lichvář. Šm.

Lichvář v obilí, der Kornwucherer. J. tr.
L. z tebe i krev vytočí. Mor. Té. Cf. Úžer-
ník.

Lichvečka, y, f. = lichvička, kleiner
Gewinn, Wucher. Šm.

Lichvení, n., das Wuchern. Št. Kn. š.
174.

Lichvice, lichvička, vz Lichva.

Lichviti. Št. Kn. š. 103., 174., Hr. ruk.
267. — na koho. Aby na ně l-li. Št. N.

99. — kde. Pro nezaplacení těch peněz
vzal jsem škod, ježto jsem v židech pro-
lichvil i ještě lichvím (úrok platím). Půh.
II. 108.

Lichvotec, tce, m., der Kupferantimon-
glanz. Šm.

Lichvovati = lichviti. Šm.

Líchy, p., f. = pole u Louček na Mor.
Km.

Lichý = nestejný. V MV. nepravá glossa.
Pa. Cf.List. fil. 1882. 204., Mkl. Etym. 168.
L. částky křivky. Čs. math. X. 94. — L. =
špatný. Té cti nebuď lišší. Anth. I. 3. vd.
XXXVII. Byl to člověk lichého svědomí
Wtr. exc. L. krmivo. NA. IV. 94. L. šat.
V Opav. Zukl. — L. = nepravý. Vše bylo
sen lichý. Vrch. L výmluva, Lpř., řeč, Šbr.,
předsudky, Vrch , slova. Dch. To je lichá
trase. — L = nespravedlivý. L. výtka, Mour.,
strana, die Faktion, žádost'. Mus. — L. =
pouhý. Dva chlapci v lichých plátenkách.
Slov. Phľd. V. 70.

Liirovati, liiren = omáčky z polévky
se žloutky rozmíchati. Hnsg.

Liják střel, Kká., jisker. Vrch. Spustil
se l. Us. Dch. Cf. Sté. Zem, 630. L. květů
pršel. Zr. Zál.

Lijan, u, m. Sekej, synko, sekej 1., své
panence na povíjan. Sš. P. 554.

Lijanec, nce, m.= lívanec. Na již. Mor.
Šd., Džl. L. lije se lžičkou na belešník, be-
leška klade se naň rukou. Šd.

Lijárna, y, f.= lijna, místnost. Rk.

Lijava, y, f. = lijavec. Val. Tč.

Lijavica, e, f. = lijavec Laš. Tč.

Lijec, jce, m., der Giesser. Šm.

Lijecký, Giesser-. Šm. L. uměníi. Řvn.
43.

Lijevý déšť = liják. BO.

Lijotati se = lihotati se. Rk.

Lik, u, m. = počet. Slov. Šf. III. 645.

Líka, y, f. = barva. Slov. V každej koli-
mahe po šest koní a každých šest inej líky.
Dbš. Sl. pov II. 31., Rr. Sb. Líci tu živými
líkami tie smutné pohromy. Orl. II. 256.

Likáma, y, f., antilope caama, eine An-
tilopenart. Šm.

Likárna = lékárna. Šm.

Líkárnice, e, t. = lékárnice. Šm.

Líkárnictví, n. = lékárnictví. Srn.

Líkárník, a, m. = lékárník. Rk.

Likér z čínských pomorančů, Aepfe-
sinen-, dámský, amsterodamský, zázvorový,
karpatský bylinný, karmelitský (šartreska),
Chartreuse-. Šp., Vlč. Cf. Kram., Slov.

Liknati = váhati, zögern, zaudern, läs-
sig sein. Dch. L. nebezpečno, Gefahr im
Verzuge, periculum in mora. Dch. Cf. Lik-
novati.

Liknavec, vce, m. L-vci, ascalabotes, die
Geckonen, v zool. S. N.

Liknavost'. Hus. I. 36.

Liknovati, vz Liknati, Lenovati. — se
čeho = varovati se, vzdalovati se, štítiti
se. Súdcie, jižto sě liknujete súdu (qui
abominabimini Judicium) ; Siona l-la sě jest
duše má (Sion abominata est anima mea).
BO. Liknujíce se poskvrnění světa. ZN.
Neliknoval se chudých. Pass. 515. Málo
sě liknují věčného zatracenie; Příklad dal,