865

abychom se nemocných neliknovali, když
bychom jim prospěti mohli; Ana sě práce
liknuje. Hus 1. 58., III. 362., III. 24. L. se
zlého; Neliknuje sě tělesné nečistoty, když
jest mysl cista. Št. Kn. š. 192., 225. Musieť
(sedláci) se vodě neliknovati. Výb. I. 930. —
v čem. Kdyžbystě sě sebe v tom přieliš
chtěla 1. Št. Kn. š. 96. — s inft. Ale vy-
cházeti na ni (Na žebrotu) sě liknují. Krnd.
48. A já za svú pravdu nechci se 1. ni ma-
lému ni to velikému řádem odpoviedati. Hus
III. 276.

Líkostrojna, y, f. = lékostrojna. Šm.

Likovka, y, f, mlýn u Blatné.

Liktor = kat. ZN.

Likvídam bar, u, m., v lučbě. Vz Km.
II. 372.

Likvidatura, y, f., z lat. = průkazna,
die Liquidatur, Sl. les., Šp. Nález 1-ry. Šp.
L. pro vklady a výplaty, lépe: 1. vkladův
a výplat.

Likvidita, y, f. = prokázanosť (pohle-
dávky), die Liquidität (einer Forderung).
Pr. tr.

Likvidovatel, e, m. = průkazce, der
Liquidator. Šp.

Likvor, u, m. = likér. Us. Šm.

-liký v koliký, toliký. Šf. III. 646.

Lila. Daří se mu 1. = špatně (žertem).
Us Kšť.

Lilákovina, y, f., das Lillacin. Rk.

Lilák = šeřík obecný, modrý bez, syringa
vulgaris. Mllr. 103. Cf. Mkl. Etym. 169.

Lilati, vz Lulati, Lulkati, Mkl. Etym.
172.

Lilecký. Ba 1-ho (eufem. m.: čerta)!
Zlinsky. Brt.

Lileč, lče, m., nyní Lulč, míst. jm. D. ol.
VIII. 44., XI. 50.

Lilek m. lulek. Bž. 18. Cf. Mkl. Etym.
172., Odb. path. III. 826., Kram. Slov., S. N.,
Rosc. 133.. Rk. Sl., Hlb. 1. 36, Čl. Kv.
230., Dlj. 53, Rstp. 1829., 1830., Slb. 358,
Mllr. 20., 62 , 99. Není s ní řeči, jakoby jí
byl někdo lilku dal. Šml.

Lili, lili, lili! Volání na kachny (lilušky).
Us. Brt., Sn.

Liliátko, a, n = malá lilie. Karmar.

Lilie překrásná, 1. superbum, pestrá, 1.
tigrinum, obrovská, 1. giganteum, černá, 1.
nigrum, žlutá, 1. croceum, japanská, 1. spe-
ciosum. Dlj. 76., 77. Cf. Rstp. 1582., Sbtk.
Rostl. 17.—18., 40, 209., 216.-219., 225.,
Slb. 201., Scbd. II. 270., Čl. Kv. 121., Rosc.
110., Mllr. 61., Mkl. Etym 170., Č. Kn. š.
225., Hlb. I. 151., Kram. Slov., Hlb. II. 307.,
I. 151.

Litiice, lilijice. Cf. Krč. G. 360.—361.,
Ves. IV. 42., Schd. II. 540., Brm. IV. 2.
452.

Lilijovec, vce, m. = liliice. Ves. IV. 40.

Lilijovník, u, m., liliodendron tulipi-
fera, der Tulpenbaum. Ves. IV. 72., Sl. les.

Lilijovníkový, Tulpenbaum-. Šm.

Lilík, rostl. BO., Čl. Kv. 232., Rstp. 1128.
— L. = rulík. Hlava má plna jest rosy a
lelíkové mojí kropějí nočních (kadeře). Pís.
Šal. 52., Hus III. 59.

Liliodendr-on, a, n., rostl. Schd. II.
295.

Liliokvětý. Rosc. 109.

Liliosad, u, m. = sad lilií. Pl. I. 202.

Liliovec, narthecium, die Ahrenlilie. Slb.
202.

Liliovitý. L. rostliny. Cf. Rstp. 1578.,
Slb. 193., Schd. II. 269., Rst. 437. — L. =
nálevkovitý, lilienartig. Nz.

Liliovník. Cí. Rstp. 36., Schd. II. 295.,
Rosc. 142.

Liliový. L. ulice v Praze u Klementina.
Tk. VI. 128.

Lili-um. a, n. Bž. 114. Vz Lilie, Rstp.
1582.—1584., Rosc. 110. — L. vodní bílé =
leknín bělostný, nymphaea, die Seerose.
Rstp. 55. — L. lesní či růže z Jericha. Vz
Rstp. 785. Česky neumíme lilium jmeno-
vati, jenž jest květ velmě bielý. Hus II.
358.

Liliumový, Lilien-. L. věnec. Ps.

Lilka, y, f. = lilek. Slov. Bern.

Lilkovina, y, f., das Solanin. Rst. 29.,
437., S. N.

Lilkovitý. L. rostliny a) nolanovité, no-
laneae, b) psívinovité, solaneae, c) durma-
novité, datureae, d) blinovité, hyoscyameae.
Vz tato slova a Rstp. 1117.—1135., Slb.
355, Schd. II. 287., Rosc. 132.

Liluje, e, f. = lilie, kosatec žlutý, die
Wasserschwertlilie. U Olom. Sd.

Liluška, y, f. = kachna (v dětské řeči).
Mor. Brt.

Linian, u, m., breitergossene Strommün-
duug. Šm. — L., a, m., os. jm.— L. Boh.,
f 1845.? Jg. H. 1. 2. vd. 593.

Limb, u, m. = predpeklí. Chasňig ľéčil,
až aji jemu v ľimbé svička dohořéła. Brt.
D. 349. — L. = místo príjemné. Sedí jako
v limbu (pohodlně); Má je jako v limbu
(dobre). U N. Kdyně. Rgl. — L., sam. u Na-
savrk.

Limba. Cf. Rstp. 1436., Rk. Sl., Č. Kv.
81., Schd. II. 273., Mllr. 79., Rosc. .101. L.
má chutné, jedlé jádra. Slov. Hdž. Čít. 192.
L., limbora, jest strom pinus pinea u Slo-
váků, Koll. St. 172., cedr tatranský, roste
ještě nad 1700 m. Pokr. Pot. II. 50. Stojí
1. stojí listu širokého. Sš. P. 161. (563 , 758.).
Vz Limbice.

Limbačka = květ. Slov. Maia som fra-
jera, ako ta 1., ale mi ho zedla susedovie
mačka. Sl. ps. 61.

Limbanový olej, axungia aschiae, das
Aschenfett. Mllr. 20.

Limbečka, y, f. = malá limba. Slov.
Mt S. í. 27.

Limbice, e, f., die Zirbelnuss, it. pignolo,
ovoce limby. Dch.

Limbora, y, f. = limba. Slov. Sl. ps.
290., Koll. Zp. I. 154.

Limbový. L. dřevo, ořech = limba, pi-
nus cedrus, das Cedernholz. Mllr. 79.

Limbus = dělený kruh, jímž úhly a oblou-
ky měříme. Mj. 7., ZČ. I. 18., Schd. I. 185.

Límeček, vz Lem.

Limetník, u, m. = limetta. Šm.

Limíz = leměz. Rk.

Limnický -= bahenní, z řec. Ufivrj. Stč.
Zem. 700.

Limnimetr, u, m. = výdmoměr. Stč.
Zem. 764.

422



	865

	abychom se nemocných neliknovali, když bychom jim prospěti mohli; Ana sě práce liknuje. Hus 1. 58., III. 362., III. 24. L. se zlého; Neliknuje sě tělesné nečistoty, když jest mysl cista. Št. Kn. š. 192., 225. Musieť (sedláci) se vodě neliknovati. Výb. I. 930. — v čem. Kdyžbystě sě sebe v tom přieliš chtěla 1. Št. Kn. š. 96. — s inft. Ale vy- cházeti na ni (Na žebrotu) sě liknují. Krnd. 48. A já za svú pravdu nechci se 1. ni ma- lému ni to velikému řádem odpoviedati. Hus III. 276. Líkostrojna, y, f. = lékostrojna. Šm. Likovka, y, f, mlýn u Blatné. Liktor = kat. ZN. Likvídam bar, u, m., v lučbě. Vz Km. II. 372. Likvidatura, y, f., z lat. = průkazna, die Liquidatur, Sl. les., Šp. Nález 1-ry. Šp. L. pro vklady a výplaty, lépe: 1. vkladův a výplat. Likvidita, y, f. = prokázanosť (pohle- dávky), die Liquidität (einer Forderung). Pr. tr. Likvidovatel, e, m. = průkazce, der Liquidator. Šp. Likvor, u, m. = likér. Us. Šm. -liký v koliký, toliký. Šf. III. 646. Lila. Daří se mu 1. = špatně (žertem). Us Kšť. Lilákovina, y, f., das Lillacin. Rk. Lilák = šeřík obecný, modrý bez, syringa vulgaris. Mllr. 103. Cf. Mkl. Etym. 169. Lilati, vz Lulati, Lulkati, Mkl. Etym. 172. Lilecký. Ba 1-ho (eufem. m.: čerta)! Zlinsky. Brt. Lileč, lče, m., nyní Lulč, míst. jm. D. ol. VIII. 44., XI. 50. Lilek m. lulek. Bž. 18. Cf. Mkl. Etym. 172., Odb. path. III. 826., Kram. Slov., S. N., Rosc. 133.. Rk. Sl., Hlb. 1. 36, Čl. Kv. 230., Dlj. 53, Rstp. 1829., 1830., Slb. 358, Mllr. 20., 62 , 99. Není s ní řeči, jakoby jí byl někdo lilku dal. Šml. Lili, lili, lili! Volání na kachny (lilušky). Us. Brt., Sn. Liliátko, a, n = malá lilie. Karmar. Lilie překrásná, 1. superbum, pestrá, 1. tigrinum, obrovská, 1. giganteum, černá, 1. nigrum, žlutá, 1. croceum, japanská, 1. spe- ciosum. Dlj. 76., 77. Cf. Rstp. 1582., Sbtk. Rostl. 17.—18., 40, 209., 216.-219., 225., Slb. 201., Scbd. II. 270., Čl. Kv. 121., Rosc. 110., Mllr. 61., Mkl. Etym 170., Č. Kn. š. 225., Hlb. I. 151., Kram. Slov., Hlb. II. 307., I. 151. Litiice, lilijice. Cf. Krč. G. 360.—361., Ves. IV. 42., Schd. II. 540., Brm. IV. 2. 452. Lilijovec, vce, m. = liliice. Ves. IV. 40. Lilijovník, u, m., liliodendron tulipi- fera, der Tulpenbaum. Ves. IV. 72., Sl. les. Lilijovníkový, Tulpenbaum-. Šm. Lilík, rostl. BO., Čl. Kv. 232., Rstp. 1128. — L. = rulík. Hlava má plna jest rosy a lelíkové mojí kropějí nočních (kadeře). Pís. Šal. 52., Hus III. 59. Liliodendr-on, a, n., rostl. Schd. II. 295.	Liliokvětý. Rosc. 109. Liliosad, u, m. = sad lilií. Pl. I. 202. Liliovec, narthecium, die Ahrenlilie. Slb. 202. Liliovitý. L. rostliny. Cf. Rstp. 1578., Slb. 193., Schd. II. 269., Rst. 437. — L. = nálevkovitý, lilienartig. Nz. Liliovník. Cí. Rstp. 36., Schd. II. 295., Rosc. 142. Liliový. L. ulice v Praze u Klementina. Tk. VI. 128. Lili-um. a, n. Bž. 114. Vz Lilie, Rstp. 1582.—1584., Rosc. 110. — L. vodní bílé = leknín bělostný, nymphaea, die Seerose. Rstp. 55. — L. lesní či růže z Jericha. Vz Rstp. 785. Česky neumíme lilium jmeno- vati, jenž jest květ velmě bielý. Hus II. 358. Liliumový, Lilien-. L. věnec. Ps. Lilka, y, f. = lilek. Slov. Bern. Lilkovina, y, f., das Solanin. Rst. 29., 437., S. N. Lilkovitý. L. rostliny a) nolanovité, no- laneae, b) psívinovité, solaneae, c) durma- novité, datureae, d) blinovité, hyoscyameae. Vz tato slova a Rstp. 1117.—1135., Slb. 355, Schd. II. 287., Rosc. 132. Liluje, e, f. = lilie, kosatec žlutý, die Wasserschwertlilie. U Olom. Sd. Liluška, y, f. = kachna (v dětské řeči). Mor. Brt. Linian, u, m., breitergossene Strommün- duug. Šm. — L., a, m., os. jm.— L. Boh., f 1845.? Jg. H. 1. 2. vd. 593. Limb, u, m. = predpeklí. Chasňig ľéčil, až aji jemu v ľimbé svička dohořéła. Brt. D. 349. — L. = místo príjemné. Sedí jako v limbu (pohodlně); Má je jako v limbu (dobre). U N. Kdyně. Rgl. — L., sam. u Na- savrk. Limba. Cf. Rstp. 1436., Rk. Sl., Č. Kv. 81., Schd. II. 273., Mllr. 79., Rosc. .101. L. má chutné, jedlé jádra. Slov. Hdž. Čít. 192. L., limbora, jest strom pinus pinea u Slo- váků, Koll. St. 172., cedr tatranský, roste ještě nad 1700 m. Pokr. Pot. II. 50. Stojí 1. stojí listu širokého. Sš. P. 161. (563 , 758.). Vz Limbice. Limbačka = květ. Slov. Maia som fra- jera, ako ta 1., ale mi ho zedla susedovie mačka. Sl. ps. 61. Limbanový olej, axungia aschiae, das Aschenfett. Mllr. 20. Limbečka, y, f. = malá limba. Slov. Mt S. í. 27. Limbice, e, f., die Zirbelnuss, it. pignolo, ovoce limby. Dch. Limbora, y, f. = limba. Slov. Sl. ps. 290., Koll. Zp. I. 154. Limbový. L. dřevo, ořech = limba, pi- nus cedrus, das Cedernholz. Mllr. 79. Limbus = dělený kruh, jímž úhly a oblou- ky měříme. Mj. 7., ZČ. I. 18., Schd. I. 185. Límeček, vz Lem. Limetník, u, m. = limetta. Šm. Limíz = leměz. Rk. Limnický -= bahenní, z řec. Ufivrj. Stč. Zem. 700. Limnimetr, u, m. = výdmoměr. Stč. Zem. 764. 422