866

Limoník, u, m., der Limonenbaum. Šm.

Limonit, u, m. = hnědel, Brauneisen-
stein, nerost. Hř., Bř. N. 155., 241., Šfk.
Poč. 338., 341., S. N.

Limoni-us, a, na., limonius, brouk. L.
válcovitý, 1. cylindricus, černonohý, 1. ni-
gripes, Bructerův, 1. Bructeri, malý, 1. par-
vulus. Kk. Br. 209., 210.

Limonka rostl. Cf. Slb. 291., 375., Dlj.
61., Rstp. 1239. — L. = hruška císařská.
Mor. Brt.

Limoun, u, m. = citron, citrín, ovoce
limouníku, citroníku. Rstp. 190.

Limouník, u, m., odrodek citroníku tned-
ského, vz Limoun. Rstp. 190.

Limovati = lemovati. Slov. Bern.

Limpa, y, f., der Streicher zum Malz-
dörren. Šp.

Limpín, a, m., čásť Lanžhota na Mor.
Brt.

Limpora, y, f. = limbora. Slov. Hdž.
Šlb. 88.

Limuzy, Limus, ves u Čes. Brodu. Blk.
Klsk. 526.

Lin, lnu, m. = len, der Flachs. Laš. Tč.

Lín ryba, tinca. Sv. ruk. 320. a., Schd.
II. 498. Ty's dnes jako línek (ulízaný, oho-
lený, hladký). U Rychn. Cf. Kram. Slov.,
Mkl. Etym. 170. — L, u, m. = olíňaná
(svlečená) kůže hadí. Val. Vck. Zlinsky.
Brt. — L. = kostrbatý kámen v proudech
štěchovických. Světz. 1869. 406.

1. Lina = linie. Bdž. 118., 119., Sš. 1.
6., Vyb. II. 1339.

3. Lina, pol. = provaz, lana. Hř. 36.
Zina = najhrubší povraz (provaz), aké sú
na př. na lodi. Slov. Zátur. — L , ovčárna
u Lubence.

Linajka, y, f. = linka, die Linie. Val.
Vck. Slov. Bern.

Linajovať = linkovati. Slov. Bern.

Línati. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 211.,
Mkl. Etym. 170.

Linba, y, f. = limba.

Linčavka, y, f., pholis, plaz. L. sliznatá,
ph. laevis. Brm. III. 3. 146.

Linda, vz Topol, Rstp. 1408., Rk. Sl.,
Sbtk. Rostl. 20, 112., 125.-127., Rosc. 118.,
Čl. Kv. 146., Slb. 269. Podívej se milá na
tú suchú lindu, až se rozzelená, teprv k tobě
přindu. Sš. P. 377., Brt. P. 55. — L , jm.
feny. — L., ves u Kaplice v Buděj. Blk.
KM. 655., Sdl. Hř. III. 304., Rk. SI. —
L., y, m., os. jm. — L. Jos., nar. v Nov.
Mitrovicích. 1793.-1834., spisov. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 124., Bačk. Písm. I. 929., Jg. H.
1. 2. vd. 593., Šb. Dj. ř. 2. vd. 266 , S. N.,
Pyp. K. II. 542., Zl. Jg. 180., 237., Rk. Sl.

Lindák, a, m., druh stehlíku. Zlinsky.
Brt.

Lindava na Mor. u Podstaty (také Lin-
denov). — L., Lindenau, ves v Litoměř.;
Lindau, ves Chebsku; L. Horní a Dolní,
Ober-, Unter-Lindau, vsi v Chebsku ; Lin-
dau, mě. v Bavorsku. Rk. Sl.

Lindenov, a, m., vz Lindava.

Linderačka, y, f., osada u Opavy.

Lindička, y, í. = demin.: linda. Aj vím
já lúčku zelenú, na ni 1-ku sázenú. Sš. P. 2.

Lindík, u, m. = topol. U Kyjova. Rgl.

Lindner, a, m., os. jm. — L. Gustav,
dr. fil. a prof. ces. univers., nar. v Rožďa-
lovicích, 1828.-1889. Vz Tf. H 1. 3. vyd.
188.-200., Km. 1887. 439., Krok. 1888. 102.,
Mus. 1882. 489., Tf. Mtc. 236 , Bačk. Př.
155., Rk. Sl.

Lindry, pl., v tkadlcovství. Mtc. 1882.
159.

Linduš, vz Lindiš. Reš.

Linduša, e, f. = jm. krávy barvy kmene
topolového; linda = topol. Mor. Brt.

Ĺinduščí ml uva. Linduška (kotvrla, alauda
arborea) zpívá: 1. Šlahaj, šlahaj bičem, bi-
čem, chyť bílú za hřivu, až (= ať) ťa ne-
vyvrátí do břihu (do břehu, do kopce). 2.
Piluj (= buď pilen, ponáhluj se), piłuj! sej
sej sej! 3. Sej sej sej sej sej sej, ponáhli
se, ponáhli se; sejte, děvčátka, karafiju!

4. Sedláčku, sé sé sé, míru míru míru, dvě
dvě dvě! 5. Sej sej sej, Matějů, jak nena-
seješ, nebudeš mět nic na zimu. Km. 1886.
360., Brt. Dt. 48. Linduška napomíná zjara
sedláka: Vorej vorej! sej sej! Er. P. 24.

Linduška. L-ky, anthinae. L. lesní, an-
thus arboreus, Baumpieper, m.; luční, a.
pratensis, der Wiesenpieper, die Wiesen-,
Krautlerche; obecná, a. pratensis, a. arbo-
reus (alauda arborea), die Feldstelze, Heidel-
blume; rolní, a. campestris, der Brachpie-
per; rudokrká, a. cervinus; skalní či temná,
a. obscurus; veliká, a. Richardi, der Sporen-
pieper; vodní, a. aquaticus, a. spinoletta, der
Wasserpieper, das Greinerlein. Sl. les., Brm.
II. 2. 264.-272., Schd. II. 442., Kram. Slov.,

5. N., Rk. Sl., Linduščí. L., alauda fistu-
lans, bloudící lodi na pravou cestu přivádí.
Us. — L , sam. u Mníška.

Lindyš, vz Lindiš. Jsi červený jako 1.
V Krkonš. Cf. Sdl. Hr. II. 167.

1. Líně. Skoro 1. odvětila. Vrch.

2. Líně, Lihn, ves u Stoda. Rk. Sl.
Linearní, -ný. L. rozměry, měřítko, ZČ.

I. 11., 28., rovnice, Zh. 23., perspektiva,
výstřednost, lineare Excentricität, Jrl. 403.,
426., výraz, číslo, dělitel, činitel, tvar, Jd.
Geom. IV. 2. 18., roztažnosť, Mj., krásno.
Dk.

Linecký. L. předměstí v Budějovicích.
L. těsto máslové. Vz Prm. III. č. 15.

Líneček, vz Lín.

Linek, nka, m., mlýn u Čimelic.

Linguistický, linguistisch. Důležitost 1.
studia. List. fil. II. 208.

Linha, y, m., os. jm. — L Kar., dr. a
advok., nar. 1833., + Rk. Sl.

Linhačka, y, f., corrigiola, das Strand-
kraut. Šm.

Linhart, a, m. L z Sleze atd. Zžk. 8.
Cf. Blk. Kfsk. 1354., Arch. VII. 712.

Linhartice, dle Budějovice, Ranigsdorf,
ves u Mor. Třebové. Tk. VII. 277.

Linhartovský Dvůr u Čes. Brodu.

Linia, e, f. = několik domkův u Vse-
tína.

Liniatura, y, f. L. ku př. latinského
písma. Vz Km. 1887. 215.

Linice, dle Budějovice, Hlinitz, ves u Tá-
bora. Také Hlinice. Blk. Kfsk. 495.