Předchozí (865)  Strana:866  Další (867) |
|
|||
866
|
|||
|
|||
Limoník, u, m., der Limonenbaum. Šm.
Limonit, u, m. = hnědel, Brauneisen-
stein, nerost. Hř., Bř. N. 155., 241., Šfk. Poč. 338., 341., S. N. Limoni-us, a, na., limonius, brouk. L.
válcovitý, 1. cylindricus, černonohý, 1. ni- gripes, Bructerův, 1. Bructeri, malý, 1. par- vulus. Kk. Br. 209., 210. Limonka rostl. Cf. Slb. 291., 375., Dlj.
61., Rstp. 1239. — L. = hruška císařská. Mor. Brt. Limoun, u, m. = citron, citrín, ovoce
limouníku, citroníku. Rstp. 190. Limouník, u, m., odrodek citroníku tned-
ského, vz Limoun. Rstp. 190. Limovati = lemovati. Slov. Bern.
Limpa, y, f., der Streicher zum Malz-
dörren. Šp. Limpín, a, m., čásť Lanžhota na Mor.
Brt. Limpora, y, f. = limbora. Slov. Hdž.
Šlb. 88. Limuzy, Limus, ves u Čes. Brodu. Blk.
Klsk. 526. Lin, lnu, m. = len, der Flachs. Laš. Tč.
Lín ryba, tinca. Sv. ruk. 320. a., Schd.
II. 498. Ty's dnes jako línek (ulízaný, oho- lený, hladký). U Rychn. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 170. — L, u, m. = olíňaná (svlečená) kůže hadí. Val. Vck. Zlinsky. Brt. — L. = kostrbatý kámen v proudech štěchovických. Světz. 1869. 406. 1. Lina = linie. Bdž. 118., 119., Sš. 1.
6., Vyb. II. 1339. 3. Lina, pol. = provaz, lana. Hř. 36.
Zina = najhrubší povraz (provaz), aké sú na př. na lodi. Slov. Zátur. — L , ovčárna u Lubence. Linajka, y, f. = linka, die Linie. Val.
Vck. Slov. Bern. Linajovať = linkovati. Slov. Bern.
Línati. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 211.,
Mkl. Etym. 170. Linba, y, f. = limba.
Linčavka, y, f., pholis, plaz. L. sliznatá,
ph. laevis. Brm. III. 3. 146. Linda, vz Topol, Rstp. 1408., Rk. Sl.,
Sbtk. Rostl. 20, 112., 125.-127., Rosc. 118., Čl. Kv. 146., Slb. 269. Podívej se milá na tú suchú lindu, až se rozzelená, teprv k tobě přindu. Sš. P. 377., Brt. P. 55. — L , jm. feny. — L., ves u Kaplice v Buděj. Blk. KM. 655., Sdl. Hř. III. 304., Rk. SI. — L., y, m., os. jm. — L. Jos., nar. v Nov. Mitrovicích. 1793.-1834., spisov. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 124., Bačk. Písm. I. 929., Jg. H. 1. 2. vd. 593., Šb. Dj. ř. 2. vd. 266 , S. N., Pyp. K. II. 542., Zl. Jg. 180., 237., Rk. Sl. Lindák, a, m., druh stehlíku. Zlinsky.
Brt. Lindava na Mor. u Podstaty (také Lin-
denov). — L., Lindenau, ves v Litoměř.; Lindau, ves Chebsku; L. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Lindau, vsi v Chebsku ; Lin- dau, mě. v Bavorsku. Rk. Sl. Lindenov, a, m., vz Lindava.
Linderačka, y, f., osada u Opavy.
Lindička, y, í. = demin.: linda. Aj vím
já lúčku zelenú, na ni 1-ku sázenú. Sš. P. 2. |
Lindík, u, m. = topol. U Kyjova. Rgl.
Lindner, a, m., os. jm. — L. Gustav,
dr. fil. a prof. ces. univers., nar. v Rožďa- lovicích, 1828.-1889. Vz Tf. H 1. 3. vyd. 188.-200., Km. 1887. 439., Krok. 1888. 102., Mus. 1882. 489., Tf. Mtc. 236 , Bačk. Př. 155., Rk. Sl. Lindry, pl., v tkadlcovství. Mtc. 1882.
159. Linduš, vz Lindiš. Reš.
Linduša, e, f. = jm. krávy barvy kmene
topolového; linda = topol. Mor. Brt. Ĺinduščí ml uva. Linduška (kotvrla, alauda
arborea) zpívá: 1. Šlahaj, šlahaj bičem, bi- čem, chyť bílú za hřivu, až (= ať) ťa ne- vyvrátí do břihu (do břehu, do kopce). 2. Piluj (= buď pilen, ponáhluj se), piłuj! sej sej sej! 3. Sej sej sej sej sej sej, ponáhli se, ponáhli se; sejte, děvčátka, karafiju! 4. Sedláčku, sé sé sé, míru míru míru, dvě
dvě dvě! 5. Sej sej sej, Matějů, jak nena- seješ, nebudeš mět nic na zimu. Km. 1886. 360., Brt. Dt. 48. Linduška napomíná zjara sedláka: Vorej vorej! sej sej! Er. P. 24. Linduška. L-ky, anthinae. L. lesní, an-
thus arboreus, Baumpieper, m.; luční, a. pratensis, der Wiesenpieper, die Wiesen-, Krautlerche; obecná, a. pratensis, a. arbo- reus (alauda arborea), die Feldstelze, Heidel- blume; rolní, a. campestris, der Brachpie- per; rudokrká, a. cervinus; skalní či temná, a. obscurus; veliká, a. Richardi, der Sporen- pieper; vodní, a. aquaticus, a. spinoletta, der Wasserpieper, das Greinerlein. Sl. les., Brm. II. 2. 264.-272., Schd. II. 442., Kram. Slov., 5. N., Rk. Sl., Linduščí. L., alauda fistu-
lans, bloudící lodi na pravou cestu přivádí. Us. — L , sam. u Mníška. Lindyš, vz Lindiš. Jsi červený jako 1.
V Krkonš. Cf. Sdl. Hr. II. 167. 1. Líně. Skoro 1. odvětila. Vrch.
2. Líně, Lihn, ves u Stoda. Rk. Sl.
Linearní, -ný. L. rozměry, měřítko, ZČ. I. 11., 28., rovnice, Zh. 23., perspektiva,
výstřednost, lineare Excentricität, Jrl. 403., 426., výraz, číslo, dělitel, činitel, tvar, Jd. Geom. IV. 2. 18., roztažnosť, Mj., krásno. Dk. Linecký. L. předměstí v Budějovicích.
L. těsto máslové. Vz Prm. III. č. 15. Líneček, vz Lín.
Linek, nka, m., mlýn u Čimelic.
Linguistický, linguistisch. Důležitost 1.
studia. List. fil. II. 208. Linha, y, m., os. jm. — L Kar., dr. a
advok., nar. 1833., + Rk. Sl. Linhačka, y, f., corrigiola, das Strand-
kraut. Šm. Linhart, a, m. L z Sleze atd. Zžk. 8.
Cf. Blk. Kfsk. 1354., Arch. VII. 712. Linhartice, dle Budějovice, Ranigsdorf,
ves u Mor. Třebové. Tk. VII. 277. Linhartovský Dvůr u Čes. Brodu.
Linia, e, f. = několik domkův u Vse-
tína. Liniatura, y, f. L. ku př. latinského
písma. Vz Km. 1887. 215. Linice, dle Budějovice, Hlinitz, ves u Tá-
bora. Také Hlinice. Blk. Kfsk. 495. |
||
|
|||
Předchozí (865)  Strana:866  Další (867) |