870

t.j. kříž tlačil pán všeho světa, ano mu
po patách črvené víno teče. Hus I. 336.
Kteří císařové tu starobylou zvyklosť Čechů
(právo voliti si krále) zmenili a do tak
úzkých lisic vehnali (ono právo příliš ob-
mezili). Skl. V. 357.

Lísice, e, f. = místo pro dobytek lísami
ohrazené, der Nothstall. Pr. tr.

Lisický, ého, m., os. jm. Žer. Záp. I.
183.

Lisička, y, f., vz Lis.

Lisina, y, f. = skvrna vystupující za
velmi studeného kvasení, kalter, kahler
Fleck. Suk.

Lisk, u, m. = lískový keř, die Hasel-
staude. Na Hané. Bkř. Vz Líska, 2. — L. =
políček. Mor. Brt. D. 228.

Liška, y, f., lisky, louka u Kojetína a j.

2. Líska obecná, c. avellana, die Hasel,
der Kläterbusch, trubkovitá, c. tubulosa,
turecká, c. colurna, türkische Hasel, rohatá,

c. cornuta, die Hahnnuss. Cf. Rstp. 1400.,
Kram. Slov., Rosc. 119., Čl. Kv. 138., Schd.
II. 275., Slb. 282., Sbtk. Rostl. 14., 108.,
175.—184., 324. — V MV. nepravá glossa.
Pa.

3. Liska, y, m., os. jm. D. ol. X. 445.
Liskačka. Vz Levatra, Palaestra.
Liskaňa, ě, f. = liskačka. Mor. Brt. Vz

Palaestra.

Liskanec také = pod-, nálesník. Val.
Vck.

Liskanka, y, f. = dětská hra. Trok. 46.

Liskati co: míč, habán.-— čím: liskač-
kou, liskanou, palestrou. Us. — se = lesk-
nouti se. Liskne sa, len sa tak slnca od
neho odráža. Mt. S. I. 91.

Liskavec, vce, m. — políček. Brt. D.
228.

Liské, ého, n., Liskay, ves u Čes. Dubu,
vzLisek; Liskej, ves u Křelovic. Blk. Kfsk.
1355., Rk. Sl.

Liskní Dvůr (Lyšá), Lissa, ves u Něm.
Brodu

Liskonoh, a, m. L. úzkozobý, lobipes
hyperboreus, schmalschnäbliger Wasser-
treter; šedý, phalaropus fulicarius, Wasser-
treter. Sl. les.

Liskov, vz Lesíkov.

Lískovčí, n. = lískový keř. Us. Řezn.

Lískovec, vz Léskovec. — L., Leskau,
ves u Brna; Liskowetz, ves u Nedvědic. —
L., os. jm. Tf. Odp. 371. — L. = návrší
u Kaniček, u Němčic v Pís. BPr.

Lískovice, dle Budějovice, Liskowitz, ves
u Hořic. Blk. Kfsk. 1355., Sdl. Hr. V. 363.,
Rk. Sl. — L, guevuinia, die Guevuinie,
rostl. L. obecná, g. avellana. Vz Rstp. 1292.

Lískovina = lískový les, der Haselwald.
Sl. les. Kam tyto septy ve trávě a loubí,
kam se derou cvrky 1-nou? Pl. l. 231.

Lískovitý, haselstrauchartig. Šm.

Lískovnice, e, í., demas, motýl. L. šedá,

d. coryli. Kk. Mot. 178. — L., guevina,
rostl. Šm.

Lískovník, a, m. = lískovnice.

Lískový. L. plocha (na lísky ve hvozdě).
Zp. arch. VII. 61. — L., haseln. Lískovou
masti někoho mazati (lískovou holí). Us.

Dch. — Na l-vé louce, Liskauer Wiese,
myslivna u Třebechovic.

Liskůvka, y, f. = lískovka. Laš. Tč.

Lišky, ves u Jablunkova. Blk. Kfsk. 222.

Lisňati = lesknúť. Slov. Ssk.

Lisnice, mlýn u Sedlčan.

Lisnúť sa, glänzen. Slov. Loos.

Lisoceďák, u, m. = lisofiltr, der Press-
filter. Šp.

Lisofiltr, u, m. = lisoceďák. Šp.

Lisotisk, u, m., der Pressdruck.

Lísov, a, m , Lissowa, ves u Štoda. Arch.
IV. 35., VII. 629., Blk. Kfsk. 1355., Sdl.
Hr. I. 255., V. 276., Rk. Sl.

Lisovací, Kelter-. L. deska, ZČ. I. 283.,
plechy, rourky, šátky, látky. Wh.

Lisovačka, y, f., das Presstuch. Dch.

Lisování, n., das Keltern. L cihel; způ-
sob 1. Šp.

Lisovaný; án, a, o, gekeltert, gepresst.
L. kamenné uhlí, Dch., droždí, Presshefe,
květiny, cihly, Us., houba. S. N. V. 974.

Lisovatý, lisový, fuehsroth. Rst. 437.

Lisovec, vce, m. Vz Sdl. Hr. V. 37.

Lisovice, dle Budějovice, Lisowitz, ves
u Zlonic; Lissowitz, ves u Březnice a u Ví-
škova. Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 335., Rk.
Sl.. Sdl. Hr. VI. 277.

Lisovna, vz KP. V. 174., Vlšk. 105.

Lisovní písť, Stempel, ráz, -stoss, pumpa,
prostor, trouba, pytel, plech. Šp. Vz Lisový.

Lisový, vz Lisovní. L. písť, pumpa, vá-
lec. ZČ. I. 282., 283., 284. — L. = lisovatý.
Rstp. 437.

List má určitě oddělenou stopku, lupen
vychází z jakéhosi základního dříku bez
určité, oddělené stopky. U Soběslavě. Roz-
díl mezi 1. a lupenem vz v Lupen. Svinutí
listů pupenových, die Knospenblattfaltung,
vernatio foliorum, členosměr listů, die Kno-
spenblattlage; pochva, povrch, žebra, žíly
atd. listu. Sl. les. Pískání na list. Us. Jdu
na list (= listí). Us. Vck. Kolik je na stromě
listu? Kolik stopek. Mor. Brt. Dvanáctým
listem vetříček už vane (už tomu 12 let).
Brodž. Cf. Blatt, Blätter, Knospenblätter ve
Sl. les., Slb. XLIII., X., Rst. 437. Rozdě-
lení listů vz také v Rosc. 176.—177., Rk.
SI. — L. = tenká plocha. Náš stůl má ku-
latý list (tabuli). U Rychn. Črk. Srnce na
list (do lopatky) střeliti. NA. IV., 116. Pod-
lebnice skládá se ze dvou listů. Šv. 40. Ne-
bere listu před ústa, lépe: mluví bez obalu.
Brt. Vz Ohrádka. Obraťme list (knihy =
mluvme o jiném). Us. Rgl. -- L.= psaní. L.
jednoduchý, rekommandovaný, vyplacený,
dotazovací, zpáteční, nákladní, výběrčí, Us.,
poučný, poradný, důvěrný, poručný, ozna-
movací, napomínací, zvací, jednací, Ml., ká-
ravý, Šmb., přivolující, Zustiramungs-, Šp.,
poselací. Št. Kn. š. 5. L. přátelský, omlu-
vitý, zábavný, poučovací, jednací. Vz Jg.
Slnosť. 86., 97., 98. L. obranní, Arch. VII.
200., odpovědný, 276., 283., 319., 353.-355.,
záškodní, 213., 284., Arch. VIII. 612. L. bez-
pečné, glejtovné, hlavní, královské, landfridní,
na kšaft, mocné, napomínací, pro berni, na
dědictví, odpovídací, poselací, přiznavací,
promlčené, půhonné, smluvní, sněmovní,
úmluvné, upomínací, věnné, veřejné, věřicí,