878

Lišče, vz Liška.

Liščí. Ž. wit. 62. 11. L. plémě. Dch. L.
rodina na vycházce. KP. III. 348. L. vra-
bec, Fuchssperling, Dch., hrúd, vz Hrúd.—
L. jablko. Cf. Odb. path. III 830., Slb. 387.,
Mllr. 79. — L. ocas, haděnec, echium vul-
gare, der Natterkopf. Slb. 364. Val. Vck.
L. ocas = vrbice, vlčí ocas, kyprej, lythrum,
dur Weiderich. Slb. 556., Mllr. 10., 11., 64.
L. víno (plané), vitis vulpina, der Fuchs-
wein. Mllr. 112. L. višně = baborolka, phy-
salis Alkekengi, Judenkirsche. Mllr. 79. L.
chvost, amaranthus caudatus. Slov. Rr. Sb. —
L. Louka. Čechy I. 243., 250. - L Doly =
lesní stráň u Vamberka. Krč. — L. Kamna,
Fuclisofen, sam. u Lhoty Německé — L.
Kotce, ves u Turnova.

Liščiak, a, m. = lišák, der Fuchs. Slov.
Lous.

Líščina, y, f, die Haselstaude. Laš. Tč.,
Slov. Rgl.

Líščisko, a, n. = lískový prut. Mor.

Liščistý = lišce podobný, červený jako
liška. Mor. Brt. L. N. L 225.

Liščiti = udeřiti, tisknouti. Mor. Kch.—
koho. Skočil s koňa, zatočil se, liščil děvče
a zasmíl se. Sš. P. 192. — se komu kde.
Šabla se mu na slunci liščí (blyští). Laš.
Tč. — koho jak: po hubě. Zlínsky. Brt.

Liše = plaše, scheu. L na koho vzhlé-
dati. Pern. 334.

Lišej, eezema, L. chrástovitý, e. impetí-
gmosum, ohraničený, e. marginatum, pupen-
covatý, e. papulosum, neštovicovitý, e. pu-
stulosum, červený, e. rubrum, šupinovitý,
e. squamosum, puchýřovitý, e. vesiculosum.
Nz. lk. L. náhlý, e. acutum, povšechný či
všeobecný, e. universale, zpRuhový, e. in-
tertrigo, počasný, e. chronicum, červeňový,
e. erythematosum, mokvavý, e. madidans
(Rubrum), Rozsedlinový, e. Rhagadiforme, tr-
hlinovitý, e. fissum, štěrbinovitý, e. ritno-
sum, místní, e. locale. Exc. Cf. Sal. 241.,
Kram. Slov., Slov. zdrav.,Čs.lk. VI. 366., Rk.
Sl. L. rozeznává lid dvojí a) sluneční lišej
(obyčejný), b) hnisavý či kvasivý. U Král.
Hrad. Kšť. L. maje, cicatricem Habens. BO.
Foukají-li dva proti sobě do ohně, přifou-
kají si lišeje. Us. Jak hojí 1. Vz Kv. 1885.
339. Jak pomáhají od 1-je. Vz Mtc. 1879.
38., Mus. 1853. 480., 1855. 55.

Lišejnatý, flechtig. L. větve. Kká. Td.
124.

Lišejník lakmusový, lecanora tartarea,
Weinsteiuíleehte, pletený či zohybaný, liehen
plicatus, Falten-, popelavý, liehen cinereus
terrestris, střešní, 1. imericati, Schuppen-,
trnkový, Schlehdornflechte. Sl. les. Cf. Krč.
G. 8b0., Schd. H 256., Rstp. 1829.—1833.,
Rst. 437., Kram. Slov., Slov. zdrav.. Rosc.
51., 68., 67., Hlb. 1. 35., 372.

Lišejníkář, e, m. = sběratel lišejníků.
Ves. prazdn. 24.

Lišejníkovec, vce, m., litho-ia, motýl.
L. čtveroskvrnný, 1. quadra, Vierpuukt-
Würtelspmner, černotečný, 1. irrorea, Po-
meranzenspinner, rudokrký, 1. rubncollis,
Rottihals, bělavý, 1. eborina, beinweisser
Spinner, bledožlutý, 1. gilveola, lehmgrauer
Spinner, žlutopásný, 1. complana, Flachflügel,

šedý, 1. griseola, erzgrauer Spinner, žluto-
krajný, 1. depressa, Fichtenflechtenspinner,
hlinožlutý, 1. luteola, Gelbling; zlatožlutý,
1. aureola, goldgelber Spinner, růžový, 1.
rosea, rosenrother Spinner, sklenokřídlý, 1.
mundana, glasflügeliger Spinner, černo-
skvrnný, 1. roscida, schwarzpunktirter Scha-
benspinner. Vz Km. 1878. 615., Kk. Mot.
132.—136.

Lišen. Cf. Klanice, Lišniště, Lievč. —
L., Lösch, městečko u Brna. Tam odvedli
sv. Jana na vojnu. Poněvadž nosí Lišňáci
věci do Brna ve velkých krosnách, které
vypadají jako kazatelnice, ptávají se jich:
Kam s tou kazatelnicí nebo kdy bude ká-
zání? Tam by byli málem chytili Napulióna.
Konečné mají ve své moci udělati soudný
den. Cf. Mšeno, Skuteč, Strunkovice. Vz
více v Sbtk. Krat. h. 182.

Lišenec. Zlapajte lišence mladé, vulpes
parvulas. BO.

Lišení-se, der Unterschied.

Lišenosť, i, f., der Abstich (als Unter-
schied). Dch.

Lišený = zbavený, nemající, privatus.
Prvoť hmotná jest lišena docela všelikého
bytí. V V. 6., Rst. 437.

Lišeti, el, ení, ungerad, schlecht werden.
Rk, Loos.

Liší, n. = lišej, plazivka. U Olom.

Lišice. Za Vyb. I. polož: 686. Za dobrá
polož: Št. Kn. š. 103. — L , Lischitz, ves
u Přeštic, u Kutné Hory a u Chlumce v Jič.;
L. Malé, Klein-Lischitz, osada u Chlumce
v Jičín. Blk. Ktsk. 1355., Sdl. Hr. V. 363.,
Rk. Sl.

Lišička, vz Liška.

Lišilec, lce, m., Kupferbleivitriol, m. Šm.

Lišina, y, f., Lischin, ves u Štoda. Kk.
Sl.— Na L-ně = pole u Bavoryné. BPr.

Lišinka, y, f., Lexen, městečko u Mo-
helnice. — -L-ky, pole u Dalešína. Pk.

Lišiti, cf. Mz. v List. til, 1852. 212. —
co. Prosbu a modlitbu nejedni tak lišili a
různili, že . . . Sš. II. 144. — co od čeho.
Leč tuto nepotřeba od sebe 1. slov těch.
Sš. II. 140. — se od čeho. Dch. Ostříhánu
a zavřenu býti ne mnoho se od sebe liší;
Leč ani ten druhý výklad neliší se tuze od
prvního. Sš. II. 41., 58. (61., 66., 161.). —
se v čem. Ve vyčítání jich (skutků) vul-
gata se liší od textu řeckého. Sš. 11. 63.
L. se od něčeho v celku i v jednotlivo-
stech. Osv. I. 364. — čeho. Aniž duchovni
Kristovo potomstvo může lišeno býti po-
žehnání Abrahamovi zamluveného. Sš. II.
38. — se čeho (proč, kde). Aniž roz-
vratným výkladům, jichž jsme se tu lišili,
místa dávati; Rozdíl ten velik Není a mů-
žeme se ho dobře 1.; Později titul ten stá-
lým přísutikem stal se, jehož se ve přípi-
sech k církvem 1. nehodlal; Aby se pro ně
(věci nebeské) také samého toho svazku 1.
a odříci hotovi byli. Sš. II. 134., L. 8., II.
238, I. 213. (I. 154., II. 212., 50.). A také
my bychom se dobře toho slova (případ)
lišili. Mor. Hý. L-li se jediného zdárného
prostřeuka. Pal. — se čím. Čímž se plyny
od par podstatně liší. Mj. 4. Tykadly liší
se čeledi a rody. Kk. Br. 1. — co več.



	878

	Lišče, vz Liška. Liščí. Ž. wit. 62. 11. L. plémě. Dch. L. rodina na vycházce. KP. III. 348. L. vra- bec, Fuchssperling, Dch., hrúd, vz Hrúd.— L. jablko. Cf. Odb. path. III 830., Slb. 387., Mllr. 79. — L. ocas, haděnec, echium vul- gare, der Natterkopf. Slb. 364. Val. Vck. L. ocas = vrbice, vlčí ocas, kyprej, lythrum, dur Weiderich. Slb. 556., Mllr. 10., 11., 64. L. víno (plané), vitis vulpina, der Fuchs- wein. Mllr. 112. L. višně = baborolka, phy- salis Alkekengi, Judenkirsche. Mllr. 79. L. chvost, amaranthus caudatus. Slov. Rr. Sb. — L. Louka. Čechy I. 243., 250. - L Doly = lesní stráň u Vamberka. Krč. — L. Kamna, Fuclisofen, sam. u Lhoty Německé — L. Kotce, ves u Turnova. Liščiak, a, m. = lišák, der Fuchs. Slov. Lous. Líščina, y, f, die Haselstaude. Laš. Tč., Slov. Rgl. Líščisko, a, n. = lískový prut. Mor. Liščistý = lišce podobný, červený jako liška. Mor. Brt. L. N. L 225. Liščiti = udeřiti, tisknouti. Mor. Kch.— koho. Skočil s koňa, zatočil se, liščil děvče a zasmíl se. Sš. P. 192. — se komu kde. Šabla se mu na slunci liščí (blyští). Laš. Tč. — koho jak: po hubě. Zlínsky. Brt. Liše = plaše, scheu. L na koho vzhlé- dati. Pern. 334. Lišej, eezema, L. chrástovitý, e. impetí- gmosum, ohraničený, e. marginatum, pupen- covatý, e. papulosum, neštovicovitý, e. pu- stulosum, červený, e. rubrum, šupinovitý, e. squamosum, puchýřovitý, e. vesiculosum. Nz. lk. L. náhlý, e. acutum, povšechný či všeobecný, e. universale, zpRuhový, e. in- tertrigo, počasný, e. chronicum, červeňový, e. erythematosum, mokvavý, e. madidans (Rubrum), Rozsedlinový, e. Rhagadiforme, tr- hlinovitý, e. fissum, štěrbinovitý, e. ritno- sum, místní, e. locale. Exc. Cf. Sal. 241., Kram. Slov., Slov. zdrav.,Čs.lk. VI. 366., Rk. Sl. L. rozeznává lid dvojí a) sluneční lišej (obyčejný), b) hnisavý či kvasivý. U Král. Hrad. Kšť. L. maje, cicatricem Habens. BO. Foukají-li dva proti sobě do ohně, přifou- kají si lišeje. Us. Jak hojí 1. Vz Kv. 1885. 339. Jak pomáhají od 1-je. Vz Mtc. 1879. 38., Mus. 1853. 480., 1855. 55. Lišejnatý, flechtig. L. větve. Kká. Td. 124. Lišejník lakmusový, lecanora tartarea, Weinsteiuíleehte, pletený či zohybaný, liehen plicatus, Falten-, popelavý, liehen cinereus terrestris, střešní, 1. imericati, Schuppen-, trnkový, Schlehdornflechte. Sl. les. Cf. Krč. G. 8b0., Schd. H 256., Rstp. 1829.—1833., Rst. 437., Kram. Slov., Slov. zdrav.. Rosc. 51., 68., 67., Hlb. 1. 35., 372. Lišejníkář, e, m. = sběratel lišejníků. Ves. prazdn. 24. Lišejníkovec, vce, m., litho-ia, motýl. L. čtveroskvrnný, 1. quadra, Vierpuukt- Würtelspmner, černotečný, 1. irrorea, Po- meranzenspinner, rudokrký, 1. rubncollis, Rottihals, bělavý, 1. eborina, beinweisser Spinner, bledožlutý, 1. gilveola, lehmgrauer Spinner, žlutopásný, 1. complana, Flachflügel,	šedý, 1. griseola, erzgrauer Spinner, žluto- krajný, 1. depressa, Fichtenflechtenspinner, hlinožlutý, 1. luteola, Gelbling; zlatožlutý, 1. aureola, goldgelber Spinner, růžový, 1. rosea, rosenrother Spinner, sklenokřídlý, 1. mundana, glasflügeliger Spinner, černo- skvrnný, 1. roscida, schwarzpunktirter Scha- benspinner. Vz Km. 1878. 615., Kk. Mot. 132.—136. Lišen. Cf. Klanice, Lišniště, Lievč. — L., Lösch, městečko u Brna. Tam odvedli sv. Jana na vojnu. Poněvadž nosí Lišňáci věci do Brna ve velkých krosnách, které vypadají jako kazatelnice, ptávají se jich: Kam s tou kazatelnicí nebo kdy bude ká- zání? Tam by byli málem chytili Napulióna. Konečné mají ve své moci udělati soudný den. Cf. Mšeno, Skuteč, Strunkovice. Vz více v Sbtk. Krat. h. 182. Lišenec. Zlapajte lišence mladé, vulpes parvulas. BO. Lišení-se, der Unterschied. Lišenosť, i, f., der Abstich (als Unter- schied). Dch. Lišený = zbavený, nemající, privatus. Prvoť hmotná jest lišena docela všelikého bytí. V V. 6., Rst. 437. Lišeti, el, ení, ungerad, schlecht werden. Rk, Loos. Liší, n. = lišej, plazivka. U Olom. Lišice. Za Vyb. I. polož: 686. Za dobrá polož: Št. Kn. š. 103. — L , Lischitz, ves u Přeštic, u Kutné Hory a u Chlumce v Jič.; L. Malé, Klein-Lischitz, osada u Chlumce v Jičín. Blk. Ktsk. 1355., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl. Lišička, vz Liška. Lišilec, lce, m., Kupferbleivitriol, m. Šm. Lišina, y, f., Lischin, ves u Štoda. Kk. Sl.— Na L-ně = pole u Bavoryné. BPr. Lišinka, y, f., Lexen, městečko u Mo- helnice. — -L-ky, pole u Dalešína. Pk. Lišiti, cf. Mz. v List. til, 1852. 212. — co. Prosbu a modlitbu nejedni tak lišili a různili, že . . . Sš. II. 144. — co od čeho. Leč tuto nepotřeba od sebe 1. slov těch. Sš. II. 140. — se od čeho. Dch. Ostříhánu a zavřenu býti ne mnoho se od sebe liší; Leč ani ten druhý výklad neliší se tuze od prvního. Sš. II. 41., 58. (61., 66., 161.). — se v čem. Ve vyčítání jich (skutků) vul- gata se liší od textu řeckého. Sš. 11. 63. L. se od něčeho v celku i v jednotlivo- stech. Osv. I. 364. — čeho. Aniž duchovni Kristovo potomstvo může lišeno býti po- žehnání Abrahamovi zamluveného. Sš. II. 38. — se čeho (proč, kde). Aniž roz- vratným výkladům, jichž jsme se tu lišili, místa dávati; Rozdíl ten velik Není a mů- žeme se ho dobře 1.; Později titul ten stá- lým přísutikem stal se, jehož se ve přípi- sech k církvem 1. nehodlal; Aby se pro ně (věci nebeské) také samého toho svazku 1. a odříci hotovi byli. Sš. II. 134., L. 8., II. 238, I. 213. (I. 154., II. 212., 50.). A také my bychom se dobře toho slova (případ) lišili. Mor. Hý. L-li se jediného zdárného prostřeuka. Pal. — se čím. Čímž se plyny od par podstatně liší. Mj. 4. Tykadly liší se čeledi a rody. Kk. Br. 1. — co več.