874

L. něco ve trojí druh; Hospodářství poje-
diná liší se na hospodářství veřejná a sou-
kromá. Kaizl 182., 36. Svátky liší se v zimní
a letní. Bdl. — co, se jak. L. Něco logicky.
Dk. Aesth. 504. Všecka ta čtení neliší se
co do smyslu, jenž je zřejmý. Sš. II. 50.
Liška. Vz Šrc. 69., 81., Kram. Slov., Rk.
Sl., Hlb. rejstr. XXXI. L. lední, ledová,
canis lagopus, der Eisfuchs, šakalovitá, ly-
calupex, Schakalfuchs, brasilská, šedostří-
brná, canis cinereoargentatus, der Grau-
fuchs. Brm. I. 569., 702., 707. L. psí (zvrhel
psa a lišky). Lpř. Sl. I. 33. Cf. Schd. II.
402., KP. III. 347., 353. L. lední, polarní.
Vz Vega I. 89., II..214. L. šklakuje po
zvěři. Brm. I. 685. Císařští a bavorští velmi
přátelsky s lidmi ubohými zacházejí, tolik
jako liška v kurníku. Skl. V. 71. Běhá
tam 1. (bude tam porod). Mešno. Otm. Had
se chválí, že je dlúhý a liška, že je krátká;
Dyby 1. delší byla, často by se převalila
Slez. Šd. L. čije lécení. Lpř. L. svú srsť
premeňuje, avšak mravóv nemění. Glč. I.
313. Starú I-ku ťažko je do klepca chytiť.
D. Šk. II. 268. — L. = liščí kůže. L. Hřeje,
kuna chladí, sobol zdobí. Bž. exc. — L. =
chytrák. Vida, vida, 1. vylezla z díry. Šml.
Ten člověk je učiněná 1. Us. — L. = stro-
ček liška, cantharellus cibarius, der essbare
Röthling, houba. Rstp. 1904. Cf. Schd. II.
258., Rosc. 72. L. jedovatá, c. aurantíacus,
falscher Eierschwamm. Odb. path. III. 856.

— L. = díra peci plamenné, capouch. NA.
IV. 166. — L.= jm. ovce koločí, liščité.
Val. Vek., Brt. — L. =jm. kozy s liščí bar-
vou. Mor. Brt. — L. = jm. červeného koně,
Fuchs. Mor. a slov. Brt., Vchř. - - L. =
oheň bes kouře. Vz Liša. Na Hané. Wrch.

— L. = dukát (od své barvy). V zloděj.
řeči. — L. = každý denní motýl, Tagfalter.
Slov. Rr. Sb. L. = vanessa polychrolos, ba-
bočka strakatá či pilinová. S. N. V. 509. —
L. s husou — souhvězdí. Stč. Zem. 25. —
L., Lischka, sam. u Prahy, u Veselí, u Krum-
lova, u Bezdružic; hospoda u Bernardic;
Labescher Mühle, mlýn u Rokycan. Lišky,
les u Kelče. V Liškách, sam. u Tábora. —
L., y, m., os. jm. Tk. IV. 732., V. 248. —
L. Jan Krist., český malíř v 17. stol. Vz
S. N. — L. Ant., praemonstr , gymn. prae-
fekt, nar. 1791. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 2. vd.
593 , Šb. Dj. ř. 2. vd. 266., S. N., Zl. Jg.
289., List. fil. VIII. 291.—301.

Liškací = liščí. V teplú 1. burdu zaha-
lený. Slov. Orl. II. 78.

Liskáň, é, m. = zrzavý, mající vlasy
barvy liščí, der Rothhaar. Slov. Dbš. Obyč.
42.

Liškárna, y, f. = bouda, z níž lišky
střílejí. Val. Brt. D. 228.

Liškastý. L. ovce = kolem očí červená,
liška. Val. Vch.

Liskati se komu. Hdk. C. 380., Ntr.

IV. 150. Tak sa mu 1-la, tak ho zaobchád-
zala. Dbš. Sl. pov. 1. 400.

Liškavec, vce, m. = lichotil. Slov. Rr.
Sb., Bern.

Liškavěti, schlau werden (wie der Fuchs).
Bern.

Liškavo se k někomu míti. Vz Liškavý.
Slov. Ntr. V. 349.

Liškov, a, m., Lischkow, ves u Nepo-
muk. Rk. Sl.

Liškovitý, fuchsartig. L. barva. KP. V.
324., 350.

Lišky, pl., f., Lischky, sam. u Bechyně
a u Strakonic. Rk. Sl.

Lišná, é, f., Lischna, ves u Bystřice pod
Hostýnem, u Benešova (Leštno, Lišno) a
u Zbirova (Lišné); Lösch, městečko u Brna
(Lišně). Rk. Sl. — L. = pole u Rábí. BPr.

Lišné, ého. n., vz Lišná, Rk. Sl.

Lišně, pl., f, = tenulinké lístky, ktoré
kukuričný šúlok pokrývajú. Slov. Rr. Sb.

Lišnice, Lischnitz, ves a Milevska, u Mo-
stu, u Dobříše, u Ševětína (Léštnice), u Žam-
berka (Léštnice), u Zbraslavě; mlýn u Be-
nešova, u Neveklova; L. Horní, Ober- Li-
schnitz, několik domkův u Dobříše. PL.,
Blk. Kfsk. 1355., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 103.,
105. — L. = pole u Brloha v Pís. BPr.

Lišnictví, u. = počtářství lišné či roz-
činné, die Difterentialrechnung. Nz.

Lišnička, y, f. = chuda, die Stelze beim
Hunte, die Huntstelze. Hrbk., Šp.

Lišniště u Králova Městce = kování
lišně. Bčk.

Lišno, a, u., Lischna. Vz Lišuá.

Lišnosť pojmů. Hlv., Psp. — L. = zba-
venost, privatio. VV. 27. Cf. Lišiti.

Lišný = zbavený, expers. Ač lišni a
prázdni jejich moudrosti. Sš, I. 167. — L.
Dvůr, Lexenhof, dvůr u Jindř. Hradce. Sdl.
Hr. IV. 56., Rk. Sl.

Lišov, Lischau. Tam mají zvláštní bo-
tanickou zahradu. O tom a o tamější do-
týkané řepě vz v Sbtk. Krat. h. 66. — Tk.
V. 112., 185 , Blk. Kťsk. 1355., Sdl. Hr. III.
304., Rk. Sl.

Lišovin-us, a, m. — L. Sam., kazatel
1767. Jir. Ruk. I. 454., II. 388.

Lišovský Joaeh. 1635. Jg. H. 1. 2. vyd.
593., Jir. Ruk. I. 454.

Lišta. M V. L. posuvná, Schiebungsleiste,
krajní, Rand-, postelní na prkénka, vz Sflaky.
Šp. L krycí, die Deckleiste (zum Stiegen-
geländer), podlažní, Fussbodenleiste, nárožní
u vozu, die Eckleiste. Us. Pdl.

Lišťadlo, a, n., das Glättholz. Slov. Ssk.

Lišťany, dle Dolany, Lischtian, samota
u Uhlíř. Janovic; Lichtenstein, ves u Plzně
(Léšťany). Blk. Kfsk. 1355., Rk. Sl.

Lišťať sa, glänzen, schimmern. Slov. Loos.,
Koll. Tam tá krásnou též od vrchu z jasna
líštala sa tvárou. Hol. 33.

Lištěnec, nce, m., Lischtienetz, ves u Vo-
tic. Rk. Sl.

Lištev, štve, f. = lištva. Laš. Tč.

Lištevka, y, f., vz Ložnice (dod.).

Listévka, y, f. = malá lištev, police.
U Nivnice. Kch.

Liští, Líští, n., i pl. v Lištích = pole
u Kokořova na Klat. BPr.

Lištice, Lischtita, sam. u Sobotky a u Be-
rouna; Leissnitz, ves na Hlubčicku v prus.
Slez. Šd., Rk. Sl. -- Na Lištici = úbočí
k Berounce u myslivny berounské na He-
rynkách. Krč.