Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |
|
|||
875
|
|||
|
|||
Listina, y, f., lépe: líščina. Slez. Tč.
Víti věnce z 1-ny. Brt. — L., sam. u Nasa- vrk; pole u Žinkov. BPr. Lištinec = Lištěnec.
Lištna, é, f., Lischnay,díl Studence u Vrch-
labí. Blk. Kfsk. 1355., Rk. Sl. Lištné, ého, n., Lischney, ves u Želez.
Brodu (Leštné). Blk. Kfsk. 1355., Rk. Sl. Lištol, u, m., na lodích, die Presennig-
leiste. Šm. Lištovati = bíliti menší plochy; o vět-
ších užívají bíliti. Olištuj okolo kamen. U Turn. Lištva. Kld. I. 168., Brt., Mtl., Tč.
Lištvokvět, u, m., die Falzblume. Šm.
Lišty, pl., f., Lischty, sam. u Pelhřimova.
Líto polož za Líto, 1.
Litá, é, f. = jezírko. Ěvn. 213.
Liťáček, čku, m. = lítý, železný hrneček,
železňáček. U Skryje. Brní, Lítačka, y, f., die SchNelläuferei. U Olom.
Sd. — L. = běhavka, Diarrhoe. Nenapráskej se třešni, ať nemáš lítačku. U Žamb. Dbv. —- L. = letní kabátek ženský, z kartounu. U Pěčína. Hspd. Liťák, u, m. = litý železný hrnec, želez-
ňák. U Skryje. Brnt. Litanie. Když jsme až jednou v litanii
(v práci), ať ji ďoříkáme (doděláme). Šml. v Osv. 1880. 137. Cf. Kram. Slov. Litařovy. Na L-vech = pole u Radimova
v Klat. BPr. Litas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Litava, Littawa, ves u Tišnova. Rk. Sl.
Litavice, e, f., řeka v Hontě na Slov.
Litavka, y, f., řeka (prudká bystřice)
v Příbramsku, vtéká u Berouna do Be- rounky. Rk. Sl. Litba. Za Výbor I. polož: 361. — La-
vino a olej, jenž se jakožto oběť vylil na obětné zvíře, na něčí hrob atd., das Trank- opfer. Msn. Or. 57., Sš. 11. 170., Lpř. II. 232. Líté, ého, n., Littau, ves u Manetína. Blk.
Kfsk. 358., Rk. Sl. Litec Kká., Koll. III. 419., St. 59.
Litec = katan. Když ji popadú lítci. LM.
225. Slyšte slova toho lítce. Homl. v. 354. Litretví, n., die Giesskunst. Koll. IV.
113. Litěchovice, dle Budějovice, Lichtowitz,
ves u Lobosic. Blk. Kísk. 25., 234., Rk. Sl. Litek, tka, m., os. jm. Půh. II. 281., D.
ol. IV. 368. Liteň, Litten, městečko u Karlšteina..
Tk. IV. 732., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 277.; sam. a mlýn u Klat. BPr. Litenský. L. pásmo. Bř. N. 257.
Litera. Kniha tištěná starou, novou li-
terou. Sá. Živé slovo působí, 1. zabíjí. Osv. I. 376. Litera zabíjí, ale duch živí. ZN., Šf. III. 195. Člověk šesti liter (= zloděj). M. Literák. Vz Feuilleton Politiky 1878. č.
33. a Památky 1877., Kram. Slov. Literárně, literarisch. L. činný. Us. Pdl.
Literarnědějepisný, literarhistorisch. L.
obor, látka. Bačk. Literární působiště, pole, neduživosť,
Osv. I. 76., 77., život, charakter, podnik, přítel, činnosť, spor, pomoc, Mus. 1880. |
169., 263., 276., 277., 474., 517., hádka, Sbn.,
rozvoj jazyka, Jir., město, zjev, Vlč., pa- mátky, styky, dárek (kniha), pokus, koterie, Us. Pdl., dopisy. Ukaz. 40. L. vzájemnost slovan. Tf. Mtc. 65. Literat = muž slovesně vzdělaný. Jir.
ad Žk. 450. Poznav, že jest učeným 1-tem. Hus III. 113. Bratrstvo 1-tů v Čes. Budějo- vicích. Vz Mus. 1845. 114. Cf. o 1. Zbrt. 9., 124., 267. Literátka, y, f. = žena slovesně vzdě-
laná, spisovatelka. Literator, a, m. = literat. 1591. Pal.
Rdh. I. 12., 111. Literatura. Cf. Jg. Slnosť. 1. L. bohatá,
chudá, světová, školská. Us. Pdl. Dějiny čes. lit. Vz Ukaz. 27.-29., 50., Mus. 1886. 647. a násl. Slovan. 1. v Bulharsku. Vz Šf. III. 163., Mus. 1848. I. L. lékařská slov.
Čs. lk. V. 16. Liteřina, y, f. = kov na literky, písmo-
vina, das Schriftmetall. Nz., KP. 1. 336., IV. 134.
Literkovina, y, f. = Uterina.
Literně. Věrně a 1. do češtiny překlá-
dati. Pal. Rdh. I. 189. L. i duchovně slova vykládati. Bart. 349. Literní. L. pohádka, písmo. Nz. L. a
učené zprávy. Ukaž. 52. — L. učitelka na- proti industrialní učitelce. Us. Liternice, e, f., die Methodologie. Šm.
Liternina, y, f. = liteřina. S- N. V.
1046., Šfk. Poč. 206., 317., Schd. I. 352. Litěta, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Litětín, a, m , Litietin, ves u Holic v Par-
dub. Rk. Sl. Litětiny. Sdl. Hr. I. 255., II. 198.
Litevský jazyk a kmen. Vz Ukaž. 52.
L. písně. Vz List. fil. X. 267. Lithargyr-um, a, n., v lučbě Vz Šfk.
Poč. 313. Lithionový. L. soli (lithnaté), Lithium-
oxydsalze, Lithionsalze. Nz. Lithium. Šf. Poč. 241., Schd. I. 263., II.
301., VI. 139 , II. 65., Rk. Sl. Lithnatý, vz Lithionový. L. kysličník,
das Lithiuinoxyd. Nz. Lithofanie, e, f. Vz KP. IV. 342.
Lithofracteur, u, m. = druh trhací,
třaskavé látky. S. N. XI. 504., Rk. Sl. Lithografický. L. kámen, NA. V. 500.,
Frč., křída, inkoust, KP. I. 398., 397., ústav Farského v Praze, vápenec. Us. Lithografie. L pérem, rytím, křídou,
leptáním. KP. I. 40., 389 , 395—399., IV. 542. Lithokaustika, y, f. KP. I. 395.
Lithosfaera, y, f. = pevný obal země.
Stč. Zem. 771., 511. Lithostrot-on, a, n. = kamenodlažba.
Posadil se na kamenci či 1-tu. Sš. J. 286. Lithotomie, e, f, řec., řez na kámen.
Lithotripsie, e, f., z řec. = drcení ka-
mene v močovodech. Lithotriptor, u, m. L. s klíčem Char-
riěrův, Civialúv k operacím kamene, nástroj k drcení močového kamene. Lithurgie, e, f., z řec. = nauka o hoto-
vení strojených látek kamenovitých; jedná tudíž o dělání zboží hliněného a skla. Blř. |
||
|
|||
Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |