Předchozí (877)  Strana:878  Další (879) |
|
|||
878
|
|||
|
|||
Litutovice. Má býti Litultovice.
Litu-us, u, m. = reciproká spirala para-
bolická. Vnč. 74. — L. = silně zakřivený roh (trouba u Římanův). KP. II. 310. Litva, y, m., os. jm. Tk. V. 211. — L.,
y, f. = lotrovina. Mor. Bl. 333. Litvané. Vz Šf. Strž. I. 489., 494., 504.
a násl. Litvín, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. —
L. Fridr. 1611. Jg. H. 1. 2. vd. 593., Jir. Ruk. 1. 455. — L.= obyvatel Litvy. Litvínov Horní a Dolní u Mostu. Pal.
Rdh. II. 403., Tk. V. 43., Rk. SI. Litvinovice, dle Budějovice, Leitnowitz,
Leitnovic, ves u Budějovic. Rk. Sl. Litvoslovanština, y, f. Us.
Litý, gegossen. L. železo (litina), Bc.,
cihla, Zpr. arch. IX. 26., svíčka. Us. Pdl. Liatý zvonec. Koll. Zp. 1. 393. Lítý = divoký. V MV. nepravá glossa.
Pa. L. pohanstvo, Výb. II. 4, kat, ib. 20., vlk, M., Št. Kn. š. 85., zvíře, BO., svědomie (saeva), BO., nedvědice. Bj. — L. = silný atd. Potopeni sú u vodách liutých. Anth. 1. 3. vd. 6. — L. Je mi to lítý = je mi toho lito. U Batňovic. F. V. Kodym. Litýšek, šku, m., hrad u Děčína. Arch.
I. 436. Liubček, bečku, m., eliquarium, rostl.
14. stol. Mr. Liubice hrad, Dal. 15., 21., nad Cidli-
nou, ib. 55., 97. Liuť, i, ť. = zuřivost, rozlícenost. Dal.
Liuta, y, í. = pyk, pykání, die Reue.
Hdž. Čít. XIII. Liutba, y, f. = zloba. Ssk.
Liutnosť, i, f. = ukrutnosť. Ssk.
Liuotomyšl = Litomyšl. Dal. 172.
Liuty = lítý. Ssk.
Líva. Když 1. prudčeji zavála, zkormou-
tilo se jezero. Sš. Mt. 119. Liva, y, f. = husa. Liva, liva, liva na!
poď livuško, na! Volání na husy. Laš. Brt., Škd., Tč. Lívanečník, u, m. = forma ku pečení
lívanců, die Talkenpfanne. Us. Dch., Brnt., Rk. Livendový = rozmarýnový. Vila věnec
1. fojtovému Janičkovi, nevila ho z leda- čeho, z rozmarýnu zeleného; O lístečku 1-vý, po tobě mne hlava bolí. Sš. P. 305., 227. Liveria, e, f., die Liverei, Livrée. Slov.
Loos. Livička snad hluchá pěnice (pták). U Zíd-
kové na Mor. Brt. L. N. II. 139. Livius, vz List. fil. X. 467.-468.
Livousy, dle Dolany, Libus, ves u Li-
bochovic. Rk. Sl. Livra, y, f. = libra, die Livre, fr. Rk.,
Šm. Livsko, a, m. = Livonsko. Bern.
Livský, liefländisch. Bern.
Livulka, y, f., lichotné jm. husí. Mor.
Brt. -livý. Zlivý (val.), pchálivý, sčaslivý,
trvazlivý. Brt. D. 154. V mlčenlivý jest n vsuto. Jir. Vz N. 2. b. Tato přípona má z pravidla význam činný, ale i trpný: spo- lehlivý, nedotklivý. Brs. 131. |
Líza, y, f. = kozí jm. Mor. Brt.
Lízačka = trnky (švestky) čerstvě va-
řené, povidla Poďte na 1-čku. Mor. Sd., Šd., Vck., Džl. Někde i lopatka, kterou se ta- ková povidla lízají, jinde slove lízanka. Na již. Mor. Šd. Lizák také = jazyk hovězího dobytka.
Sokl. II. 399. — L. = prst, jímž se lízává, ukazováček, der Zeigefinger. Slez. Šd. Laš Brt. D. 228. Lízanec, nce, m. = skvrna líznutím způ-
sobená, die Lecke, der Leckfleck, Leck- streifen. Šd , Brt. D. 146. Také každá roz- mazanina, která vypadá, jako kdyby byla líznutím udělána. Mor. Šd. Lízanka, y, f., vz Lízačka. —- L. = lí-
začka, čerstvá povidla. Mor. Sd., Mtl. Lízati, lit. lëžti, laižiti, řec. leiyeiv, lat.
lingere. Mkl. aL. 268. Cf. Lzáti. Lízej, liž; lízaje (íc), líže (íc). Cf. Šrc. 177. — abs. Větr líže (silně fouká, pálí). Val. Vck. — co, koho. Lízni ho (= udeř, uhoď). Us. Mtl., Šd., Brnt. L. někomu paty = pochle- bovati. Us. Sd. Hadové líží jich srdce. BO. Když někdo líže rožeň. Št. Ě. 11. b. Miluj atd. U Skuhrova, u Něm. Brodu. Semerád. Co se hryže, to se líže. Slez. Šd. — si. Líznul si (vz Opilý). Us. —- po kom. Lízl po něm (vystrčil jazyk, aby ho lízl, ale ne- lízl; učinil po něm holí švih, ale netrefil ho). Lízal po talíři = vylizoval talíř. Us. — co kde. V kterém místě lzali psi krev Na- both, i tvú lzati budú. Tkadl. I. 26. — se kam. Uzřiece ženu, budú se k něj lízěti. BO. Lizek, zku, m., os. jm. Arch. III. 513.
Lízěti, vz Lízati.
Lizicnouti = líznouti. Mor. Vck.
Lizina, y, f. = lezina Šm.
Lízinka, y, f., vz Liza. — L. = koza
(mlsná). U Třebonína. Olv. Liziobrázek, zka, m., der Heiligenlecker,
Scheinheilige. Šm. Lizla, Lizlička, Lizlena, y, f. = Eliška,
Alžběta. Us. Rgl. Lizna = blizna, modřina po ráně a p.
Val. Brt. D. 65. — L., y. m., os. jm. Arch. IV. 384., Tk. V. 85. — L., y, f. = lenošná parádnice. Mor. Brt. D. 228. Líznouti, vz Lízati.
Lizný, Leck-. L. sůl. Rk., Loos.
Lizobón, u, m. = druh jablka. Mor. Brt.
Lizoň, ě, m., der Lecker. Šm.
Lizoniti se = mračiti se, škarediti se,
škeřiti se. Val. Vck., Brt. D. Lízotvor, a, m. = myší jm. Vz Myší.
Lizovačka = znamenačka, cejchovačka,
das Schlag-, Kontrolleisen. Sl. les. Lizový. L. Strouha = pole u Voslova.
BPr. Lízt = lézti. Us.
Lizu. Po vrchu liza lizu a po spodku
vši ma hryzú. (Pýcha na ulici a nic v tru- hlici). Slov. Zátur. Lizula, y, f. = strojná, ženská vylízaná,
die Putzdocke. Slov. Rr. Sb. — L. = krav- ské jm. Brt. Ližbaniti se, sich einschränken, karg
leben. U Místka. Škd. |
||
|
|||
Předchozí (877)  Strana:878  Další (879) |