878

Litutovice. Má býti Litultovice.

Litu-us, u, m. = reciproká spirala para-
bolická. Vnč. 74. — L. = silně zakřivený
roh (trouba u Římanův). KP. II. 310.

Litva, y, m., os. jm. Tk. V. 211. — L.,
y, f. = lotrovina. Mor. Bl. 333.

Litvané. Vz Šf. Strž. I. 489., 494., 504.
a násl.

Litvín, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. —
L. Fridr. 1611. Jg. H. 1. 2. vd. 593., Jir.
Ruk. 1. 455. — L.= obyvatel Litvy.

Litvínov Horní a Dolní u Mostu. Pal.
Rdh. II. 403., Tk. V. 43., Rk. SI.

Litvinovice, dle Budějovice, Leitnowitz,
Leitnovic, ves u Budějovic. Rk. Sl.

Litvoslovanština, y, f. Us.

Litý, gegossen. L. železo (litina), Bc.,
cihla, Zpr. arch. IX. 26., svíčka. Us. Pdl.
Liatý zvonec. Koll. Zp. 1. 393.

Lítý = divoký. V MV. nepravá glossa.
Pa. L. pohanstvo, Výb. II. 4, kat, ib. 20.,
vlk, M., Št. Kn. š. 85., zvíře, BO., svědomie
(saeva), BO., nedvědice. Bj. — L. = silný
atd. Potopeni sú u vodách liutých. Anth.
1. 3. vd. 6. — L. Je mi to lítý = je mi toho
lito. U Batňovic. F. V. Kodym.

Litýšek, šku, m., hrad u Děčína. Arch.
I. 436.

Liubček, bečku, m., eliquarium, rostl.
14. stol. Mr.

Liubice hrad, Dal. 15., 21., nad Cidli-
nou, ib. 55., 97.

Liuť, i, ť. = zuřivost, rozlícenost. Dal.

Liuta, y, í. = pyk, pykání, die Reue.
Hdž. Čít. XIII.

Liutba, y, f. = zloba. Ssk.

Liutnosť, i, f. = ukrutnosť. Ssk.

Liuotomyšl = Litomyšl. Dal. 172.

Liuty = lítý. Ssk.

Líva. Když 1. prudčeji zavála, zkormou-
tilo se jezero. Sš. Mt. 119.

Liva, y, f. = husa. Liva, liva, liva na!
poď livuško, na! Volání na husy. Laš. Brt.,
Škd., Tč.

Lívanečník, u, m. = forma ku pečení
lívanců, die Talkenpfanne. Us. Dch., Brnt.,
Rk.

Livendový = rozmarýnový. Vila věnec
1. fojtovému Janičkovi, nevila ho z leda-
čeho, z rozmarýnu zeleného; O lístečku 1-vý,
po tobě mne hlava bolí. Sš. P. 305., 227.

Liveria, e, f., die Liverei, Livrée. Slov.
Loos.

Livička snad hluchá pěnice (pták). U Zíd-
kové na Mor. Brt. L. N. II. 139.

Livius, vz List. fil. X. 467.-468.

Livousy, dle Dolany, Libus, ves u Li-
bochovic. Rk. Sl.

Livra, y, f. = libra, die Livre, fr. Rk.,
Šm.

Livsko, a, m. = Livonsko. Bern.

Livský, liefländisch. Bern.

Livulka, y, f., lichotné jm. husí. Mor.
Brt.

-livý. Zlivý (val.), pchálivý, sčaslivý,
trvazlivý. Brt. D. 154. V mlčenlivý jest n
vsuto. Jir. Vz N. 2. b. Tato přípona má
z pravidla význam činný, ale i trpný: spo-
lehlivý, nedotklivý. Brs. 131.

Líza, y, f. = kozí jm. Mor. Brt.

Lízačka = trnky (švestky) čerstvě va-
řené, povidla Poďte na 1-čku. Mor. Sd., Šd.,
Vck., Džl. Někde i lopatka, kterou se ta-
ková povidla lízají, jinde slove lízanka. Na
již. Mor. Šd.

Lizák také = jazyk hovězího dobytka.
Sokl. II. 399. — L. = prst, jímž se lízává,
ukazováček, der Zeigefinger. Slez. Šd. Laš
Brt. D. 228.

Lízanec, nce, m. = skvrna líznutím způ-
sobená, die Lecke, der Leckfleck, Leck-
streifen. Šd , Brt. D. 146. Také každá roz-
mazanina, která vypadá, jako kdyby byla
líznutím udělána. Mor. Šd.

Lízanka, y, f., vz Lízačka. —- L. = lí-
začka, čerstvá povidla. Mor. Sd., Mtl.

Lízati, lit. lëžti, laižiti, řec. leiyeiv, lat.
lingere. Mkl. aL. 268. Cf. Lzáti. Lízej, liž;
lízaje (íc), líže (íc). Cf. Šrc. 177. — abs.
Větr líže (silně fouká, pálí). Val. Vck. —
co, koho. Lízni ho (= udeř, uhoď). Us.
Mtl., Šd., Brnt. L. někomu paty = pochle-
bovati. Us. Sd. Hadové líží jich srdce. BO.
Když někdo líže rožeň. Št. Ě. 11. b. Miluj
atd. U Skuhrova, u Něm. Brodu. Semerád.
Co se hryže, to se líže. Slez. Šd. — si.
Líznul si (vz Opilý). Us. —- po kom. Lízl
po něm (vystrčil jazyk, aby ho lízl, ale ne-
lízl; učinil po něm holí švih, ale netrefil
ho). Lízal po talíři = vylizoval talíř. Us. —
co kde. V kterém místě lzali psi krev Na-
both, i tvú lzati budú. Tkadl. I. 26. — se
kam. Uzřiece ženu, budú se k něj lízěti.
BO.

Lizek, zku, m., os. jm. Arch. III. 513.

Lízěti, vz Lízati.

Lizicnouti = líznouti. Mor. Vck.

Lizina, y, f. = lezina Šm.

Lízinka, y, f., vz Liza. — L. = koza
(mlsná). U Třebonína. Olv.

Liziobrázek, zka, m., der Heiligenlecker,
Scheinheilige. Šm.

Lizla, Lizlička, Lizlena, y, f. = Eliška,
Alžběta. Us. Rgl.

Lizna = blizna, modřina po ráně a p.
Val. Brt. D. 65. — L., y. m., os. jm. Arch.
IV. 384., Tk. V. 85. — L., y, f. = lenošná
parádnice. Mor. Brt. D. 228.

Líznouti, vz Lízati.

Lizný, Leck-. L. sůl. Rk., Loos.

Lizobón, u, m. = druh jablka. Mor. Brt.

Lizoň, ě, m., der Lecker. Šm.

Lizoniti se = mračiti se, škarediti se,
škeřiti se. Val. Vck., Brt. D.

Lízotvor, a, m. = myší jm. Vz Myší.

Lizovačka = znamenačka, cejchovačka,
das Schlag-, Kontrolleisen. Sl. les.

Lizový. L. Strouha = pole u Voslova.
BPr.

Lízt = lézti. Us.

Lizu. Po vrchu liza lizu a po spodku
vši ma hryzú. (Pýcha na ulici a nic v tru-
hlici). Slov. Zátur.

Lizula, y, f. = strojná, ženská vylízaná,
die Putzdocke. Slov. Rr. Sb. — L. = krav-
ské jm. Brt.

Ližbaniti se, sich einschränken, karg
leben. U Místka. Škd.



	878

	Litutovice. Má býti Litultovice. Litu-us, u, m. = reciproká spirala para- bolická. Vnč. 74. — L. = silně zakřivený roh (trouba u Římanův). KP. II. 310. Litva, y, m., os. jm. Tk. V. 211. — L., y, f. = lotrovina. Mor. Bl. 333. Litvané. Vz Šf. Strž. I. 489., 494., 504. a násl. Litvín, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. — L. Fridr. 1611. Jg. H. 1. 2. vd. 593., Jir. Ruk. 1. 455. — L.= obyvatel Litvy. Litvínov Horní a Dolní u Mostu. Pal. Rdh. II. 403., Tk. V. 43., Rk. SI. Litvinovice, dle Budějovice, Leitnowitz, Leitnovic, ves u Budějovic. Rk. Sl. Litvoslovanština, y, f. Us. Litý, gegossen. L. železo (litina), Bc., cihla, Zpr. arch. IX. 26., svíčka. Us. Pdl. Liatý zvonec. Koll. Zp. 1. 393. Lítý = divoký. V MV. nepravá glossa. Pa. L. pohanstvo, Výb. II. 4, kat, ib. 20., vlk, M., Št. Kn. š. 85., zvíře, BO., svědomie (saeva), BO., nedvědice. Bj. — L. = silný atd. Potopeni sú u vodách liutých. Anth. 1. 3. vd. 6. — L. Je mi to lítý = je mi toho lito. U Batňovic. F. V. Kodym. Litýšek, šku, m., hrad u Děčína. Arch. I. 436. Liubček, bečku, m., eliquarium, rostl. 14. stol. Mr. Liubice hrad, Dal. 15., 21., nad Cidli- nou, ib. 55., 97. Liuť, i, ť. = zuřivost, rozlícenost. Dal. Liuta, y, í. = pyk, pykání, die Reue. Hdž. Čít. XIII. Liutba, y, f. = zloba. Ssk. Liutnosť, i, f. = ukrutnosť. Ssk. Liuotomyšl = Litomyšl. Dal. 172. Liuty = lítý. Ssk. Líva. Když 1. prudčeji zavála, zkormou- tilo se jezero. Sš. Mt. 119. Liva, y, f. = husa. Liva, liva, liva na! poď livuško, na! Volání na husy. Laš. Brt., Škd., Tč. Lívanečník, u, m. = forma ku pečení lívanců, die Talkenpfanne. Us. Dch., Brnt., Rk. Livendový = rozmarýnový. Vila věnec 1. fojtovému Janičkovi, nevila ho z leda- čeho, z rozmarýnu zeleného; O lístečku 1-vý, po tobě mne hlava bolí. Sš. P. 305., 227. Liveria, e, f., die Liverei, Livrée. Slov. Loos. Livička snad hluchá pěnice (pták). U Zíd- kové na Mor. Brt. L. N. II. 139. Livius, vz List. fil. X. 467.-468. Livousy, dle Dolany, Libus, ves u Li- bochovic. Rk. Sl. Livra, y, f. = libra, die Livre, fr. Rk., Šm. Livsko, a, m. = Livonsko. Bern. Livský, liefländisch. Bern. Livulka, y, f., lichotné jm. husí. Mor. Brt. -livý. Zlivý (val.), pchálivý, sčaslivý, trvazlivý. Brt. D. 154. V mlčenlivý jest n vsuto. Jir. Vz N. 2. b. Tato přípona má z pravidla význam činný, ale i trpný: spo- lehlivý, nedotklivý. Brs. 131.	Líza, y, f. = kozí jm. Mor. Brt. Lízačka = trnky (švestky) čerstvě va- řené, povidla Poďte na 1-čku. Mor. Sd., Šd., Vck., Džl. Někde i lopatka, kterou se ta- ková povidla lízají, jinde slove lízanka. Na již. Mor. Šd. Lizák také = jazyk hovězího dobytka. Sokl. II. 399. — L. = prst, jímž se lízává, ukazováček, der Zeigefinger. Slez. Šd. Laš Brt. D. 228. Lízanec, nce, m. = skvrna líznutím způ- sobená, die Lecke, der Leckfleck, Leck- streifen. Šd , Brt. D. 146. Také každá roz- mazanina, která vypadá, jako kdyby byla líznutím udělána. Mor. Šd. Lízanka, y, f., vz Lízačka. —- L. = lí- začka, čerstvá povidla. Mor. Sd., Mtl. Lízati, lit. lëžti, laižiti, řec. leiyeiv, lat. lingere. Mkl. aL. 268. Cf. Lzáti. Lízej, liž; lízaje (íc), líže (íc). Cf. Šrc. 177. — abs. Větr líže (silně fouká, pálí). Val. Vck. — co, koho. Lízni ho (= udeř, uhoď). Us. Mtl., Šd., Brnt. L. někomu paty = pochle- bovati. Us. Sd. Hadové líží jich srdce. BO. Když někdo líže rožeň. Št. Ě. 11. b. Miluj atd. U Skuhrova, u Něm. Brodu. Semerád. Co se hryže, to se líže. Slez. Šd. — si. Líznul si (vz Opilý). Us. —- po kom. Lízl po něm (vystrčil jazyk, aby ho lízl, ale ne- lízl; učinil po něm holí švih, ale netrefil ho). Lízal po talíři = vylizoval talíř. Us. — co kde. V kterém místě lzali psi krev Na- both, i tvú lzati budú. Tkadl. I. 26. — se kam. Uzřiece ženu, budú se k něj lízěti. BO. Lizek, zku, m., os. jm. Arch. III. 513. Lízěti, vz Lízati. Lizicnouti = líznouti. Mor. Vck. Lizina, y, f. = lezina Šm. Lízinka, y, f., vz Liza. — L. = koza (mlsná). U Třebonína. Olv. Liziobrázek, zka, m., der Heiligenlecker, Scheinheilige. Šm. Lizla, Lizlička, Lizlena, y, f. = Eliška, Alžběta. Us. Rgl. Lizna = blizna, modřina po ráně a p. Val. Brt. D. 65. — L., y. m., os. jm. Arch. IV. 384., Tk. V. 85. — L., y, f. = lenošná parádnice. Mor. Brt. D. 228. Líznouti, vz Lízati. Lizný, Leck-. L. sůl. Rk., Loos. Lizobón, u, m. = druh jablka. Mor. Brt. Lizoň, ě, m., der Lecker. Šm. Lizoniti se = mračiti se, škarediti se, škeřiti se. Val. Vck., Brt. D. Lízotvor, a, m. = myší jm. Vz Myší. Lizovačka = znamenačka, cejchovačka, das Schlag-, Kontrolleisen. Sl. les. Lizový. L. Strouha = pole u Voslova. BPr. Lízt = lézti. Us. Lizu. Po vrchu liza lizu a po spodku vši ma hryzú. (Pýcha na ulici a nic v tru- hlici). Slov. Zátur. Lizula, y, f. = strojná, ženská vylízaná, die Putzdocke. Slov. Rr. Sb. — L. = krav- ské jm. Brt. Ližbaniti se, sich einschränken, karg leben. U Místka. Škd.