879

Ližbovati, commersiren (u studentů). Šm.

Líže, e, f. = líha, znamení na stromě
udělané vyseknutím kusa kůry. Jir. To
miesto dobře kněz lížemi znamena. Dal.
104.

Ličíce, e, f — lžíce. Mor. Brt. P. 131.
L-cou tabák smrkal. Koll. Zp. II. 367.

Ližicový, Löffel-, Slov. Loos.

Ližičiak, a, m., der Löffelreiter, dieLöffel-
gans. Slov. Loos.

Ližičiar, a, m., der Löffelmacher. Slov.
Loos.

Ližička, y, f. = lžička. Slov. Chudobný
člověk i bez 1-ky sa najie. Sb. sl ps. 1.
90. — Sl. sp. 99.

Ližičník, u, m. = podlouhlý košík na
lžíce, vidličky a nose, lyžník, der Esszeug-
korb. Mor. Brt., Šd. — L. = cochlearia
officinalis, das Löffelkraut. Göm. Bartol.,
Bern.

Ližičný, Löffel-. Slov. Loos.

Ližina = stezka pily, der Lagerbaum, 1.
kládová. Sl. les., KP. V. 176. —L. postranní
hřebenáče, Tragbaum beim Steinkarren. Pdl.
— L. = vozový rám, der Wagenrahmen.
Cerm., Psčk. — L-ny = druh saní, snad
to, co v Krkonš. rohačky. Hk.

Ližitník, u, m. = Ižičník. Na mor. Ko-
pan. Brt. L. N. II. 108.

Liživosť, i, f. = lživosť. Slov. Bern.

Liživy = lživý. Slov. Bern.

Ližka, y, f. = ližice. V Liptov. Rr. Sb.,
Loos. — L. žabí = skořapka. U Opav.
Zukl.

Ližné, ého, n., das Schrotgeld. Šb. Pam.
Chlum. 12.

Ližník. Co se stane škody na líhách, to
se stane 1-kuom. NB. Tč. Dod. 21.

Ljadok, dku, m. = ledek. Slov. Ssk.

Ljachy, pl., m. = vypálená ruda kovová,
z něm. Lachen. Vchř.

Ljalja, e, f. = jar jako mladé pekne
urastené, velmi krásne dievča. U Bělorusů.
Phľd. III. 3. 270., Sbtk. Rostl. 55., 58.

Ljamec, mce, m. = límec. Na letnici vy-
šita jest forma, nad ní 1., nad ljamcem vy-
šicjé na živótku. Brt. L. N. II. 121.

Ljámeček, čku, m. = límeček. Vz Lja-
mec. U Hrozenkova. Brt.

Ljéška, y, í. = líska v ovčíně atd. U mor.
Březové. Brt.

Ljevča, e, f. Bránili sme sa valaškami a
čakanmi, ljevčami a druky od vozův a čo
ktorý bol dopadol. Ntr. IV. 198.

Ljubas, a, m., der Cicisbeo, huculsky.
Šm.

Ljubica, e, f. Vz Sbtk. Rostl. 244.-247.

Ljubiša, e, f., Amanda, horvat. Šd.

Ljubjana, y, f. = Lublaň. Slov. Orl.
VII. 7.

Ljutoměř = Lutoměř. Šm.

Lkaň, é, f., Welkan, ves u Libochovic.
Rk. Sl.

Lkáti, cf. Mz. v List. fil. 1882. 223., 1875.
78., Nalkati (= nalokati). — co. Racek lkal
smutné zvěsti. Vrch. — ke komu (oč).
Když k tobě lkáno. Kká. Toužně k bohu
lká o korunu. Kká. K sl. j. 152. — čím.
Kn. rož., Tov. Steny, jimiž doma lkala sirá
žínka. Kká. K sl. j. 155. — proč: chudobu.

Mst. Nechajž věčnu túhú lkají. Sv. ruk. 44.
— kdy: v mukách. Výb. II. 13. — kde.
Žežulice zvučně v dáli lkala. Osv. V. 639.
Roh lovecký lkal v hloubi hvozdů. Vrch. —
jak. Vlasy rvala, smutně lkala. Sš. P. 169.
Slavík lká z duše svojí hloubky. Vrch. —
čeho. Křikem naplnila nebe, lká (želí) pádu,
přimnožuje pRosby. Hus II. 97. — nač. Lká
a pláče na krále Jiřího. Výb. II. 748.

Lkavý pláč. Vrch. Hlas tam hyne lkavý.
Čch. Dg. Kv. 1884. 242.

Lkouš (Vlkouš, Elkuš), tvrz neznámého
položení. Rk. Sl.

Llanos v již. Americe. Krč. G. 96.

Lloyd, vz Rk. Sl.

Lloydový parník, Lloyd-. Tl. M. 110.

Lňaný = lněný. Laš. Tč. Slez. Šd.

Lnář, e, m. = lenař. Rk.

Lnáře. Jako (= když) byl u Zmrzlíka
purkrabí na Lnářích. Pč. 48. — Blk. Ktsk.
1356., Let. 123., Sdl. Hr. IV. 9., Rk. Sl.,
Arch. VII. 712., VIII. 193.

Lnářský, Flachsbau-, Flachsbauer-. L.
kus, škola. Vchř. ,

-łňať přípona sloves intensivních: pabíz-
ňat sa (courati se). Brt. D. 158.

Lněnička. Dělá se z ní (mízky ořecha
svinského) 1. pro stolice. Háj. Zeměžluč na
lněničku přiložená nemoc ženskou i plod
vytahuje. Háj. CLXXX1X.

Lněuisko, a, n. = lněniště. Sd.

Lněnka. Cf. Rstp. 1310., Slb. 238., Čl.
Kv. 163 , Sl. les.

Lněnobrněný, Xivo&á^)^, im, mit leine-
nem Harnisch. Lpř.

Lnice. Cf. Rstp. 82., Slb. 694., Čl. Kv.
237., Mlh. 69.

Lníček, čku, m., phlox Drumondi. Dlj. 50.

Lnička, y, f., camelina, der Leindotter,
rostl. Vz Č. Kv. 294.

Lničník, u, m. = květel. Šm.

Lníněl, u, lníní, n., der Leinsamen. Rk.

Lniště, ě, n., Elnischt, ves u Svín. Blk.
Kfsk. 163., Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl., Sdl.
Hr. VI. 179.

Lnouti k čemu. Lesy k nebi lnuly. Vrch.
Pláň k obzoru lnula. Vrch. L. k novému
učení. Šmb. — k čemu (čím jak dlouho).
L. k někomu láakou od mladosti, Šml. I.
13., oddaností, Osv. I. 266., úctou. Šmb. —
jak. Těsně k něčemu 1., KB. IV., celým
srdcem, Hrts., s náklonuostí. Osv. 1. 275.

Lnovitý. L. rostliny, lineae: len, stozrník.
Slb. 626., Rosc. 151.

Lnutí, n., das Kleben. L. k domácí půdě.
Mus. 1880. 265

-lný přípona adj. Všie núzě nestrpělné.
Hrad. 37. b. Vodu netrpedlnú intolerabilem.
Ž. wit. — List. filol. IX. 119.

-lo prípona subst.: máslo, veslo (ved),
Bž. 227. — -to tvoří převzdívky osobní:
nemehło, oblizło, opesło, viezło, vymysło.

Brt. D. 142.-----lo v Podluží v násloví mění

se buď v uo jednoslabičné aneb (a to ča-
stěji) I mizí, jakož i z pravidla mizí ve
středosloví: uonský, opata (lopata), čověk,
naožiti, povať (plovať). Brt.

Loasa, y, f., loasa, die Loase, rostl. L.
akantolistá, 1. acanthifolia, ambrosiolistá, 1.
ambrosiaefolia. Rstp. 642.