880

Loasovitý. L. rostliny, loaseae: loasa,
cacala. Vz Rstp. 641.

Lob, a, m., das Kind eines Negers und
einer Amerikanerin o. umgekehrt.

Lobás, a, m. = ničema. Val. Brt. D. 228.
— L., os. jm.

Lobaz, u, m. = lobazník, tavola medu-
nišník. tavolnik jilmový, medunišník, spiraea
ulmaria, rostl. Rstp. 485.

Lobazník, u, m., vz Lobaz.

Lobda, y, f. = míč, der Fangball. Cf.
Lopta. Bern., Phľd. 1. 2. 14., Dbš. Obyč.
139., Glč. 1. 56.

Lobdati, abrunden. Slov. Ssk.

Lobeč, bče, m , Lobes, ves v Boleslavská
u Mšena; Lobetsch, ves u Veltrus; Lowetsch,
ves u Sobotky. Tk. IV. 170., Blk. Kfsk.
782.

Lobečko, a, n., Lobeček, ves u Veltrus.
Blk. Ktsk. 124.

Lobek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122
D. ol. II. 372., VI. 882.

Lóbek, bku, m. = nádobka na mouku
nebo na otruby. Mor. Bkř.

Lobelka, y, f. = lobelia, kvetina. L.
dlouhostopečná, 1. crinus, mnohokvětá, 1.
gracilis erecta, velkokvětá, 1. speciosa grandi-
flora, modře tečkovaná, 1. marmorata, bílá,
alba, plná. Dlj. 44.

Lobdka, y, f. = lobda. Slov. Bern.

Lobdov, a, m., Lobendava, y, f., Loben-
dau, ves u Šluknova.

Lobdovač, e, m., der Ballspieler. Slov.
Bern.

Lobdovati, Ball spielen. Slov. Bern.

Lobeč, Lobetsch, ves u Veltrus; Lobes,
ves u Mšena; Lowetsch, ves u Sobotky.
Rk. SI.

Lobečko, n., Lobetschek, ves u Kralup,
u Veltrus. Rk. Sl.

Lobek, bka, m., os. jm. Vz Lobkovice.

Lobelka, lobelia, rostl. Rosc. 125.

Lobětice, dle Budějovice, vz Zlovětice.

Lobkovice. Tk. VI. 202., S. N. Historii
statku Lobkovického vz v Pal. Rdh. II.
175.-187., Sdl. Hr. I. 255., 11. 278., III.
304., IV. 372., V. 363., Rk. Sl., v Mus. 1836.
III. 288.-298. Jméno má od Lobka. Pal.
Rdh. II. 176. Lobkovicové dříve pánové
z Újezda. První pánem z L-vic psal se Mi-
kuláš z Újezda již r. 1410. Vz Pal. Rdh.
II. 179.—L- Ľohusl na Hasenšteině, slavný
humanista. 1462.-1510. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
38., 43., 74. — Z L-vic Jan. 1450.—1517.
Vz ib. 74., Mus. 1884. 537., 1882. 542., Výb
II. 1109. O L. cf. Tk. IV. 732., V. 248.,
Vl. 351., VII. 415., Tk. Žk. 81., Žer. Záp.
II. 186., Tf. Odp. 389., Jg. H. 1. 2. vyd.
593.-594., Sun. Rejstřík, Jir. Ruk. I. 456.,
Šb. Dj. ř. 2. vyd. 266., Blk. Kfsk. 1356.,
S. N., Pyp. K. II. 542., Ukaz. 53., 103.,
Sdl. Hr. VI. 277., Tf. Mtc. 292., Bačk. Písm.
929., Let. 161., 193., Rk. Sl., Arch. VII.
712., VIII. 595.

Lobodienka, y, f., vz Loboda. Slov.
Phľd. IV. 27.

Lobodina, y, f. = lebedí Sl. ps. 324.

Lobodový, Melden-. Slov. Bern.

Lobonosec, sce, m. L. březový, rhyn-
chites betulae, der schwarze Birkenstecher;

modrohlavý, der blauköpfige Birkenstecher.
Sl. les.

Loboši, eurylaiminae. Loboš ploskozubý,
pták, eurylaimus, Vz Brm. II. 362.

Lobotice, dle Budějovice, Loboditz, ves
u Kojetína. — L-, ves v Žatecku. Blk.
Kfsk. 620.

Lobová v Lužicku Tf. Odp. 196.

Lobzy, dle Dolany, Lobs, ves u Falk-
nova. Rk. Sl.

Loceper = luciper. Na Hané. Bkř.

Locika, lactuca. Byl. 15 stol. Cf. Slb.
465., Čl. Kv. 180., KP. III. 270., Rstp. 953.,
Send. II. 280., Odb. path. III. 742., Slov.
zdrav., Rose. 130 , Mllr. 58., Rk. Sl. — L.,
y, m., os. jm. D. ol. VI. 803., II. 25. - L.
Jan, farář. 1618. Jg. H. 1. 2. vd. 594., Jir.
Ruk. 459., S. N.

Loco, lat. = v místě, zde.

Locún, a, m. = tulák, der Herumstrei-
cher; lenoch, Faulenzer. Mor. a slez. Šd.,
Brt.

Ločavka, y, f. Kdykoliv jde stádo (ovec)
z pastvy, vede je skop se zvoncem; ten
jmenuje se 1. nebo celník. Slov. Pokr. Pot.
II. 74. Vz Ločovec, Ločov.

Ločedice. Sdl. Hr. III. 304., Arch. VIII.
595.

Ločenice, dle Budějovice, Lotschenitz,
ves u Velešína. Blk. Kfsk. 654., Rk. Sl.

Ločidlo, a, n. Cf. Ves. IV. 202., Slb.
589 , Rstp. 738.

Lóčiti se = loučiti se.

Ločka, y, f. = lok, loček. Slov. Bern.

Ločkanina, y, f, das Geschlotter. Slov.
Loos.

Ločkati = stříkati, kropiti, šplíchati. —
co. Ločká dievča květy, ločká, povedalo,
že ma dočká. Sl. ps. 229. — co kam.
Dievča na květ vodu ločká. Sl. ps. 88, 41.
— komu kudy. L-ly mu (vlité vlny) dole
hrtánem (lokaly, žblunkaly). Ntr. VI. 346.

Ločok, čku, m. = glg, lok. Slov. Ssk.

Ločov, a, m., der Leithammel. Vz Lo-
čavka. Pal. Děj. IV. 1. 236. Pozn.

Ločovina, y f. = klochtěnina, kočvarda,
schlechte Kocherei,schlecht gekochte Speise.
Slov. Bern.

Ločovka, vz Ločovec.

Ločperdina, y, f. = kočvardina, vraví
sa o ladajakom nápoji na př. o pivě. Slov.
Rr. Sb.

Loď. O skloňování vz Bž. 44., 101., 107.,
Pdg. 1886. 170. L. kožená, ocelová, tor-
pední, Torpedoboot, složitá, Compositschiff,
Kpk., pohřižovací, Klapp-, Versenkplette.
Zpr. arch. XII. seš. 4. 20. Lodi římské. Vz
Vlšk. 71., 312. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl.
Loďka, das Boot, die Zille. Kpk. Lodi vá-
lečné nedělí se dle počtu děl, jsouť veliké
fregatty jen o 12—16 i o méně dělech; 1.
obrněné jsou pobity také ocelovými de-
skami, některé i železnými i ocelovými,
jsou to: fregatta, korvetta, loď baštová a
vězná, monitor. Kpk. Také obRněné lodi
nedělí se dle množství děl a stěžňů. Kpk.
Lodi mají také čtyři až i sedm stěžím-,
parní lodi mívají obyč. také plachty; Mezi
lodí věznou a baštovou jest veliký Rozdíl,
neboť bašty jsou pod palubou a věže nad