Předchozí (881)  Strana:882  Další (883)
882
Logať = lokati, píti. Slov. Každý den
len logať, tancovať. Sokl. 1. 362. Mor. Brt.
D. 228.
Logda, y, f. = míč. Val. a slov. Vck.,
Brt., Rr. Sb.
Loggia (lodža), e, f., it. = krytá chodba,
loubí p
o jedné straně otevřené. Rk. Sl.
Logicky, logisch. L. něco promysliti. Osv.
I.  343.
Logický. L. podmět (subjectum logicům),
Mus. 1880. 125 , krácení (ve stenografii). Pdl.
Logipnosť, i, f., die logische Richtig-
keit. Šm.
Logika, y, m., os, jm. Blk. Kfsk. 1165.
Logikářský, Logiker-. L-mi okolky se
bránil. Bart. 317.
Logistika. Cf. Vnč. 60.
Logometr, u, m., řec. = měřidlo k ře-
šení úloh trigonometrických. Rk. Sl.
Logota, y, m. (lopota), řec. íoyo&énjg,
ein Würdenträger der alten Böhmen. Rk.
Logronit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
14.
Logument, u, m. = lešení; příbytek. Vz
Logewent. Aby mi v ležení náký 1. opa-
třili. Žer.
Loh = hloh. Mor. a slov. Zátur., Hdž.
Šlb. 10., Koll. Zp. I. 370., Mllr. 37. Zako-
pal ju tamto pod zeleným lohem, ale vy-
koukalo kousek fěrtouška ven. Sš. P. 136.
Loháň, ě, f. = druh jablka. Mor. Brt.
Lohař, e, m., os. jm.
Lohati = bíti, tlouci. Ten mu jich na-
lohá. U Ronova. Rgl. — L. = lokati. Slov.
Ssk.
Loházka, y, f. = lohaza. Slov. Ev. Sk.
II.  262., Zátur., Mz. v List. fil. 1882. 213.
Lohenice, Lohenitz, ves u Křelovic a
u Přelouče. Blk. Kfsk. 222, Sdl. Hr. I. 39.,
55., Rk. Sl.
Lohne. Nakažení lidé po březích a hal-
dách 1. (nemá býti: hojné V) leželi. Výb. II.
1270.
Lohnilek, lka, m. = chlastoun. U Chocně.
Ktk.
Lohoří. V L. = pole u Spálen. Pořičí.
BPr.
Lohoť. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 213.
Lohotavý. Je 1-vo = kluzko. U Třebové.
Vk.
Lohov, a, m., Lohof, ves u Toužimě;
Lohow, ves u Votic. Blk. Ktsk. 1356., Rk.
Sl.
Lohova, corchorus, der Corchorus, rostl.
L. zelní, c. olitonua, trojpouzdrá, c. trio-
cularis, kulatá, c. capsularis. Rstp. 164.
Lohovčice, dle Budějovice, Lohowtschitz,
ves u Staňkova.
Lohovec, vce, m., Bischofswerth, ves
V Rakovnicku.
Lohovice, e, f., Gross-Lohowitz, ves
u Zbirova; L. Malá či Luhovičky, Klein-
Lohowitz, ves tamtéž. Blk. Kfak. 24., Rk.
Sl.
Lohovy, dle Dolany, sam. u Neveklova.
Lohtuša = loktuše. Brt. D. 228.
Lohynice, pl., míst. jm. Arch. IV. 175.,
Rk. Sl.
Loch, vz Loh.
Lochanový, Becken-. Šm.
Lóchati = lokati, luchati. Na vých. a
již. Mor., na Slov. Šd., Tč., Vck., Brt. D.
228.
Lochenice, Lochenitz, ves u Král. Hradce.
Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1070., Sdl. Hr. V.
363., Rk. Sl.
Lochkov, a, m., Lochkow, ves u Zbra-
slavě. Tk. V. 50., Rk. Sl.
Lochman Jan, ev. kněz 1637. Jir. Ruk.
I.  460.
Lochnar z Palič. Blk. Kfsk. 1356.
Lochočice, dle Budějovice, Lochtschitz,
ves u Chabařovic. Blk. Kfsk. 165., Rk. Sl.
Lochotín, a, n., samota u Plzně; ves
u Lubence. Blk. Kfsk. 624., Rk. Sl.
Lochousice, dle Budějovice, Lochutzen,
ves u Stříbra. Rk. Sl.
Lochov, a, m. L. Hořejní a Dolejní, Ober-,
Unter-Lochow, vsi u Jičína. Blk. Kfsk. 721.,
774., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.
Lochovatosť, i, f., die Löcherigkeit, Gru-
bigkeit. Šm.
Lochovatý, löchrig, grubig. Šm., Rk.
Lochovice, dle Budějovice, Lochowitz,
městečko u Zdic. Vz Sdl. Hr. VI. 277., Blk.
Kfak. 1356., Rk. Sl.
Lochtuše, vz Loktuše.
Lochy, pl., m., dle Dolany, sam. u Kutné
Hory. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1357.
Lochyně. Cf. Rstp. 985., Odb. path. II.
731.
Lochynice. Tk. VI. 182., Sdl. Hr. L 189.,
II.  278., Rk. Sl.
Loikárský = logikářský. L. důvody uvá-
děti. Jel. Enc. m. 62.
Loir-e, y, f., Liger, Ligeris, řeka franc.
Vz S. N., Rk. Sl.
Lojkamenný, Schd. II. 62., mineralní
k mazání zahřátých dílů strojových a k na-
pouštění vlny. Wh. L. ledvinový, Stat. př.
ku. 1877. 30,, bornejský. S. N. V. 1035.
Ct. Kram. Slov.
Lojalnosť, vz Loyalnosf.
Lojárna, y, f., die Talgsiederei. Rk.
Lojčík, a, m. = statek u Zašové. Pk.
Lojda = nepořádná, necudná ženská. Č.
Čt. 11. 385. Cnodí jak 1. nečesaná. Koll. Zp.
1. 11. — L. = tlustá kráva. U Kr. Hradce.
Kšť.
Lojdák. Koll. Zp. I 416.
Lojdáň, é, m. = lojdavec. Mor. Šd.
Lojdavec, vce, m. = kdo má lojdy v očích,
lojdavý.
Vz Lojdy. Mor. Šd.
Lojdavěti, ěl, ění = karpavěti. Slov.
Bern.
Lojdavosť, i, f. = karpavosť. Slov. Bern.
Lojdavý, vz Karpavý.
Loje = voje, oje. U Uh. Hrad. Tč.
Lojení, n. = mazání lojem, das Schmie-
ren mit Unschlitt.
Lojený; -en, a, o, mit Unschlitt ge-
schmiert.
Lojevník, a, m., os. jm. Arch. IV. 343.,
Vyb. 1. 1054.
Lojnice, e, f. L. jelení, lipoptena červi,
hmyz. Brm. IV. 509.
Lojníkový prášek, der Speckstein. Mllr.
58.
Lojovice, Lojowitz, ves u Dnespek. Blk.
Kfak. 21., Sdl. Hr. IV. 304., Rk. Sl.
Předchozí (881)  Strana:882  Další (883)