Předchozí (883)  Strana:884  Další (885) |
|
|||
884
|
|||
|
|||
Loket. V MV. nepravá glossa. Pa. V 5. ř.
čárku za loktů vymaž. Gt. pl. loket, zna- číme-li jím míru, ač též i loktů; instr. pl. lokty i lokťmi. Bž. 87. Na Zlínsku gt. pl. loktí. Brt. Laš. také lokeť. Tč. Vzorec vz v Bž. 89. Lokte tvého, Ž. wit. 78.11., v lokti, 76. 16., v loktu. 135. 12. Cf. Šf. III. 561. L. černý, Stellami, kosmický, planetami. Stč. Zem. 320., 102., 103., 165. — L. = ruka (je druh páky). Vz Schd. II. 341. (konec), 342., Slov. zdrav. — L. = míra. L. posuvný, das Štellmass. Skv. Děláte dlouhé lokte; Toť dlouhé lokte. Nač ty dlouhé lokte, wozu ein Langes und Breites? Dch. Měl 60 loket na dél a 20 loktóv na šiř a 30 loktóv na výš. Bj. Kdybys o dva lokte vyšší jen byla, hvězdy bys utírati mohla. Č. Kn. š. 305. — L. = koňská nemoc. Db. — L., ves u Dol- ních Kralovic; mě. Elbogen. — Cf. Tk. IV. 732., V. 212., VI. 61., VII. 415., Tf. Odp. 389., Blk. Kfsk. 1357., Let. Rejstřík, Sdl. Hr. II. 220., VI. 118., Rk. Sl. Lokétek, tku, m., vz Loket.
Loketní kloub, Šv. 22., Nz. lk., ohyb,
-bug, svaz, -gelenksband. Nz. lk. L. kosť, cubitus, žláza, Cubitaldrüse, příhbí. Loketnice, e, f., die Quadratelle, grosser
Stein o. Ziegel. Šm. Loketsko, a, n., die Umgegend von El-
bogen. Tk. IV. 732., Tk. Ž. 223. Loketský. Dívají se mu loketští páni
z oken (lezou mu lokte z roztrhaného ka- bátu). Us. Holk., Kšť. Vz Loket. Lokmes = ohnaš.
Loknouti, einsinken, Versenkungen be-
kommen. Laš. Tč. Lokomobila jednoválcová, stojatá. Hrm.
107., KP. IL 375. Lokomobilní kotel parní. Hrm. 17.
Lokomoce, e, f., z lat. = změna místa,
místnosti, die Lokomotion, Ortsveränderung, kupec. Kn. Lokomotiva. L. ledná, pro horské že-
leznice, pro rychlovlaky, silničná, její úprava, dějiny, KP. II. 3 , 236., 372.-376., tendrová. Zpr. arch., Šln. I. 55. Mluva 1-vy: L. roz- jíždějíc se odfukuje: Čért mia nese, čért mia nese! — ujíždějíc rychle: Ďábel jede čerta veze, ďábel jede čerta veze! Km. 1886. 410. — Cf. Schd. I. 110. Lokomotivní, Lokomotiv-. L. dráha, NA.
IV. 203., válec, kola atd. Us. Pdl. Lokotoky, Zvokotoky ves. Arch. VII.
286. Lokoty, dle Dolany, Lokot, ves u Rych-
nova. Rk. Sl. Lokšán z Lokšan, ryt. později panská
rodina. S. N. Lokšany, dle Dolany, Lokschan, díl města
Březnice. Blk. Kfsk. 1357., Rk. SI. Lokše, vz Lakeš, Lokeš. Koll. Zp. I.
316., Koll. St. 864. V Podluží = bramborové placky na způsob omeliet posypané makem. Brt. Na Strážničku a na Hané = nudle. Šd., Bž. Vz Lokýšek. Loktek, ktka, m., os. jm.
Loktibrada, y, m. a f., báječná osoba.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 16., 17. Loktíček, vz Loket.
Loktík, u, m., epicondylus.
|
Loktopramenný, cubitoradialis. L. kloub.
Nz. lk.
Loktovati kudy. L-la trochu světem =
prodávali zboží na lokte. U Rychn. Msk. Loktuša, e, f., vz Loktuška.
Loktuše, e, f., vz Loktuška.
Loktuška. Ve 3. ř. za Výb. I. polož:
338. Vz Lochtuška. L. = rouška. Přikryj ty mia, má panenko, tů bílú lochtušú. Sš. P. 453. Každá měla na hlavě lochtušú díuhu. Opav. Brt. D. 364. Kterýs jinošie jdieše za ním oděv se v 1-ši (sindone) po nahém těle. Tehdy on zbyv 1-še nah ot nich uteče. ZN. Vy mně dáte třidceti loktuš a též číslo sukní. BO. — L. = hrubý, čtverhranný kus plátna na trávu, trávnice. V Krkonoších. U Místka. Škd. — Loktuše, Lochtusch, ves u Turnova. Blk. Kfsk. 533. Lokvis, a, m. L. Mart. Krnd. 179.
Lokýš, vz Lokýšek. Val. Brt. D.
Lokýšek, šku, m. = lokeš, nudle. Mor.
Brt. D. Vz Lokýš. Lolech, u, m. = jilek mylný. Mllr. 62.
Lolek, lka, m., os. jm. Arch. VII. 607.
Löllingit, u, m. = železnatý arsenik, ne-
rost. Bř. N. 222., Krč. v Osv. 1885. 207. Lolla, y, f. = jm. feny. Škd.
Lom nerostů. Vz Schd. II. 15., Bř. N.
56. L. vln. Mj. 202., 203. P. v lomu. Pcl. 7. L. kosti schodovitý, stufenförmig, šikmý, kosý, schief, zubovitý, gezähnt. — L. světla. Cf. Schd. I. 121., Slov. zdrav., Rk. Sl. L. paprsků hvězdářský, zemský. Nz., NA. V. 398. L. athmosfaerický, dvojitý (dvojná- sobný, dvojlom, doppelte Brechung), Nz., hranolem, KP. II. 136.—139., Jednoduchý či obyčejný. Nz., Bř. N. 62. Úhel, rovina, index či exponent lomu, ZČ. III. 81.; 1. pa- prsku od kolmice, ku kolmici. Mj. 262. — L. = lomoz, hluk, povyk. Dal. 200. (Jir.). Zlínsky. Brt. Slov. Zátur. (Velbloud) učiní lom k zemi spadna (jsa střelen). AlxB. v. 94. (HP. 74.). — Lôm značí aj veci, náradie, šaty atd. v neporiadku pohádzené. Slov. Zátur. — L. = místo atd. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Rk. Sl. L. světlý, der Tag- bau. Šp. Lomy břidličné, cementové, čedi- čové, jantarové, kamenosolné, kamenů mlýn- ských, mramorové, skalné, vápence litho- grafického, vz KP. III. 11., .8., 32.-37., 150., 200., pískovce, sádrovce. Sl. les. -— L., ves u Blatné; Lohm, ves u Stříbra a u Tachova. Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl., Arch. VIII. 595. Lomany, sam. u Plas. Arch. VII. 651.,
Sdl. Hr. VI. 207. Lomázgati = vespust křičeti, povykovati
zejména o opilých, schreien, lärmen. Mor. Vck., Brt. D. 158. Lomazice, dle Budějovice, Lametitz, ves
u Kadaně. Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl. Lombák, a, m., vz Lumbák.
Lombár, a, m. = lump. Slov. Ssk.
Lombard, u, m. = půjčka na zástavy;
půjčovna, zastavárna, das Pfanddarlehen; das Leih-, Pfandhaus; kupec. Kh. Lombardový, Lombard-. L. jednání,
úvěr, banka. Kaizl 239., 240., 248. Lombardský. L. dílo. KP. I. 173.
Lombati = lumbati. U N. Kdyně. Rgl.
|
||
|
|||
Předchozí (883)  Strana:884  Další (885) |