884

Loket. V MV. nepravá glossa. Pa. V 5. ř.
čárku za loktů vymaž. Gt. pl. loket, zna-
číme-li jím míru, ač též i loktů; instr. pl.
lokty i lokťmi. Bž. 87. Na Zlínsku gt. pl.
loktí. Brt. Laš. také lokeť. Tč. Vzorec vz
v Bž. 89. Lokte tvého, Ž. wit. 78.11., v lokti,
76. 16., v loktu. 135. 12. Cf. Šf. III. 561. L.
černý, Stellami, kosmický, planetami. Stč.
Zem. 320., 102., 103., 165. — L. = ruka (je
druh páky). Vz Schd. II. 341. (konec), 342.,
Slov. zdrav. — L. = míra. L. posuvný, das
Štellmass. Skv. Děláte dlouhé lokte; Toť
dlouhé lokte. Nač ty dlouhé lokte, wozu
ein Langes und Breites? Dch. Měl 60 loket
na dél a 20 loktóv na šiř a 30 loktóv na
výš. Bj. Kdybys o dva lokte vyšší jen byla,
hvězdy bys utírati mohla. Č. Kn. š. 305. —
L. = koňská nemoc. Db. — L., ves u Dol-
ních Kralovic; mě. Elbogen. — Cf. Tk. IV.
732., V. 212., VI. 61., VII. 415., Tf. Odp.
389., Blk. Kfsk. 1357., Let. Rejstřík, Sdl.
Hr. II. 220., VI. 118., Rk. Sl.

Lokétek, tku, m., vz Loket.

Loketní kloub, Šv. 22., Nz. lk., ohyb,
-bug, svaz, -gelenksband. Nz. lk. L. kosť,
cubitus, žláza, Cubitaldrüse, příhbí.

Loketnice, e, f., die Quadratelle, grosser
Stein o. Ziegel. Šm.

Loketsko, a, n., die Umgegend von El-
bogen. Tk. IV. 732., Tk. Ž. 223.

Loketský. Dívají se mu loketští páni
z oken (lezou mu lokte z roztrhaného ka-
bátu). Us. Holk., Kšť. Vz Loket.

Lokmes = ohnaš.

Loknouti, einsinken, Versenkungen be-
kommen. Laš. Tč.

Lokomobila jednoválcová, stojatá. Hrm.
107., KP. IL 375.

Lokomobilní kotel parní. Hrm. 17.

Lokomoce, e, f., z lat. = změna místa,
místnosti, die Lokomotion, Ortsveränderung,
kupec. Kn.

Lokomotiva. L. ledná, pro horské že-
leznice, pro rychlovlaky, silničná, její úprava,
dějiny, KP. II. 3 , 236., 372.-376., tendrová.
Zpr. arch., Šln. I. 55. Mluva 1-vy: L. roz-
jíždějíc se odfukuje: Čért mia nese, čért
mia nese! — ujíždějíc rychle: Ďábel jede
čerta veze, ďábel jede čerta veze! Km. 1886.
410. — Cf. Schd. I. 110.

Lokomotivní, Lokomotiv-. L. dráha, NA.
IV. 203., válec, kola atd. Us. Pdl.

Lokotoky, Zvokotoky ves. Arch. VII.
286.

Lokoty, dle Dolany, Lokot, ves u Rych-
nova. Rk. Sl.

Lokšán z Lokšan, ryt. později panská
rodina. S. N.

Lokšany, dle Dolany, Lokschan, díl města
Březnice. Blk. Kfsk. 1357., Rk. SI.

Lokše, vz Lakeš, Lokeš. Koll. Zp. I.
316., Koll. St. 864. V Podluží = bramborové
placky na způsob omeliet posypané makem.
Brt. Na Strážničku a na Hané = nudle. Šd.,
Bž. Vz Lokýšek.

Loktek, ktka, m., os. jm.

Loktibrada, y, m. a f., báječná osoba.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 16., 17.

Loktíček, vz Loket.

Loktík, u, m., epicondylus.

Loktopramenný, cubitoradialis. L. kloub.

Nz. lk.

Loktovati kudy. L-la trochu světem =
prodávali zboží na lokte. U Rychn. Msk.

Loktuša, e, f., vz Loktuška.

Loktuše, e, f., vz Loktuška.

Loktuška. Ve 3. ř. za Výb. I. polož:
338. Vz Lochtuška. L. = rouška. Přikryj
ty mia, má panenko, tů bílú lochtušú. Sš. P.
453. Každá měla na hlavě lochtušú díuhu.
Opav. Brt. D. 364. Kterýs jinošie jdieše za
ním oděv se v 1-ši (sindone) po nahém těle.
Tehdy on zbyv 1-še nah ot nich uteče. ZN.
Vy mně dáte třidceti loktuš a též číslo
sukní. BO. — L. = hrubý, čtverhranný kus
plátna na trávu, trávnice. V Krkonoších.
U Místka. Škd. — Loktuše, Lochtusch, ves
u Turnova. Blk. Kfsk. 533.

Lokvis, a, m. L. Mart. Krnd. 179.

Lokýš, vz Lokýšek. Val. Brt. D.

Lokýšek, šku, m. = lokeš, nudle. Mor.
Brt. D. Vz Lokýš.

Lolech, u, m. = jilek mylný. Mllr. 62.

Lolek, lka, m., os. jm. Arch. VII. 607.

Löllingit, u, m. = železnatý arsenik, ne-
rost. Bř. N. 222., Krč. v Osv. 1885. 207.

Lolla, y, f. = jm. feny. Škd.

Lom nerostů. Vz Schd. II. 15., Bř. N.
56. L. vln. Mj. 202., 203. P. v lomu. Pcl. 7.
L. kosti schodovitý, stufenförmig, šikmý,
kosý, schief, zubovitý, gezähnt. — L. světla.
Cf. Schd. I. 121., Slov. zdrav., Rk. Sl. L.
paprsků hvězdářský, zemský. Nz., NA. V.
398. L. athmosfaerický, dvojitý (dvojná-
sobný, dvojlom, doppelte Brechung), Nz.,
hranolem, KP. II. 136.—139., Jednoduchý
či obyčejný. Nz., Bř. N. 62. Úhel, rovina,
index či exponent lomu, ZČ. III. 81.; 1. pa-
prsku od kolmice, ku kolmici. Mj. 262. —
L. = lomoz, hluk, povyk. Dal. 200. (Jir.).
Zlínsky. Brt. Slov. Zátur. (Velbloud) učiní
lom k zemi spadna (jsa střelen). AlxB. v.
94. (HP. 74.). — Lôm značí aj veci, náradie,
šaty atd. v neporiadku pohádzené. Slov.
Zátur. — L. = místo atd. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf. Rk. Sl. L. světlý, der Tag-
bau. Šp. Lomy břidličné, cementové, čedi-
čové, jantarové, kamenosolné, kamenů mlýn-
ských, mramorové, skalné, vápence litho-
grafického, vz KP. III. 11., .8., 32.-37.,
150., 200., pískovce, sádrovce. Sl. les. -—
L., ves u Blatné; Lohm, ves u Stříbra a
u Tachova. Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl., Arch.
VIII. 595.

Lomany, sam. u Plas. Arch. VII. 651.,
Sdl. Hr. VI. 207.

Lomázgati = vespust křičeti, povykovati
zejména o opilých, schreien, lärmen. Mor.
Vck., Brt. D. 158.

Lomazice, dle Budějovice, Lametitz, ves
u Kadaně. Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl.

Lombák, a, m., vz Lumbák.

Lombár, a, m. = lump. Slov. Ssk.

Lombard, u, m. = půjčka na zástavy;
půjčovna, zastavárna, das Pfanddarlehen;
das Leih-, Pfandhaus; kupec. Kh.

Lombardový, Lombard-. L. jednání,
úvěr, banka. Kaizl 239., 240., 248.

Lombardský. L. dílo. KP. I. 173.

Lombati = lumbati. U N. Kdyně. Rgl.