885

Lomce, Lomec, Lometz, ves u Klatov.
Rk. Sl.

Lomcíř, e, m. = ničema. Brt.

Lomcovaný; -án, a, o, geschüttelt, ge-
rüttelt. Us.

Lomcovati také = hřmotiti. Mor. Brt. D.

Lomec, mce, m. = lamač kamene. Kom.

— L., Lometz, ves u Budějovic, sam. u Vod-
ňau; L. Veliký a Malý, Gross-, Klein-Lo-
metz, vsi u Kutné Hory. Tf. Odp. 288, Blk.
Kfsk. 1357., Rk. Sl., Arch. VIII. 407. L. =
les v Libějicku. Blk. Kfsk. 654.

Lomek, mku, m. = malý lom. — L.,
Haidel, ves u Chvalšin. Rk. Sl.

Lomenda, y, f. = veliká neobratná žen-
ská. U Kr. Hrad. Kšť.

Lomeně, n může i lomené býti vzato.
Šim. 165.

Lomení = dělení. Šim. 69. —- L. = zápas,
colluctatio. Oblecte sě v oděnie božie (ar-
matura), nebo nenie vám 1. proti masu a
krvi. ZN. — L u bašt = prodloužení obranné
čáry na zad za oponu (courtinu), čím tato
se přetíná (lomí), brisure. Vz S. N. X. 102.

Lomenice. Černý schoř prý dycky skáče
za 1-có a muž strachem sedávává večír
za pecó. Sš. P. 666. Cf. Pavlač. — L. =
komora, špižírna lomenou (vyšší) zdi ke
kuchyni, ke příbytku, přistavěná. Zlínsky.
BRt. Běž na 1-cu, dej kurám pšenicu. Sš. P.
162.

Lomenina, y, f. = lomená čára. Dk.
Aesth. 414.

Lomenosť, i, f., die Brechung. L. blesku.
Dk.

Lomený; -en, a, o. L. okno, Spitzbogen-
fenster, kámen, Bruchstein, oblouk, Spitz-
bogen, Dch., SP. II. 10., páka, der Winkel-
hebel, Mj. 141., NA. V. 140., ZČ. L 76.,
čára, Jrl. 419., Stč. Zem. 519., funkce, Stč.
Dif. 3., 4., samohláska, vz List. fil. 1888. 25.

Lomička, y, f. Lomnička, Lomitschka,
ves u Manetína.

Lomidlo u pekaře a u pernikáře, die
Brechbank. Šp. — L. světla. Kv. 1871. 259.

— L. = kyják, palice. Slov. Rr. Sb.
Lomidrevo, a, n. = neohrabaný člověk.

U Uher. Hrad. Na Slov. je L. jinak Valibuk
slovenský Herkules. Připisují se mu po-
dobné práce a odměny jako Herkulovi. Vz
Dbš. Úv. 21.

Lomihlavka, y, f. = hádanka. Slov.
Vik.

Lomihnát, u, m. = starček obecný, pří-
mětné koření, senecio, das Kreuzkraut. Rstp.
917.

Lomikam, u, lomikamen. L. vždyžilový,
s. aizoon, cimbálkový, s. cotyledon, zrnatý,
s. granulata, tlustolistý, s. crassifolia, stí-
nový, s. umbrosa, srstnatý, s. hirsuta, led-
vinky, s. geum, odrostečnatý, s. sarmentosa,
roční, s. tridactylites, drnatý, s. caespitosa,
žlutý, s. Mrculus. Vz Rstp. 693.-697. Cf.
Schd. II. 312., Slb. 570., Sbtk. Rostl. 570.,
Rosc. 160., Mllr. 19., 34., 106., Rk. Sl., Čl.
Kv. 351. — L. = bedrník, sladká zelina,
chuť, pimpinella, die Bibernelle. Slb. 599. —
L. = hvozdíček, tunica saxifraga, die Fels-
nelke. Slb. 626. — L., a, m. = člověk silný,
hrubý. U Jindř. Hradce. Zl.

Lomikamenokvětý. L. rostliny. Rosc.
159.

Lomikamenovitý. L. rostliny, saxifra-
geae, a) l. pravé: lomikamen, čepeňka, ji-
nochlop; b) dlušichovité: žlutník, dlužicha.
Vz Rstp. 692. a násl., Slb. 569., Rosc. 160.

Lomiles, u, m., der Waldbrecher, Sturm-
wind. Šm.

Lomistý = zlomný, zerbrechbar. Laš. Tč.

Lomiti také: křičeti, hluk dělati, hulá-
kati, vaditi se. Mor. Vck. — kde. Opilci
v hospodě łomíjá. Brt. D.

Lomitik, a, m. Ne politik, než 1. méno
jemu svědčí. Slov. Tč., Glč.

Lomítko, a, n. = znaménko, které dělí
čitatele od jmenovatele. Km.

Lomivosť, i, f., die Brechbarkeit. Dk.
Aesth. 502.

Lomivý, brechbar, brüchig. L. hmota.
Us. Pdl.

Lomka, y, f. = zlomek, Bruchstück. Al.
V. Svoboda.

Lomná, é, f., Lomna, ves u Ml. Vožice.
Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.; les u Čachrova.

Lomnice, Lanz, ves u Falknova; Lobnig,
ves u Šternberka; Lomnitz, městečko u Tiš-
ňova, město u Jindř. Hradce a u Jičína;
L. Dlouhá, Lammitz, ves u Bochova; L.
Dolejní, Unter-Lomitz. ves tamtéž; L Dolní,
Unter Lomitz, ves u Dnespek, Unter Lom-
nitz, ves u Lomnice v Jičín.; D. Hořejní,
Ober-Lomitz (Lamitz), ves u Bochova; D.
Koření, Ober-Lomnitz, osadau Lomnice v Jič.;
L Horní, Ober-Lomitz, ves u Dnespek;
L. Stará, Alt-Lomnitz, ves u Lomnice v Ji-
čín. ; L. židovská obec. Lomnitz, Israeliten-
gemeinde, osada u Tišnova. PL. V L-ci
u Tišnova pěstovali dříve mnoho řípy a
slouli proto řípaři. Proč se tam nyní řípa
nedaří? Vz Sbtk. Krat. h. 67. — Tk. IV.
732., V. 248., Tk. Žk. 223., Žer. Záp. II.
186., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 1357., Sdl.
Hr. I. 255., II. 278., III. 304., IV. 372., V.
363., Rk. Sl., Arch. VII. 712., VIII. 595.
V Lomnici u Jičína pekou známé suchary;
první prý je tam pekl jistý Lacina poč.
tohoto století. — L., přítok kladské Nisy.
Krč.

Lomnický, ého, m. = pocházející z Lom-
nice. L-čští (rytířský rod Košíků z Lomnice)
Dal. 137. Cf. Sdl. Hr. IV. 372. — L. Šimon,
spisovat., nar. 1552, + asi 1622. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 44., 45., 49., 51., Mus. 1863. (Jos.
Riss), 1860., 1864., 1884. 498., Jg. H. 1. 2.
vd. 594.; Jir. Ruk. I. 460 , II. 388., Šb. Dj.
ř. 2. vd. 266., Pyp. K. II. 542., Mus. 1878.
432., 1882. 542., Ukaz. 53., Back. Písm.
929., Rk. S1., Sbn. 940., 948.

Lomnicka, y, f., Lomitschka, ves u Ma-
netína, u Stříbra; Lomnitschka, ves u Tiš-
nova; Lomitz, mlýn u Blatné. Rk. Sl.

Lomnosť. KP. II. 136. Paprsky stejné
1-sti. Stč. Zem. 538. L. skla, Mj. 270., pa-
prskův, Brechbarkeit. Mj.

Lomný. ZČ. III. 81., SP. II. 121., 123.

Lomotiti = hluk dělati. Zlínsky. Brt. Vz
Lomiti.

Lomoz války, bitvy, Schlachtgewühl,
Dch., válečný, J. Lpř., zbraní, Čch. Ba.
172., hromový. Us. Pdl.