Předchozí (884)  Strana:885  Další (886) |
|
|||
885
|
|||
|
|||
Lomce, Lomec, Lometz, ves u Klatov.
Rk. Sl. Lomcíř, e, m. = ničema. Brt.
Lomcovaný; -án, a, o, geschüttelt, ge-
rüttelt. Us. Lomcovati také = hřmotiti. Mor. Brt. D.
Lomec, mce, m. = lamač kamene. Kom.
— L., Lometz, ves u Budějovic, sam. u Vod-
ňau; L. Veliký a Malý, Gross-, Klein-Lo- metz, vsi u Kutné Hory. Tf. Odp. 288, Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl., Arch. VIII. 407. L. = les v Libějicku. Blk. Kfsk. 654. Lomek, mku, m. = malý lom. — L.,
Haidel, ves u Chvalšin. Rk. Sl. Lomenda, y, f. = veliká neobratná žen-
ská. U Kr. Hrad. Kšť. Lomeně, n může i lomené býti vzato.
Šim. 165. Lomení = dělení. Šim. 69. —- L. = zápas,
colluctatio. Oblecte sě v oděnie božie (ar- matura), nebo nenie vám 1. proti masu a krvi. ZN. — L u bašt = prodloužení obranné čáry na zad za oponu (courtinu), čím tato se přetíná (lomí), brisure. Vz S. N. X. 102. Lomenice. Černý schoř prý dycky skáče
za 1-có a muž strachem sedávává večír za pecó. Sš. P. 666. Cf. Pavlač. — L. = komora, špižírna lomenou (vyšší) zdi ke kuchyni, ke příbytku, přistavěná. Zlínsky. BRt. Běž na 1-cu, dej kurám pšenicu. Sš. P. 162. Lomenina, y, f. = lomená čára. Dk.
Aesth. 414. Lomenosť, i, f., die Brechung. L. blesku.
Dk. Lomený; -en, a, o. L. okno, Spitzbogen-
fenster, kámen, Bruchstein, oblouk, Spitz- bogen, Dch., SP. II. 10., páka, der Winkel- hebel, Mj. 141., NA. V. 140., ZČ. L 76., čára, Jrl. 419., Stč. Zem. 519., funkce, Stč. Dif. 3., 4., samohláska, vz List. fil. 1888. 25. Lomička, y, f. Lomnička, Lomitschka,
ves u Manetína. Lomidlo u pekaře a u pernikáře, die
Brechbank. Šp. — L. světla. Kv. 1871. 259. — L. = kyják, palice. Slov. Rr. Sb.
Lomidrevo, a, n. = neohrabaný člověk. U Uher. Hrad. Na Slov. je L. jinak Valibuk
slovenský Herkules. Připisují se mu po- dobné práce a odměny jako Herkulovi. Vz Dbš. Úv. 21. Lomihlavka, y, f. = hádanka. Slov.
Vik. Lomihnát, u, m. = starček obecný, pří-
mětné koření, senecio, das Kreuzkraut. Rstp. 917. Lomikam, u, lomikamen. L. vždyžilový,
s. aizoon, cimbálkový, s. cotyledon, zrnatý, s. granulata, tlustolistý, s. crassifolia, stí- nový, s. umbrosa, srstnatý, s. hirsuta, led- vinky, s. geum, odrostečnatý, s. sarmentosa, roční, s. tridactylites, drnatý, s. caespitosa, žlutý, s. Mrculus. Vz Rstp. 693.-697. Cf. Schd. II. 312., Slb. 570., Sbtk. Rostl. 570., Rosc. 160., Mllr. 19., 34., 106., Rk. Sl., Čl. Kv. 351. — L. = bedrník, sladká zelina, chuť, pimpinella, die Bibernelle. Slb. 599. — L. = hvozdíček, tunica saxifraga, die Fels- nelke. Slb. 626. — L., a, m. = člověk silný, hrubý. U Jindř. Hradce. Zl. |
Lomikamenokvětý. L. rostliny. Rosc.
159. Lomikamenovitý. L. rostliny, saxifra-
geae, a) l. pravé: lomikamen, čepeňka, ji- nochlop; b) dlušichovité: žlutník, dlužicha. Vz Rstp. 692. a násl., Slb. 569., Rosc. 160. Lomiles, u, m., der Waldbrecher, Sturm-
wind. Šm. Lomistý = zlomný, zerbrechbar. Laš. Tč.
Lomiti také: křičeti, hluk dělati, hulá-
kati, vaditi se. Mor. Vck. — kde. Opilci v hospodě łomíjá. Brt. D. Lomitik, a, m. Ne politik, než 1. méno
jemu svědčí. Slov. Tč., Glč. Lomítko, a, n. = znaménko, které dělí
čitatele od jmenovatele. Km. Lomivosť, i, f., die Brechbarkeit. Dk.
Aesth. 502. Lomivý, brechbar, brüchig. L. hmota.
Us. Pdl. Lomka, y, f. = zlomek, Bruchstück. Al.
V. Svoboda. Lomná, é, f., Lomna, ves u Ml. Vožice.
Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.; les u Čachrova. Lomnice, Lanz, ves u Falknova; Lobnig,
ves u Šternberka; Lomnitz, městečko u Tiš- ňova, město u Jindř. Hradce a u Jičína; L. Dlouhá, Lammitz, ves u Bochova; L. Dolejní, Unter-Lomitz. ves tamtéž; L Dolní, Unter Lomitz, ves u Dnespek, Unter Lom- nitz, ves u Lomnice v Jičín.; D. Hořejní, Ober-Lomitz (Lamitz), ves u Bochova; D. Koření, Ober-Lomnitz, osadau Lomnice v Jič.; L Horní, Ober-Lomitz, ves u Dnespek; L. Stará, Alt-Lomnitz, ves u Lomnice v Ji- čín. ; L. židovská obec. Lomnitz, Israeliten- gemeinde, osada u Tišnova. PL. V L-ci u Tišnova pěstovali dříve mnoho řípy a slouli proto řípaři. Proč se tam nyní řípa nedaří? Vz Sbtk. Krat. h. 67. — Tk. IV. 732., V. 248., Tk. Žk. 223., Žer. Záp. II. 186., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 1357., Sdl. Hr. I. 255., II. 278., III. 304., IV. 372., V. 363., Rk. Sl., Arch. VII. 712., VIII. 595. V Lomnici u Jičína pekou známé suchary; první prý je tam pekl jistý Lacina poč. tohoto století. — L., přítok kladské Nisy. Krč. Lomnický, ého, m. = pocházející z Lom-
nice. L-čští (rytířský rod Košíků z Lomnice) Dal. 137. Cf. Sdl. Hr. IV. 372. — L. Šimon, spisovat., nar. 1552, + asi 1622. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 44., 45., 49., 51., Mus. 1863. (Jos. Riss), 1860., 1864., 1884. 498., Jg. H. 1. 2. vd. 594.; Jir. Ruk. I. 460 , II. 388., Šb. Dj. ř. 2. vd. 266., Pyp. K. II. 542., Mus. 1878. 432., 1882. 542., Ukaz. 53., Back. Písm. 929., Rk. S1., Sbn. 940., 948. Lomnicka, y, f., Lomitschka, ves u Ma-
netína, u Stříbra; Lomnitschka, ves u Tiš- nova; Lomitz, mlýn u Blatné. Rk. Sl. Lomnosť. KP. II. 136. Paprsky stejné
1-sti. Stč. Zem. 538. L. skla, Mj. 270., pa- prskův, Brechbarkeit. Mj. Lomný. ZČ. III. 81., SP. II. 121., 123.
Lomotiti = hluk dělati. Zlínsky. Brt. Vz
Lomiti. Lomoz války, bitvy, Schlachtgewühl,
Dch., válečný, J. Lpř., zbraní, Čch. Ba. 172., hromový. Us. Pdl. |
||
|
|||
Předchozí (884)  Strana:885  Další (886) |