886

Lomození, n., vz Lomoziti. Bj.

Lomoziti. — abs. Vichr 1-zicí. BO. —
se s čím. Vincek hákal a łomozil sa ze psa-
ným. Mor. Brt. D. 345. — čím. Božím pre-
puštěním lomozi tebú. Bj. Po mnohé časy
lomozil jím (zloduch). Sš. L. 89.

Lomozivý = lomozný. Tbz.

Lomozk, u, m. = oblomky t. j. drobné
věci, pozoblamované či oblámané odpadky;
proto též dále značí prsť (humus). Slez. Sd.

Lomozný = velmi hlučný, geräuschvoll.
Ehr. L. náraz. Čch. Sl. 87., Tbz.

Lompitať sa = nečině popocházeti. Val.
Brt. D. 228.

Lompnice = Lomnice. Půh. I. 285., Pč.
22. a j.

Lompový, Lompen-. L. formy (v cukro-
varu), homole, -hut, stůl. Sl. les.

Lompy, pl., m., die Lompen, v cukro-
varech. L. raffinadové. Šp.

Lomský, ého, m., sam. u Pelhřimova.

Lojny, pl., m., sam. u Votic a u Miro-
vic; Lom, ves u Tábora a u Rychnova;
Lohm, ves u Bezdružic; Lomm, ves u Mor.
Budějovic; Lommel, ves u Medonos. Blk.
Kfsk. 1357., Sdl. Hr. III. 22., 161.. IV. 372.,
Rk. Sl.

Lon, na Hané zálozek, záosek, hřeb na
konci nápravy, by se lišeň a kolo nevy-
smeklo. Kom., Bčk., Bkř., Hk., Šand. II.
86. Cf. Lievč.

Loncouch, loncúch, u, m. Suchý 1. =
souchotiny. Mor. Kmk. Kuk. II. 390.

Loncovati se = běhati se (o kravách).
U Kr. Hrad. Kšť.

Lončatník. Cf. Rstp. 611.

Lončice, e, f. U L-ce = pole ve Draží-
cích v Táb. BPr.

Lonec, nce, m. (nové), der Topf. Rk.

Lonek, nku, m., vz Lon.

Longa, y, f., vz Longo.

Longimetrie, e, f. = délkoměřství. S. N.

Longin, a, m. Je-li na den sv. L-na (¹⁵/₃.)
vítr, bude dosti ovoce. Mus. Na L-na pí-
chávali hospodáři do stromů ovocných no-
žem, aby hojně obrodily. Kld.

Longitudinalní, Longitudinal-. L. (po-
délné) chvění, Mj., KP. II. 291., Stč. Zem.
755.

Longo, a, n. = dlouhé bidlo vzadu u vozu,
po němž se do vozu vstupuje; u Kyjova
longa. Slov. Vchř., Jsk.

Longoli-us, a, m. L. Mich., farář 1617.
Jg. H. 1. 2. vd. 594., Jir. Ruk. I. 465.

Longoš, e, m., das Pferd an der Zieh-
stange. Slov. Ssk.

Loni. Byl v lůni u nás. Ktk. Luoni lidé
mřeli. NB. Tč. 183. V masopust luoni mi-
nulý byl ... . Ib. 4. A ty letos jako lůni.
Us. Co bolo v loni, to nichto nedohoní.
Slov. Rr. Sb.

Loník, u, m., vz Lon. Čkžk. II. 35., Ssk.

Lóniti, lónovati = zvoniti. V Pavlově
na Mor. Sbtk. Krat. h. 191.

Lónko, vz Lůno.

Lóno, a, n. = luno.

Lónový, Schoss-. Loos.

Loňsko. Před loňskem (před loňsky).

Loňsky. Před loňsky. Mor. Brt. D.

Lonščák, a, m. = lonšťák. Bern.

Lonši = loňský. Mor. Brt. D. 154.

Lontar. Cf. Rstp. 1639., Mllr. 24.

Loos, a, m. L. Jan Kar., varhaník 1763.
Vz S. N. — Jos. Loos, prof. v Baň. By-
střici, jehož slov. slovníku jsem užil sesta-
vuje tento slovník. Cf. Pyp. K. II. 441.

Lopacka, y, f., Lopatzka, samota u Ro-
kycan.

Lopač, vz Lopačati.

Lopáč = plech u ruchadla, plechová ra-
dlice u ruchadla, Ruchadloblech, n., Sturz-,
Spatenpflug, m. Dch., Šp., Psčk. — L. =
koňské necky, nástroj ku přenášení zemiva
u větším množství. NA. IV. 76.

Lopačati sa = dostávati lopač, stonky
na lopatkách, stončiti se. Ptáci sa lopačajú.
Zlínsky. Brt. v Mtc. 1878. 36.

Lopače, ete, n = ptáče (húse, holoubě
etc.), které se lopačá. Vz Lopačati. Zlínsky.
Brt. Mladí ptáci jsou napřed holata, pak
lopačata (jinde stončata), konečně vyve-
denci, když z hnízda vyletěli. Us. Brt.

Lopačka, y, f. = słopačka, nápoj do-
bytku, teplá voda s otrubami, Gesäufe für
Hausthiere. Laš. a slez. Brt., Šd.

Lopár, u, m., lopař, e, f. = lopata, již
se chléb do peci sází. Také Mor. Vck., Brt.
Vz Kroupy. Jde s lopárem (dostal košík,
byl odbyt). Slov.

Lopárový, schaufeiförmig. Ntr. VI. 336.

Loparský, vz Lopar. Kmen I. či lapon-
ský. Č. Čt. I. 56.

Lopata, lopatečka, lopatička, lopata.Y M V.
nepravá glossa. Pa. L. dřevěná, ocelová,
česká, uherská, štyrská, devínská, rybní-
kářská, kovaná, na řepu, na zem, k naklá-
dání, na sníh, s násadou, do sléváren. Us.
Šp., Wld., Bdl., Wch. Dáti někomu poky-
nutí lopatou; On není ani hornoeopathem,
ani allopathem, ale po lopatě. Us. Dch. Ty
máš jazyk jako lopatu (dlouhý a široký).
U Košic. Brnt. Nestojí za to, aby ho na
1-tu vzal (a vyhodil). Us. Hnsk. Obyčejně
se pracuje vyšší hromádka na tři, nižší na
dva hody či lopaty. KP. V. 250. To víte,
myť také máme ten boží dárek ze zlaté
lopaty (kupovaný). U Žamb. Msk. L. vše
vyrovná (hrobníkova). Č. T. Tkč. Už mu
nepomůže než 1. (umře). Tkč. — L., míst.
jm. u Kojetína. Pk. L. = pozemek mající
podobu lopaty; les u Římova, pole u Pro-
tivína a j.; Na L-kách = pole u Močerad,
u Mezdříče. BPr. L., zámek pustý v Plzeň.
Tk. IV. 732., Blk. Kfsk. 280., Let. 85., Sdl.
Hr. III. 304., Rk. Sl. — L., y, m., os. jm.
Sdl. Hr. IV. 238.

Lopatáč = lopatář daněk. Brm. I. 3. 140.

— L.= illaenus, silurská zkamenělina. Zkr.,
Frč. Gr. 63. — L. = druh pluhu. Rjšk., Bauer.

Lopatář = starý daněk. Brm. I. 3. 140.

— L. = los. Hlavní 1. (los starší), dobrý
(v 6. roce), malý (v 5. roce). Brm. I. 3.
109. — L. = zákopník, lopatou zemi vy-
hazující. NA. III. 147.

Lopatárna, mlýn u Rokycan.

Lopatářský, Schaufel-. L. dříví. Sl. les.

Lopatečka, y, f. = malá lopata. Hrach
sa mi neurodil, len samé 1-ky, vzal som si
starú babu, pozerám za děvečky. Slov. Sl.
spv. III. 120. Vz Hrách.



	886

	Lomození, n., vz Lomoziti. Bj. Lomoziti. — abs. Vichr 1-zicí. BO. — se s čím. Vincek hákal a łomozil sa ze psa- ným. Mor. Brt. D. 345. — čím. Božím pre- puštěním lomozi tebú. Bj. Po mnohé časy lomozil jím (zloduch). Sš. L. 89. Lomozivý = lomozný. Tbz. Lomozk, u, m. = oblomky t. j. drobné věci, pozoblamované či oblámané odpadky; proto též dále značí prsť (humus). Slez. Sd. Lomozný = velmi hlučný, geräuschvoll. Ehr. L. náraz. Čch. Sl. 87., Tbz. Lompitať sa = nečině popocházeti. Val. Brt. D. 228. Lompnice = Lomnice. Půh. I. 285., Pč. 22. a j. Lompový, Lompen-. L. formy (v cukro- varu), homole, -hut, stůl. Sl. les. Lompy, pl., m., die Lompen, v cukro- varech. L. raffinadové. Šp. Lomský, ého, m., sam. u Pelhřimova. Lojny, pl., m., sam. u Votic a u Miro- vic; Lom, ves u Tábora a u Rychnova; Lohm, ves u Bezdružic; Lomm, ves u Mor. Budějovic; Lommel, ves u Medonos. Blk. Kfsk. 1357., Sdl. Hr. III. 22., 161.. IV. 372., Rk. Sl. Lon, na Hané zálozek, záosek, hřeb na konci nápravy, by se lišeň a kolo nevy- smeklo. Kom., Bčk., Bkř., Hk., Šand. II. 86. Cf. Lievč. Loncouch, loncúch, u, m. Suchý 1. = souchotiny. Mor. Kmk. Kuk. II. 390. Loncovati se = běhati se (o kravách). U Kr. Hrad. Kšť. Lončatník. Cf. Rstp. 611. Lončice, e, f. U L-ce = pole ve Draží- cích v Táb. BPr. Lonec, nce, m. (nové), der Topf. Rk. Lonek, nku, m., vz Lon. Longa, y, f., vz Longo. Longimetrie, e, f. = délkoměřství. S. N. Longin, a, m. Je-li na den sv. L-na (¹⁵/₃.) vítr, bude dosti ovoce. Mus. Na L-na pí- chávali hospodáři do stromů ovocných no- žem, aby hojně obrodily. Kld. Longitudinalní, Longitudinal-. L. (po- délné) chvění, Mj., KP. II. 291., Stč. Zem. 755. Longo, a, n. = dlouhé bidlo vzadu u vozu, po němž se do vozu vstupuje; u Kyjova longa. Slov. Vchř., Jsk. Longoli-us, a, m. L. Mich., farář 1617. Jg. H. 1. 2. vd. 594., Jir. Ruk. I. 465. Longoš, e, m., das Pferd an der Zieh- stange. Slov. Ssk. Loni. Byl v lůni u nás. Ktk. Luoni lidé mřeli. NB. Tč. 183. V masopust luoni mi- nulý byl ... . Ib. 4. A ty letos jako lůni. Us. Co bolo v loni, to nichto nedohoní. Slov. Rr. Sb. Loník, u, m., vz Lon. Čkžk. II. 35., Ssk. Lóniti, lónovati = zvoniti. V Pavlově na Mor. Sbtk. Krat. h. 191. Lónko, vz Lůno. Lóno, a, n. = luno. Lónový, Schoss-. Loos. Loňsko. Před loňskem (před loňsky). Loňsky. Před loňsky. Mor. Brt. D. Lonščák, a, m. = lonšťák. Bern.	Lonši = loňský. Mor. Brt. D. 154. Lontar. Cf. Rstp. 1639., Mllr. 24. Loos, a, m. L. Jan Kar., varhaník 1763. Vz S. N. — Jos. Loos, prof. v Baň. By- střici, jehož slov. slovníku jsem užil sesta- vuje tento slovník. Cf. Pyp. K. II. 441. Lopacka, y, f., Lopatzka, samota u Ro- kycan. Lopač, vz Lopačati. Lopáč = plech u ruchadla, plechová ra- dlice u ruchadla, Ruchadloblech, n., Sturz-, Spatenpflug, m. Dch., Šp., Psčk. — L. = koňské necky, nástroj ku přenášení zemiva u větším množství. NA. IV. 76. Lopačati sa = dostávati lopač, stonky na lopatkách, stončiti se. Ptáci sa lopačajú. Zlínsky. Brt. v Mtc. 1878. 36. Lopače, ete, n = ptáče (húse, holoubě etc.), které se lopačá. Vz Lopačati. Zlínsky. Brt. Mladí ptáci jsou napřed holata, pak lopačata (jinde stončata), konečně vyve- denci, když z hnízda vyletěli. Us. Brt. Lopačka, y, f. = słopačka, nápoj do- bytku, teplá voda s otrubami, Gesäufe für Hausthiere. Laš. a slez. Brt., Šd. Lopár, u, m., lopař, e, f. = lopata, již se chléb do peci sází. Také Mor. Vck., Brt. Vz Kroupy. Jde s lopárem (dostal košík, byl odbyt). Slov. Lopárový, schaufeiförmig. Ntr. VI. 336. Loparský, vz Lopar. Kmen I. či lapon- ský. Č. Čt. I. 56. Lopata, lopatečka, lopatička, lopata.Y M V. nepravá glossa. Pa. L. dřevěná, ocelová, česká, uherská, štyrská, devínská, rybní- kářská, kovaná, na řepu, na zem, k naklá- dání, na sníh, s násadou, do sléváren. Us. Šp., Wld., Bdl., Wch. Dáti někomu poky- nutí lopatou; On není ani hornoeopathem, ani allopathem, ale po lopatě. Us. Dch. Ty máš jazyk jako lopatu (dlouhý a široký). U Košic. Brnt. Nestojí za to, aby ho na 1-tu vzal (a vyhodil). Us. Hnsk. Obyčejně se pracuje vyšší hromádka na tři, nižší na dva hody či lopaty. KP. V. 250. To víte, myť také máme ten boží dárek ze zlaté lopaty (kupovaný). U Žamb. Msk. L. vše vyrovná (hrobníkova). Č. T. Tkč. Už mu nepomůže než 1. (umře). Tkč. — L., míst. jm. u Kojetína. Pk. L. = pozemek mající podobu lopaty; les u Římova, pole u Pro- tivína a j.; Na L-kách = pole u Močerad, u Mezdříče. BPr. L., zámek pustý v Plzeň. Tk. IV. 732., Blk. Kfsk. 280., Let. 85., Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl. — L., y, m., os. jm. Sdl. Hr. IV. 238. Lopatáč = lopatář daněk. Brm. I. 3. 140. — L.= illaenus, silurská zkamenělina. Zkr., Frč. Gr. 63. — L. = druh pluhu. Rjšk., Bauer. Lopatář = starý daněk. Brm. I. 3. 140. — L. = los. Hlavní 1. (los starší), dobrý (v 6. roce), malý (v 5. roce). Brm. I. 3. 109. — L. = zákopník, lopatou zemi vy- hazující. NA. III. 147. Lopatárna, mlýn u Rokycan. Lopatářský, Schaufel-. L. dříví. Sl. les. Lopatečka, y, f. = malá lopata. Hrach sa mi neurodil, len samé 1-ky, vzal som si starú babu, pozerám za děvečky. Slov. Sl. spv. III. 120. Vz Hrách.