Předchozí (886)  Strana:887  Další (888)
887
Lopatečný = lopatkový. Kolo 1., das
Schaufelrad.
Lopatek, tku, m., potok u Prčic. BPr.
Lopati = slopati, píti. Slez. Šd., Brt. D.
228.
Lopatice, spathularia, houba. L. žlutavá,
s. flavida. Rstp. 1926.
Lopatička, y, f. = lopatečka. L. =
vařečka. L-kou míchati. Db.
Lopatiště, ě, n. = násada lopaty, der
Schaufelstiel. Šp., Sl. les.
Lopatka kola, Prm. IV. 140., lžíce, die
Löffelschaufel (řap lžíce, der Löffelstiel),
Dch., na uhlí. Pdl. L-tky na střeše břidlicí
kryté podél okapu nad žlabem k zadržo-
vání sněhu. Zpr. arch. VII. 54. Padl mu
z lopatky (pozbyl přízně). Laš. Tč. — L.,
das Schulterblatt. Vz Schd. II. 325., Slov.
zdrav. — L. ranlékařská. L. na mozek,
ústní, Mundspatel, ocelová, z nového stříbra.
Us. — L. = panská lžíce, l. lžíce, vodní
babka, žabník,
alisma, der Froschlöffel. Slb.
226., Mllr. 10. - L = vraní noha, sinebiera,
die Samenkresse. Slb. 709. — L. = palaestra.
Lopatkář, der Schaufelmacher, Schaufel-
händler. Vz Lopatář, Lopatník. Sd. Drevo-
štiepník, bubeník, ti sa chceli pre mňa biť
s 1-rom. Sl. ps. 316. — L., der Schaufel-
hirsch. Sl. les.
Lopatkatý, schaufeiförmig. L. listy. Let.
Mt S. XI. 13.
Lopatkolemec, mce, m., omophlus, brouk.
L. úzkořitný. o. lepturoides. Kk. Br. 257.
Lopatkování, n., das Schaufeln. Bern.
Lopatkovaný; -án, a, o, geschaufelt.
Bern.
Lopatkovitý = lopatce podobný, schau-
felartig. Stč. Zem. 563.
Lopatkový, vz Lopatečný. L. stroj, das
Schaufelwerk, kolo. Sl. les. — L. krajina
na hořejší okončině, regio scapularis, s pa-
trným hřebenem lopatky, spina scapularis,
který končí se na zadním konci kličku
nadpažkem, acromion. Stff. Enc. p. I. 271.
L. žebra, costae vertebrae.
Lopatné, n., Lapaten, Lappeten, ves
u Vyšního Brodu. Rk. Sl.
Lopatní kolo (lopatkové, das Schaufel-
rad), Sl. les., práce, Hř. 36., násada. Us
Pdl.
Lopatník, u, m. = lopatkové, lopatní
kolo (vodní), das Schaufelrad. Prm. III. č.
18., Zpr. arch. XI. 18.
Lopatování, n., die Schaufelarbeit. Hr.
Lopatovati, mit der Schaufel arbeiten.
Lopatovitý, randstielig. L. list. Nz., Rat.
438.
Lopatový kříž, das Schaufelkreuz. Šp.
Lopatský, ého, m., os. jm. Bart. 209.,
211.
Lopeník, a, m., ves u Uher. Brodu. —
L-, vrch v Bílých Karpatech. Km.
Lopěnka, y, f. = ribes grossularia. Mor.
Neor.
Lopín, a, m., rostl. Kld.
Lopna, ě, f. = chlopna. Slov. Bern.
Lopní železo, das Kappeneisen, v horn.
Šm.
Lopnúť si = lapnouti si, dřepnouti si,
sich niedersetzen. Slov. Hdž. Čít. XIII.
Lopočice. Vz Sdl. Hr. IV. 372.
Lopot. Lopoť, Št. Kn. š. 63., 170., 249.,
285. Manželé lopoť a tož nemalú trpie. Ib.
69., 76. Lahodnými slovy vypudíš 1. z hlavy.
Č. M. 75.
Lopotati, vz Družděti.
Lopotiti se m. klopotiti se. Bž. 75. —
kde. Ludé lopoťá jak v hospodě (křičí).
Val. Vck.
Lopoučí, vz Lopouch.
Lopouch, u, m., tussilago petasites. Göm.
Bartol. Vz Lopušice.
Lopoun, u, m., lopouní, n., lopuň, ě, f. =
lopučí. Na Hané a v Ostrav. Wrch. V Pod-
luží. Brt.
Lopov, u, m. = hevier. Slov. Ssk.
Lopřetice, Opřetice, Nové Dvory, ves
u Benešova.
Lopta = míč. Vz Lobda. Němc. VII. 79.,
Koll. IV. 92., Lipa 231. — L., vz Jímadlo.
Loptář, e, m. = hráč míčem. Slov. Koll.
IV. 181.
Loptati = lobdati. Slov. Ssk.
Lopteti = lapěti, dřepěti, sitzen, hocken.
Slov. Phľd. VI. 268.
Loptoš, e, m. = ničema, povaleč, der
Herumstreicher, Taugenichts. Slov. Loos.
Ty loptoš, ty niktoš, ty nám budeš kvety
šlápať?; Vynadala mu do kädejakých lop-
tošov. Dbš. Sl. pov. II. 85., I. 61. — Sldk.
486., P. Tóth. Trenč. m. 63., Bern.
Loptuš, e, m. = loptoš. Slov. Němc. VIL
239.
Lopuch, vz Lopucha.
Lopucha = kodáčí, lopoučí, babí hněv,
hořký lupen. Sl. les. Cf. Kram. Slov., Slov.
zdrav., Rosc. 129., Mllr. 90., Schd. II. 281.,
Slb. 413., Rstp. 938., Čl. Kv. 202., Sl. les.
Lopuň, lopúň, é, f, lopún, u m., vz
Lopoun a Lopucha. Mor. Hrb., Šd., Tč.,
Vck.
Lopuní, n. = lopoučí. U Místka. Škd.
Lopúnka, y, f. = ove s velikýma ušima.
Mor Brt.
Lopuňovitý, klettenartig. L. list. Laš.
Tč.
Lopúnový = lopuchový. Mor. Šd.
Lopušice, e, f. = devěsil, podběl obecný,
tussilago petasites, rostl. Slb. 450. Vz Lo-
pouch.
Lopušie, n. = lopoučí. Slov. Rr. Sb.
Lopušina, y, f. = lopoučí. Slov. Phľd.
IV. 5.
Loquenti-us, a, m., jm. ďábla. Výb. II.
474.
Lorasovice, několik domkův u Jablun-
kova.
Lorecký z Ilkuše. Vz S. N., Sdl. Hr. I.
255., III. 260., V. 363.
Loreč, ves v Čásl. Blk. Kfsk. 1065., Sdl.
Hr. I. 255., Rk. Sl.
Lorek, rka, m., os. jm. Pal. Děj. I. 1.
362. Vz Laurin.
Lorenc, e, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1357.
Loretta, ý, f., sam. u Horažďovic; Lau-
retta, sam. u Vlašimě, ves u Klatov. Čechy
I. 184., 185., 68. L-y jsou kaplice zbudo-
vané dle vzoru vzatého z kaple lorettské
v Italii. Šd. L., kostel panny Marie na Hrad-
čanech v Praze. Řvn. 60.
Předchozí (886)  Strana:887  Další (888)