889

Lošnička, vz Losna.

Lošof, u, m. = střez. Vz Škopek (dod.).

Lošov, a, m., Loschau, ves u Olomouce.

Lošťák, a, m., os. jm. Mor. — L. Jos.,
ředit. gymn. v Uh. Hradišti.

Loštice, dle Budějovice, Loschitz, mě.
u Mohelnice. Rk. Sl.

Lotek, tku, m. L. visací (rus.), Hänge-
sachsel. Hř.

Loterie. Šlechetnost ze srdce a peníze
z mošny 1. vyhání. U Žamb. Dbv. Jak vy-
hráti z 1.? Vz Mus. 1853. 470., Kram. Slov.,
Rk. Slov.

Loterista, lotterista, y, m., pl. -sté =
loterník.

Loteristka, lotteristka, y, f., die Lotterie-
spielerin. Us.

Loteriový, lotteriový, Lotterie-. Bern.

Loterní, lotterní sběrna, die Lotto-Kol-
lektur. Us.

Loterský = lotrovský. Slov. Bern.

Loterství, n. = lotrovství. Slov. Bern.

Lotík, u, m., das Lötchen.

Lotina, y, f. = litina, das Gusseisen.
Laš. Tč.

Lotinka, y, f., jm. ženské. Karolina. —
L. = lotterie. Sází do 1-ky. Us. v Praze.

Lotka, y, f. = latka, hrnec na mléko;
květináč. Laš. Tč.

Lotkovati rudu, absichern. Hř.

Lotor, a, m. = lotr Slov. Loos.

Lotos. Cf. Rstp. 304, 1386., S. N. V.
932., Rk. Sl.

Lotosový, Lotos-.

Lotouš, Lotausch, Sanddörfel, ves u Sla-
ného. Blk. Kfsk. 1205., Rk. Sl.

Lotovice, e, f. = nejjemnější příze česká.
Dědeček.

Lotovné, ého, n. Arch. VII. 411., 412.,
425.

Lotovnie summa = lotovné. Arch. VII
411. aj.

Lotový. L. koření, species lignorum, Holz-
thee. Mllr. 100. L. káva (vážená na loty).
Us. Rgl.

Lotr, latro. ZN., BO., Hr. ruk. D. 625.,
626. Lotr lotrovská Vz Rod. Pk. Lotři
pána Ježíše = zločinci. Us. L. město spálí,
král stíží je vystaví. Kdyžf káži, i život
vážíš mezi lotry. Št. Kn. š. 18. — L. = zlý
člověk atd. L. jest každý, ktož drží dósto-
jenstvie a smrtedlně hřeší. Hus I. 371. Ne
ten lotras, kdo pije a má zač, ale ten, kdo
nemá zač. Č. M. 142. Když lotřie ujidechu.
Ev. olom. 11. — L. = Lothar. Dal. 111.,
118. — L., u, m. = válec u stavu, na nějž
navinují otkaný luden. U Rychn. Msk.

Lotras. Vz Bž. 234.

Lotřec. Jos. 2., 13., BO.

Lotrian, a, m., os. jm. Tk. V. 47.

Lotříce, e, f. = lotrkyně.

Lotrinek, nku, m. = Lotringy. Bern.

Lotrinský, lothringisch. Bern.

Lotrkyně, ě, f. = zlá ženská, nešlechet-
nice. Odmlúvaj, nešlechetná a neřádná 1. a
kurvo. NB. Tč. 237.

Lotrov, a, m. = rybník u Chuděnic. BPr.

Lotrovati = ve vyhnanství žíti. Pulk.
(GP.).

Lotrovina = lotrovství. Tropte dál svou
1-nu. Nrd. Blld. 28. — L = lotrové. Volají
na 1-nu. Výb. II. 313. L nu, divnou chasu
na Moravě nazývali: žmuť, litva. Bl. Gr.
333.

Lotrovna, y, í., die Räuberhöhle.

Lotrový, Räuber-. L. jeskyně. ŽKr. Vy
jste z něho učinili jatku l-vů. ZN. L-vé to-
vařistvie. Pravn. 832. L. peleš. Bdl. Obr. 68.

Lotův, -ova, -ovo. Stál jako Lotova žena
(neříkal nic). Us. Hnsk.

Lotyši. Vz Šf. Strž. I. 504. a násl., S. N.,
Rk. Sl.

Lou = dolů. Slov. Volímo lou z neho
(z kočíku) zíti. Sbor. sl. ps. II. 1. 58. Od
Tatier lou. Syt. Táb. 43., 49.

Loub. Loubí u Římanů v domě, při di-
vadle, při chrámě, válečné. Vz Vlšk. 500.
Cf. Kram. Slov. L = půda, podkroví.
U Loun. Kš. — L, solarium, der Söller.
Na svrchnie lůbi. Bj. Na lúbi. BO.

Loubek, vz Lub. L. = tenká až palec
široká deštička z habříků na loubkové nůše,
opálky a p. U Zbir. Lg.

Loubec, bce, m. = sklopec na ptáky.
U Choťféboře. Neud.

Loubení, n. = podloubí. Ml.

Loubí, n., Lauben, ves u Čes. Lípy. Rk.
Sl.

Loubinec. Cf. Rstp. 247., Ves. IV. 33.,
Rosc. 156.

Loubkovina, y, f. = loubkové deštičky.
Cf. Loubek. Tbz.

Loubkový. K. nůše, opálka, pletená ze
širokých tenkých desek habrových. Lg.,
Hk Vz Loubek (dod.).

Loubky, m., die Zargen. Hud.

Loubový, Lauben-. L. bouda. Us.

Loubský, os. jm. Blk. Kfsk. 1357., Sdl.
Hr. III. 185., IV. 248., V. 141.

Loucká, é, f., Lautzka, ves u Roudnice;
Schönau, ves v Těšínsku. Rk. Sl.

Loucký Mlýn, Aumühle, mlýn u Znojma;
Lauker Mühle, mlýn u Bystřice v Brn.;
Lutsky, Wiesenmühle, mlýn u Příbramě.

Louč, od luk, cf. lucere. Bž. 226. V MV.
pravá glossa. Pa. L., smrk, pinus. 1424. Exc.
Tvoje čierne očka sú jak lúče neba. Sl. sp.
74. Drva s lúčem sušená. GR.

Loučák, u, m., das Kienmesser. Sl. les.

Loučany, dle Dolany, Lautschan, ves
u Náměště. Blk. Kfsk. 136., Rk. Sl.

Loučař, e, m., der Kienspanverkäufer. Šd.

Loučeje, Lutschau, ves u Krumlova. Sdl.
Hr. III. 304., Rk. Sl.

Louček, čka, m., os. jm. Phľd. I. 2. 18.
L. Mart., 1732.—1802., kazatel. Jg. H. 1.
2. vd. 591., Jir. Ruk. I. 444., S. N. — L. =
sam. u Liblína.

Loučen, čně, f., Lautschin, ves u Nim-
burka. Také: Loučín. Blk. Kfsk. 19., Sdl.
Hr. V. 274., Rk. Sl.

Loučení. L -se ještě není ztráta. Koll.
Zn. Rozloučení což je to těžká věc, to je
horší nežli jaká bolesť. Od bolesti zelená
zelinka, od loučení je pravá ručinka. Slez.
Šd. O l.-se zemřelého při pohřbu vz Odbírka
(dod.). — L. = házení, metání lukem, vz
Loučeti. Házení a 1. prachem do vzduchu.
Sš. Sk. 255.



	889

	Lošnička, vz Losna. Lošof, u, m. = střez. Vz Škopek (dod.). Lošov, a, m., Loschau, ves u Olomouce. Lošťák, a, m., os. jm. Mor. — L. Jos., ředit. gymn. v Uh. Hradišti. Loštice, dle Budějovice, Loschitz, mě. u Mohelnice. Rk. Sl. Lotek, tku, m. L. visací (rus.), Hänge- sachsel. Hř. Loterie. Šlechetnost ze srdce a peníze z mošny 1. vyhání. U Žamb. Dbv. Jak vy- hráti z 1.? Vz Mus. 1853. 470., Kram. Slov., Rk. Slov. Loterista, lotterista, y, m., pl. -sté = loterník. Loteristka, lotteristka, y, f., die Lotterie- spielerin. Us. Loteriový, lotteriový, Lotterie-. Bern. Loterní, lotterní sběrna, die Lotto-Kol- lektur. Us. Loterský = lotrovský. Slov. Bern. Loterství, n. = lotrovství. Slov. Bern. Lotík, u, m., das Lötchen. Lotina, y, f. = litina, das Gusseisen. Laš. Tč. Lotinka, y, f., jm. ženské. Karolina. — L. = lotterie. Sází do 1-ky. Us. v Praze. Lotka, y, f. = latka, hrnec na mléko; květináč. Laš. Tč. Lotkovati rudu, absichern. Hř. Lotor, a, m. = lotr Slov. Loos. Lotos. Cf. Rstp. 304, 1386., S. N. V. 932., Rk. Sl. Lotosový, Lotos-. Lotouš, Lotausch, Sanddörfel, ves u Sla- ného. Blk. Kfsk. 1205., Rk. Sl. Lotovice, e, f. = nejjemnější příze česká. Dědeček. Lotovné, ého, n. Arch. VII. 411., 412., 425. Lotovnie summa = lotovné. Arch. VII 411. aj. Lotový. L. koření, species lignorum, Holz- thee. Mllr. 100. L. káva (vážená na loty). Us. Rgl. Lotr, latro. ZN., BO., Hr. ruk. D. 625., 626. Lotr lotrovská Vz Rod. Pk. Lotři pána Ježíše = zločinci. Us. L. město spálí, král stíží je vystaví. Kdyžf káži, i život vážíš mezi lotry. Št. Kn. š. 18. — L. = zlý člověk atd. L. jest každý, ktož drží dósto- jenstvie a smrtedlně hřeší. Hus I. 371. Ne ten lotras, kdo pije a má zač, ale ten, kdo nemá zač. Č. M. 142. Když lotřie ujidechu. Ev. olom. 11. — L. = Lothar. Dal. 111., 118. — L., u, m. = válec u stavu, na nějž navinují otkaný luden. U Rychn. Msk. Lotras. Vz Bž. 234. Lotřec. Jos. 2., 13., BO. Lotrian, a, m., os. jm. Tk. V. 47. Lotříce, e, f. = lotrkyně. Lotrinek, nku, m. = Lotringy. Bern. Lotrinský, lothringisch. Bern. Lotrkyně, ě, f. = zlá ženská, nešlechet- nice. Odmlúvaj, nešlechetná a neřádná 1. a kurvo. NB. Tč. 237. Lotrov, a, m. = rybník u Chuděnic. BPr. Lotrovati = ve vyhnanství žíti. Pulk. (GP.).	Lotrovina = lotrovství. Tropte dál svou 1-nu. Nrd. Blld. 28. — L = lotrové. Volají na 1-nu. Výb. II. 313. L nu, divnou chasu na Moravě nazývali: žmuť, litva. Bl. Gr. 333. Lotrovna, y, í., die Räuberhöhle. Lotrový, Räuber-. L. jeskyně. ŽKr. Vy jste z něho učinili jatku l-vů. ZN. L-vé to- vařistvie. Pravn. 832. L. peleš. Bdl. Obr. 68. Lotův, -ova, -ovo. Stál jako Lotova žena (neříkal nic). Us. Hnsk. Lotyši. Vz Šf. Strž. I. 504. a násl., S. N., Rk. Sl. Lou = dolů. Slov. Volímo lou z neho (z kočíku) zíti. Sbor. sl. ps. II. 1. 58. Od Tatier lou. Syt. Táb. 43., 49. Loub. Loubí u Římanů v domě, při di- vadle, při chrámě, válečné. Vz Vlšk. 500. Cf. Kram. Slov. L = půda, podkroví. U Loun. Kš. — L, solarium, der Söller. Na svrchnie lůbi. Bj. Na lúbi. BO. Loubek, vz Lub. L. = tenká až palec široká deštička z habříků na loubkové nůše, opálky a p. U Zbir. Lg. Loubec, bce, m. = sklopec na ptáky. U Choťféboře. Neud. Loubení, n. = podloubí. Ml. Loubí, n., Lauben, ves u Čes. Lípy. Rk. Sl. Loubinec. Cf. Rstp. 247., Ves. IV. 33., Rosc. 156. Loubkovina, y, f. = loubkové deštičky. Cf. Loubek. Tbz. Loubkový. K. nůše, opálka, pletená ze širokých tenkých desek habrových. Lg., Hk Vz Loubek (dod.). Loubky, m., die Zargen. Hud. Loubový, Lauben-. L. bouda. Us. Loubský, os. jm. Blk. Kfsk. 1357., Sdl. Hr. III. 185., IV. 248., V. 141. Loucká, é, f., Lautzka, ves u Roudnice; Schönau, ves v Těšínsku. Rk. Sl. Loucký Mlýn, Aumühle, mlýn u Znojma; Lauker Mühle, mlýn u Bystřice v Brn.; Lutsky, Wiesenmühle, mlýn u Příbramě. Louč, od luk, cf. lucere. Bž. 226. V MV. pravá glossa. Pa. L., smrk, pinus. 1424. Exc. Tvoje čierne očka sú jak lúče neba. Sl. sp. 74. Drva s lúčem sušená. GR. Loučák, u, m., das Kienmesser. Sl. les. Loučany, dle Dolany, Lautschan, ves u Náměště. Blk. Kfsk. 136., Rk. Sl. Loučař, e, m., der Kienspanverkäufer. Šd. Loučeje, Lutschau, ves u Krumlova. Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl. Louček, čka, m., os. jm. Phľd. I. 2. 18. L. Mart., 1732.—1802., kazatel. Jg. H. 1. 2. vd. 591., Jir. Ruk. I. 444., S. N. — L. = sam. u Liblína. Loučen, čně, f., Lautschin, ves u Nim- burka. Také: Loučín. Blk. Kfsk. 19., Sdl. Hr. V. 274., Rk. Sl. Loučení. L -se ještě není ztráta. Koll. Zn. Rozloučení což je to těžká věc, to je horší nežli jaká bolesť. Od bolesti zelená zelinka, od loučení je pravá ručinka. Slez. Šd. O l.-se zemřelého při pohřbu vz Odbírka (dod.). — L. = házení, metání lukem, vz Loučeti. Házení a 1. prachem do vzduchu. Sš. Sk. 255.