893

Loužník, a, m., limnebius. L. uťatokřídlý,
1. truncatellus. Kk. Br. 67., 68.

Loužovice, e, f., das Pfützenwasser. Rk.

2. Lov. V MV. pravá glossa. Pa. Cf.
Kram. Slov., Sdl. Hr. I. 91. (ve starší čes.
době), Rk. Sl. L. s jestřábem, lesní, v po-
tocích, ptačí, na zajíce, zvířecí. Vz Arch.
VIII. 613. L. se sokoly. KP. III. 344. Na
lov vyjeti. Dal. 67. Kalné vody, valné lovy.
Vrch. Pr. 107. Psů nekrmívají, když jdou
na lov. Bž. exc. Vz KP. I. 20. — L., a,
m., psí jm. Škd.

Lováky, pl., m. = vysoké boty. Kup si
1. U Kvasin.

Lovás, a, m., der Jagdtreiber. Slov. Bern.

Lovata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Lovatici či Lověntici, plémě moravské.
Šmb. S. II. 144.

Lovba, venatio. Ev. olom. 117.

Lovcovství, n. Úřad 1. Výb. II. 1330.

Lovcovy. L. osidlo (venatorum). BO., Ž.
wit. 90. 3.

Lovčáni Jan, 1678.—1756., kněz. Jg. H.
1. 2. vd. 594., Jir. Ruk. I. 466.

Lovčany Vyšnie, Ober-Schützen, míst.
jm. na Slov. Šd.

Lovče, ete, lovčátko, a, n., der kleine
Jäger (Amor). Rk.

Lovčice, dle Budějovice, Lautschitz, vz
Loučíce; Lowtschitz, ves u Sedlčan; L.
Hrubé, Gross-Lowtschitz, ves u Žďánic; L.
Malé, Klein-L., ves u Slavkova. — Tk. V.
168., Žer. Záp. I. 162., Blk. Kfsk. 1358., Sdl.
Hr. I. 246., IV. 305., V. 363., Rk. Sl.

Lovčička = lovčice.

Lovčík, a, m., der Forstknecht. Sm. —
L., brouk, cynegetis. L. netečkovaný, c im-
punctata. Kk. — L., psí jm. Škd.

Lovec, v MV. nepravá glossa. Pa. L.
chyb proti správnosti mluvy české. V Kroku
1823. a 1827.

Loveč, vče, f., Lowetsch, ves u Sobotky,
vz Lobeč. Blk. Kfsk. 82., Rk. Sl.

Lovečátko, vz Lovče.

Loveček, čku,m., zdrobnělé lov. — L.,
čka, m., os. jm. Šd.

Lovečka, y, f. = kazajka lovců. NA. IV.
124.

Lovečkovice, dle Budějovice, Loscho-
witz, ves u Úště. Blk. Kfsk. 866., Rk. Sl.

Loveční, Jäger-. L. puška. Šm.

Lověna, y, f. = bohyně lovu, Diana. Zl.
klasy 1856., Škd., Dch.—L.,jm. feny. Škd.

Lovení ryb sakem. NA. IV. 120. L. vel-
ryb stroji indukčními. KP. II. 239.

Lověntici, vz Lovatici.

Lověšice, dle Budějovice, Lobiesching,
ves u Krumlova; Lowieschitz, ves u Pře-
rova. Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl., Arch. VIII.
549.

Lovětín, a, m., Lowietin, ves u Jindř.
Hradce a u Batelova; mlýn u Čáslavě. Sdl.
Hr. IV. 71., Rk. Sl.

Lovič les. Arch. V. 530.

Lovík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. —
L., psí jm. Dch.

Lovisko, a, n. = loviště. Ssk.

Loviště perel. Mour. — L., pole u Horní
Lehoty na Slov., Vchř., rybník u Leskovic
na Strakon. BPr.

Lovitebný — lovitelný. Rk.

Loviti Cf. Mkl. Etym. 174. — co čím.
Lačným vše lovila uchem. Vrch. — co kdy.
Loví pred sv. Tomášom. Kyt. 1876. 21.

Lovka, y, f. = pifka, záští, Groll, Hass.
Val. Vck., Brt. D. 228. — L, y, f., jm.
feny. Dčh.

Lovky, starší jm. Lověšic. Pk.

Lovní, Jagd-, Fischfang-. L. náčiní. Dch.
L. pes. Mill. 76.

Lovnica, e, f., míst. jm. v Malém Hontu
na Slov.; potok u Jelšavy na Slov. Let.
Mt. S. VI. 2. 12., Chlpk. Sp. 192.

Lovosice, dle Budějovice, Lobositz, mě.
u Litoměřic. Tk. V. 180., Tf. Odp. 390.,
Blk. Kfsk. 1358., Sdl. Hr. II. 268., Rk. Sl.

Lovoš, e, m., hora u Lovosic. Dal. 31.

Lovošov, a, m., ves v Litoměř. Blk.
Kfsk. 261.

Lovupřejný, jagdergeben. Sehnal nás
z dumných našich 1-ných říší. Ntr. VI. 163.

Löweit, u, m. = vodnatý síran hořečnato-
sodnatý. Bř. N. 121., Krč. G. 58.

Loxodroma, vz Kosoběžka. Stč. Zem.
433.

Loxodromie, e, f. = kosmice (křivá
čára). Vnč. 110., S. N.

Loyalně smýšleti. Mus. 1880. 454.

Loza. Cf. Mkl. Etym. 174. Jeden hospo-
dár si vinicu novou lozou vysadil. Slov. N.
Hlsk. XVIII. 260. — Sš. J. 239., 240., Hdk.
C. 379., Sbtk. Rostl. 140. — L., Losa, ves
u Mauetína. Tk. IV. 733., Blk. Kfsk. 358.,
Sdl. Hr. II. 102., Rk. Sl.

Lozarka, y, f = dřevo, kterým se svor
k lodi upevňuje. Slov. Šm.

Lozba, y, f. = lezba, lezení. U Uher.
Hrad. Tč.

Lozice, Lositz, ves u Vys. Mýta. Blk.
Kfsk. 517., Šdl. Hr. I. 255., II. 49., 68., V.
136., Rk. Sl.

Ložina, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II.
352.

Loziti. U Nách. Vor., Mor. Brt. D., Bkř.
U Úpice. Kodym. Neloz tam; Pořád tam
lozíš. Vck., Tč. — po čem. Po oslavě pře-
bláhové lozí jejich srdce pořád hladové.
Sš. Bs. 175. — kudy. Okolo kra łozia. Brt.
N. p. I. 4. — jak. Lozí jako kočka s pu-
chýřem (šuká). Val. Vck. Po kolenách lo-
zila, jeho pro Boha prosila. Sš. P. 138.

Lozument, vz Lozament.

Lozunčář, e, m. = kdo vybírá lozunk.
Vz toto. NB. Tč. 143.

Lozunk. Krom pokut zahrazovaly se po-
třeby obecní ukládáním obecních berní či
sbírek (collecta, contributio civitatis, losunk).
Sdl. Čásl. 54., 55. Půjčil králi Vladislavovi
15000 zl. uh. a 100 kop, začež mu zastaven
klášter Hradiště a lozunk olomúcký. Pk.
MP. 53. Dluh v tejto při předcházie najprve
lozunk k městu. NB. Tč. 217. Cf. Což by
scházelo, aby z lozunku města Unčova do-
loženo bylo. Arch. VII. 574. (597.), VIII.
613.

Lož, e, f. = lež. Slov. Ssk.

Loža, e, f. = loh, Lagerstätte. Rr. Sb.
Na tej našej komore stojí 1. vystlatá. Sbor.
sl. ps. II. 1. 57. Vz Lože, 2.



	893

	Loužník, a, m., limnebius. L. uťatokřídlý, 1. truncatellus. Kk. Br. 67., 68. Loužovice, e, f., das Pfützenwasser. Rk. 2. Lov. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov., Sdl. Hr. I. 91. (ve starší čes. době), Rk. Sl. L. s jestřábem, lesní, v po- tocích, ptačí, na zajíce, zvířecí. Vz Arch. VIII. 613. L. se sokoly. KP. III. 344. Na lov vyjeti. Dal. 67. Kalné vody, valné lovy. Vrch. Pr. 107. Psů nekrmívají, když jdou na lov. Bž. exc. Vz KP. I. 20. — L., a, m., psí jm. Škd. Lováky, pl., m. = vysoké boty. Kup si 1. U Kvasin. Lovás, a, m., der Jagdtreiber. Slov. Bern. Lovata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. Lovatici či Lověntici, plémě moravské. Šmb. S. II. 144. Lovba, venatio. Ev. olom. 117. Lovcovství, n. Úřad 1. Výb. II. 1330. Lovcovy. L. osidlo (venatorum). BO., Ž. wit. 90. 3. Lovčáni Jan, 1678.—1756., kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 594., Jir. Ruk. I. 466. Lovčany Vyšnie, Ober-Schützen, míst. jm. na Slov. Šd. Lovče, ete, lovčátko, a, n., der kleine Jäger (Amor). Rk. Lovčice, dle Budějovice, Lautschitz, vz Loučíce; Lowtschitz, ves u Sedlčan; L. Hrubé, Gross-Lowtschitz, ves u Žďánic; L. Malé, Klein-L., ves u Slavkova. — Tk. V. 168., Žer. Záp. I. 162., Blk. Kfsk. 1358., Sdl. Hr. I. 246., IV. 305., V. 363., Rk. Sl. Lovčička = lovčice. Lovčík, a, m., der Forstknecht. Sm. — L., brouk, cynegetis. L. netečkovaný, c im- punctata. Kk. — L., psí jm. Škd. Lovec, v MV. nepravá glossa. Pa. L. chyb proti správnosti mluvy české. V Kroku 1823. a 1827. Loveč, vče, f., Lowetsch, ves u Sobotky, vz Lobeč. Blk. Kfsk. 82., Rk. Sl. Lovečátko, vz Lovče. Loveček, čku,m., zdrobnělé lov. — L., čka, m., os. jm. Šd. Lovečka, y, f. = kazajka lovců. NA. IV. 124. Lovečkovice, dle Budějovice, Loscho- witz, ves u Úště. Blk. Kfsk. 866., Rk. Sl. Loveční, Jäger-. L. puška. Šm. Lověna, y, f. = bohyně lovu, Diana. Zl. klasy 1856., Škd., Dch.—L.,jm. feny. Škd. Lovení ryb sakem. NA. IV. 120. L. vel- ryb stroji indukčními. KP. II. 239. Lověntici, vz Lovatici. Lověšice, dle Budějovice, Lobiesching, ves u Krumlova; Lowieschitz, ves u Pře- rova. Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl., Arch. VIII. 549. Lovětín, a, m., Lowietin, ves u Jindř. Hradce a u Batelova; mlýn u Čáslavě. Sdl. Hr. IV. 71., Rk. Sl. Lovič les. Arch. V. 530. Lovík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. — L., psí jm. Dch. Lovisko, a, n. = loviště. Ssk. Loviště perel. Mour. — L., pole u Horní Lehoty na Slov., Vchř., rybník u Leskovic na Strakon. BPr.	Lovitebný — lovitelný. Rk. Loviti Cf. Mkl. Etym. 174. — co čím. Lačným vše lovila uchem. Vrch. — co kdy. Loví pred sv. Tomášom. Kyt. 1876. 21. Lovka, y, f. = pifka, záští, Groll, Hass. Val. Vck., Brt. D. 228. — L, y, f., jm. feny. Dčh. Lovky, starší jm. Lověšic. Pk. Lovní, Jagd-, Fischfang-. L. náčiní. Dch. L. pes. Mill. 76. Lovnica, e, f., míst. jm. v Malém Hontu na Slov.; potok u Jelšavy na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 12., Chlpk. Sp. 192. Lovosice, dle Budějovice, Lobositz, mě. u Litoměřic. Tk. V. 180., Tf. Odp. 390., Blk. Kfsk. 1358., Sdl. Hr. II. 268., Rk. Sl. Lovoš, e, m., hora u Lovosic. Dal. 31. Lovošov, a, m., ves v Litoměř. Blk. Kfsk. 261. Lovupřejný, jagdergeben. Sehnal nás z dumných našich 1-ných říší. Ntr. VI. 163. Löweit, u, m. = vodnatý síran hořečnato- sodnatý. Bř. N. 121., Krč. G. 58. Loxodroma, vz Kosoběžka. Stč. Zem. 433. Loxodromie, e, f. = kosmice (křivá čára). Vnč. 110., S. N. Loyalně smýšleti. Mus. 1880. 454. Loza. Cf. Mkl. Etym. 174. Jeden hospo- dár si vinicu novou lozou vysadil. Slov. N. Hlsk. XVIII. 260. — Sš. J. 239., 240., Hdk. C. 379., Sbtk. Rostl. 140. — L., Losa, ves u Mauetína. Tk. IV. 733., Blk. Kfsk. 358., Sdl. Hr. II. 102., Rk. Sl. Lozarka, y, f = dřevo, kterým se svor k lodi upevňuje. Slov. Šm. Lozba, y, f. = lezba, lezení. U Uher. Hrad. Tč. Lozice, Lositz, ves u Vys. Mýta. Blk. Kfsk. 517., Šdl. Hr. I. 255., II. 49., 68., V. 136., Rk. Sl. Ložina, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II. 352. Loziti. U Nách. Vor., Mor. Brt. D., Bkř. U Úpice. Kodym. Neloz tam; Pořád tam lozíš. Vck., Tč. — po čem. Po oslavě pře- bláhové lozí jejich srdce pořád hladové. Sš. Bs. 175. — kudy. Okolo kra łozia. Brt. N. p. I. 4. — jak. Lozí jako kočka s pu- chýřem (šuká). Val. Vck. Po kolenách lo- zila, jeho pro Boha prosila. Sš. P. 138. Lozument, vz Lozament. Lozunčář, e, m. = kdo vybírá lozunk. Vz toto. NB. Tč. 143. Lozunk. Krom pokut zahrazovaly se po- třeby obecní ukládáním obecních berní či sbírek (collecta, contributio civitatis, losunk). Sdl. Čásl. 54., 55. Půjčil králi Vladislavovi 15000 zl. uh. a 100 kop, začež mu zastaven klášter Hradiště a lozunk olomúcký. Pk. MP. 53. Dluh v tejto při předcházie najprve lozunk k městu. NB. Tč. 217. Cf. Což by scházelo, aby z lozunku města Unčova do- loženo bylo. Arch. VII. 574. (597.), VIII. 613. Lož, e, f. = lež. Slov. Ssk. Loža, e, f. = loh, Lagerstätte. Rr. Sb. Na tej našej komore stojí 1. vystlatá. Sbor. sl. ps. II. 1. 57. Vz Lože, 2.