895

Lstnosť, i, f. = lestnosť. Bern.

Lstný, vz Lestný.

Lščieti III. 2., ve tř. II. lsknúti, praes.
lšču. Země sě lščieše, splendebat. BO. Vz
Lštíti, List. fil. 1884. 457.

Lštěn, ě, f., Lstin, ves u Dobříše. Rk.
Sl.

Lštění, n., Elschtin, ves u Vamberka
(Elštín, Sv. Vojtěch)] Elstin, ves u Hor-
šova Týna; Lschtien, ves u Dnespek. Rk.
Sl., Sdl. Hr. VI. 277.

Lštín, a, m., Alsching, ves u Krumlova;
Irresdorf, ves u Plané. Blk. Kfsk. 589.,
1055., Sdl. Hr. III. 37., Rk. Sl.

Lštíti se, vz Lščieti. Zlato nebude sě 1.;
Nelští sě světlo. BO. — se čím. Smysl
tvuoj všelikým uměním sě lštij. AlxP. 160.
Cf. Blščěti.

Lšťovice, dle Budějovice, Eltschowitz,
ves u Volyně. Cf. Lčovice, Čechy I. 175.,
Rk. Sl.

l'u a lju slabiky ve strčešt. Vz List. fil.
VIII. 115.

łu a łú zní jako u a ú: uh (łuh), tuču
(tłuču), úka (łúka), úskat (łúskat), súnečko
(słunečko). V Vodluží. Brt.

Lub, cf. Mkl. Etym. 175. —- L. = vrchní
kura na stromích, die Borke, Baumrinde.
Blř., Škd. Cf. Kram. Slov. — L., die Zarge,
Lauftrommel. Vz KP. I. 123. Myšlénka za
lubem, der Hintergedanke. Dch. Každý něco
za lubem nosí. Sk. — L. = místo u lesa,
kde bývají valašské koliby. Slov. Hdk. C.
380.

Lub-lub = lib-lib. Laš. Tč.

Z Lub rytíři. Vz S. N., Loby.

Lúb, i, f. = loub. BO.

Luba, y, f., die Laube. Slov. Ssk.

Ľúba, y, f. = Vubica, milá. Slov. Sedela
ľ. pri kolovrate. Sldk. 164., Ssk.

Ľúbadlo, a, n. = líbadlo, tabula pacis,
das Pacifikal t. j. schránka, v nížto jsou
svaté ostatky a která se podáva líbat. Ssk.
Let. I. 12.

Luban, a, m., os. jm. D. ol. I. 803. —
L. arabský, gondur, pryskyřice kadidlovníku.
Vz Rstp. 337.

Lubaň, é, f., les u Tršic. Pk. - Tk. IV.
517., VII. 415.

Lubany = Hlubany. Blk.

Ľúbaný = slez. tanec. Šd.

Lúbati = líbati. Laš. Tč., Skd. Slov.
Ssk.

Lubava, y. f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
— L., mě. v Lužici. Pal. Děj. II. 1. 54.

Ľúbava, y, f. = láska, libost. Slov. Kde
posilníte se slovom nárdnej ľ-vy. N. Hlsk.
II. 203.

Lubčás = v Lubčanech. Vz Lokal.

Ľubček, bečku, m., levisticum officinale.
Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. X. 1. 48., VIII.
1. 8. Vz Libeček.

Lubě, ves v Blansku.

Lubec, bče, m. Pod Lubčem = pole
u Zavlekomě. BPr.

Lubeček, čku, m. = ľubček, libeček. Slb.
594.

Ľubečičký, zdrobn. l'ubý. Slov. Rr. Sb.,
Syt. Táb. 115.

Lúbeň, bně, f. = lúbina. Kde je hora
s listnatými stromami, to sä volá 1. či lú-
bina, kde je s ihličnatými, to sä volá syhel
či syhlina. Slov. Hdž. Čít. 192.

Lubenec v Chebsku. Blk. Kfsk. 14., Rk.
Sl.

Lúbenec, nce, m. = milý; klient. Slov.
Bern.

Lubenice = dyne, kavon, meloun vodní,
výřel, cucumis citrullus. Vz Rstp. 618.

Lúbenice, e, f., milá; svěřenka. Slov.
Bern.

Ľúbenička, y, f., mor. krvavníček, hy-
pericum perforatum. Slov. Rr. Sb., Let. Mt.
S. X. 1. 51.

Ľúbenie, n. = milování. Slov. Ssk.

Lubenka, y, f., sicyos, die Haargurke.
L. hranatá, s. angulata. Slb. 491., Rt., Dlj.
53. — L., zdrobn. ľúbosť, láska. Slov. Preto
nás spája žára slniečka, že sa vokradla ľú-
bosť, ľubenka nám do srdienka. Sl. ps. 48.

Ľubenský. Lubenským (u Rakovníka)
převzdívali veverkářů, protože prý o po-
svícení vodívali veverky po návsi na pro-
vázku. Vz Sbtk. Krat. h. 69.

Luberna, y, f. = kolečko na kámen, na
cihly a p. U Křimic. Hra.

Ľúbeznosť, i, f. = líbeznost Slov. Ssk.,
Bern.

Ľúbezný = líbezný. Na již. Mor. a Slov.
Šd., Ssk., Bern.

Lubí, n., der Sieblauf. Vz Lub.

Ľubica, e, f. = Amálie, srb. Šd.; mi-
lenka. Slov. Ssk.

Ľubice. Tk. IV. 733., Tk. Žk. 156.

Lubietová, é, f., Libethen, mě. ve zvo-
lenské stolici. Phľd. V. 182., Pokr. Pot.
303 S. N.

Lubije = Libava. Tk. IV. 733.

Ľubimec, mce, m. = miláček. Slov.
Phľd. III. 434., 443. Z rus. Czm. 88.

Lubín, a, m., Lüben. Tk. IV. 733.

Lubina, y, f., přítok Odry na Mor. S. N.
V. 458. — L., jm. feny. Škd.

Lúbina, y, f., vz Lúbeň.

Lubiť, wölben. Slov. Loos.

Ľúbit = milovati. Slov. Hdk. C. 380.
Také mor. Mtc. 1878. 36. V MV. nepravá
glossa. Pa. — sa = líbiti se. Slov.

Lubivý = libový. Zlínský. Brt.

Ľubka, y, f., das Liebchen Slov. Loos.
— L.= Libuše. Slov. Ta mala veľmi peknú
dievku, jedinicu, volala si ju Ľubkou. Dbš.
Sl. pov. II. 26. -- L. = milá. Slov. Tým
mocnejšie v duši ožijú ľubky obrazy. Orl.
VIL 251.

Ľubkati, liebäugeln. Slov. Ssk.

Ľúbko, a, m. = Mílek. A L. mu sedí
v důlečenkách tváří. Hdk. C. 30. (380.).

Ľubľanica, e, f., řeka vtékající do Savy.
Slov. Phľd. IV. 278., S. N.

Lublaňský. L bařina či slatina.

Lnblice, dle Budějovice. L. Staré a Nové,
Alt-, Neu-Lub!itz, vsi v Opavsku.

Lublin, a, m. Tk. IV. 200., 201., VII. 384.

Lunna, y, f, ves u Zdounek; L., Leoben.
Šf. StRŽ. II. 358.

Lubná, é, f., ves u Litomyšle a u Ra-
kovníka. Vz Senomaty. Sdl. Hr. I. 5., Rk.
Sl.



	895

	Lstnosť, i, f. = lestnosť. Bern. Lstný, vz Lestný. Lščieti III. 2., ve tř. II. lsknúti, praes. lšču. Země sě lščieše, splendebat. BO. Vz Lštíti, List. fil. 1884. 457. Lštěn, ě, f., Lstin, ves u Dobříše. Rk. Sl. Lštění, n., Elschtin, ves u Vamberka (Elštín, Sv. Vojtěch)] Elstin, ves u Hor- šova Týna; Lschtien, ves u Dnespek. Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 277. Lštín, a, m., Alsching, ves u Krumlova; Irresdorf, ves u Plané. Blk. Kfsk. 589., 1055., Sdl. Hr. III. 37., Rk. Sl. Lštíti se, vz Lščieti. Zlato nebude sě 1.; Nelští sě světlo. BO. — se čím. Smysl tvuoj všelikým uměním sě lštij. AlxP. 160. Cf. Blščěti. Lšťovice, dle Budějovice, Eltschowitz, ves u Volyně. Cf. Lčovice, Čechy I. 175., Rk. Sl. l'u a lju slabiky ve strčešt. Vz List. fil. VIII. 115. łu a łú zní jako u a ú: uh (łuh), tuču (tłuču), úka (łúka), úskat (łúskat), súnečko (słunečko). V Vodluží. Brt. Lub, cf. Mkl. Etym. 175. —- L. = vrchní kura na stromích, die Borke, Baumrinde. Blř., Škd. Cf. Kram. Slov. — L., die Zarge, Lauftrommel. Vz KP. I. 123. Myšlénka za lubem, der Hintergedanke. Dch. Každý něco za lubem nosí. Sk. — L. = místo u lesa, kde bývají valašské koliby. Slov. Hdk. C. 380. Lub-lub = lib-lib. Laš. Tč. Z Lub rytíři. Vz S. N., Loby. Lúb, i, f. = loub. BO. Luba, y, f., die Laube. Slov. Ssk. Ľúba, y, f. = Vubica, milá. Slov. Sedela ľ. pri kolovrate. Sldk. 164., Ssk. Ľúbadlo, a, n. = líbadlo, tabula pacis, das Pacifikal t. j. schránka, v nížto jsou svaté ostatky a která se podáva líbat. Ssk. Let. I. 12. Luban, a, m., os. jm. D. ol. I. 803. — L. arabský, gondur, pryskyřice kadidlovníku. Vz Rstp. 337. Lubaň, é, f., les u Tršic. Pk. - Tk. IV. 517., VII. 415. Lubany = Hlubany. Blk. Ľúbaný = slez. tanec. Šd. Lúbati = líbati. Laš. Tč., Skd. Slov. Ssk. Lubava, y. f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. — L., mě. v Lužici. Pal. Děj. II. 1. 54. Ľúbava, y, f. = láska, libost. Slov. Kde posilníte se slovom nárdnej ľ-vy. N. Hlsk. II. 203. Lubčás = v Lubčanech. Vz Lokal. Ľubček, bečku, m., levisticum officinale. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. X. 1. 48., VIII. 1. 8. Vz Libeček. Lubě, ves v Blansku. Lubec, bče, m. Pod Lubčem = pole u Zavlekomě. BPr. Lubeček, čku, m. = ľubček, libeček. Slb. 594. Ľubečičký, zdrobn. l'ubý. Slov. Rr. Sb., Syt. Táb. 115.	Lúbeň, bně, f. = lúbina. Kde je hora s listnatými stromami, to sä volá 1. či lú- bina, kde je s ihličnatými, to sä volá syhel či syhlina. Slov. Hdž. Čít. 192. Lubenec v Chebsku. Blk. Kfsk. 14., Rk. Sl. Lúbenec, nce, m. = milý; klient. Slov. Bern. Lubenice = dyne, kavon, meloun vodní, výřel, cucumis citrullus. Vz Rstp. 618. Lúbenice, e, f., milá; svěřenka. Slov. Bern. Ľúbenička, y, f., mor. krvavníček, hy- pericum perforatum. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. X. 1. 51. Ľúbenie, n. = milování. Slov. Ssk. Lubenka, y, f., sicyos, die Haargurke. L. hranatá, s. angulata. Slb. 491., Rt., Dlj. 53. — L., zdrobn. ľúbosť, láska. Slov. Preto nás spája žára slniečka, že sa vokradla ľú- bosť, ľubenka nám do srdienka. Sl. ps. 48. Ľubenský. Lubenským (u Rakovníka) převzdívali veverkářů, protože prý o po- svícení vodívali veverky po návsi na pro- vázku. Vz Sbtk. Krat. h. 69. Luberna, y, f. = kolečko na kámen, na cihly a p. U Křimic. Hra. Ľúbeznosť, i, f. = líbeznost Slov. Ssk., Bern. Ľúbezný = líbezný. Na již. Mor. a Slov. Šd., Ssk., Bern. Lubí, n., der Sieblauf. Vz Lub. Ľubica, e, f. = Amálie, srb. Šd.; mi- lenka. Slov. Ssk. Ľubice. Tk. IV. 733., Tk. Žk. 156. Lubietová, é, f., Libethen, mě. ve zvo- lenské stolici. Phľd. V. 182., Pokr. Pot. 303 S. N. Lubije = Libava. Tk. IV. 733. Ľubimec, mce, m. = miláček. Slov. Phľd. III. 434., 443. Z rus. Czm. 88. Lubín, a, m., Lüben. Tk. IV. 733. Lubina, y, f., přítok Odry na Mor. S. N. V. 458. — L., jm. feny. Škd. Lúbina, y, f., vz Lúbeň. Lubiť, wölben. Slov. Loos. Ľúbit = milovati. Slov. Hdk. C. 380. Také mor. Mtc. 1878. 36. V MV. nepravá glossa. Pa. — sa = líbiti se. Slov. Lubivý = libový. Zlínský. Brt. Ľubka, y, f., das Liebchen Slov. Loos. — L.= Libuše. Slov. Ta mala veľmi peknú dievku, jedinicu, volala si ju Ľubkou. Dbš. Sl. pov. II. 26. -- L. = milá. Slov. Tým mocnejšie v duši ožijú ľubky obrazy. Orl. VIL 251. Ľubkati, liebäugeln. Slov. Ssk. Ľúbko, a, m. = Mílek. A L. mu sedí v důlečenkách tváří. Hdk. C. 30. (380.). Ľubľanica, e, f., řeka vtékající do Savy. Slov. Phľd. IV. 278., S. N. Lublaňský. L bařina či slatina. Lnblice, dle Budějovice. L. Staré a Nové, Alt-, Neu-Lub!itz, vsi v Opavsku. Lublin, a, m. Tk. IV. 200., 201., VII. 384. Lunna, y, f, ves u Zdounek; L., Leoben. Šf. StRŽ. II. 358. Lubná, é, f., ves u Litomyšle a u Ra- kovníka. Vz Senomaty. Sdl. Hr. I. 5., Rk. Sl.