896

Lubné, ého, n., Lubno, ves u Haber, Blk.
Kfsk. 692.; Lubny, ves u Tišnova. Rk. Sl.

Lnbnice, e, f., Hafnerluden, ves u Vra-
těnína. L. byla ves u Rakovníka.

Lubníček, čka, m., několik domkův u Li-
tomyšle.

Lubnička, y, f. Vz Sdl. Hr. I. 5., 6.

Lubník, a, m., ves u Ústí nad Orlicí.
Sdl. Hr. II. 278., Rk. Sl.

Lubno, a, n., ves u Frýdka, u Nechanic.
Tk. IV. 733., VI. 351., Sdl. Hr. V. 332.,
Rk. Sl.

Ľubný = pomilování hodný, liebenswür-
dig. Mor. Vch., Šd. — L.= hezký, libý,
chutný. Val. Vck.

Ľúbo = utinam, kéž. L. by sě vzvedly
cesty mé. Ž. wit. 118. 5. (Deut. 29.).

Lubodech = libodech. Slov. Loos.

Ľubochňa, é, f., řeka na Podtatransku.
Č. Čt. II. 361.; míst. jm. na Slov. C. Čt.
II. 356.

Lubojaty, dle Dolany, lid říká též Hlubo-
jata, pl., n., Laubias, ves u Bílovce.

Luboměch, a, m., Lupomiech, sam. u Nasa-
vrk.

Luboměř, e, f, Laudmer, ves u Podstaty,
také Ludomiřov; Liebenthal, ves tamtéž
(L. Liptál).

Lubomír, a, tn., Ireneus. Šd.

Lubomíra, y, f., os. jm. Pokr. Pot. II.
133.

Lubomudrc, e, m. = libomudrc, Philo-
soph, m. Slov. Ssk.

Lubor z Lutobor. Pal. Cf. Libořice —
Liubořice.

Luboskladný, harmonisch. Slov. Loos.

Ľuboslava, y, f., os. jm. Hol. 196.

Ľúbosť. Ž. wit. 72. 7. L. má zraky by-
strejšie nad zrak sokola. Sldk. 278. L., Bože,
1., veď je to dobrota, ako keď sa holub
v pazderí zamotá! Darmo hlávku dvíha,
darmo podletuje, kdo mu chce uveriť, nach
sa zamiluje. Čjk. 92. Stará 1. neplesnivie.
Orl. II. 168.

Lúbostěnec, nce, m. = lúbenec. Slov.
Bern.

Lúbostění, n., die Liebkosung. Slov.
Bern.

Lúbostiti, liebkosen. Slov. Bern.

Ľúbostivosť, i, f. = lúbostnosí. Slov.
Bern.

Lúbostivý = lúbostný. Slov. Bern.

Lúbostník, a, m. = lúbenec. Slov. Bern.

Lúbostnost, i, f. = lúbostění; líbeznost.
Slov. Bern.

Lúbostný, liebkosend; líbezný. Slov.
Bern.

Ľubošne sa radovati. Sl. spv. V. 195.

Lubov, a, m. Arch. VII. 616.

Luhová, é, f., míst. jm. na Slov. P. Kal.

Ľubovac = milovati. Slov. Nichto ne-
zná, nebude znać, koho budu ja 1. Sl. sp.
199.

Lubovatý, schwartig. Slov. Loos.

Lubovina, y, f. = lubové dříví, dříví na
luby, na škatule, das Schachtelholz. Sl. les.

Lubovnica, e, f. = milovnice. Laš. Tč.

Lubovníček, čku a čka, na., zdrobn. lu-
bovnik.

Ľubovník, u, m. = devaterník, helian-
themum, rostl. Slov. Hdk. C 380., Němc.
IV. 416., III. 266. Vykoupaji-li se Slovenky
v 1-ku devětkrát po sobě, stanou se krás-
nými a milými. Pokr. Pot. I. 225. — L., a,
m. = libovnik, der Liebhaber, Freund von
etwas. Laš. Tč.

Ľúbovolnosť, i, f. = libovolnost. Slov.
Bern.

Ľubovolný = libovolný. Slov. Ssk.

Lubový = libový. L. maso. Na již. Mor.

Lúhový = loubový. Bern.

Ľubozvuk = libosvuk. Slov. Ssk.

Lubřanský, ého, m., os. jm. Tk. VII.
415.

Lubšček, angelica, die Bärenklaue, rostl.
U Místka. Škd.

Lubuša, e, f., kravské jm. Mor. Brt.

Lubušané, oddíl polabských Srbů. Šf.
Strž. II. 617.

Luby, pl., m., dle Dolany, Lub, ves u Lu-
bence a u Klatov; sam. u Křivoklátu. Čechy
I. 68., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1358., Rk.
Sl. Vz Lub.

Ľubý = milý. Slov. Bern.

Luceit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 15.

Lucek, cka, m. = luciper. Krnd. 85.

Lucemburský věk v Čechách. Vz Pal.
Rdh. II. 507. a násl.

Lucer, u, m. = vojtěška, Luzernklee.
U Kr. Hrad. Kšf. Vz Lucerna.

Lucerna, die Laterne. Pass. 281., Rk.
Sl. Cf. Mkl. Etym. 175. L. malá s oblouč-
kem. Šp. L. římská. Vz Vlšk. 153., 156.
Prikázanie 1. j sú a zákon světlo a cesta
života. Hus I. 53. Ten kůň má 1-nu (bílou
hlavu). U Řenčova. — L. = suchá ženská.
To je lucerna. Us. Kšť. —- L. = tolice, der
Schneckenklee, medicago. Slb. 533. Val.
Vck. —- L. = pampeliška. U Nov. Bydž. a
u N. Paky. Kšť. U N. Kdyně. Rgl.

Lucernice, e, f., lucemík, u, m., der
Laternenträger (ein Eisengeräth). Šm.

Lucernovitý, laternenartig. L. báň. Vz
Laterna. Pdl.

Lucernový, Laternen-. L. sloupek. Vz
Lucerna (v stavit.). Stat. př. kn. 1877. 106.

Lucibořice. Sdl. Hr. I. 154.

Lucidář, e, m. = kniha (vypsání o po-
čátcích všech věcí). Sbn. 376., 594., Jir.
Ruk. I. 466., Mz. v List. fil. 1882. 218.,
S. N., Vc. Lab. 65.

Lucie. Na sv. Lucí o čiapku (šlapku)
husí (dne přibývá). U Olom. Sd. Vrť sa,
vřeteno, vrť sa, než sa sv. Luca dokucá
(než přijde; na sv. Lucii nepředou). V Pod-
luží. Brt. O dni sv. Lucie vz Kld. I. 276.,
Sbtk. Rostl. 189., 269., Zbrt. 287.

Lucin, a, m. L. Pav., bakalář 1546. Jg.
H. 1. 2. vd. 594., Jir. Ruk. I. 466.

Lucinka rostl. Cf. Rstp. 358., Čl. Kv.
379., Kram. Slov., Rk. Sl.

Luciper = čert. Dal. 150., Výb. II. 477.
— L., der Wildfang, ausgelassenes Kind.
U Místka. Škd. — L., psí jm. Škd.

Luciperna, y, f. = lucerna (žertem).
U N. Kdyně. Rgl.

Luciperový, teuflisch. Šm.

de Luck Štěp., kazat., 1780. Jg. H. 1. 2.
vd. 594., Jir. Ruk. I. 467.