899

Ludvíkovice, dle Budějovice, Loosdorf,
ves u Těšína. Blk. Kfsk. 53., Rk. Sl.

Ludzený = uzený. U Opavy. Klš., Brt.
D.

Ludźić = uditi. Mor. Brt. D.
Ludzikvet, u, m. = podběl, rostl. Na
jihových. Mor. Brt v Osv. 1884. 60.

Lufťák, a, m., z něm. = výletník z města
na venek; syčák. Us. Rjšk.

Luggier, a, m. = řídí lodní plachty. Výb.
II. 1497.

luh, lucus. Sv. ruk. 320. b., BO. V MV.
Nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 173. L.,
die Aue, Waldwiese. Nz. Lesy, kdež jsú
bahna a luhové. Let. 59. — Dal. 7. —- L. =
pastviště, pole a louka u Zlína aj. Pk. —
L., několik domkův u Mirovic; sam. u Pra-
chatic; hájovna u Jinec; Na Luhu, sam.
u Příbramě; Hubičínský Luh, sam. u Ne-
veklova; Pexův Luh, sam. tamtéž; Punčo-
chářův Luh. sam. tamtéž; něm. Luch, ves
u Ústí n. Orl. a u Přeštic; sam. u Sedlčan
a u Zbraslavě; osada u Čimelic; V Luhu,
mlýn u Dobříše: sam. u Křivoklátu, u Mníška.
PL., Sdl. Hr. II. 137., 138., V. 363., Rk. Sl.

Lúh, u, m. = louh. Laš. a slov. Tč., Bern.
Myješ mě bez lůha. Výb. I. 370.

Luha, Luch, sam. u N. Kdýně; Lucha,
sam. u Sušice. — L. = luh. Trávnatá 1., na
vzor moře modrého rovná, mezuje s boho-
pustvu tam k západu výsostí vrchů. Šf. T.
M. 16.

Luhač, e, m. = lhář. Slov. Bern.

Luhačka, y, f = lhářka. Slov. Bern.

Luhačovice, Luhatschowitž, ves u Uh.
Brodu. Vz Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk.
Sl.

Luhačovicka, luhačovka, y, f. = luha-
čovská voda. Sokl. II. 561.

Luhačovský. L. voda. Vz Luhačovička.
Mor. Šd.

Ľuhan, a, m. = lhář. Slov. Rr. Sb. —
L., os. jm. BPr.

Ľuhání, n. = lhání. Slov.

Ľuhanina, y, f. = lhanina. To sú ohavné
1-ny. Slov. L. Rm. 15.

L'uhár, a, m. = lhář. Slov. Hol. 40. Jak
čo slubíš a nesplníš, zostaneš luhárom. Slov.
Tč. Zlodej veci, 1. rečí pravdu uťahuje. Tč.

Ľuhariť = lháti. Slov. Ssk.

Luhárka, y, f. = lhářka. Slov. Bern.

Ľuharský = lhářský. Slov. Ľ. reči. Tč.

Ľuhárstvo, a, n. = lhářství. Slov. Dobrý
klamstva nemá v skutku a 1-stva v reči.
Glč. II. 309.

Ľuhať = lháti. Slov. Rr. Sb. Cf. Lyhať.

Luhavec, vce, m. = lhář. Slov. Bern.,
Loos.

Luhavosť, i, f. = lhavosť. Slov. Bern.,
Loos.

Luhavý = lhavý. .Slov. Bern., Loos.

Luhohojný, triftenreich. Lpř.

Luhoš, e, m., míst. jm. v Uhřích. P, Kal.

Luhošť, ě, m. = les palouky proplítaný.
Sá. Kř. u p. 70.

Luhov, a, m., Luhe, ves u Mimoně; Lo-
howa, ves u Plzně. Arch. IV. 41., Blk.
Kfsk. 1358., Rk. Sl., Arch. VIII. 595.

Luhovice, e, f., glareola austriaca, Kopp-
riegerle. Šm.

Luhovna, y, f., das Laugwerk. Pr. tr.

Luhový. L. voda, das Laugenwasser.

Laš. Tč. — L., Auen-, nemoris. L. potok.

Bj.

Luhy, pl., mlýn u Mníška; sam. tamtéž;
Luh, myslivna u Chlumce v Jičín , ves
u Dobříše; Luchy, dvůr u Přelouče ; V Lu-
zích, sam. u Sedlčan; L. Radimovy, ves
u Kosové Hory. PL., Blk. Kfsk. 1358., Sdl.
Hr. I. 255., Rk. Sl. Luhy = krajiny mezi
Odrou a Vislou. Šf. Strž. I. 524.

Lucha, y, f. = špatné pivo, špatná káva
a p., brynda. Laš. Brt.

Luchač, e, m. = korhel. Slov. Bern.

Luchačský = korhelský. Slov. Bern.

Luchačství, n. = korhelství. Slov. Bern.

Luchanda, y, f., sam. u Bystré v Lito-
myšl.

Luchati = bez potřeby, nemírně píti.
U Místka. Škd., Vck.

Lúchati se = trmáceti se. — s čím.
Máme včil železnicu, netřeba nám sa 1.
s poštou. Val. Vck.

Luchy = pomyje. Laš. Tč.

Luchý = hluchý. L. kopřiva. U N. Kdýně.
Rgl.

Luisový. L. údolí, Louisenthal, samota
u Rychnova.

Luk. MV. L. římský a řecký. Vz Vlšk.
408., 425. Schvácený kůň, nalomený luk,
usmířený přítel vždy jsou nejisti. Prov.
Bž. Slunce pouští na krajiuu téměř přímo
své luky a paprsky. Koll. St. 11. — L.
v hodinkách remoutoirech. Dch. — L. =
čásť meče chránící prsty. L. rozšiřuje se
v hořejší své části ve štítek a dole v ja-
blku s rukovětí se spojuje. KP. I. 533. —
L. = balená bavlna. U Rychn. Msk. — L =
obyčejná cibule, allium cepa. Slb. 198. L.
ascalonium, der Aschlauch. Exc. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 176. —
L., myslivna u Mníška. — L., a, m., os. jm.
Blk. Kfsk. 1358.

Luka, mlýn u Uhlíř. Janovic; Wiesen-
jäger, myslivna u Mělníka. Blk. Kfsk. 944.

Lukárna, y, f, osada u Žebráka.

Lukařský, Wiesenbauer-. L. umění. NA.
IV. 87.

Lukařství, n., der Wiesenbau. Šp., Kř.
88, Sl. les., Dch., NA. IV. 87.

Lukáš Pražský, spis. bratrský. Vz Pal.
Rdh. II. 464., 469., Jg. H. 1. 2. vyd. 594.,
Sbn. Rejstřík, Jir. Ruk. I. 467., Šb. Dj. ř.
2. vd. 266., S. N., Pyp. K. II. 542., Ukaž.
103. — L. Jan, čes. bratr, 1460.-1528. Tf.
H. 1. 3. vyd. 47., 48., 55., Mus. 1861. 278.,
Výb. II. 1393.—1394. — L. sv. Na sv. Lu-
káša všecka zima naša. Slez. Šd.

Lukať = lákati. Laš. Tč.

1. Lukavec, Luck, ves u Fulneka ve
Slez.; Lukawetz, ves u Hořic, mlýn u Heř-
manova Městce, městečko u Pacova (Dran-
kovice); Lukawitz, ves u Klatov a u Rych-
nova v Jičín.; louka u Veselíčka. — Blk.
Kfsk. 1358., S. N., Sdl. Hr. II. 278., IV.
372., V. 363., Rk. Sl.

2. Lukavec, vce, m., os. jm. S. N. —-
L Jindř. Tf. Odp. 322. -- L. Jan. Jg. H.
1. 2. vyd. 595., Sbn 562. — L. Jan. Jir.
Ruk. I. 477., Pyp. K. II. 331.

424*