901

Lulu n. čulu dělati (= čurati, v dětské
řeči). Us. Tč. — L. = Ludvík, syn Napo-
leona III., tak ho žertovně nazývali Paří-
žané. Rk. Sl.

Lum, u, m. = lom, der Steinbruch. Laš.
Tč.

Lumák, u, m., uria troile, pták vodní.
Schd. II. 473. — L., a, m. = lumek. Šm.

Lúmať, lámati. Lúmu, eš, e, ol, ala, alo.
Laš. Tč.

Lumbák, a, m. = miškář, nunvář. U N.
Kdyně. Rgl.

Lumbati = míškovati. Vz Lumbák.

Lumčí larva. Vz Lumek.

Lumčík, a, m. L-ci, braconidae, Schlupf-
wespenverwandte : kruhoústí, cyclostomae,
die Rundmäuler, krytoústí, clidostomae, Ge-
schlossenmäuler, lesní, microgastri nemorum,
zevnězubí, Aussenmäuler, žlutonozí, micro-
gastri glomerati, Kleinbäuche. Brm. IV. 340.,
341.

Lumek = vosa larvomorná, ichneumon.
Lumek bělonártý, gryptus tarsoleucus, bélo-
skvrnný, bassus albosignatus, císařský, ephi-
altes imperator, černý, ichneumon nigrita-
rius, dráždivý, pimpla instigator, lyšajový,
ichneumon pisorius, mečonosný, mesostenus
gladiator, největší, rhyssa persuasoria, pry-
skyřicový, glypta resinanae, srpovitý, ban-
chus falcator, vroubený, exenterus margi-
natorius. Brm. IV. 347.-355. L. ohnutý,
ichneuoion circumflexus, gebogener 1., Sl.
les., vajíčkohubný, gryptus ovulorum. Kk.
Cf. Schd. II. 511., KP. III. 315., Kram.
Slov., S. N., Rk. Sl.

Lumen philosophicum v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 35.

Lumero, a, n. = numero. Chodí od 1-ra
k 1-ru (žebrá). Us. Holk.

Lumík, der Lemming. Cf. Schd. II. 415.,
Brm. 1. 410. — L. = polní myš, která ráda
pod mandely klasy sežírá. Slez. Tč.

Lumír z Lutomír, Pal., z Liutomír. Bž.
48.

Lump lumpácká. Prk. Vz Rod.

Lumpa, y, f. = ženský lump. Mor. Brt.
D.

Lumpácký, lumpig. L člověk, život. Us.
Tč.

Lumpačiti, liederlich leben. Us. Tč.

Lumpák, a, m. = lump. Us. Tč., Rgl.

Lumpisko, a, n. = veliký lump. To je
veliké 1., až 1. Zlinsky. Brt.

Lun, lounek, vz Mkl. Etym. 176.

Luna. Bž. 46., 228., Sté. Zem. 20., Mkl.
Etym. 176. Ros. přeložil: Nočena, Noclila!
— Pravn. v. 1670., 2309. — L. Cornea v lučbě.
Vz Šík. Poč. 283.

Lunace, e, f. = obměsící, die Lunation,
Zeitraum von einem Neumond zum andern.
Nz. Vz S. N.

Luňáček, čka, m. Hra na 1-éka. Vz Sš.
P. 728. — L., sam. u Jičína. — L., os. jm.
Blk. Kfsk. 1126., Tf. Mtc. 26i.

Luňák, milvus. BO., St. Kn. š. 152. Cf.
Sl. les., Schd. II. 458., Kram. Slov., Rk. Sl.,
Mkl. Etym. 176., Hlb. II. 483., L 93., 356.,
410., 352., Ves. IV. 86., Brm. II. 723.-748.
Hra na luňáka. Vz Sš. P. 728. Sáhl po
tom, jako 1. po slepici. Dch. — L.= tlustý,

silný. Z toho kocoura udělá se 1. Ve vých.
Čech. Rgl.

Luňákovy. L. křídla. BO.

Lunari-us, a, m., jm. ďábla. Výb. II.
477.

Lunarní mutace. Stč. Zem. 90.

Lunda, y, f. = toulačka, toulání-se, das
Herumschlendern. U Něm. Brodu. Už zase
na lundy! Holk. --- L. = vytáhlá mladice.
Taková 1. a ještě není k žádné práci. Na
Polič. Kšá.

Lundák, a, m. = kdo se lundá, tulák.
Na již. Mor. Šd. — L., u, m., mlýn u Se-
dlčan; polévka z kyselého mléka s naláma-
ným chlebem. Šm.

Lundal, a, m. = lundák. Na již. Mor.
Šd.

Lundala, y, m. a f. = lundák. Na již.
Mor. Šd., Tč.

Lnndati se = toulati se, herumschlen-
dern. Mor. Tč., Ktz. Kde ten palunda celý
den se lundá? Šd. Po městě se 1. Tč. Co
pak dělá váš syn ? Lundá se mi bez služby.
Kmk. Kuk. II. 488.

Lundavý = toulavý. Na již. Mor. Šd.

Lundovati se, vz Lundati se. Brnt.

Lúně = Louny. Dal. 153.

Lůnek, nku, m., vz Lon. U Hořic. Hk.

V Kunv. Msk. U Skuhr. Dhn.
Luněnice, dle Budějovice, míst. jm. Tk.

V. 169.

Lunet, wogen. Slov. Ssk.

Luneta. Cf. List. fil. 1882. 223.

Lungati sa = postávati nic nedělaje. Co
sa pořád lungáš? Val. Vck.

Luničnatan, u, m., selenas. Šm.

Luničnatý, Selen-. L. kyselina. Šm.

Luničnec, čence, m., luničník, u, m.,
das Selenmetall, der Spiegelspath. Sm.

Luník, u, m., selenium Šm., Loos.
Lunikam, u, m., der Adular, Mondstein.
Šm.

Luníkov, a, m., Lunkov, ves u Slaného.
Blk. Kfsk 1205., Rk. Sl.

Lunin, a, o, Mondes-. L. oběh. Mus. 1880.
480.

Lunisímě, gt. semene, n. L. kanadské,
menispermum canadense, der Epheu. Šm.

Lunisolarní praecesse. Stč. Zem. 90.

Luniti = vlniti, wellig machen. More sä
vždy pohybuje, luní. Slov. Hdž. Čít. 159.

Lunk, luňk, glu (Schall beim Trinken).
Rk.

Lunkvorec, rce, m. = hořký dětel, meny-
anthes trifoliata, der Bitterklee. Mllr. 68.

Lunnit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 153.

Lnnný = měsíční, Mondes-. L. rok, Lpř.
Děj. I. 4., vnady. Čch. Petr. 30.

Lůno, m. lokno, koř. lak = ohnouti Bž.
228., Mkl. Etym. 173. V MV. nepravá glossa.
Pa. Než se po všem lóně musila zmočiti.
Rhaz. IV. 25. — L. = rodicí úd. Vyšel
z ženského lóna. BO. — L., der Schoos.
Posaďte ho na lůně, pánu Bohu na klíně.
Sš. P. 20. — L. = vnitřek. L. lesní, Šml.,
hor, Kká., sopky, Vrch., mořské. Lpř. Psa-
nec z lůna společnosti vyvržený. Us. Pdl.

V lónu sv. cierkve. Št. Kn. š. 47. Někoho
do lůna církve opět přivésti. Mus. 1880.
450.