902

Lunoběs, a, m. = běs vládnoucí při svitu
luny. Kaln. Bás. 203.

Lunograf, a, m. Lpř. Děj. I. 7.

Lunojasný. L. noc. Čch. Brč. 22.

Lunoměďan, u, m., Seleniokupras. Šm.

Lunoolovan, u, m., Selenioplumbas. Šm.

Lunoolovitan, u, m., Selenbleikupfer.
Šm.

Lunopis, u, m., die Moudesbeschreibung.
S. N. V. 260.

Lunopisec, pisce, m. = Lunograph. Stč.
Zem. 210.

Lunopisný. L. mappa. Stč. Zem. 210.

Lunoprázdný, mondfinster. L. noc. Lpř.
Sl. II. 226.

Lunoskvělý, mondbeglänzt. Šm.

Lunostroj, e, m., das Lunarium. Sl. les.

Lunouti = hnáti se? Nemeškaje po nich
lunu. Výb. 1. 1184.

Lúňovice, pl., klášter. Arch. I. 531.,
Rk. Sl.

Lunovodan, u, m., hydroselensaures Salz.
Šm.

Lunovodíkový, Hydroselen-. Šm.

Lunozpytec, tce, m. Osv. 1889. č. 5.

Lunozub, u, m., palaeotherium, před-
potopní ssavec. Šm.

Luňský = lonský. Laš. Tč.

Lunt = knot. Běhal po vsi jako s lunty
(čerstvě). Ehr. — L. Ve Slezsku vůbec mí-
sto: šaty, oblek. Němá luntov, er hat keine
Kleider. Na Mor. jenom, mluví-li se opo-
vržlivě o šatech. Nemá na sebe áni kousek
lunta! Šd.— Brt., Mtl. Seber svoje lunty a
jdi, svoje luntiska. Tč. Všecho ztratil, ani
mu lunta nezůstalo. Vck. —- L. = kus, cár
obleku. Byl bit, až s něho lunty létaly! Mor.
Vck. — L., a, nu. = otrhanec, trhan, ošku-
banec, der Haderlump. Mor. Mtl., Sd. Jdi,
ty lunte! Laš. Tč. Ty lunte luntácký! Slez.
a mor. Šd. Přiběhla a lála mu do luntů.
Kalend. Ústřed. Mat. 1887. 55.

Luntácký. Vz Lunt (konec).

Lunták, a, m. = lump. Vz Lunt. U Olom.
Sd.

Luntati. Která dělá mnoho osmečků, ta
luntá, mnoho rozluntá, rozcuchá! Cf. Osmek.
Slez. Šd. — se. Vz Lancovati. U Olom. Sd.

Luntisko, a, n., vz Lunt.

Luntiště, ě, n. = držadlo luntu, dout-
noku, kohoutek, na zámku starých pušek,
der Luntenhahn. Čsk., NA. III. 92., 170.

Luntovice, e, f. = lunt. Jrsk.

Luntovník, u, m., commersonia, die Kom-
mersonie, rostl. L. lysolistý, c. echinata. Vz
Rstp. 157.

Luntový. L. průpalka, das Luntenbran-
del, zámek (u starých pušek), das Lunten-
schloss. Čsk., NA. III. 170.

Luntrat, a, m., der Lump, Vagabund.
U Místka. Škd.

Luonik, u, m., vz Lon. Slov. Dbš. pov.

I. 533., Ssk.

Luonovati z lohnen, Lohn zahlen. Koll.
Zp. II. 391.

Lup, der Knick. Čsk. — L. = lub. Kolem
kameňa (žernovu) viděti 1. Slov. Pokr. Pot.

II. 228.

Lupa. Cf. KP. II. 178., Schd. I. 125. -
L., y, m., os. jm. Arch. II. 400., NB. Tč.

Lupáč, der Baumrindenschäler. Škd. —
L. Martin, kněz kališnický f 1468. Tf. H.
1. 3. vd. 46., Pal. Rdh. I. 96, 199., Tk. IV.
733., VI. 351., Jg. H. 1. 2. vyd. 595., Sbn.
570., 835., Jir. Ruk. I. 477., S. N., Mus.
1833. 323., Let. 93., Rk. Sl. — L. Prokop,
městský radní, f 1587. Vz Tf. 1. 3. vyd.
43., 46., 56., 60., Tk. Žk. 215., Sbn. Rej-
střík, Jir. Ruk. I. 480., Šb. Dj. ř. 2. vyd.
265., S. N., Pyp. K. II. 542., Mus. 1833.
323., Rk. Sl., Výb. II. 1538. (zde i výňatky
z něho).

Lupáček, čka, m = kovářík, brouk.
U N. Bydž. Kšf. — L. Mat. Tk. Žk. 223.

Lupák, u, na. = lijavec, val.; šupák —
kobzol v šupce uvařený. Mor. Brt. D. 228.
—- L., a, m., os. jm. Arch. I. 437., Tk IV.
733., Tk. Zk. 223.

Lupati, vz Mkl. Etym. 176. — abs. Toho
raní mrtvice, jen to lupne. Dch. Až kosti
lupaly. Mnč. R. 103. 16. stol. Jen lupej
(sázej i. e. peníze). U Kr. Hrad. Kšf. Po-
čalo stavení 1. a třeštiti. Bart. 31. —- co :
peníze (sázeti). U Olom. Sd. U Kr. Hrad. -
kam. Či ťa včelka v nožku lupla (bodla)?
Us. u Rožnova. — čím kdy. Péro u vrat
zatočením při otvírání lupne, klappt. Dch.

Lúpati = loupati. L. ořechy —- louskati.
Mor. Brt.

Lupávka, y, f., das Augenlied. Slov.
Bern.

Lupavky, pl., f. = peníze. Máš 1-ky?
U Kr. Hrad. Kšť. Vz Lupati.

Lupavník, u, m. = lupávka. Slov. Bern.

Lupča, e, f., míst. jm. v Uhřích. P. Kal.,
S. N.

Lupčica, e, f. = přítok Hrona. Č. Čt. II.
350.

Lupec = štulec. Takový ti dám 1.! V Kun-
vald. Msk. —- L. = bití, výprask. Dostaneš
1. Us. Šml.

Lupečník, a, m., Lupetsching, ves u Ka-
plice.

Lupek = ztvrdlý, dle jednoho směru
loupavý jíl obyč. s příměskem slídových
šupin. Krč. G. 50. Cf. Krč. G. 587., 902.,
Bř. N. 246., S. N., Rk. Sl., Chdt. 60.

Lupen = list v užším obecném smyslu
(Laubblatt), sestávající v nejlepším svém
vyvinutí z pošvy, řapíku a čepele. Čl. Kv.
XXII. Cf. Slb. XLIII., Schd. II. 189., Rst.
438., Mz. v List. fil. 1882. 223., Rosc. 16.,
86., Rk. Sl. — L. menší, ŕepeň obecná, xan-
thium, die Spitzklette. Rstp. 880. L. větší.
Cf. Rstp. 939., Mllr. 15. — L. bůvolí = ko-
přiva pobídná, urtica stimulans. Vz Rstp.
1362.

Lupenatěti, ěl, ění = lupeny dostávati,
blättrig werden. Křn.

Lupenatý. L. sloh nerostů, NA. V. 471.,
břidlice, Frč., litina. NA. IV. 172. L. rost-
liny. Rosc. 2., 50.

Lupenec, die Schuppe. Posp. —- L., ki-
taibelia, rostl. Vz Slb. 640.

Lupénec, nce, m. = list, das Blatt. Lum.

Lupenek, nku, m. = druh pily. Vz Pila.

Lupének, vz Lupen.

Lupení či velík, cardana. Byl. 15. stol.

Lupeniany, několik domkův u Jablun-
kova.