Předchozí (902)  Strana:903  Další (904) |
|
|||
903
|
|||
|
|||
Lupenice, e, f. = stračí jahoda, stínovka,
přestupnička, maianthemum, die Schatten- blume. Slb. 192. — L, die Laubkammer. Rk. — L , Lupenitz, ves u Vamberka. Blk. Kfsk. 414., Sdl. Hr. II. 278., V. 300., Rk. Sl. Tam jsou velicí jedlíci. Vz Sbtk. Krat. h. 69. K tomu adj.-. lupenský. U Rychn. Vk. Lupeniti se = lupenatěti.
Lupenitka, vz Brm. IV. 595.
Lupenitý. L. pila, die Blattsäge.
Lupenka, y, f. = tenounká pilka k vy-
řezávání tenkýcn desek, die Laubsäge. Us. Jdr. — L. = druh počasné osutiny, Psori- asis. Šel., Nz, lk., S. N. X. 163., Slov. zdrav., Čs. lk II. 139., VI. 269., 299., IX. 234., 241., 249., X. 334. — L., druh švestek. Slov. Ssk. Lupenkářský. L. práce (lupenkou).
Lupenkářství, n. = vyřezávání lupen-
kou. Os. Lupenkový. L. pilka, vz Lupenka.
Lupenní, Blätter-. Šm.
-lupenný, -blättrig. Jedno-, dvou- . . .
lupenný. Vz Rst. 438. Lupenonohý. L-zí raci, phyllopoda, vz
Lupenonožec. Nz. Lupenonožec. Phillopoda oprav ve: phyl-
lopoda. Cf. Brm. IV. 2. 41. Lupenonožka, y, f. L-ky, brauchiopoda.
Brm. IV. 2. 41. L. obecná, apus cancrifor- mis, členovec. Frč. 95., Brm. IV. 2. 45., Rk. Sl. Lupenosměr, u, ni., cf. členosměr. Rst.
106., 438. Lupenovka, y, f. L. býlohlavá, phybi-
rhoé bucephala. Brm. IV. 2. 301. Lupeny, Lupelle, ves u Zábřehu.
Luperkalia, pl., n., slavnosť v Římě. Vz
S. N. Lúpež atd. vz Loupež.
Lupí = lupoce. Vz Lupotati.
Lupiče, lucioperca, ryba. Cf. Schd. II.
502. — L. u pluhu, pomocí jíž odhrnovačka kolmo stojí. NA. IV. 68. Lupictvo, a, n., das Räubervolk. — L. =
lupictvl. Lupič, lesteva, brouk. L. tečkovaný, 1.
punctata, dvoubarevný, 1. bicolor. Kk. Rr. 112., 113. Lupičský, räuberisch. Rk.
Lupikostel, a, m., der Kirchendieb. Šm.
Lupina, squama. Sv. ruk. 316. b. Vz Čl.
Kv. XXII., Lupt, Bieliť. L. železná, Lpř., kovová, Mettallhülse. Dch. Štítové spojení z lupin (squama). BO. — L. = rybí šupina. Všecko, ježto má plútvy a 1-uy. BO. — L. = lupenka osutina. Cf. Lupenka, Sal. 7.-28., 241. Lupinara neb střiel. Sal. 5., 9., 13.
Lupínek, nku, m. Velký 1. či přední
(blána) mezi úhly kostí temenných a kostmi skráňovými; malý či zadní 1. mezi kostí týlní a úhly kosti temenných. Křk. Por. 19. Lupinieť, Hülse bekommen. Slov. Ssk.
Lupínkový. L. těsto (máslové), Butter-
teig, m. Šp. — L , Hülsen-, Schalen-. Rk., Loos. Lupíšek, ška, m., os. jm. NB. Tč.
Lupitel, e, m. = lupič.
Lupiti se, vz Rozlupiti se.
|
Lúpiti = loupiti.
Lupi-us, a, m. L. Krist. 1635.—1680.,
missionář. Jg. H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk. 1. 480.
Lupivčel, a, m., der Bienendieb. Šm.
Lupjané, Lupoglavci, oddíl polabských
Srbů. Šf. Strž. II. 617. Lupkamen, saxifraga. Cf. Rstp. 693.
Lupkati, vz Lupati. Ani nezbadali v zá-
palu, keď jim 1-ly kyje po bundách. Zbr. Báj. 59. Lupkost, i, f. = lupnosť. Šm.
Lupkový. L. uhlí, Mus. 1880. 396., laka
(šelak). Kk. Lupky = lupný. Šm.
Lupnice luční, poa pratensis. Pdl.
Lupník, u, m. = lupínek. Slov. Bern.
Lúpnúť, vz Loupati. Bern.
Lupnutí, n., vz Lupati.
Luponártec, rtce, m., penaeus, ein Schal-
thier. Šm. Lupot, u, m. = klepot. Vz Lupotanie.
Slov. Phľd. VII. 62. Lupotanie, n. = klepání, klepot. L. srdca.
Sokl II. 52. Lupotati = klepati, tlouci. Mor. Tč. —
L. Prší, tak lupoce. Mor. Brt. D. 228. Lupožrout, a, m., leistotrophus, brouk.
L. šedý, 1. nebulosus, myšobarvý, 1. muri- nus. Kk. Br. 92. Lupsnúť = lupnouti. Lups ho. Phľd. II.
2. 51. Na již. Mor. Šd.
2. Lupt. Cf. Čl. Kv. XXII., Rst. 438.
Luptatý = luptitý. Rst. 438.
Luptitý, schülferig. L. list. Nz., Rst. 438.
Liptouš, e, m., menopon. L. sivý, m.
pallidum. Brm. IV. 609. Lupulin, lupulinum, das Hopfenbitter.
Nz. lk., Slov. zdrav., Čs.lk. IV. 260. Lur, a, m. = psí jm. Škd.
Lura, y, f. = káva brynda. Laš. Škd.,
Brt.
Lurka, y, f. = Iura. Laš. Škd.
Lůs, u, lůsek, sku, m., obyč. v plur.
lůsy, lůsky, na Plz. i lusy, slují původně takové pozemky obecní, kterých na stejné díly (losy) rozdělených užívají podílníci obce tak, že každý z nich v užívání jedno- tlivých dílů za několik let se vystřídá. Ve mnohých obcích pozemky podílníci ve stálé vlastnictví si rozdělili. Malý a Velký Lůsek, Malé a Velké Lůsky, Na Lůskách, slují obecni louky u Výrova na Plaště; Lůsy, louky u Všepadel, u Lučice na Klat., les u Draženova; Na Lůskách, pozemky u Ko- márova v Táb.; Na Lusích, louky u Kotu- rova; na Lusách, louky u Spáleného Pořičí. V témž významu užívá se jinde i slova losy : Na Losích. U Losů, pole a luka u Kralo- vic; Nad Losy, pole u Hodiny. BPr. Lůse, ete, n. Vz Los.
Lusk. Cf. Slb. XLIIL, Schd. II. 211., Čl.
Kv. XXII., Rst. 438., Rosc. 94., 93., Rk. Sl., Mkl. Etym. 176. Lusky u Příbora struky. Kčk. Vyznal, že jest v tu chvíli na lusku byl. NB. Tč. 276. L. bobové, zelené, nalo- žené, dušené, v cukru zavařené. Hnsg. Chla- pík jak výlupek jak lusk, jak strusk (zdravý). Brt., Dhn., Sb. sl. ps. I. 91. Hry ve fazole a lusky. Vz Km. 1887. 390., Brt. Dt. 202. |
||
|
|||
Předchozí (902)  Strana:903  Další (904) |