903

Lupenice, e, f. = stračí jahoda, stínovka,
přestupnička, maianthemum, die Schatten-
blume. Slb. 192. — L, die Laubkammer.
Rk. — L , Lupenitz, ves u Vamberka. Blk.
Kfsk. 414., Sdl. Hr. II. 278., V. 300., Rk. Sl.
Tam jsou velicí jedlíci. Vz Sbtk. Krat. h.
69. K tomu adj.-. lupenský. U Rychn. Vk.

Lupeniti se = lupenatěti.

Lupenitka, vz Brm. IV. 595.

Lupenitý. L. pila, die Blattsäge.

Lupenka, y, f. = tenounká pilka k vy-
řezávání tenkýcn desek, die Laubsäge. Us.
Jdr. — L. = druh počasné osutiny, Psori-
asis. Šel., Nz, lk., S. N. X. 163., Slov. zdrav.,
Čs. lk II. 139., VI. 269., 299., IX. 234.,
241., 249., X. 334. — L., druh švestek. Slov.
Ssk.

Lupenkářský. L. práce (lupenkou).

Lupenkářství, n. = vyřezávání lupen-
kou. Os.

Lupenkový. L. pilka, vz Lupenka.

Lupenní, Blätter-. Šm.

-lupenný, -blättrig. Jedno-, dvou- . . .
lupenný. Vz Rst. 438.

Lupenonohý. L-zí raci, phyllopoda, vz
Lupenonožec. Nz.

Lupenonožec. Phillopoda oprav ve: phyl-
lopoda. Cf. Brm. IV. 2. 41.

Lupenonožka, y, f. L-ky, brauchiopoda.
Brm. IV. 2. 41. L. obecná, apus cancrifor-
mis, členovec. Frč. 95., Brm. IV. 2. 45., Rk.
Sl.

Lupenosměr, u, ni., cf. členosměr. Rst.
106., 438.

Lupenovka, y, f. L. býlohlavá, phybi-
rhoé bucephala. Brm. IV. 2. 301.

Lupeny, Lupelle, ves u Zábřehu.

Luperkalia, pl., n., slavnosť v Římě. Vz
S. N.

Lúpež atd. vz Loupež.

Lupí = lupoce. Vz Lupotati.

Lupiče, lucioperca, ryba. Cf. Schd. II.
502. — L. u pluhu, pomocí jíž odhrnovačka
kolmo stojí. NA. IV. 68.

Lupictvo, a, n., das Räubervolk. — L. =
lupictvl.

Lupič, lesteva, brouk. L. tečkovaný, 1.
punctata, dvoubarevný, 1. bicolor. Kk. Rr.
112., 113.

Lupičský, räuberisch. Rk.

Lupikostel, a, m., der Kirchendieb. Šm.

Lupina, squama. Sv. ruk. 316. b. Vz Čl.
Kv. XXII., Lupt, Bieliť. L. železná, Lpř.,
kovová, Mettallhülse. Dch. Štítové spojení
z lupin (squama). BO. — L. = rybí šupina.
Všecko, ježto má plútvy a 1-uy. BO. — L. =
lupenka osutina. Cf. Lupenka, Sal. 7.-28.,
241.

Lupinara neb střiel. Sal. 5., 9., 13.

Lupínek, nku, m. Velký 1. či přední
(blána) mezi úhly kostí temenných a kostmi
skráňovými; malý či zadní 1. mezi kostí
týlní a úhly kosti temenných. Křk. Por. 19.

Lupinieť, Hülse bekommen. Slov. Ssk.

Lupínkový. L. těsto (máslové), Butter-
teig, m. Šp. — L , Hülsen-, Schalen-. Rk.,
Loos.

Lupíšek, ška, m., os. jm. NB. Tč.

Lupitel, e, m. = lupič.

Lupiti se, vz Rozlupiti se.

Lúpiti = loupiti.

Lupi-us, a, m. L. Krist. 1635.—1680.,
missionář. Jg. H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk.

1. 480.

Lupivčel, a, m., der Bienendieb. Šm.

Lupjané, Lupoglavci, oddíl polabských
Srbů. Šf. Strž. II. 617.

Lupkamen, saxifraga. Cf. Rstp. 693.

Lupkati, vz Lupati. Ani nezbadali v zá-
palu, keď jim 1-ly kyje po bundách. Zbr.
Báj. 59.

Lupkost, i, f. = lupnosť. Šm.

Lupkový. L. uhlí, Mus. 1880. 396., laka
(šelak). Kk.

Lupky = lupný. Šm.

Lupnice luční, poa pratensis. Pdl.

Lupník, u, m. = lupínek. Slov. Bern.

Lúpnúť, vz Loupati. Bern.

Lupnutí, n., vz Lupati.

Luponártec, rtce, m., penaeus, ein Schal-
thier. Šm.

Lupot, u, m. = klepot. Vz Lupotanie.
Slov. Phľd. VII. 62.

Lupotanie, n. = klepání, klepot. L. srdca.
Sokl II. 52.

Lupotati = klepati, tlouci. Mor. Tč. —
L. Prší, tak lupoce. Mor. Brt. D. 228.

Lupožrout, a, m., leistotrophus, brouk.
L. šedý, 1. nebulosus, myšobarvý, 1. muri-
nus. Kk. Br. 92.

Lupsnúť = lupnouti. Lups ho. Phľd. II.

2. 51. Na již. Mor. Šd.

2. Lupt. Cf. Čl. Kv. XXII., Rst. 438.

Luptatý = luptitý. Rst. 438.

Luptitý, schülferig. L. list. Nz., Rst. 438.

Liptouš, e, m., menopon. L. sivý, m.
pallidum. Brm. IV. 609.

Lupulin, lupulinum, das Hopfenbitter.
Nz. lk., Slov. zdrav., Čs.lk. IV. 260.

Lur, a, m. = psí jm. Škd.

Lura, y, f. = káva brynda. Laš. Škd.,

Brt.

Lurka, y, f. = Iura. Laš. Škd.

Lůs, u, lůsek, sku, m., obyč. v plur.
lůsy, lůsky, na Plz. i lusy, slují původně
takové pozemky obecní, kterých na stejné
díly (losy) rozdělených užívají podílníci
obce tak, že každý z nich v užívání jedno-
tlivých dílů za několik let se vystřídá. Ve
mnohých obcích pozemky podílníci ve stálé
vlastnictví si rozdělili. Malý a Velký Lůsek,
Malé a Velké Lůsky, Na Lůskách, slují
obecni louky u Výrova na Plaště; Lůsy,
louky u Všepadel, u Lučice na Klat., les
u Draženova; Na Lůskách, pozemky u Ko-
márova v Táb.; Na Lusích, louky u Kotu-
rova; na Lusách, louky u Spáleného Pořičí.
V témž významu užívá se jinde i slova losy :
Na Losích. U Losů, pole a luka u Kralo-
vic; Nad Losy, pole u Hodiny. BPr.

Lůse, ete, n. Vz Los.

Lusk. Cf. Slb. XLIIL, Schd. II. 211., Čl.
Kv. XXII., Rst. 438., Rosc. 94., 93., Rk. Sl.,
Mkl. Etym. 176. Lusky u Příbora struky.
Kčk. Vyznal, že jest v tu chvíli na lusku
byl. NB. Tč. 276. L. bobové, zelené, nalo-
žené, dušené, v cukru zavařené. Hnsg. Chla-
pík jak výlupek jak lusk, jak strusk (zdravý).
Brt., Dhn., Sb. sl. ps. I. 91. Hry ve fazole
a lusky. Vz Km. 1887. 390., Brt. Dt. 202.



	903

	Lupenice, e, f. = stračí jahoda, stínovka, přestupnička, maianthemum, die Schatten- blume. Slb. 192. — L, die Laubkammer. Rk. — L , Lupenitz, ves u Vamberka. Blk. Kfsk. 414., Sdl. Hr. II. 278., V. 300., Rk. Sl. Tam jsou velicí jedlíci. Vz Sbtk. Krat. h. 69. K tomu adj.-. lupenský. U Rychn. Vk. Lupeniti se = lupenatěti. Lupenitka, vz Brm. IV. 595. Lupenitý. L. pila, die Blattsäge. Lupenka, y, f. = tenounká pilka k vy- řezávání tenkýcn desek, die Laubsäge. Us. Jdr. — L. = druh počasné osutiny, Psori- asis. Šel., Nz, lk., S. N. X. 163., Slov. zdrav., Čs. lk II. 139., VI. 269., 299., IX. 234., 241., 249., X. 334. — L., druh švestek. Slov. Ssk. Lupenkářský. L. práce (lupenkou). Lupenkářství, n. = vyřezávání lupen- kou. Os. Lupenkový. L. pilka, vz Lupenka. Lupenní, Blätter-. Šm. -lupenný, -blättrig. Jedno-, dvou- . . . lupenný. Vz Rst. 438. Lupenonohý. L-zí raci, phyllopoda, vz Lupenonožec. Nz. Lupenonožec. Phillopoda oprav ve: phyl- lopoda. Cf. Brm. IV. 2. 41. Lupenonožka, y, f. L-ky, brauchiopoda. Brm. IV. 2. 41. L. obecná, apus cancrifor- mis, členovec. Frč. 95., Brm. IV. 2. 45., Rk. Sl. Lupenosměr, u, ni., cf. členosměr. Rst. 106., 438. Lupenovka, y, f. L. býlohlavá, phybi- rhoé bucephala. Brm. IV. 2. 301. Lupeny, Lupelle, ves u Zábřehu. Luperkalia, pl., n., slavnosť v Římě. Vz S. N. Lúpež atd. vz Loupež. Lupí = lupoce. Vz Lupotati. Lupiče, lucioperca, ryba. Cf. Schd. II. 502. — L. u pluhu, pomocí jíž odhrnovačka kolmo stojí. NA. IV. 68. Lupictvo, a, n., das Räubervolk. — L. = lupictvl. Lupič, lesteva, brouk. L. tečkovaný, 1. punctata, dvoubarevný, 1. bicolor. Kk. Rr. 112., 113. Lupičský, räuberisch. Rk. Lupikostel, a, m., der Kirchendieb. Šm. Lupina, squama. Sv. ruk. 316. b. Vz Čl. Kv. XXII., Lupt, Bieliť. L. železná, Lpř., kovová, Mettallhülse. Dch. Štítové spojení z lupin (squama). BO. — L. = rybí šupina. Všecko, ježto má plútvy a 1-uy. BO. — L. = lupenka osutina. Cf. Lupenka, Sal. 7.-28., 241. Lupinara neb střiel. Sal. 5., 9., 13. Lupínek, nku, m. Velký 1. či přední (blána) mezi úhly kostí temenných a kostmi skráňovými; malý či zadní 1. mezi kostí týlní a úhly kosti temenných. Křk. Por. 19. Lupinieť, Hülse bekommen. Slov. Ssk. Lupínkový. L. těsto (máslové), Butter- teig, m. Šp. — L , Hülsen-, Schalen-. Rk., Loos. Lupíšek, ška, m., os. jm. NB. Tč. Lupitel, e, m. = lupič. Lupiti se, vz Rozlupiti se.	Lúpiti = loupiti. Lupi-us, a, m. L. Krist. 1635.—1680., missionář. Jg. H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk. 1. 480. Lupivčel, a, m., der Bienendieb. Šm. Lupjané, Lupoglavci, oddíl polabských Srbů. Šf. Strž. II. 617. Lupkamen, saxifraga. Cf. Rstp. 693. Lupkati, vz Lupati. Ani nezbadali v zá- palu, keď jim 1-ly kyje po bundách. Zbr. Báj. 59. Lupkost, i, f. = lupnosť. Šm. Lupkový. L. uhlí, Mus. 1880. 396., laka (šelak). Kk. Lupky = lupný. Šm. Lupnice luční, poa pratensis. Pdl. Lupník, u, m. = lupínek. Slov. Bern. Lúpnúť, vz Loupati. Bern. Lupnutí, n., vz Lupati. Luponártec, rtce, m., penaeus, ein Schal- thier. Šm. Lupot, u, m. = klepot. Vz Lupotanie. Slov. Phľd. VII. 62. Lupotanie, n. = klepání, klepot. L. srdca. Sokl II. 52. Lupotati = klepati, tlouci. Mor. Tč. — L. Prší, tak lupoce. Mor. Brt. D. 228. Lupožrout, a, m., leistotrophus, brouk. L. šedý, 1. nebulosus, myšobarvý, 1. muri- nus. Kk. Br. 92. Lupsnúť = lupnouti. Lups ho. Phľd. II. 2. 51. Na již. Mor. Šd. 2. Lupt. Cf. Čl. Kv. XXII., Rst. 438. Luptatý = luptitý. Rst. 438. Luptitý, schülferig. L. list. Nz., Rst. 438. Liptouš, e, m., menopon. L. sivý, m. pallidum. Brm. IV. 609. Lupulin, lupulinum, das Hopfenbitter. Nz. lk., Slov. zdrav., Čs.lk. IV. 260. Lur, a, m. = psí jm. Škd. Lura, y, f. = káva brynda. Laš. Škd., Brt. Lurka, y, f. = Iura. Laš. Škd. Lůs, u, lůsek, sku, m., obyč. v plur. lůsy, lůsky, na Plz. i lusy, slují původně takové pozemky obecní, kterých na stejné díly (losy) rozdělených užívají podílníci obce tak, že každý z nich v užívání jedno- tlivých dílů za několik let se vystřídá. Ve mnohých obcích pozemky podílníci ve stálé vlastnictví si rozdělili. Malý a Velký Lůsek, Malé a Velké Lůsky, Na Lůskách, slují obecni louky u Výrova na Plaště; Lůsy, louky u Všepadel, u Lučice na Klat., les u Draženova; Na Lůskách, pozemky u Ko- márova v Táb.; Na Lusích, louky u Kotu- rova; na Lusách, louky u Spáleného Pořičí. V témž významu užívá se jinde i slova losy : Na Losích. U Losů, pole a luka u Kralo- vic; Nad Losy, pole u Hodiny. BPr. Lůse, ete, n. Vz Los. Lusk. Cf. Slb. XLIIL, Schd. II. 211., Čl. Kv. XXII., Rst. 438., Rosc. 94., 93., Rk. Sl., Mkl. Etym. 176. Lusky u Příbora struky. Kčk. Vyznal, že jest v tu chvíli na lusku byl. NB. Tč. 276. L. bobové, zelené, nalo- žené, dušené, v cukru zavařené. Hnsg. Chla- pík jak výlupek jak lusk, jak strusk (zdravý). Brt., Dhn., Sb. sl. ps. I. 91. Hry ve fazole a lusky. Vz Km. 1887. 390., Brt. Dt. 202.