907

-lý. V 30. ř. tohoto článku oprav: O stane
v: Ostane. V 22. ř. zd. za: vyznalá. Bl.
přidej : Vydědilý syn. V. Poznalá pravda.
Br. M. Hoë učinil kázání usedělé k lidu
(sedendo elaboratum, wohl ausgearbeitet).
Skl. V. 173.

ły zní v Podluží jako jednoslabičné uo:
muýn (mlýn). Brt.

Lybnúť = uhoditi. Val. Brt. D. 228.

Lybsko, a, n. = Lybie. Ziak.

Lycejní studia, die Lycealstudien. Mour.
Vz Lyceum.

Lyčák také v Čech. Ehr. 35., Sl. les.,
Šp. Na Mor. Brt. D. — L., a, m. = kačer.
Cf. Lyčka. U Želiva. Olv.

Lyčaný = lyčený. L. provaz = lyčák.
Laš. TČ.

Lyčený. L. kabela. Dal., špruhle. NA.
IV. 119. Lepší 1-ný život, než hedbávná
smrť. Č. M. 147. Budeš v lýčeném brodu
utopen. Smil.

Lýčí. Cf. Sbtk. Rostl. 99., 100. Nepleť
se do cizího 1. Bž , Lpř. — L. = drsnatá
chlupatá kůže na nových parůžcích jelení,
dančí a srnčí zvěři. Škd., Brm. I. 3. 102.
Vz Lýko.

Lyčina, y, f. = roucho z lýčí. Blý. Cf.
List. fil. VIII. 108.

Lyčka, y, f. = kachna. Vz Lyčák. U Že-
liva. Olv.

Lýčkov, a, m., Leitschkow, ves u Tá-
bora.

Lyčný = lykovitý. Brt. D. 229.

Lydit, u, m., nerost. Bř. N. 184., Chdt. 5.

Lyga, y, lygaňa, ě, f. = kráva s rohy
rovnými v zad obrácenými. Val. Brt.

Lygaňa, vz Lyga.

Lygati = lykati, polykati, hltati. — co:
víno, vodu. Slez. Tč. Laš. Brt. D. 229.

Lygo, a, m. = sivý vul. Mor. Brt.

Lyhati = luhati, lháti Slov. Z lbg v lbgati.
Mkl. aL. 159. Zátur. Že si lyhal, za to fa
trest nemine. Ht. Sl. ml. 262. Kto lyhá, ten
brechá. Hdž Čít. 126. — kde. Pred námi
lyhal. Němc. VII. 23.

Lyk, u, m. = kel, der Keim. Laš. Tč. —
L., der Bastfaden. Laš. Tč. — L. = doušek.
Zvyk má velký 1. Slez. Tč., Brt.

Lýka, y, f. = lýko. Na již. Mor. Šd.

Lykaon Pav. 1615. Jg. H. 1. 2. vd. 595.,
Jir. Ruk. I. 481. - L. Jan, učitel 1656.
Jír. Ruk. I. 481.

Lýkařiti, il, ení, Bast machen. Sl. les.

Lýkařka, y, f., die Bastarbeiterin. Sl. les.

Lykati. Vz Lygati.

Lykíška Hanuš 1845. Jg. H. 1. 2. vyd.
595.

Lyknouti, vz Lykati.

Lyknovský Jiří, čes. bratr. Jg. H. 1. 2.
vd. 595., Jir. Ruk. I. 481.

Lýko, lit. lunkas. Vz Mkl. aL. 159. Zlín-
sky lyko. Brt. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Mkl. Etym. 177., KP. III. 325., 334.,
Schd. II. 182.. Rst. 438. — L. vlčí, aconi-
tum, 14. stol., mnata, 15. stol., laureola,
meseron, Byl. 15. stol., daphne mecereum.
Němc. IV. 415, Bartol. Cf. Lýkovec, Mllr.
40. — L. jelení atd., vz Lýčí. Jelen lýko
otlouká, vytlouká, tluče, strouhá. Brm. I.
3. 143. . .

Lykodra = jilm polní, ulmus campestris,
der Rüster. Sl. les. — L. = mosor, der Fla-
der. Rst. 438.

Lykohub. L. menší, h. minor, blasto-
phagus minor, kleiner Kieferbastkäfer, kl.
Kiefermarkkäfer; sosnový, h. piniperda, bla-
stophagus piniperda. Sl. les., Brm. IV. 178.,
179, Šír II. 61., Kk. Br. 331.. Kram. Slov.

Lýkovcokvětý. L. rostliny. Rosc. 122.

Lýkovcovina, y, f., das Daphnium. Šm.

Lýkovcovitý. L. rostliny, thymeleae:
lýkovec, lagetta. Vz Rstp. 1315., Slb. 239.,
Schd. II. 279., Rosc. 122.

Lýkovec. Cf. Sl. les., Rstp. 1315., Čl.
Kv. 162., Slb. 239., Odb. path. III. 652.,
Brm. IV. 183, Rosc. 122., Mllr. 40.

Lykovitý, bastartig. Us. Tč. — L. =
tuhý, zäh. L. chléb, maso. Mor. Brt. D. 229.

Lýkový. L. tkanina, das Bastgewebe, ro-
hožka, -matte, léto, -ring, vrstva, -schichte,
buňky, -zellen, provaz, Sl. les., koudel. Wld.,
Rosc. 28., 31., 30.

Lýkožrout = tesařík, vrtáč, bostrychus,
Holz-, Bast-, Borkenkäfer, brouk. L. borový,
b. stenographus, datlový, b. dactiliperda,
dvoubarevný, b. bicolor, dvouzubý, b. bi-
dens, dvouostenný, b. bispinus, huňatý, b.
autographus, křivozubý, b. curvidens, jasa-
nový, Eschen-, jilmový, Ulmenbastkäfer,
malý. b. pusillus, ovocný, b. dispar, modří-
nový, b. laricis, smrkový, b. typographus,
gemeiner Burkenkäfer, Buchdrucker, šesti-
zubý, b. chalcographus. Kk. Br. 330., 335.
až 338., Sl. les., Brm. IV. 177.-179., 183.,
Rk. Sl., Hlb. I. 246., Šír II. 61., 62., Schd.
II. 183., 510., KP. III. 313. Chodby jeho
v kůře stromové. KP. III. 313.

Lymfa, y, f.= míza, Lympha. Nz. lk.

Lymfatický. L. cévy. Us. Pdl.

Lýňati = línati. Zlínsky. Mtc. 1878. 36.

Lynk Mat., farář. 1834. Jg H. 1. 2. vd.
595., Jir. Ruk. I. 481.

Lýpati = málo jísti, v jídle se babrati.
Jen sa v tom lýpe! Val. Vck., Brt. D. 229.

Lypska = vrch u Kouřimě. Blk. Kfsk.
1111.

Lyra = hudební nástroj. Vz Rk. Sl. —
L. = souhvězdí. Stč. Zem. 24., Schd. I. 217.

Lyrickodidaktický, lyrischdidaktisch.
Nz., Jg. Slnosť. 144.

Lyrickodramatický, lyrischdramatisch.

Lyrickoepický, lyrischepisch. Nz., Jg.
Slnosť. 142.

Lyrický. L vřelosť, Sml. I. 14., písně.
Vz Sš. P. 51., 776., 788. L. písně v Rkk.
Vz Vlčk. 12. L. poesie. Vz Vor. P. 51., 84.,
86., Jg. Slnosť. 86., 106.

Lyričnosť, i, f., die Lyricität. Pyp. K.

Lyrika. Vz Lyrický, Bačk. Písm. I. 32.,
339. L. doby nové předbřeznové od roku
1820.-1848. Vz ib. 339. L. novější doby.
Ib. I. 32. O zástupcích 1-ky vz ib. 771. a
násl. L. staré doby. Vz Vlčk. 50.

Lyrník, a, m. = pěvec. Tš.

Lýrochvost, a, m., menura superba, pták.
Vz Schd. II. 451.

Lýrovitý list = peřenodílný n. pereno-
klaný, jehož konečný lichý ušet jest mno-
hem větší ostatních. Čl. Kv. XXII., Slb.
XLIII.