908

Lyrovník, u, m., lyriodendron, das Gei-
genholz. Rk.

Lys koř. luk = luks. Bž. 234.

Lysá, é, f., Leissen, ves u Neštědic ; Lissa,
ves u Votic, u Něm. Brodu (Liskní Dvůr),
Lissa, Neu-Lissa, mě. u Benátek (Pal. Rdh.
II. 125.); L. Stará, Alt-Lissa, ves u Bená-
tek; L. Hora, Kahlberg, myslivna u Břez-
nice. PL L., Leis, místo v Rakousích. L.,
Kahlenberg, u Vídně. Šf. Strž. I. 421. L.,
vrch na Vsacku. Vck L., hora u Frydlandu
ve Frýdecku. Šd. — L. Už je u Lysé (Hory)
na vrchu, už lysá). Laš. Tč. — Tk. V. 249.,
VII. 415., Tk. Žk. 191., Tf. Odp. 325., Blk.
Kfsk. 1359., S. N., Sdl. Hr. L 255., III 46.,
V. 363., Rk. Sl., Arch. VIII. 595.

Lysáček, čka, m., kleiner Kahlkopf. Bern

Lysák, u, m. = cveryl, fazole červená n.
černá s bílými lyskami. Brt. — L. = holub.
Us. Brt.

Lysana, y, f. = lysa. Mor. a slov. Brt.,
Sl. let.

Lysata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Lysati. Vz Mz. v List. fil. 1882. 224.

Lysce. Vz Sdl. Hr. I. 65.

Lysec. Vzejdi sem! lysče! Št. Kn. š. 117.
Poď vzhóru, lysče! Bj. Som hlavou lysec,
bradou až po pás šedivec. Orl. III. 15. L
ruku v hlavu vpeři. Ezp. v. 1539. — L.,
Liesnitz, ves u Teplice. Rk. Sl.

Lysečiny, Kolbendorf, ves u Trutnova.
Vz Rk. Sl., Sdl. Hr. V. 363.

Lysek, vz Lys, 2. — L., os. jm. Pal.
Rdh. I. 122., Tk. V. 249., Arch. VII. 229.
-- L. Jarol. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 595.

Lysena, y, f. = lysa. Mor. Kld. I. 16.,
Brt. D. 148., Slov. Vchř.

Lysení, n., das Kahlwerden. Bern.

Lysenice, dle Budějovice, Lissnitz, ves
u Krumlova. Cf. Lesonice.

Lysenka, y, f. = kraví jm. Brt.

Lysice, Lisssitz, městečko u Zlaté Studně
v Brn.

Lysina, vl. plešina. Jir. L. mezi obočím.
Vz Obočí, Mz. v List. fil. 1882. 224. — Zře-
zává-li se každoročně réví u samé hlavy,
povstane 1. KP. V. 153. — L. = návrší
u Lhovic na Klat. BPr. — L-ny — lesík
u Krče.

Lysistý = lysý. Mor. Brt. D.

Lysivý, tonsurans. Nz. ik.

Lysk, u, m. = lesk. Slov. a pol. Šm.

Lyska = lysina. Dh. 96. Cf. Mz. v List.
fil. 1882. 224. — L od úrazu. Bit jsem od
žebračí roty a teď mám několik lysek. Dh.
96. — L. = vodní pták. L. černá, der
Schwarztaucher, das Flussteufelchen; pí-
skavá, f. fistulans, das Glutthuhn. Sl. les.,
Schd. II. 472., Kram. Slov., Rk. Sl., Hlb.
rejstřík. XXXI. -- L. = lysa. Brt.

Lyskana, ě, f. = ovce s lyskou. Mor.
Brt.

Lyské, ého, n., ves u Nového Strašecí.
Rk. SI.

Lysko, vz Lysoň.

Lyskonoh, a, m. L. šedý, der plattschnä-
belige Wassertreter, falaropus fulicarius. Rk.

Lyskovec, vce, m., Liskowetz, ves u Ned-
védic.

Lyskovice, dle Budějovice, Liskowitz,
ves u Teplice a u Křelovic. Rk. Sl.

Lysky, Leysek, ves u Přerova a u Zdou-
nek.

Lysohlavec, vce, m., der Kahlkopf. 16.
stol.

Lysohlavý, kahlköpfig. L. stařec. Np.

Lysohubý, kahlen Mundes. Dch.

Lysokeř, e, m., lissanthe, rostl. L. la-
hodný, 1. sapida. Rstp. 1004.

Lysolaje, pl., Lisolej, ves u Smíchova.
Tk. IV. 172., Rk. Sl.

Lysoň, é, m. = lysko, lyša, lysoš, jm.
volské. Mor. Brt. — L., der Kahlkopf. Slov.
Loos.

Lysoš, e, m., vz Lysoň.

Lysoun, a, m. = lysohlavec. Us. Tč.

Lysovice, vz Lisovice.

Lyst, u, m. = lýtko. Slov. Hdž. Čít. 216.
Vz Lýstko, Noha (dod.).

Lýstko, a, n. — lyst. Val. Brt.

Lysula, y, f. = lysena. Laš. Brt.

Lysý. Sv. ruk. 313. Cf. Mkl. aL. 306.,
Mz. v List. fil. 1882. 224., Mkl. Etym. 177.
Závidí 1. holému. Bž. exc. — L. v bot. =
na povrchu bez chlupů, luptů, plev a po-
dobných výrostků. Čl. Kv. XXII. L. Hora,
vz Lysá. - L., os. jm. Tk. V. 249., Tk.
Žk. 6.

Lyša, dle Bača. Vz Lysoň.

Lyšaj bobkovnícový, sphinx nerii, der
Oleanderschwärmer; borový, sphinx pinastri,
Fichtenschwärmer, Kiefern-; kolibříkový,
macroglossa Titan (Hg. 44.); oleandrový =
bobkovnícový; pryšcový, s. euphorbiae,
Wolfsmilchschwärmer; révový, s. elpenor,
Weinschwärmer; svízelový, s. galii, Leber-
krautschwärmer ; svlačcový, s. convolvuli,
Wiedenschwärmer; šeříkový, s. ligustri, Li-
gusterschwärmer, Rainweiden-; vrbkový, s.
porcellus, kleiner Weinschwärmer. Km. 1878.
246., Šír, Brm. IV. 398.-400., Ves. IV. 12.,
S. N. V. 509., Rk. Sl.

Lyšek, ška, m., os. jm. Výb. I. 1183.

Lýškov, a, m., Leyschkow, sam. u Zdic.

Lýšovice = Lýšovka. Sdl.

Lýšovka, y, f., Leyschowka, ves u Čer-
nilovic. Sdl. Hr. II. 278.

Lyšťať sa = blyštěti se. Slov. Loos.

Lyšťavý = blýskavý. Pušky 1-vé. Slov.
Ntr. V. 314.

Lýta, y, f. = vodní sud. Mor. Sk. Črty
131.

Lytický = rozkladný, lytisch, řec. L.
úkony. Stč. Alg. 12.

Lýtka, y, f. = lýtko. Vz Otrápiti.

Lýtko. Ž. wit. 146. 10., BO., MV. Cf.
Mz. v List. fil. 1883. 50., Mkl. Etym. 177.
Křeč v lýtkách, erampus.

Lýtkomilec, lce, m., der Mädchenjäger.
U Kojetína. Bkř.

Lýtkovice, pl., f. = vysoké boty až po
kolena. U Hostýna. Zkl.

Lýtnice, e, f. = punčocha na lýtko, vy-
soké kamaše, tibiale. Slov. Ssk., Rr. Sb.

Lýzbice, Lischbitz, ves u Jablunkova
ve Slez.

Lyzeň, zně, f. = známka od udeření?
Slov. Poznám to na lyzni, ktorú za ľavým
uchom má. Orl. II. 201.