914

Magot. Cf. Schd. II. 389.

Magragora, y, m. = mrzout. U Žamb.
Kf.

Magrle, e, m., os. jm. — M- Václ., pro-
kurator 1623. Vz Jir. Ruk. II. 1., Sbn. 946.

Maguncí = Mohuč. Krnd. 59.

Magura, magurka, y, f., z rumun.=pa-
horek, hora. Slov. Sl. let. IV. 247. Val. Brt.
Slez. Sláma. Putov. 348. — M., jm. hory
mezi Slov. a Haliči. Tč. Hora ve spišské a
oravské stolici. Vchř. — M. Velká. Krč. G.
346., .Malá, ib. 253., 348., 648., 809.

Magurčané. Poláci nazývají se na úpatí
Tater za vrcholem lomnickým po spišské
Magure M-ny. Pok. Pot. II. 57.

Magyr, u, m. = majer, dvůr panský.
Slov. Rb.

Mahagon, u, m. Cf. Rstp. 232., 587., Schd.
II. 313., Rk. Sl.

Mahagonovitý. M. rostliny, cedreleae:
mahagon, česnekovník, pryskoň, Strubel,
karapa. Vz Rstp. 231.—236.

Mahda, Mahdalina, y, f. = Magdalena.
NB. Tč. 118. Laš. Brt., Tč.

Mahdák, a, m. = levák, krchňák. Mor.
Vck., Brt.

Mahdi, arab. = mocný, příjmí proroků,
zvl. nepravých. Rk. Sl.

Mahejník, u, m., agave americana, die
Mageywurz. Sm.

Maliern = smahem. Rk.

Mahla, y, f. = mhla. Slov. Němc. IV. 441.

Mahnouti = mávnouti. Laš. a slov. Tč.,
Ntr. VI. 309.

Maholný = mlsný Má hubu m-nú. Val.
Brt. D. 229.

Mahometanský = mahomedský. Vrat.

Mahouš, e, f, Mohausch, ves u Netolic.
Sdl. Hr. III. 32., 36., Arch. VIII. 67.

Mahranka, y, f., mahernia, die Mahernie,
rostl. M. vyštěptaná, m. pinnata, olysalá,
m. glabrata. Vz Rstp. 161.

Mahulena, y, f. Sluneční panna, M-na,
dcera krále ptáků. Pokr. Pot. I. 225.

Mach = mách, der Hieb. Čsk. M. v po-
loze hřbetní, der Risthieb, v poloze dlanní,
der Karnmhieb. Čsk. Mach křídel, der
Schwung. Kká. K sl. j. 59. Již jen vpad-
nout machern (udeřením). Kká. Td. 169. —
M. = tlach. Tlachy a machy nečisté. Sš.
II. 126. — M. = mech, das Moos. Slov.
Hdž. Šlb. 10. Kameň sa machom neobalí,
keď sa často z mesta valí. Zátnr. — M.,
a, m. = mašík, mašúr, prase. Mor. Brt. —
M. = Matěj, Gb. Hl. 123., dle jiných =
Martin. Mor. Vck., Kld. I. 35. — Mácha
mať = opilým býti. Slov. Ssk. — M., os.
jm. Tf. Odp. 359. Cf. Mtc. 128. Mácha, Máša,
Mašek, Maška, Machek, Machák, Macháček,
Machovec. BPr. — M. bratr (Matěj Sion-
ský), f 1551. Vz Jir. Ruk. II. 3.

Macha, y, f, sam. u Čestic.

Mácha, y, m. Vz Mach. — M. Kar. Hyn.,
právník, 1810.-1836. Vz Tf. H. 1. 2. vyd.
116., 124., 127., Bačk. Písm. I. 882., Slavín
I. 186., Jg. H. 1. 2. vyd. 595., Šb. D. řeč.
267., Pyp. K. II. 543., Bačk. Pís. 929., Bačk.
Př. 183., Rk. Sl., S. N.

Machabejský = makabejský. Vz Rk. Sl.
Je m. (opilý). U Lukavice. Dhn.

Machabovec, vce, m. = machabejský.

Šm.

Macháč, e, m., os. jm. D. ol. VII. 210.,
Sdl. Hr. VI. 135.

Macháček, čka, m-, vz Machač, Mach.
Můj m-éku. Ph. 53. — M., os. jm. Blk.
Kfsk. 1126. — M. Kar. Šim., prof. v Ji-
číně. 1799.--1846. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 118.,
122., 123.. 180., 181., Bačk. Písm. I. 864.,
Krok 1887. 135. (Ant. Truhlář), Jg. H. 1.
2. vyd. 595., Šb. D. řeč. 267., Pyp. K. II.
409., Tf. Mtc. 21., 39., 57., Zl. Jg. 197.,
224., 301., Bačk. Pís. 929., Bačk. Př. 172.,
S. N., Rk. Sl.

Machačka, y, f. = ošklivá, zdlouhavá
práce. U N. Kdyně. Rgl.

Machadlo = místo při řece, kde prádlo
máchají. Us. Pdl., Rk.

Machák, a, m., vz Mach.

Máchal, a, m. = mazač, mazal, der Schmie-
rer. Us. J. Matoušek.

Máchalička, y, f., dictyota, der Gürtel-
tang, rostl. Vz Rstp. 1852.

Máchalka, y, f. = druh ruční pumpy
pro mělké jámy. Hř. 37.

Macháně, jm. louky u Vickovic v Če-
chách. Km. — M., ěte, n., ein Schmutz-
kind. Rk.

Machar, a, m. = trhan. U Místka. Škd.

Máchání, n., vz Máchati.

Machanka, y, f. = Němkyně. Slov.

Machaonka, y, f., machaonia, rostl. Šm.

Máchati. Cf. Mkl. Etym. 180. — (koho)
čím: pěstí po hlavě. Us. Tě. Machnul ne-
vrle rukou. Osv. I. 278. M. před sebe ru-
kou. Vlč. Zl. v ohn. I. 56. M. rukou ve
vzduchu. Hrts. Když tam sklenkou máchnul
na zdraví. Kká. Š. 14. — co, se kde:
prádlo v čisté vodě, v řece máchati. Us.
Kde bys je (košile), má milá, kde bys je
máchala {= prala? Práti na Mor. = bíti).
Sš. P. 87. Máchati se v blátě. Us. — si co.
Skoč, babo, do vody, pode mně podkovy.
Nač bych já tam skákala, sukničku si má-
chala? Sš. P. 723.

Machák polož před Machen. M. = Mašek.
Vz Mach. List. fil. 1877. 303. — M. Alois,
učitel. 1829. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 596. - M.
Ant., čes. malíř. 1775.—1844. Vz Rk. Sl.

Macher, chra, m., os. jm. — M. Ant.
1749. Jg. H. 1. 2. vd. 596., Jm Ruk. II. 5.

Machlářský, betrügerisch. Šm.

Machle, pl., f. = podvody, pletky. Us.

Machlík, a, m., os. jm. Arch. VIII. 48.

Machliti, il, en, ení, kritzeln, prügeln.
Slov. Loos.

Machlov, a, m., sam. u Držkova.

Machlovatel, e, m., der Weinzurichter,
-verderber. Šm.

Machlovati, vz Machlati. -- M. = šiditi.
Us. Rgl.

Machly, pl., m. = pletichy, Ränke, In-
triguen. Olom. Sd.

Machna, y, f. M. z Turieho. Výb. I. 982.
M. z Říčan. Arch. VII 601.

Machnáč, e, m. = vrch na Trenčansku,
s něhož drátaři loučívají se s domovem od-
cházejíce do světa. Pokr. Pot, I. 137., Hdk.
C. 380., Ssk.



	914

	Magot. Cf. Schd. II. 389. Magragora, y, m. = mrzout. U Žamb. Kf. Magrle, e, m., os. jm. — M- Václ., pro- kurator 1623. Vz Jir. Ruk. II. 1., Sbn. 946. Maguncí = Mohuč. Krnd. 59. Magura, magurka, y, f., z rumun.=pa- horek, hora. Slov. Sl. let. IV. 247. Val. Brt. Slez. Sláma. Putov. 348. — M., jm. hory mezi Slov. a Haliči. Tč. Hora ve spišské a oravské stolici. Vchř. — M. Velká. Krč. G. 346., .Malá, ib. 253., 348., 648., 809. Magurčané. Poláci nazývají se na úpatí Tater za vrcholem lomnickým po spišské Magure M-ny. Pok. Pot. II. 57. Magyr, u, m. = majer, dvůr panský. Slov. Rb. Mahagon, u, m. Cf. Rstp. 232., 587., Schd. II. 313., Rk. Sl. Mahagonovitý. M. rostliny, cedreleae: mahagon, česnekovník, pryskoň, Strubel, karapa. Vz Rstp. 231.—236. Mahda, Mahdalina, y, f. = Magdalena. NB. Tč. 118. Laš. Brt., Tč. Mahdák, a, m. = levák, krchňák. Mor. Vck., Brt. Mahdi, arab. = mocný, příjmí proroků, zvl. nepravých. Rk. Sl. Mahejník, u, m., agave americana, die Mageywurz. Sm. Maliern = smahem. Rk. Mahla, y, f. = mhla. Slov. Němc. IV. 441. Mahnouti = mávnouti. Laš. a slov. Tč., Ntr. VI. 309. Maholný = mlsný Má hubu m-nú. Val. Brt. D. 229. Mahometanský = mahomedský. Vrat. Mahouš, e, f, Mohausch, ves u Netolic. Sdl. Hr. III. 32., 36., Arch. VIII. 67. Mahranka, y, f., mahernia, die Mahernie, rostl. M. vyštěptaná, m. pinnata, olysalá, m. glabrata. Vz Rstp. 161. Mahulena, y, f. Sluneční panna, M-na, dcera krále ptáků. Pokr. Pot. I. 225. Mach = mách, der Hieb. Čsk. M. v po- loze hřbetní, der Risthieb, v poloze dlanní, der Karnmhieb. Čsk. Mach křídel, der Schwung. Kká. K sl. j. 59. Již jen vpad- nout machern (udeřením). Kká. Td. 169. — M. = tlach. Tlachy a machy nečisté. Sš. II. 126. — M. = mech, das Moos. Slov. Hdž. Šlb. 10. Kameň sa machom neobalí, keď sa často z mesta valí. Zátnr. — M., a, m. = mašík, mašúr, prase. Mor. Brt. — M. = Matěj, Gb. Hl. 123., dle jiných = Martin. Mor. Vck., Kld. I. 35. — Mácha mať = opilým býti. Slov. Ssk. — M., os. jm. Tf. Odp. 359. Cf. Mtc. 128. Mácha, Máša, Mašek, Maška, Machek, Machák, Macháček, Machovec. BPr. — M. bratr (Matěj Sion- ský), f 1551. Vz Jir. Ruk. II. 3. Macha, y, f, sam. u Čestic. Mácha, y, m. Vz Mach. — M. Kar. Hyn., právník, 1810.-1836. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 116., 124., 127., Bačk. Písm. I. 882., Slavín I. 186., Jg. H. 1. 2. vyd. 595., Šb. D. řeč. 267., Pyp. K. II. 543., Bačk. Pís. 929., Bačk. Př. 183., Rk. Sl., S. N. Machabejský = makabejský. Vz Rk. Sl. Je m. (opilý). U Lukavice. Dhn.	Machabovec, vce, m. = machabejský. Šm. Macháč, e, m., os. jm. D. ol. VII. 210., Sdl. Hr. VI. 135. Macháček, čka, m-, vz Machač, Mach. Můj m-éku. Ph. 53. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1126. — M. Kar. Šim., prof. v Ji- číně. 1799.--1846. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 118., 122., 123.. 180., 181., Bačk. Písm. I. 864., Krok 1887. 135. (Ant. Truhlář), Jg. H. 1. 2. vyd. 595., Šb. D. řeč. 267., Pyp. K. II. 409., Tf. Mtc. 21., 39., 57., Zl. Jg. 197., 224., 301., Bačk. Pís. 929., Bačk. Př. 172., S. N., Rk. Sl. Machačka, y, f. = ošklivá, zdlouhavá práce. U N. Kdyně. Rgl. Machadlo = místo při řece, kde prádlo máchají. Us. Pdl., Rk. Machák, a, m., vz Mach. Máchal, a, m. = mazač, mazal, der Schmie- rer. Us. J. Matoušek. Máchalička, y, f., dictyota, der Gürtel- tang, rostl. Vz Rstp. 1852. Máchalka, y, f. = druh ruční pumpy pro mělké jámy. Hř. 37. Macháně, jm. louky u Vickovic v Če- chách. Km. — M., ěte, n., ein Schmutz- kind. Rk. Machar, a, m. = trhan. U Místka. Škd. Máchání, n., vz Máchati. Machanka, y, f. = Němkyně. Slov. Machaonka, y, f., machaonia, rostl. Šm. Máchati. Cf. Mkl. Etym. 180. — (koho) čím: pěstí po hlavě. Us. Tě. Machnul ne- vrle rukou. Osv. I. 278. M. před sebe ru- kou. Vlč. Zl. v ohn. I. 56. M. rukou ve vzduchu. Hrts. Když tam sklenkou máchnul na zdraví. Kká. Š. 14. — co, se kde: prádlo v čisté vodě, v řece máchati. Us. Kde bys je (košile), má milá, kde bys je máchala {= prala? Práti na Mor. = bíti). Sš. P. 87. Máchati se v blátě. Us. — si co. Skoč, babo, do vody, pode mně podkovy. Nač bych já tam skákala, sukničku si má- chala? Sš. P. 723. Machák polož před Machen. M. = Mašek. Vz Mach. List. fil. 1877. 303. — M. Alois, učitel. 1829. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 596. - M. Ant., čes. malíř. 1775.—1844. Vz Rk. Sl. Macher, chra, m., os. jm. — M. Ant. 1749. Jg. H. 1. 2. vd. 596., Jm Ruk. II. 5. Machlářský, betrügerisch. Šm. Machle, pl., f. = podvody, pletky. Us. Machlík, a, m., os. jm. Arch. VIII. 48. Machliti, il, en, ení, kritzeln, prügeln. Slov. Loos. Machlov, a, m., sam. u Držkova. Machlovatel, e, m., der Weinzurichter, -verderber. Šm. Machlovati, vz Machlati. -- M. = šiditi. Us. Rgl. Machly, pl., m. = pletichy, Ränke, In- triguen. Olom. Sd. Machna, y, f. M. z Turieho. Výb. I. 982. M. z Říčan. Arch. VII 601. Machnáč, e, m. = vrch na Trenčansku, s něhož drátaři loučívají se s domovem od- cházejíce do světa. Pokr. Pot, I. 137., Hdk. C. 380., Ssk.