915

Machnačka, y, f. = říčka pod Machná-
čem. Šd.

Machnička, y, f. = drobná tráva v bram-
bořišti, knedlíček. U Rokyc. Fryč.

Máchník, a, m., os. jm. D. ol. III. 106.

Machno, a, n. = les ve Hlubotci u Bí-
lovce. Sd.

1. Machomet, a, m. = Mahomed; nevě-
řící pohan. To je takový m. U N. Kdyně.
Rgl.

2. Machomet, a, m., ein verworrener
Mensch. U Olom. Sd.

Machometa, y, m. = machomel. U Olom.
Sd.

Machometství, n., die Verworrenheit.
U Olom. Sd.

Machov, a, m., Machau, městečko u Po-
lice. V M-vě jsou trdlaři (že zavěšují do-
bytku trdla, klacky na krk, aby na pastvě
nemohl bzikati). Sbtk. Krat. h. 272. Cf. Blk.
Kfsk. 530., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

Machová, é, f. = les na Vsacku, Vck.;
Machowa, ves u Holešova. D. ol. XI. 106.

Machovec, vce, m. = pole u Louček na
Mor. Km. — M. Frant., prof. v Karlině,
nar. ve Lnářích r. 1855. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
189 Cf. Mach (dod.).

Machovice, dle Budějovice, Machowitz,
ves u Krumlova a u Bohdanče. Tk. IV.
733., Blk. Kfsk. 1359 , Sdl. Hr. III. 304.,
Rk. Sl.

Máchovský dvůr u Milevska. M. rybník.
Mus. 1880. 234.

Machru. Ba tvoju hlavu, žide machrde!
Slov. Ňtr. V. 248. V Liptově říkají: žide
chamrde. Zátur.

Machromin, u, m., v lučbě. Rm. II.
363.

Machuba, y, m. = tlustý, hloupý člověk.
V Kunv. Msk.

Machula. Už len rád mám čistý dom,
ale keď by mi ho i zamachluvali pre ná-
rodnosť, tu m-lu bych považoval za česť.
Ntr. V.279.

Machulina, y, f. = prázdná makovice,
z níž mák jest vyklepán. Nápoj z machulin
dávají malým dětem, aby spaly. Zátur. —
M. = nápoj z m-ny. Čaša m-ny. Phľd. V.
51.

Machulka, y, m., os. jm. Šd., Pdl., Rk

Sl.

Machus, a, m. = strašák. Val. Brt. D.
229.

Machuta, y, m., os. jm. Tk. V. III.

Machův. Machova Lhota. D. ol. VI. 654.
M. Mlýn u Soběslavě. M-vo jezero u Kla-
drub. Arch. VII. 663.

Machynovati, machiniren. Šm.

Maisternica, majstrovnica, e, f., der Quer-
balken am oberen Boden des Hauses. Slov.
Ssk. Cf. Meškerenda.

Maitressa, jm. feny. Škd.

Maixner, a, m. M. Emerich, dr. lékař-
ství a prof. univer. čes. v Praze. Vz Tf. H.
3. vd. 190., 196., Bačk. Př. 158. —M. Fr.,
prof. klass. filol. na univer. v Záhřebě. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 181.

Maizalenka, y, f. = mezulánka. Slov.
Nebude ti svedčiť sukňa m. Koll. Zp. I.
131., II. 508.

Máj. Chladno a večerní rosy v máji nám
hojnosť vína dají. Šk. M. rosu dává a stromy
listem odívá. 15. stol. Dítě v máji odsta-
vené brzy šediví. Mus. 1853. 473. Cf. Er. P.
70. Je-li už m. zahradníkem, není stodol
milovníkem Rgl. O 1. m. vz Zbrt. 287.
Máj, kaj máš co, daj (nastává v domě nouze
o stravu, o píci). Slez. Šd. — M. = máje.
Vz toto. Postav na můa máj zelený, aby
bylo na znamení. Sš. P. 139. Cf. Sv. ruk.
NM. 205., Zbrt. 287. — M. = vrch v pra-
dědských horách na Mor. Km. — M. =
báseň Máchova. Obsah Máchova Máje. Vz
Vor. P. 240.

Mája, e, f. = máj, máje. Mor. Sš. P. 716.,
690.

Maják či světlárna. Koll. St. 600., IV.
47., Vlšk. 71.

Majákový, Leuchtthurrm-. M. loď, Monr.,
věž. Np. I. 148.

Majálesy, pl., rn. = slavení máje, rado-
vánky v máji. O m-sich chodíval celý prů-
vod školské mládeže s praporem a hudbou.
Koll.

Majčení. V MV. nepravá glossa. Pa.

Majda, y, f. = Majdalena. Mor. Brt. L.
N. II. 10.

Majdalena, v, f. = Magdalena. Prší-li
na sv. M-nu (22/7), bývají mokré žně. Us.
Dch. — M = veliká n. přihlouplá ženština
(nadávka). Mor. Vck.

Majdalenka, y, f. = svižné děvče. A ty
holky m-ky rády by se vdaly. Us. — M-ky
= žluté, kulovaté zemáky. Mor. Vck. —
M.= sluníčko, beruška. Er.

Majdlovati = hráti o čamrdy odrážením
o nějaký tvrdý předmět ku př. o vrata,
o zeď. V Třeboňsku. Hů.

Máje. Cf. Máj, Mtc. 1880. 7., Sbtk. Rostl.
16. 55., 64., 83., 105.-107., 173., 181., 192.,
196., 197., 198, Májek, Er. P. 70., Rk. Sl.
— M. šenkýřská = vích, věnec, das Bier-
zeichen, der Bierkegel, -kranz, -wisch, die
Bierstange Šp.

Majectví, n., vz Majetství. Vký. U St.
Jičína. Vhl.

Máječka, y, f., der Maibaum. Vz Máje.
Rk.

Májek = vršek mladé borovice ozdobený
pentlemi, malovaným papírem a papírovými
obrázky. Brt. v Mtc. 1880. 5., Brt. Ps. 44.,
Km. 1887. 677., 762. Cf. Máj, Máje.

Majenství, n. = majetnost. V Nivnici.
Kch

Majer. Také na Mor. Vz Stanouti (III.
628. b.). Mala som frajera z dolnieho ma-
jera, ale mal okále ako pol taniera. Sl. sp.
163. — Koll. Zp. I. 72. - M. = paseka,
samota. Na majeroch. Slov. Vck. — M.
Anton , dr. a řed. průmyslové školy v Plzni,
nar. ve Vodňanech r. 1826., + 1880. Vz Tf.
H. 1. 3. vd. 194., 200., Šb. D. řeč. 267., Tf.
Mtc. 173., Rk. Sl., S. N.

Majeran, u, m. = majorán. Slov.

Majerana, majoranka, y, i. = majoran.
Šm.

Majeránček, nečku, m. = majeran. Slov.

Majeriť, Meier sein. Slov. Bern.

Majernický, meierisch. Slov. Bern. .

Majernictví, Meierei, f. Slov. Bern.

425*