917

třešní. BPr. — M., der im Mai
Hanf. Slov. Ssk. — M. = nemoc včelí, při
niž se včely svíjejí. Ve vých. Čech. Všk. —
M. Sedí pořád doma jako m. (jen aby ji
vítr neovanul). V Kunv. Msk. — M. =
hospoda u Přelouče. — M-ky = letnice,
svátky bohyni Ladě věnované. Bdl.

Májovník, u, m. = mařinka. Na jiho-
vých. Mor. Osv. 1884. 60. Brt.

Májovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1359.

Májový. M. hruštička, convallaria maja-
lis, Slov. Rr. Sb., slavnosť či pobožnosť na
sv. poli u Prahy na jaře s významem no-
vého života po smrti (jaksi doplněk pod-
zimních dušiček). Dch., Bor. 261. Cf. Má-
jo\iny. Po m. deštíčku vše roste (děti ob-
nažují hlavy, aby zmokly a rostly). Us.
Rgl. Jsme v m-vé veselce přírody (v máji).
Šml. Vesna věčně m vá. Osv. V. 762. M.
kapka za dukát (májový déšť jo úrodný).
Slez. Šd. M. sen. Sbn. 814.

Májožhavý. M. růže. Kapper.

Majster, stra, m. = mistr. Slov. Bern.

Majsterka, y, f. = mistrová. Slov. Bern.

Majsterský = mistrovský. Slov. Bern.

Majsterství, n. = mistrovství. Slov. Bern.

Majstr, a, m. = mistr. Las. Tč.

Majstrovali = mistrovati. Slov. Bern.,
Loos.

Majstryna, y, f. = mistrová. Slov. Bern.,
Looš.

Majšlovice, dle Budějovice, Meischlo-
witz, ves u Neštědic. Blk. Kfak. 863., Rk.
Sl.

Majtěchov, a, na., míst. jm. v Uhrách.
P. Kal.

Majurka, y, f, sam. u Dejvic.

Májůvka, y, f. = druh hub rostoucích
v máji, der Maischwamm, Säumling. Mor. Brt.
M. = smrž pravý (hnědý), mordella escul.
Vck. Břízová m., der Habiehtsschwamm.
U Uher. Hrad. — M = májka obecná, meloë,
der Oelkäfer, M iwurm. Na již. Mor. Šd.

Majzalenka, y, f. = mezulán. Slov. Vchř.

Majznouti, znul a zl, ut, utí = udeřiti.
Maiz' ho přes hubu, po hubě, až mu čer-
vená tekla. Ve vých. Čech. Brnt., Všk.

Majznutí, n. = udeření, plácnutí. Ve
vých. Čech. Všk.

Mak, u. m. = máknutí. — M, a, m. =
jm psí. Škd.

Mák, papaver. Sv. ruk. 322., Byl. 15. stol.
M. plný, pivoňkový, p. paet iflorum, Dlj. 49.,
zahrad. í, plnokvětý. Rt. Cf. Čl. Kv. 283.,
Slb. 658, Rstp. 59., Sbtk. Rostl. 258. 259..
Č. Kn. š 265., Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Rk. Sl., List. fil. X. 59., Rosc. 143., Mllr.
76. Je nás viec než kbelík máku. Výb II.
3C5. Nerozumím tomu ani za mák. Hnšk.
Ani za mák to nestojí (za nic). Bdl. Nebylo
tam ničeho ani za mák. Us Vrů. Není ani
za mák čáky. Dch. Maka nic mu neostalo;
Pracha maka tom' nerozumím = nic. Zin-
sky. Brt. Zardělý jako planý mák. Osv.
1885. 10. Sekáš mák (marná práce) Bdl.
Spalo se jim jako po máku. Šml. Ani za
pytel máku (ani za nevím co). Us. Kšf. Je
v něm čertů, co v pytli máku. Šml. Je tu
ticho, jako kdyby m. sel. Brt.

Makabovec, vce, m., vz Machabovec.

Makadam, u, m., vz násl. Zpr. arch. IX.
37.

Makadamovati silnici (štěrkem vysy-
pati, vyložiti a železnými válci uváleti).
Podlé Amerikána Maca Adama. KP I. 230.,
Kram. Slov.

Makadamový. M. dlažba = asfaltová.

Makadlo, der Taster, die Fress-, Bart-
spitze. M. pyskové, der Lippentaster. Sl.
les. M. brouků, palpi: sekerkovitá, měsíčná,
svazkovitá, listovitá, šídlovitá, kyjovitá, klí-
novirá, uťatá, chlupatá, dlouhá, krátká. Kk.
Br. 4. M. motýlů. Kk.

Makak, a, m. = opice javská, macacus
cynomolgus, der Makak. Brm. I. 111.

Makal, a, m. = nějaké strašidlo. Děv-
čata chodící do lesů na jahody roztírají ně-
které na kamenu říkajíce: Aby nás M. ne-
poma(č)kal. Rgl.

Makálek, lká, m. = makal. Šm.

Makalov, ves u Klatov. Cf. Rk. Sl.

Makama. Kos. Ol. I. 291.

Makarela = tumák obecný, ryba. Vz
Kram. Slov.

Makarie, pl., f. = druh hrušek.,Rr. MBš.

Mákan, u, m., der Mohnstoff. Srn.

Makari-us, a, na., vz z Meršelic, Jir.
Ruk. II. 5.

Makaron. Myslíš, že máme m-ny (la-
hůdky)? U Olom. Sd.

Makaronář, e, m., der Makronenhändler.
Stat., př. kn. 1874. 53.

Makaronika, y, f., die Makaronik. Nz.

Makaronský. M. skládání lat. česká. Vz
Jir. Ruk. II 5. M. písně. Sbn. 607., Kram.
Slov., Jg. Slnosť. 159., Rk. Sl.

Makařov, a, m., zašlá osada v Prachen-
sku. Rk. Sl.

Makasarový olej. S. N. V. 52.

Makati. Cf. Mkl. Etym. 179. Tu sú má-
kány jich cecky. BO. Kdo se nemá tomu
podiviti a kdo nemůž strannosti m ? Bart.
128. — M , dotýkati se, hmatati, šámati —
synonyma. Vz Mus. 1845. 540.

Makavě. Spis m. zatmělý. 1680. Wtr.

Makavosť. Dk. P. 73., Koll. St. IX.

Makavý. M. skutečnost, Dk., důkaz, Šmb.,
omyl. Šf. Strž. II. 139.

Mäkčeň, ě, f. = znaménko změkčovací.
Znaky změkčovací dvoje: .., v. M. sä volá
preto, že písmena mäkčí a ta jsú: a, ä; c,
č; d, ď; dz, dž; 1, ľ; n, ň; s, š; t, ť; z, ž.
Hdž. Šlb. 41.

Mäkčeť = měkčeti. Slov. Bern.

Mäkčiť = měkčiti. Slov. Ssk.

Makedonský. M. vojsko. Vz Vlšk. 435.

Makeš, kše, m., os. jm. - M. Jan, farář,
nar. 1786. Vz Jg. H. 1. 596.

Maki plchovitý, microcebus myoxinus,
der Bilchmaki; medvědovitý, arctocebus ca-
labarensis, der Bärenmaki, Brm. I. 256., 259.,
létací, galeopithecus, letouni. Schd. II. 393.

Makkao, a, n. = hra v karty. Obt.

Makkarony, lepe než makarony.

Mäkkosť = měkost. Slov. Bern.

Mäkký = měkký. Slov.

Maklurin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
362.



	917

	třešní. BPr. — M., der im Mai Hanf. Slov. Ssk. — M. = nemoc včelí, při niž se včely svíjejí. Ve vých. Čech. Všk. — M. Sedí pořád doma jako m. (jen aby ji vítr neovanul). V Kunv. Msk. — M. = hospoda u Přelouče. — M-ky = letnice, svátky bohyni Ladě věnované. Bdl. Májovník, u, m. = mařinka. Na jiho- vých. Mor. Osv. 1884. 60. Brt. Májovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1359. Májový. M. hruštička, convallaria maja- lis, Slov. Rr. Sb., slavnosť či pobožnosť na sv. poli u Prahy na jaře s významem no- vého života po smrti (jaksi doplněk pod- zimních dušiček). Dch., Bor. 261. Cf. Má- jo\iny. Po m. deštíčku vše roste (děti ob- nažují hlavy, aby zmokly a rostly). Us. Rgl. Jsme v m-vé veselce přírody (v máji). Šml. Vesna věčně m vá. Osv. V. 762. M. kapka za dukát (májový déšť jo úrodný). Slez. Šd. M. sen. Sbn. 814. Májožhavý. M. růže. Kapper. Majster, stra, m. = mistr. Slov. Bern. Majsterka, y, f. = mistrová. Slov. Bern. Majsterský = mistrovský. Slov. Bern. Majsterství, n. = mistrovství. Slov. Bern. Majstr, a, m. = mistr. Las. Tč. Majstrovali = mistrovati. Slov. Bern., Loos. Majstryna, y, f. = mistrová. Slov. Bern., Looš. Majšlovice, dle Budějovice, Meischlo- witz, ves u Neštědic. Blk. Kfak. 863., Rk. Sl. Majtěchov, a, na., míst. jm. v Uhrách. P. Kal. Majurka, y, f, sam. u Dejvic. Májůvka, y, f. = druh hub rostoucích v máji, der Maischwamm, Säumling. Mor. Brt. M. = smrž pravý (hnědý), mordella escul. Vck. Břízová m., der Habiehtsschwamm. U Uher. Hrad. — M = májka obecná, meloë, der Oelkäfer, M iwurm. Na již. Mor. Šd. Majzalenka, y, f. = mezulán. Slov. Vchř. Majznouti, znul a zl, ut, utí = udeřiti. Maiz' ho přes hubu, po hubě, až mu čer- vená tekla. Ve vých. Čech. Brnt., Všk. Majznutí, n. = udeření, plácnutí. Ve vých. Čech. Všk. Mak, u. m. = máknutí. — M, a, m. = jm psí. Škd. Mák, papaver. Sv. ruk. 322., Byl. 15. stol. M. plný, pivoňkový, p. paet iflorum, Dlj. 49., zahrad. í, plnokvětý. Rt. Cf. Čl. Kv. 283., Slb. 658, Rstp. 59., Sbtk. Rostl. 258. 259.. Č. Kn. š 265., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl., List. fil. X. 59., Rosc. 143., Mllr. 76. Je nás viec než kbelík máku. Výb II. 3C5. Nerozumím tomu ani za mák. Hnšk. Ani za mák to nestojí (za nic). Bdl. Nebylo tam ničeho ani za mák. Us Vrů. Není ani za mák čáky. Dch. Maka nic mu neostalo; Pracha maka tom' nerozumím = nic. Zin- sky. Brt. Zardělý jako planý mák. Osv. 1885. 10. Sekáš mák (marná práce) Bdl. Spalo se jim jako po máku. Šml. Ani za pytel máku (ani za nevím co). Us. Kšf. Je v něm čertů, co v pytli máku. Šml. Je tu ticho, jako kdyby m. sel. Brt.	Makabovec, vce, m., vz Machabovec. Makadam, u, m., vz násl. Zpr. arch. IX. 37. Makadamovati silnici (štěrkem vysy- pati, vyložiti a železnými válci uváleti). Podlé Amerikána Maca Adama. KP I. 230., Kram. Slov. Makadamový. M. dlažba = asfaltová. Makadlo, der Taster, die Fress-, Bart- spitze. M. pyskové, der Lippentaster. Sl. les. M. brouků, palpi: sekerkovitá, měsíčná, svazkovitá, listovitá, šídlovitá, kyjovitá, klí- novirá, uťatá, chlupatá, dlouhá, krátká. Kk. Br. 4. M. motýlů. Kk. Makak, a, m. = opice javská, macacus cynomolgus, der Makak. Brm. I. 111. Makal, a, m. = nějaké strašidlo. Děv- čata chodící do lesů na jahody roztírají ně- které na kamenu říkajíce: Aby nás M. ne- poma(č)kal. Rgl. Makálek, lká, m. = makal. Šm. Makalov, ves u Klatov. Cf. Rk. Sl. Makama. Kos. Ol. I. 291. Makarela = tumák obecný, ryba. Vz Kram. Slov. Makarie, pl., f. = druh hrušek.,Rr. MBš. Mákan, u, m., der Mohnstoff. Srn. Makari-us, a, na., vz z Meršelic, Jir. Ruk. II. 5. Makaron. Myslíš, že máme m-ny (la- hůdky)? U Olom. Sd. Makaronář, e, m., der Makronenhändler. Stat., př. kn. 1874. 53. Makaronika, y, f., die Makaronik. Nz. Makaronský. M. skládání lat. česká. Vz Jir. Ruk. II 5. M. písně. Sbn. 607., Kram. Slov., Jg. Slnosť. 159., Rk. Sl. Makařov, a, m., zašlá osada v Prachen- sku. Rk. Sl. Makasarový olej. S. N. V. 52. Makati. Cf. Mkl. Etym. 179. Tu sú má- kány jich cecky. BO. Kdo se nemá tomu podiviti a kdo nemůž strannosti m ? Bart. 128. — M , dotýkati se, hmatati, šámati — synonyma. Vz Mus. 1845. 540. Makavě. Spis m. zatmělý. 1680. Wtr. Makavosť. Dk. P. 73., Koll. St. IX. Makavý. M. skutečnost, Dk., důkaz, Šmb., omyl. Šf. Strž. II. 139. Mäkčeň, ě, f. = znaménko změkčovací. Znaky změkčovací dvoje: .., v. M. sä volá preto, že písmena mäkčí a ta jsú: a, ä; c, č; d, ď; dz, dž; 1, ľ; n, ň; s, š; t, ť; z, ž. Hdž. Šlb. 41. Mäkčeť = měkčeti. Slov. Bern. Mäkčiť = měkčiti. Slov. Ssk. Makedonský. M. vojsko. Vz Vlšk. 435. Makeš, kše, m., os. jm. - M. Jan, farář, nar. 1786. Vz Jg. H. 1. 596. Maki plchovitý, microcebus myoxinus, der Bilchmaki; medvědovitý, arctocebus ca- labarensis, der Bärenmaki, Brm. I. 256., 259., létací, galeopithecus, letouni. Schd. II. 393. Makkao, a, n. = hra v karty. Obt. Makkarony, lepe než makarony. Mäkkosť = měkost. Slov. Bern. Mäkký = měkký. Slov. Maklurin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 362.