918

Makobice, conus, makovice. MV.

Makočka, y, f. = makovice. Slov. Bern.

Makokam, u, m., der Mohnsamenstein.
Šm.

Makolusky, pl., f., Makolusk, ves u Uhl.
Janovic. Sdl. Hr. IV. 38., Rk. Sl.

Makoš, e, m. = mokoš. Šm.

Makoť, i, f. = čočka, hrách, vika, mák,
zemáky, řepa, proso. Čočka jest m.; Půda
se m-tí spravuje. Na Hané. Bkř., Wrch. Cf.
Makota.

Makota, y, f. = zeleniny (jakožto strava).
Vz Strava, Makoť. Zlínsky. Brt.

Makotina = zelinná potrava. Vařili
m-nu. U Olom. Sd. Vz Makoť. — M.ple-
vel v obilí. To pole je samá m. U Víškova.
Brt. — M. Je opilý na m-nu. Kmk.

Makotřasy, Makotřas, ves u Středokluk.
Tk. IV- 50., 134., 170., 445., V. 121., Rk.
Sl., Arch. VIII. 453., Sdl. Hr. VI. 81.

Makotrus, a, m. = zbabělec. Hlč.

Makov, a, m., Makau, ves u Litomyšle;
Makow, ves u Kunštata, u Padařova a u Kla-
tov, sam. u Rochlic a dvůr u Klatov. Tk.
V. 249., Blk. Kťsk. 1359., Sdl. Hr. L 26.,
II. 12., IV. 372., Rk. Sl.

Maková, é, í., Makowa, sam. u Milina;
vrch u Napajedel. Pk. Npj. 8., Blk. Kfsk.
1360.

Makovák, u, m. = makový koláč. Kmk.
H. 94.

Makovan, u, m., mekonsaures Salz. Šm.

Makovaný = mákem sypaný. M. koláč.
Sš. P. 770.

Makovati= mákem sypati.

Makovec = kůň makové barvy. L. Učík.
— M. = hlupák. Co pak jsi takový m. V
U Nov. Bydž. Kšť. — M., os. jm. Tk. IV.
395., 572.

Makovice, der Mohnkopf. Cf. Mkl. Etym.
181., Rk. Sl. Za našima humny slepá m-ca,
nechoďte k nám chlapci, už som oddanica.
Koll. Zp. I. 151. 1. Malý hrneček, plný hale-
ček (knedlíčků). 2. Je domeček, v tom do-
mečku dvanáct kapliček, v každé kapličce
na sta zrneček. 3. Plná škola dětí a nemají
kudy ven. 4. Stojí v poli hůlka, na té hůlce
kulka a v té kulce plno kuliček. 5. Stojí
sloupeček, na tom sloupečku hrneček a v tom
hrnečku na sta kroupeček. 6. Stojí, stojí
kočáreček, má pod sebou taláreček, a na
hlavě čapku, pověz mi tu hádku. Km. 1886.
720., Brt. Dt. 142. — M. = hlava (v zlo-
děj. řeči). Šd. Mám toho plnou m-ti. Us.
u Rychn. Vz Pára. — M. na sloupě. BO.,
Bj. — M. na věži, na domě. Vyvésti koho
na vrch ui-ce. Us. Mák. Až k báni a k m-ci
vystoupiti. Koll. IV. 59. Dům od m-ce sta-
věti, in dolio artem figularem discere. V. Na
m-ci korouhvička po větru se obrací. Bž.
Ne od m-ce stavení počítati než od gruntu.
Kom. D. 128. Která m nemá mák (věžní)?
Sb. uč. — M. = strakatá koza. Mor. Brt. —
M.= kropenice, cednik, die Brause, Giess-
kanne. Sl. les. — M. ssavá připojuje se na
konec ssavice. Čerm.

Makovicový, Mohnhaupt-. Šm.

Makovička, y, f. = malá makovice. —
M., sam. u Počátek.

Makovičný. Bj.

Makovinka, y, f., vz Makovina.

Makovinus, a, m. M. Vinc. 1579. Vz
Jg. H. 1. 596.

Makovisko, a, n. = makoviště. Rr. Sb.

Makovistý, mohnfärbig. Bern.

Makoviti = mákem sypati. Bern.

Makovité rostliny. Cf. Rstp. 58., Slb.
657., Schd. II. 293., Rosc. 143.

Makovka, y, f. = druh hrušek. BPr.
Makovlík, u, m., tridax, der Dreispalt.
Šm.

Makovníček, čku, m., kleiner Mohn-
kuchen. Sd., Šd.

Makovnisko, a, n. = makoviště. Mor.,
slov. Sd., Rr. Sb.

Makovsko, a, n. = pole u Rašovic na
Vožicku. BPr

Makovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
93., Blk. Kfsk. LVII, Sdl. Hr. III. 51., IV.
372., VI. 167., Arch. VII. 500. — M. Jan.
1575. Vz Jg. H. 1. 596., Jir. Ruk. II. 6. —
M. Vinc, bakalář. 1558. Vz Jir. Ruk. II. 6.

Makový. M. houska (makovka), Dh., li-
tina, halbirtes Roheisen, vz Litina. NA. IV.
172., III. 122. Vyrazí na ní rosička, jako
m. zrnečka. Sš. P. 374. Ani za makové
zrnko toho nebolo. Rr. MBš.

Makrella středomořská, s. colias, desko-
ocasá, cardux trachurus. S. N. V. 53. Cf.
Schd. II. 502., Brm. III. 3. 101., 102.

Makrellovitý. M. ryby. S. N. V. 53.

Makrobiotický = dlouhověký, makro-
biotisch. S. N. V. 54.

Makrokefalie, e, f., z řec. = velkohla-
vost. Rk. Sl.

Makrokosm-os, u, m., z řec. = vesmír.
Rk. Sl.

Makrologie, e, f., řec. = zbytečné tla-
chání S. N. V. 54.

Maksant, a, m., os. jm. Tk. V. 156.,
Sdl. Hr. III. 159.

Maksičky, pl., f., Maxdorf, ves u Jímra-
mova. Vz Rk. Sl.

Maksinec, nce, m., Maxinetz, sam. u Ji-
čína. Ct. Sdl. Hr. V. 120., Rk. SI.

Maksl, a, m. = hra v karty. Us, Rgl.

Makula, y, m. = hlupák. U Kr. Hrad.
Kšť.

Makulenka, y, f. = makovička. Sš.

Mäkulinký = mékounký. Slov. P. Tóth.
Trenč. M. 42.

Makuvý = makový. Sš. P. 686.

Makuše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Makušin, a, m., Mokoschin, ves u Pře-
louče.

Makuška, y, m., os. jm. Arch. VIII.
596.

Mäkušký = měkoučký. M. hodvábä. Slov.
Mt. Sl. 1. 51.

Makuváč, e, m = makový koláč. Brt.
N. p. I. 304.

Makůvka, y, f. = makovice, der Mohn-
kopf. Mor. Mtl., Bkř. Utrhl, rozloupl m-ku.
Sd. Na Polic. Kšá. — M. = makovka. Laš.
Tč. — M. = hruška. Brt. v Osv. 1884. 50.
— M. = jablko. Mor. Brt. — M. = ne-
věstka. Mor. D. 229.

Mäkyš, e, m., weicher Nusskern. Slov.
Ssk.



	918

	Makobice, conus, makovice. MV. Makočka, y, f. = makovice. Slov. Bern. Makokam, u, m., der Mohnsamenstein. Šm. Makolusky, pl., f., Makolusk, ves u Uhl. Janovic. Sdl. Hr. IV. 38., Rk. Sl. Makoš, e, m. = mokoš. Šm. Makoť, i, f. = čočka, hrách, vika, mák, zemáky, řepa, proso. Čočka jest m.; Půda se m-tí spravuje. Na Hané. Bkř., Wrch. Cf. Makota. Makota, y, f. = zeleniny (jakožto strava). Vz Strava, Makoť. Zlínsky. Brt. Makotina = zelinná potrava. Vařili m-nu. U Olom. Sd. Vz Makoť. — M.ple- vel v obilí. To pole je samá m. U Víškova. Brt. — M. Je opilý na m-nu. Kmk. Makotřasy, Makotřas, ves u Středokluk. Tk. IV- 50., 134., 170., 445., V. 121., Rk. Sl., Arch. VIII. 453., Sdl. Hr. VI. 81. Makotrus, a, m. = zbabělec. Hlč. Makov, a, m., Makau, ves u Litomyšle; Makow, ves u Kunštata, u Padařova a u Kla- tov, sam. u Rochlic a dvůr u Klatov. Tk. V. 249., Blk. Kťsk. 1359., Sdl. Hr. L 26., II. 12., IV. 372., Rk. Sl. Maková, é, í., Makowa, sam. u Milina; vrch u Napajedel. Pk. Npj. 8., Blk. Kfsk. 1360. Makovák, u, m. = makový koláč. Kmk. H. 94. Makovan, u, m., mekonsaures Salz. Šm. Makovaný = mákem sypaný. M. koláč. Sš. P. 770. Makovati= mákem sypati. Makovec = kůň makové barvy. L. Učík. — M. = hlupák. Co pak jsi takový m. V U Nov. Bydž. Kšť. — M., os. jm. Tk. IV. 395., 572. Makovice, der Mohnkopf. Cf. Mkl. Etym. 181., Rk. Sl. Za našima humny slepá m-ca, nechoďte k nám chlapci, už som oddanica. Koll. Zp. I. 151. 1. Malý hrneček, plný hale- ček (knedlíčků). 2. Je domeček, v tom do- mečku dvanáct kapliček, v každé kapličce na sta zrneček. 3. Plná škola dětí a nemají kudy ven. 4. Stojí v poli hůlka, na té hůlce kulka a v té kulce plno kuliček. 5. Stojí sloupeček, na tom sloupečku hrneček a v tom hrnečku na sta kroupeček. 6. Stojí, stojí kočáreček, má pod sebou taláreček, a na hlavě čapku, pověz mi tu hádku. Km. 1886. 720., Brt. Dt. 142. — M. = hlava (v zlo- děj. řeči). Šd. Mám toho plnou m-ti. Us. u Rychn. Vz Pára. — M. na sloupě. BO., Bj. — M. na věži, na domě. Vyvésti koho na vrch ui-ce. Us. Mák. Až k báni a k m-ci vystoupiti. Koll. IV. 59. Dům od m-ce sta- věti, in dolio artem figularem discere. V. Na m-ci korouhvička po větru se obrací. Bž. Ne od m-ce stavení počítati než od gruntu. Kom. D. 128. Která m nemá mák (věžní)? Sb. uč. — M. = strakatá koza. Mor. Brt. — M.= kropenice, cednik, die Brause, Giess- kanne. Sl. les. — M. ssavá připojuje se na konec ssavice. Čerm. Makovicový, Mohnhaupt-. Šm. Makovička, y, f. = malá makovice. — M., sam. u Počátek.	Makovičný. Bj. Makovinka, y, f., vz Makovina. Makovinus, a, m. M. Vinc. 1579. Vz Jg. H. 1. 596. Makovisko, a, n. = makoviště. Rr. Sb. Makovistý, mohnfärbig. Bern. Makoviti = mákem sypati. Bern. Makovité rostliny. Cf. Rstp. 58., Slb. 657., Schd. II. 293., Rosc. 143. Makovka, y, f. = druh hrušek. BPr. Makovlík, u, m., tridax, der Dreispalt. Šm. Makovníček, čku, m., kleiner Mohn- kuchen. Sd., Šd. Makovnisko, a, n. = makoviště. Mor., slov. Sd., Rr. Sb. Makovsko, a, n. = pole u Rašovic na Vožicku. BPr Makovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 93., Blk. Kfsk. LVII, Sdl. Hr. III. 51., IV. 372., VI. 167., Arch. VII. 500. — M. Jan. 1575. Vz Jg. H. 1. 596., Jir. Ruk. II. 6. — M. Vinc, bakalář. 1558. Vz Jir. Ruk. II. 6. Makový. M. houska (makovka), Dh., li- tina, halbirtes Roheisen, vz Litina. NA. IV. 172., III. 122. Vyrazí na ní rosička, jako m. zrnečka. Sš. P. 374. Ani za makové zrnko toho nebolo. Rr. MBš. Makrella středomořská, s. colias, desko- ocasá, cardux trachurus. S. N. V. 53. Cf. Schd. II. 502., Brm. III. 3. 101., 102. Makrellovitý. M. ryby. S. N. V. 53. Makrobiotický = dlouhověký, makro- biotisch. S. N. V. 54. Makrokefalie, e, f., z řec. = velkohla- vost. Rk. Sl. Makrokosm-os, u, m., z řec. = vesmír. Rk. Sl. Makrologie, e, f., řec. = zbytečné tla- chání S. N. V. 54. Maksant, a, m., os. jm. Tk. V. 156., Sdl. Hr. III. 159. Maksičky, pl., f., Maxdorf, ves u Jímra- mova. Vz Rk. Sl. Maksinec, nce, m., Maxinetz, sam. u Ji- čína. Ct. Sdl. Hr. V. 120., Rk. SI. Maksl, a, m. = hra v karty. Us, Rgl. Makula, y, m. = hlupák. U Kr. Hrad. Kšť. Makulenka, y, f. = makovička. Sš. Mäkulinký = mékounký. Slov. P. Tóth. Trenč. M. 42. Makuvý = makový. Sš. P. 686. Makuše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Makušin, a, m., Mokoschin, ves u Pře- louče. Makuška, y, m., os. jm. Arch. VIII. 596. Mäkušký = měkoučký. M. hodvábä. Slov. Mt. Sl. 1. 51. Makuváč, e, m = makový koláč. Brt. N. p. I. 304. Makůvka, y, f. = makovice, der Mohn- kopf. Mor. Mtl., Bkř. Utrhl, rozloupl m-ku. Sd. Na Polic. Kšá. — M. = makovka. Laš. Tč. — M. = hruška. Brt. v Osv. 1884. 50. — M. = jablko. Mor. Brt. — M. = ne- věstka. Mor. D. 229. Mäkyš, e, m., weicher Nusskern. Slov. Ssk.