928

Mandrholec, lce, m. = ve dřevených
chalupách v kuchyni (někde i v jizbě) dvě
dřeva ve stropě, na nichž komín stojí. Val.
Vck

Mandula, y. f., amygdalus communis.
Göm. Bartol. Vz Mandloň.

Manduše, e, f., os. jm. 14. stol. Mus.
1880. 467.

Mandyka, y, f. = levá ruka. Laš. Brt.

Mandžurský jazyk. Vz Šrc. 20.

1. Maně, adv. Vz Mkl. Etym. 182.

2. Maně, ě, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880.
467.

Maněk, ňku, m. = manka, y, f. = ne-
zkynuté těsto, leanička ve chlebě, brousek.
U N. Kdyně. Rgl.

Manělovice, dle Budějovice, Manielo-
witz, ves u Votic.

Manění, n., das Schöpfen des Gruben-
wassers. Šm.

Manes, a, m. — M. Vád, český malíř,
t 1858. Vz Rk. Sl., S. N. - M. Ant., ma-
líř, + 1842. Vz Rk. Sl., S. N. - M. Jos.,
malíř, f 1871. Slavín I. 205., Tf. Mtc. 167,
Rk. Sl., S. N. — M. Quido, malíř, + 1880.
Vz Rk. Sl. — Manesova Amal., malířka,
+ 1883. Vz Rk. Sl.

Maněta, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880.
467.. D. ol. VI. 829.

Manetín. Tk. V. 249., Blk. Kfsk. 467.,
Tf. Odp. 390., Rk. Sl.

Manetinský Vikt. Ad., kněz 1617. Jg.
H. 1. 596., Jir. Ruk. II. 7.

Manga, vz Mangas.

Mangan. Cf. Schd. II 52., Rk. Sl., Bar-
natý, Šfk. Poč. 332., Schd. I. 346., Slov.
zdrav.. KP. IV. 695.

Manganan, u, m. M. barnatý, draselnatý.
Šfk. Poč. 336.. Schd. I. 346., KP. IV. 696.

Manganatomanganitý kysličník, Man-
ganoxyduloxyd. Nz.

Manganistan draselnatý, vodnatý. ZpR.
arch.

Manganit. Cf. Bř. N. 200., Schd. II. 52.,
I. 346.

Manganokalcit, u, m. Bř. N. 131.

Manganonosný. M. ruda. Vega. I. 20.

Manganový. M. ruda. S. N. V. 87.

Mangas, u, m. = manga, mao, ovoce
margivy. Vz Rstp. 323.

Mangiva, y, f., mangifera, Mango, rostl.
M. obecná, m. indica. Vz Rstp. 322., S. N.
V. 88., Mangas.

Mangivník, n, m. = mangiva. Šm.

Manglariť = valchářiti, ein Walker sein.
Slov. Bern.

Manglarský = valchářský, Walker- Slov.
Bern.

Manglárství, n. = valchářství, das Wal-
kerhandwerk, die Mangerei Slov. Bern.

Maugléřství, n., das Manglerhandwerk.
Šm.

Mangold, a, m. M.Jan, knihtiskař. 1786.
Jir. Ruk. II. 7.

Mangolice, e, f. Vz Kyčiak.

Mangostana, y, f, garcinia, die Mango-
stane, rostl. M. ceylonská, g. zeylonica, ko-
činčinská, g. cochinchinensis, drobnoplodá,
g. pictoria, kova, g. cova, lahodná, g. man-
gostana, malabarská, g. malabarica, celebes-

ská, g. celebica, lichá, g. cambogia, pup-
katá, g. kidia, kopinatá, g. lanceolata, na-
chová, g. purpurea, stopkatá, g. pedunculata,
latnatá, g. paniculata. Rstp. 196.

Mangulica, e, f. = brav? Vykrmená m.
Slov. Orl. II. 16.

Maňhati, vz Máňati.

Manholt, vz Sal. 241., Burák, Cvikla.

Maní. Cf. Namanouti. Jíti m. nemaní,
maním nemaním = zrovna. U N. Kdyně.
Rgl., Ld. Šbk. Utíká maní nemaní v širé
pole Č. Kn. š. 60.

Mání, n., das Haben. To není pro tebe
k mání. Us. Ktn. Čože mi je z toho tvojho
mania, po tom tvojom statku? Koll. Zp.
Co mně přijde z tvojeho m., když já ne-
mám. Mor. Šd.

Maniatko, a, n. Na blízku m. sa mylo.
Slov. Orl. X. 277.

Manidlo. a, n., v horn., das Schöpfge-
bäude. Vz Manění.

Manie, vz Slov. zdrav.

Manifestační přísaha = vyjevování, der
Manifestationseid. Pr. tr.

Manihot, u, m., janipha, der Cassave-
strauch, rostl. Vz Rstp. 1340, Schd. II.
277., Odb. path. III. 719., Rk. Sl.

Maník, a, m., Emmanuel. U Ronova.

Rgl.

Manikovice, dle Budějovice, Mankowitz,
ves u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 883., Rk.
Sl.

Manin, a, m., vrch na Slov. při Váhu
u Bystřice. Pokr. Pot. I. 116.

Manina, y, f. Mnou (maní) někam jíti.
Slov. a mor. Brt. D. 229., Vaj. Tat. a m.
152., Trok. VI. Už ví, m-nou kade blúdnica
išla. Hol. 357. — M-ny = písčiny na levém
břehu Vltavy naproti Štvanici u Prahy. Vz
Rk. Sl. —- Na M-nách = pole u Volyně.
BPr.

Maniok, a, m. = škrob (jemný) z mani-
hotn. Send. II. 277.

Manipul, u, m., lat., asi naše setnina,
das Manipel. Čsk. — M. = mešní oděv, nosí
se na levé ruce. Us. Pdl.

Manipulace = přiměřené používání ru-
kou, potřebná obratnosť ruční při nějaké
práci, potom i práce sama vykonávaná pouze
rukama. Brt. M. účetní, Rechnungs-M.

Manipulační, Manipulations-. M. výlohy,
úředník. Us. Pdl.

Manit, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 552.

Manitan, u, m., v lučbě. Rm. I. 554.

Maniti si zemi. Let. 190. Kdo s koho
býti mohl, ten toho pod se manil. Ib. 116.
Tobě se maním. Výb. II. 985. On všecka
města pod se manil. Výb. II. 719.

Manítka, y, f., os. jm. Půh. II. 367.

Manitosa, y, f., v lučbě. Vz Rm. I. 566.

Manitová kyselina. Rm. I. 584.

Manižník, a, m., moronobea, die Sym-
phonie, rostl. Vz Rstp. 205.

Manka = máma. Slov. Sl. ps. 52. Na
mor. Kopanici. Brt, L. N. II. 109. Dobrá
kráva jak m., dobrý vôl jako tatko. Rr.
Sb. — M. = Marie. Us. Rgl. - M., os.
jm. D. ol. II. 487.

Maňka = máma. Prečo ma, šuhajko,
tvoja m. laje? Sl. ps. 210. (36.).