932

Margarový. M. kyselina. Vz Rm. I. 429.

Marger, u, m. = ryhovák, veliké Hrábě
dřevěné, kterými se margeruje (ryhuje) pole,
aby se řepa do řádků sázela. U. N. Bydž.

Margerovati, vz Marger.

Margéta (13/6) zavádí žence do pola.
Zlínsky. Brt. Vz Marketa.

Margetetin muž. NB. Tč. 48.

Margétka, y, f. = hruška, Mor. Brt.;
malé, sladké jablko. Val. Vck.

Marginalní = pokrajní. M. glossa. Mus.
1880. 186.

Margita, y, f. = byly do nedávna ne-
bezpečné skály a víry ve Váhu. Vz Orl.
VIII. 268.

Margo, margine — prázdný kraj, okraj,
okolek na listinách a v knihách. Kh.

Mar ha, mar ha! Kriegsgeschrei der
alten Slaven (tödte ihn). Šm.

Marhačka, y, f. = mrhačka. Koll.
Marhau, u, m., vz Marhaník.

Marhaník. Cf. Rstp. 526., Schd. II. 307.,
Slb. XLIII., Rosc. 163., Hlb. I. 199., 204.,
502.

Marhaníkovitý. M. rostliny, granateae:
marhaník. Vz Rstp. 525.

Marholka, y, f. = marhulka, merunka.
Mor. Brt.

Marhování, n. Ďáblové podobenství na
se krze rozličné m. berou. Pož. 177.

Marhulák, u, m. = marhule, prunus ar-
meniaca. Slb. 514.

Marhulový, Aprikosen-. Na již. Mor. Šd.

Marcha, y, f. = mrcha. Slez. Šd.

Marchal Jan. kněz, nar. 1797. Vz Jg.
H. 1. 597., Šb. D. řeč. 268., Bačk. Pís. 588.

Marchese, it. = markýz.

Marchio, a, m. M. Vít (Kamenický). 1620.
Jg. H. 1. 597., Jir. Ruk. II. 8.

Marcholie, pl., f. = vrtochy. Us. u Stud-
nice. Všk.

Marchotný = trpký, odporný. Slov.
Vchř. Mor. Brt. D. 229.

Maří. Sv. M. Výb. II. 23. — M. list,
slez. Marijovo listí, tanacetum balsamita,
druh vratiče, Rainfarnart. Slb. 448. Na Mor.
také: máta zahradní, mentha offic. Šd. Sv.
Marie pověsnicě, serpentina. 14. stol.

Maria, Mařenka, Maroušek, Mařka, Mářa,
Marinka, Manča, Manka, Maňa, Maruška,
Mařena, Marjánka, Marina, Mariška, Mařička,
Ryčinka, Ryčka, Manička, Manoušek, Ma-
dla, Manka, Mára, Máří, Mariša, Manula, Ma-
nulka, Mančička, Marietta, Marouš, Marunka,
Mariatka, Vlk., Mariena, Marienka, Mar-
jána, Marja, Marje, Marika, Marienče, Mar-
jička, Marča, Mařička, Maruša, Marušenka.
M., tociž paní, jak židé vykládachu. Výb.
1. 391. M. ochrano (výraz dojmu silného)!
U 01om. Sd. Maria srpna, M. Himmelfahrt
(v srpnu). Bdl. Jak je na nebevzetí panny
Marie, taký bude toho roku podzim. Sn.
Svítí-li slunce na den zvěstování panny
Marie, očekává se úrodný rok. Mus. O Marie
narození vlaštovek tu více není. Tč. Panny
Marie na nebe vzetí, hlávka do zelí letí.
Slez. Šd. - M. v bot. Cf. Sbtk. Rostl. 96.,
98., 257., 258. Marie len, Mllr. 14., líčko,
14., pláštíček, 10., růže, 63., slze. 40. —
M. Cel Malá) Klein-Mariazell, ves u Brna.

Mariancov, a, m., Marienhof, dvůr u By-
střice pod Hostýnem.

Mariánek, nku, m. = marijanka, majo-
ran. Nasela sem m-ku a on mi nesešel. Brt.
Ps. 6.

Marianka, y, f. = sestra ústavu Marian-
ského, die Schwester aus der Marienanstalt.
Slez. Šd. — M. = čes. tanec. Bačk.

Mariankový, Majorans-. Šm.

Marianov, a, m., Mariendorf, ves u Blan-
ska.

Marianovice, dle Budějovice, Mariano-
witz, dvůr u Benešova v Budějov., také
Ondřejovice.

Marianský. M. skládání, zpěvy. Vz Jir.
Ruk. II. 8., Sbn. 209., 260.

Mariáš = dvoutolar Marie Teresie. Slov.
a na mor. Val. Vck., Vchř. Predám ti ju za
m. Dbš. Obyč. 160. Preveď že ma ces ty
hory, veru ti dám m. nový. Koll. Zp. I.
226. — Čjk. 118., Sb. sl. ps. II. 1. 48., Pk.
Ps. 69., Pokr. Pot. II. 107. — M., das Ge-
sindel. U Místka. Škd.

Mariatka, y, f., zdrobn. Marie. Slov.
Zátur.

Marica, e, f., řeka v Bulhar., snad skrá-
ceně z Moravica. Vz Šf. Strž. II. 235.

Mařice, e, f., cladium, das Sumpfgras,
rostl. M. obecná, c. mariseus. Vz Rstp. 1702.,
Slb. 116.

Mariča, e, f. = Marika. Slez. Šd.

Mařička, y, f., os. jm. D. ol. XI. 271.

Marie, vz Maria. — M. Antonie (Josefa
Pedálová), alžbětinka. 1781.—1831. Jg. H.
1. 597.. Šb. D. řeč. 268., Bačk. Pis. 929. —
M.. vz Jg. H. 1. 706.

Marienča, ete, n. Ej, či ťa ozdobilo to
M.! Phľd. VII. 147. — Sl. spv. I. 7.

Mariena, y, f. = Marie. Slov. Zátur

Marienča, e, Marienčátko, a, n. = Marie.
Slov.

Marienka, y, f. = Mařenka. Slov. Zátur.

Marijánek, nku, m. = mariánek. Mor.
a slov. M., drobné kvítí, poď mne milá
sprovoditi. Sš. P. 258. — Rr. Sb. Laš. mari-
junek. Tč.

Marijanka, y, f. = marjanka, majoran.

Marijovo listí, vz Máří.

Mařík, a, m., os. jm. Žžk. 8., Arch. III.
510., Tk. IV. 733., V. 249., VI. 52., Let.
470., Hmn. 1418., Výb. II. 229.

Marika, y, f. = Marie, Slez. Šd. M., M.,
ver že si pekná, jako je v zahradě tá ru-
žička kvetná. Sb. sl. ps. II. 1. 49. — Mt.
S. I. 42

Mařil, a, m. = mařic.

Marin, a, m., hora na Slov. v Povážsku.
Sl. let. VI. 130. — M. Václ., knihtiskař
1596. Jir. Ruk. II. 8.

Marina, cf. Čl. Kv. 218., Rosc. 126.

Marinák, a, m. = marinář. Čch. Bs. 8.

Marini Ant. 1464. Vz Jir. Ruk. II. 8.,
Sbn. 681.

Marinista, y, m. = malíř věcí námoř-
ních. Sbor. Sl. 1887. 543.

Marinka, y, f. = oděv podoben oděvu
marinářskému, kurzer Mannskittel. U Olom.
Sd. M. = kazajka mužská jednoduchá jen
na všední den. Us. u Hostýna. Zkl. Slov.
Ssk.