933

Mařinka. Cf. Rstp. 838., DJj. 34., Sbtk.
Rostl. 277., Slb. 481., Čl. Kv. 214., Slov.
zdrav., Rosc. 126., Mllr. 18.

Mařinkovitý. M. rostliny, rubiaceae.
S. N. X. 93., Schd. II. 284., Slb. 481.

Mařinovitý. M. rostliny. Rosc. 126.

Mariottův zákon, Mariotte'sches Gesetz,
ve fys., M-tova láhev. Nz.

Mariový = Mariin. M. obraz. Sš.

Maris = Maroš, řeka. Šf. Strž. 1. 550.

Mařitěcha, y, f., Maria Trost. Šm.

Mařiti. Cf. Šf. III. 504. - co: něčí zá-
měry. Us. Pdl. — co čím : čas touláním,
Mus. 1880. 461., zahálkou. Vlč. Chovají
mnoho psů lovčích, jimiž chudých almužnu
maří. Hus I. 442. — co kdy: v samém
zárodku. Vlč. — co kam jak: úmyslně.
Us. — se komu (kde, kdy) = zdáti se.
Slov. Vai'ač marilo sa mi. Dbš. SI. pov. II.
56. Vo dne sa mu vždy marilo, že už čert
s podpisom ide. Sb. sl. ps. II. 1. 140. Mladé
časy marily sa mu pred očima už len ako
dávny sen. lb. II. 1. 144. Ale sa mi to len
tak ako ve sně marí. Němc. VII 137.

Mařives, vsi, f., Mariendorf, ves u Je-
víčka.

Marja, e, f. = Marie. Er. P. 502.

Marjáček, čka, m. Ježíš M-čku! U Ro-
nova. Rgl.

Marjána, y, f. = Marie. Us.

Marjánek, nku, m. = marianek. Mor.
Hrb

Marjánka = majorán. Vz Dlj. 28., Rstp.
1175., Čl. Kv. 253., Slb. 333., Mllr. 74.

Marje, e, f. = Marie. Er. P. 245.

Marječka, y, f. = Marie. Jesus M-ko!
Slez. Šd.

Marjelikov, a, m., Margelik, ves u Olo-
mouce.

Marka, y, f. = Marie. Na Polič. Kšá. —
M., mince česká v 13. stol. = hřivna. Pal.
Rdh. II. 113. M. hrací, die Spielmarke. Mus.
1880. 371. — M., die Mark, celkem = župa.
Vz Pal. Rdh. II. 251. — Marka Pavlova
Million. Vz Jir. Ruk. II. 9.

Mařka, y, f. = kočka. Val. Vck.

Markaník, u, m. = granátové jablko.
Mllr. 84.

Markantně, markant. M. něco vylíčiti.
Mus. 1880. 307. Vz násl.

Markantní = význačný, výrazný.

Markasit, vz Šfk. Poč. 344., Bř. N. 226.,
Schd. II. 51.

Marketa. Prší-li na den sv. Markety
(13/7), bývají lískové ořechy prázdny a čer-
vivy. Mus. Na Marketu-li prší, vlašské ořechy
s stromů srší. Us. Tč. Markyta peče jelita.
Říkadlo (dětské): A ty sv. Markyto, dej
nám pozor na žito, na to naše osení, co
nám Pámbu udělí. Km. 1886. 639. — M.
Lounští rádi se perou a rádi oddávají se
schůzkám, při nichž se hojně jí; ty jmenují
markety a obyč. u bran je držívají. Pavel
Stránský. Ve Sborn. histor. IV. 141. Mar-
kyta peče jelita. Brt. Dt. 113. — M., vrch
u Chodova. Čechy I. 58. Sv. Markyta, lázně,
Čechy I. 226., u Prahy (Velký Břevnov).
Tf. Odp. 239.

Markleta, y, í., os. jm. Arch. II. 58.

Marklovice, dle Budějovice, Marklowitz,

ves u Těšína; M. Dolnie a Górnie, Unter-,
Ober-M., vsi u Přibora. D. ol. VIII. 411.,
IX. 127.

Marko, a, m. = Marek. Králevic Marko,
syn srbského krále Vukašina, zavražděného
r. 1371., nejslavnější hrdina junáckých písní
jihoslovanských. Brt.

Markoltovy Rozprávky. Vz Jir. Ruk.
II. 9., Sbn. 548., 595.

Markomanové = hranic a mezí obyva-
telé. Výb. II. 1563.

Markota, y, markotnosí, i, f., die Me-
lancholie, der Trübsinn. Z m-ty, m-sti vy-
jíti. Laš. Tč.

Markote. Ježíš m. (mankote) = Ježíš
Maria! Us. Rgl.

Markotlivý = markotný. Laš. Tč.

Markotněti, ěl, ění, traurig, melancho-
lisch, trübsinnig werden. Cf. Markota. —
kdy. Při špatném počasí každý markotní.
Laš. Tč. — po kom. Markotní po své ženě,
ale snad brzy vymarkotní. Laš. Tč.

Markotnosť, i, f., vz Markota.

Markotný, traurig, melancholisch, trüb-
sinnnig. Laš. Tč. M. = mrákotný = truchlivý.
Val. Brt. D. 66., 229. Tak je to člověku
m-tné (líto, leid). Val. Vck. Je markotno na
toho bíďáka se dívati. U Kojetína. Wrch.

Markoušovice, dle Budějovice, Mar-
kausch, ves u Trutnova. Sdl. Hr. V. 72.,
Rk. Sl.

Markout, a, m. Strojí se jako M. na
vojnu. U Litomšl. Dř.

Markov, a, m., Markow, mlýn u Ber-
nardic; Markus, ves u Chvalšin; zašlá ves
v Čáslavsku. Cf. Blk. Kfsk. 703., Rk. Sl.

Markovec, vce, m., rybník u Dobešic.
Tk. Žk. 29., BPr.

Markovic Mat. starší, evang. kazatel,
1707.-1762. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 41., Jg. H.

l. 597., Jir. Ruk. II. 9. — M. Mat. (mladší),
ev. kazatel, f 1793. Jg. H. 1. 596., Jir. Ruk.

II. 10.

Markovice, dle Budějovice, Markowitz,
ves u Chrudimě, sam. u Čáslavě. Tk. V.
199., Sdl. Hr. I. 188., II. 163., Rk. Sl. —
M., jm. lesa u Kolčova na Mor. Km.

Markovičky, pl., f., sam. u Kutné Hory.

Markovský Mlýn u Unoště. — M. Václ.,
malíř. 1789.—46. Vz Rk. Sl.

Markovy, pozemek u Fryštátu. Džl. —
M., ves u Krumlova. Arch. VIL 399.

Markrab Klem., naroz. 1842. Vz Bačk.
Př. 167.

Markrabě. Chci to listem obů m-bí do-
vésti; U starého m-bí; M-bí Joštovi; Od
nebožce m-bie Jošta. Půh. I. 186., 247., 372.,
II. 261.

Markraběcí úřad. Bdl.

Markrabin, a, o, dem Markgrafen ge-
hörig, MarkgRafen-, Vz -in. M-na milosť;
To mi m-na milosť dal; M-na milosť kázala
mu vzíti; Na m-ně Joštově milosti; M-na
milosť kázala mu vzíti; Na m-ně Joštově
milosti; M-na milosť jej zaručil; Před m-nú
milostí; To zboží od m-ny milosti kúpil;
Chtíc k tomu míti m-nu milosť. Půh. I. 294.,
293., 124., 156., 182., 187., 194., 239., 267.
Chci to ukázati m-ným listem; M-ných li-
stóv; Na to dobré listy mám m-ny. Půh.