936

249., VII. 205., Blk. Kfsk. 1361.—1362.,
Sdl. Hr. I. 255., V. 363., VI. 277., Bart.
17., Rk. Sl. V M. u Jilemn. jsou tvarož-
níci, kteří kdysi posýřili rybník. Vz Sbtk.
Krat. h. 272. — Hrabě z M-nic. Vz Blk.
Kfsk. 1361.

Martinid-es, a, m. — M. Václ., farář
1586. Jg. H. 1. 597., Jir. Ruk. II. 11. —
M. Bartol, kněz 1613. Jg. H. 1. 597. —
M. Vojt., missionář a prof., nar. 1606. Jg.
H. 1. 597., Jir. Ruk. 11. 11.

Martini-us, a, m. — M. Sam., bohoslo-
vec. 1593.-1639. Vz Jir. Ruk. II. 12.—17.,
Šb. D. řeč. 268. - M. Mat. Vz Jir. Ruk.
II. 12.

Martinka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Martinko, a, m. = Martinek, Martin.
Slov. Dbš.

Martinkov, a, m., Martinkau, ves u Mor.
Budějovic. Do M-va je dále než do horou-
cího pekla. O daleké cestě také říkají: Není
tam ani tak daleko jako do M-va. Sbtk.
Krat. h. 185. — Sdl. Hr. III. 108.

Martinkovati. Když po novém roce
přijde služebný ze služby a zůstane nějaký
čas doma, nežli vstoupí opět do jiné, říká
se: Ten m-kuje. U N. Kdyně. Rgl. M. =
o sv. Martině ze služby jíti. BPr.

Martinkovice, dle Budějovice, März-
dorf, ves u Broumova. Blk. Kfsk. 1362.,
Sdl. Hr. V. 63., 66., Rk. Sl.

Martinky, pl., Mart.

Martinov, a, m., Martinow, ves u Ko-
stelce nad Labem ; Martinau, ves u Svinova
u Opavy; Martinau, ves u Plané. PL., Rk.
Sl.

Martinovati železo, mantiniren. Hř.

Martinovec, vce, m., jm. lesa u Dale-
čína. Km.

Martinovice, dle Budějovice, Martino-
witz, ves u Bousova. Blk. Kfsk. 159., Rk.
Sl.

Martinovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1362. — M. Luk., mistr. 1581. Jg. fl. 1. 597.,
Jir. Ruk. II. 17. — M. Bartol, kněz 1636.
Jg. H. 1. 597. — M. J. P. Michal, český
hudební skladatel. 1808.—1873. Jg. H. 1.
597., Rk. Sl.

Martinsit, u, m. (kieserit). Bř. N. 122.

Martinský. Študent si přinesl domů
m-skou (husu = dvojku, špatnou známku).
Sbt. Výkl. 49. M. ocel. Tl. M. 88. M. po-
svícení, Svt. 177., podkovy (rohlíčky). Us.
Pdl. — M. Vikt. Ad., farář 1614. Jg. H.
1. 597.

Martiš, e, m., os. jm. 1717. Tk., Brt. D.

Martolous, a, na., Weiberdieb. Mkl. Etym.
184.

Martonďák, a, m., os. jm. Sl. let. IV. 156

Martovo pole v Římě. Vz Vlšk. 501.

Martuliak, a, m., os. jm. Slov.

Martuška, y, f., zdrobn. Marta. Orl.
VIII. 2.

Martykánka, y, f. = jm. polí u Lověšic
na Mor. Km.

Martyrologium. Vz Sbn. 123.

Marule, marula, calamiutha, die Berg-
münze. Vz Rstp. 1173. — M.= meduň,
melissa, die Melisse. Rstp. 1178. Cf. Slb.
330., 347., 514., Čl. Kv. 255. - M. = mar-

hula, die Amarelle, Marille. Laš. Škd. Byla
jsem jako m. (červená a hezká). Sá. Cf.
Mllr. 67., 71.

Marulka, y, f. — Marie. Rgl.

Marulkovitý. M. rostliny, nepeteae. Vz
Slb. 337.

Marun, u, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Maruna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Maruně, é, f., marrubium, jablečník, der
Andorn. U Míst. Skd.

Marunek, nku, m. = psí smradlavý heř-
mánek, anthemis cotula, hundsstinkeude Ka-
mille. Mllr. 14.

Marunka, y, f. = slunečko brouk, coc-
cinella. Mor. Brt. — M. = řimbaba obecná,
pyrethrum parthenium. Vz Ratp. 901., Mllr.
66.

Maruša = Marie. Vz Mara.

Marušenka, y, f. = Marie. Maruško,
Maruško, M-ko zlatá, už si najposledy ka-
marádka naša. Pk. Ps. 90.

Marušica, e, f. = maruška, beruška, slu-
nečko. Slov. Rb. Sb.

Marušin Kámen. Sdl. Hr. I. 43.

Maruška, y, f. = Marie. Mor. Holk. —
M. = beruška, slunečko. — M., os. jm. 1515.,
Sš. P. 141. — M. Na M-šce, jm. polí na
Vsacku. Vck.

Maruštík, a, m., os. jm. Pk. Npj. 128.

Marut, a, m., os. jm. Arch. I. 356.

Marval, u, m. M-ly s cibulí, slepé myši
s česnekem (žertem). Cf. Marvan. U Nové
Kdyně. Rgl.

Marvan, u, m. = buchta z pohančené
mouky. Laš. Brt. — M., a, m.= hlupák,
nevzdělanec. Laš. a slez. Vck., Brt. D. 229.
To není člověk, to je m. Mor. Rgl. — M.,
Marmor. Šm. Na m-nu kamenu. Sb. sl. ps.

Marvanec, nce, m., der Marmolith. Šm.

Marvaniti, il, ěn, ění = něco nesrozumi-
telného mluviti. Laš. Mtl.

Marxi-us, a, m. — M. Jan, farář 1614.
Jg. H 1. 597., Jir. Ruk. II. 17.

Máry. Na m. dáti, aufbahren. Dch. Chy-
stejte m. Všecky panenky po párách, moje
milá je na márách. Sš. P. 334. Dotče se
mar. ZN., Hus II. 353. Leží na márách =
umřel. Tkč. Starý musí na máry, mladý
môže. Slov. Rr. MBš. Kdo se na máry žer-
tuje položí, umře. Us.

Maryáš = mariáš. Brt. D. 229.

Marynka, y, f. = kazajka valašek z mo-
drého plátna do práce, Vck., Nl.; na Zlín-
sku bílý flanelový živůtek ženského obleku
s rukávy. Brt.

Maryša, e, Maryška, y, f. = Marie.

Mas, a, m. M. Cyr. 1843. Jg. H. 1. 597.

Masáček, čku, m. = měsíček. Slov. Sl.
ps. 304.

Masáčky, masačíky zovú sa v Bošáckom
poli krátké roličky. Slov. Rr. MBš.

Masák, a, m. = tuhýk, pták. Brna. II.
2. 523. — M., sam. u Vltavotýna. — To je
kráva m. (má mnoho masa)! U Kvasin.

Masář = rezník. Mor. Brt. Kde's to ma-
sařem byl, ano krev na tobě? NB. Tč. 251.
Ty ovce prodal masaři. Pč. 5. Cf. Masiár,
Mkl. Etym. 189. — M. = kat, carnifex. BO.
— M. = druh bobů červenobílých (dlou-
hých), řezníček. U N. Bydž. Kšť.