939

Jaký konec m-sta, taká velká noc. Slez.
Sd. Ve kterém místě není o masopustě
svatby, tam bývá prý toho roku málo hou-
sat. Odtud: Jalovým. jalové husy. Mus.
1856. 67. Bude mít svatbu, až bude v létě
m. (nikdy). Us. u Renčova. O m. vz mnoho
v Zbrt. 287.-288. - Št. Kn. š. 55., 103.,
171., Kram. Slov. O soudu M-sta s Quadra-
gesimou vz Výb. II. 1621. a násl.

Masopustáles, u, m. = plat žáků uči-
telům v masopustě dávaný, zastr. Cf. Zbrt.
40.

Masopustní čas. Mus. 1880. 447. Koleda
v pondělí m. na mor. Slov. Vz Km. 1887.
645., Brt. Dt. 279. Kdo v poslední dni m.
přede, tomu myši len rozkousají. Mus.

Masopustnický, nach Art der Fastnachts-
schwärmer. Šm.

Masopustník. Hus II. 437., Výb. II. 1343.
—- M. = prase na krmníku, jež se o ma-
sopustě zabíjí U Kr. Hrad. Kšť

Masotvorný, fleischbildend. M. látky.
Šp.

Masotvůrce, e, m., der Fleischbildner.
Šp.

Masovec, vce, m. = ťuhýk. —- M. = Ryb-
ník u Rohozce na Turnov. Blk. Kfsk. 803.

Masovina, sarcoda, zrnitá hmota z bíl-
koviny a ze soli složená, jakouž jest tělo
prvoků. Frč. 1., Ott. I. 111. —- M. = zápach
masem, der Fleischgeruch. Šp.

Masovka, y, f. Čirůvka m., russula sa-
ligna, houba Vz Rstp. 1902.

Masový. M. výtaž, výtažek (extrakt),
Osv. I. 525., 626., horečka, ib. I. 628., te-
kutina, -flüssigkeit, moučka. Nz. lk.

Masožerce, e, f. = masožrout. Šm.

Masožernosť, i, f., die Fleischfresserei.
Sm.

Masožerný. Dch.

Masožerství, n. = masošernosť. Srn.

Masožilec, lce, m. Osv. I. 558.

Masožralec, lce, m. = masožrout. Šm.

Masožravý. M. rostliny. Osv. VI. 712.,
Ves. IV. 23., Rosc. 37., 46.

Masožrout, a, m., der Fleischfresser.
Us. Tč.

Massa vojenská, jsou-li při proudech
jednotlivá oddělení na krok od sebe. NA.
III. 85. — M. —- hlína smíšená s pískem
křemenitým. NA. IV. 165.

Massage (massáž) = hnětení, tření, ma-
čkání, hnětba. M. v Japaně. Vega II. 257.
Cf. Rk. Sl.

Massažista, y, m. = kdo tře, hněte.
Mour. Vega II. 257.

Massikot, u, m., druh kysličníku olov-
natého. Vz KP. IV. 683.

Massiv, u, m. = horstvo celité, rozsáhlá
vysočina. Stč. Zem. 686., 793.

Massoj, e, m. Skořicovník m., cinnamo-
mum Burmanni, rostl. Rstp. 1303.

Masť, cf. Mkl. Etym. 185. M. apoštolská,
Sal. 241.; unguentum althaeae, m. ibišová
č. proskurová č. dialthová, Eibischsalbe; u.
aromaticum, m. aromatická křečová, pro
čivy, zelená, žebrácká, větrová, aromatische
S., Nervens., N. stärkende S.; u. basilicum,
m. basiliková, baziličková, černá masť ho-
jící, Basilicumsalbe; u. calendulae, m. mě-

síčková, Ringelblumensalbe ; u. cerussae, m.
s bělobou, bílá masť olovnatá, Bleiweiss.; u.
citrinum, masť žlutá, gelbe Salbe; u. dige-
8tivum, masť pryskyřicová, Digestivsalbe;
u. digitalis, m. náprstníková, Fingerhuts. ;
u. elemi, masť s elemi, Elemisalbe; u. emol-
liens, masť změkčující, krém, erweichende
Salbe; u. hydrargyri citrinum, rtuťová m.
žlutá, gelbe Quecksilbers.; u. hydrarg. for-
tius, rtuťová masť silnější, stärkere Queck-
silbers. ; u. hydrarg. mitius, rtuťová m.,
šedá m., popelavá, Quecksilbers, o. graue
Salbe; u. hydraRg. rubrum, rtuťová masť
červená, m. s praecipitatem červeným, rothe
Praecipitatsalbe; u. hydrarg. album, m.
s praecipitatem bílým, rtuťová masť bílá,
weisse Präcipitats.; u. juniperi, masť jalov-
cová, Wacholders. ; u. linariae, m. květe-
lová, Leinkrautsalbe; u, lithargyri, m. klej -
tová, m. ze stříbrné pěny, Bleiessigs.; u.
macidis, m. macisová, Maciss.; u. majoranae,
m. marjanková, Majorans.; u. mezerei, m.
lejkovcová, Seidelbastsalbe; u opthalmicum,
m. na oči, m. růžová, rothe Augensalbe;
u. plumbi acetici, m. klejtová, m. s octa-
nern olovnatým, Bleiessigs.; u. pomadinum,
pomada, Pomade; u. populeum, m. topo-
lová, Pappels.; u. sabadillae, m. sabadillová,
m. proti vším, na neřád, na havěť, Saba-
dills. ; u. simplex, m. jednoduchá, einfache
S.; u. sulphuratum, m. sírná č. na svrab,
Schwefelsalbe, Krätzsalbe; u. terebinthina-
tum, m. terpentinová, Terpentinsalbe ; u.
verbasci, m. diviznová, Königskerzensalbe.
Nz. lk. M. iodová. Šfk. Poč 238. Cf. Kram.
Slov., Slov. zdrav. Jména mastí v obecné
mluvě náchodské : anisová, u. sabadillae,
Läuse-S., babylonská, empl. cetacei, bílá
či jednoduchá, u. simplex, černá či basili-
ková, u. basilicum, červená (rtuťová), u.
hydrarg. rubr., rothe Präcipitat-, diaman-
tová (proskurová), ung. althaeae, Eibisch-,
co hojí (jednoduchá), u. simplex, einfache
S., dubová (proskurová, vz diamantová; na
filcky, u. sabadillae, Läuse-, filctajšová, vz
m. na filcky; hnidová, tatáž, holčičková,
empl. diachyl. comp., zusammengesetztes
Bleipfl., hořká, tinct. amara, na houby (ba-
siliková, vz nahoře), hůlková = holčičková,
chladící (klejtová), u. plumbi acet., Blei-
essig-, jemnostpaní m. (na oči), u. ophthalm.,
na kabel (na pysky, ceratum ad labia, Lip-
pencerat, také kabelová), klokočková =
basiliková (vz černá), kokosová = diaman-
tová, košová (na oči), u. ophthalmicum,
křečová (aromatická křečová), u. aromati-
cum, Nerven-, kropenatá = anisová, liše-
jová (klejtová), u. plumbi acet., Bleiessig-
(vz chladící), mandlová = anisová, marján-
ková = křečová, milostpaní m. = jemnost-
paní, muňková = anisová, nepotřebná =
jednoduchá, u. simplex, einfache S., na ne-
řád = anisová, neškleb se, tinct. amara, na
modré neštovice = černá, plchová = dia-
mantová, podolková = opodeldok, linimen-
tum saponatocamphoratum, podpodloubí —
podolková, principálková (rtuťová m. čer-
vená, vz červená), princová = červená, na
prsa, empl. cetacei, na čerstvou ránu = ne-
potřebná, rozinková (na pysky, vz kabe-