942

Matač, e, m. = hmatač, der Betagter,
Greifer. Slov. Bern.

Matače, e, n., die Matatsche, der Floss-
rahmen. Sl. les.

Matačí plavba, die Matatschflösserei. Sl.
les.

Maták, u, m. = široké koryto ve kterém
se řezanka s ovsem pro koně pripravuje.
U Nezamyslic. Bkř.

Matalík, a, m., u Stramberka na Mor.,
u Jičína na Mor. motolík, u Hodslavic mo-
tolic, u Klirnkovic motrlák. Brt. Vz Motolík.

Maťas, a, m. = člověk přihlouplý, plan-
tala, kdo všecko pomate, splantá. Mor. Šd.

Mataska, y, f., osada u Zábřehu.

Maťáš, e, in. = Matyáš. Slov. Pokr. Pot.
II. 90.

Mátati. — co. Jako slepá dvere matá.
Koll. Zp. I. 254. Co nás mace (napadá).
Laš. Tč.

Mátati = strašiti. Vz Mátoha. Mkl. Etym.
179 Slov. Ssk. — koho kde. Bodaj teba,
roilý,na vršku m-lo. Koll. Zp. I. 13., Sl.
ps. Šf. II. 141. —jak Každý fučí, ako sa
naučí, a každá mátoha inakšie máta (o roz-
ličných náhledech). Slov. Zátur. — čím.
Nechá se očima (dívčinýma) m. (másti, oča-
rovati). Prss. — se s čím = šoukati se.
Vz Macati S tím sa nebudem m. Sb. sl. ps.
I. 110.

Matavec, vce, m. = matač. Slov. Bern.

Matavosť, i, f. = hmatavosť, makavosť.
Bern.

Matavý = hmatavý, makavý. Bern.

Matčizna, y, f = buňka královská, die
Königinzelle. Lš. M. 1) původní, byla li
dříve vystavěna, než tam položeno vajíčko
a ta má dno okrouhlé, 2) nástavná, zbu-
dována-li po vylíhnutí vajíčka a ta má dno
jehlancovité. Lš. Vz Matečník.

Matě, vz Matka (mázdra).

Mátě, ě, f. = máť, máti, vz Máti, Mateř.

— Hus Ž. wit, Pč., Alx, Hr. ruk., BO.,
Kar. 27.

Maté, é, n., thé de Mate = čínské thé
z cesmíny paraguarské. Vz Rstp. 302.
Matečka, die Stock-, Mutterwurzel. Dch.

— M. = matička. M-čko má milá. Koll.
Zp. I. 381.

Mateční, -ný. M. chodba, Kk. Br. 336.,
rostlina, torbička, -schlauch, Sl. les., vinný
keř, KP. V. 162., strom, výstavek, der Stand-
baum. Sl. les. Cf. Rst. 439. M. balsám. Mllr.

15.
Matečnice, e, f. = mateční keř vinný.

KP. — M., die Mutterspritze; rus. die

Hysterie. Rk.

Matěčuíček, vz Matečník.

Matečník, u, m. = meduňka, meduň,
medunice, doubravník, rojovník, melissa, die
Melisse. Slb. 332. — M. větší = kopretina
obecná, leucanthemuru. Rstp. 899. — M. =
marunka, řimbaba obecná, pyrethrum par-
thenium. Rstp. 901. — M. luční = ozun
podzimní, jeseňka, naháček, naháč, popovo
moudí, zimovit, Colchicum autumnale. Rstp.
1571. — M. = odřezek, hříženice, der Steck-
ling, das Steckreiss. Sl. les., S. N. V. 1166.

— Cf. Mllr. 23., 60. — M. = hloubka lesní
obydlená jenom zvířaty, kam člověk nikdy

nepřijde. Pol. Kká. Td. 126. — M. = ne-
přístupná houšť. Vyšel z m-ku houští. Kká.
Td. 103. — M. = buňka královská žaludu
podobná, v níž se líhne včelí matka, die
Königinzelle, Zelle der Mutterbiene. Us.
Tč., L. Učík, Všk. Vz Matčizna.

Matečniti, il, ěn, ění, bemuttern. Sl. les.

Matečnosť, i, f., die Mutterwuth, Nym-
phomanie. Rk.

Matěj, Matýs, Matýnko, Matějek, Matko.
D. ol. II. 8., III. 53., 361.. 530. M. v bibl.
olom. vždy Matthaeus. Pane Matěj, jako
doma! Us. Hej, Mateju ohnivý, dýchni vrele
na nivy, nech sa tebe zadiví, srieň i kor-
náč ošklivý. Sldk. 606. Co nemůže M., to
zmůže Josef svatej. Jos. Wagner. Volám,
volám sv. Matěje, aby nám nadělil na sadě.
Us. Kšť. Sv. M. milý otvírá zemské žíly.
Us. Šd. Sv. M. lame Jed, dy ho něni, to
ho zrobi hneď. Slez. Šd. Je-li na sv. M-je
mráz, tož je jich ještě 40, pakli ho není,
tož je jich bez počtu. Val. Vck. Najde-li
sv. M. klobúky na pňoch (sníh), tož jich
sháže, nenajde-li jich, tož jich naháže. Val.
Vck. Prší-li na den sv. Matěje, urodí se
zemáky. Zlínsky. Brt. Na den sv. Matěje
klepají děti časně ráno na stromy, aby
nesly hojně ovoce. Vz Km. 1887. 645. Tys
jako sv. Matěj (chceš brzy to, brzy ono).
U Košic. Brnt. Pověry o sv. M. vz v Mus.
1855. 183. - Vz Zasednouti. Er. P. 47. -
M. z Janova, f 1394. Vz Pal. Rdh. II 321.
nn. — M. z Trenčína. 1316. Dal. 176. —
M. mnich. Dal. 65. —M., poustevník. 1526.
Jg. H. 1. 598., Bart. 372 , Let. vz rejstřík.

— M., děkan. Vz ib. — M. od Bílého lva.
Jir Ruk. II. 18. — M. = zajíc. Us. Vrů.

Matěja, několik domkův u Vsetína.

Matějka, y, f., os. jm 14. stol. Mus.
1880. 467. — M. Jan, úředník 1615.; M.
Jos, kaplan 1843.; M. Frant., farář 1817.
Vz Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 18. - M,
sam. u Jindř. Hradce.

Matějko, a, m. = Matěj. Dbš.

Matějov, a, m., Mutějow, ves u Žďáru;
Matiejow, ves u Sedlce.

Matejovce, pl., míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

Matějovec, vce, m., Mottaschlag, ves
u Jindř. Hradce. Také Matějovice Sdl. Hr.
IV. 55.

Matějovice, vzMatějovec; Matzdorf, ves
u Osoblah ve Slez.; Modes, ves u Dačic;
Mottowitz, ves u Dolejšího Nýrska. PL.,
Rk Sl.

Matějovský, mlýn u Kašperských Hor.

- M., os. jm. Blk. Kfsk. 961.
Matějův. Stala se vůle M-jova = budiž,

i staniž se, stalo se. U N. Kdyně. Rgl.

Matéka (Matějka) Mat. Dom., radní,
f 1824. Jg. H. 1. '598.

Matelott, u, m. Mníkový m., Aalraupen-
matelotte, jídlo. Šp.

Matení, n. Kom.

Matenice = snop ze zcuchané slámy.
Vz Otep.

Matenina jejich metafysiky. Pal. Rdb.
II. 34.

Matený. M. vinnice, ve které keře nejsou
v řádky sázeny. Čk. M. sláma, vz Mate-
nice a Cuchanka, Matenka, Svinoutka.