943

Mater verborum. Vz Jir. Ruk. II. 18.,
Sbn. 21., 142., 288., 319. Cf. České glossy
v Mat. verb. Podává Ad. Patera. V Praze.
1877., List. fil. V. 79., Jg. H. 1. 11., Hš.
Dod. 3., 6., Pyp. K. II. 543., Rk. Sl.

Mateř. Na Slov. gt. muž. matera m.:
mateře. Bojím sa tej tvojej matera. Nehoden
si poznať tej mojej matera. Koll. Zp. I.
288., 262. Odpytujže od otce, matera. Ib.
236. Cf. Ht. Sl. ml. 200.—201. Nemám po-
tešenia od otca, matera. Ib. 87. — Přene-
sčasné vydávání, dyž otca, mateře není.
Sš. P. 139. A keď mi muž povie: Parom
ti v m-H! já mu dám odpověď: Nech sa
v tvej zaletí. Koll. Zp. I. 7. A tak on na
mater a máti naň žaluje. NB. Tč. 203.
Svrchky, kteréž nám vystávají po mate-
řech našich. NB. Tč 209. Skrze jeho mateř
k věrné ruce dán. Arch. II. 304. Odbyl
všech vin i za mater; Což měl s mú m-ří
činiti. Půh. I. 338., II. 559. Uzřel mater;
Vece mateři své. Ev. olom. 265. I sestr
i mater. Bellik. Mark. 10. 29. Každú máteř
v strastnej voli pro své dietky srdce bolí.
Ezp. 1155. Cti mateř. Sv. ruk. 197. Mají
mater boky ni u Hory. Pč. 12. Hledáš zbo-
řiti mater měst israhelských. Bj. Suďte ma-
teř vaši; Otcóm i m-rám; Ot svých otcóv i
mater. BO. Otcové i matery. Ch. Za mateř
j'mu dávám tě, budiž má i jeho mátě; Ktož
(pl.) ctí otce a matery (pl. acc). Hr. ruk.
173., 281. Abych rozlúčil mater od dcery;
Jak děti říkají otcóm i m-rám; Kto miluje
otce a mateř. Hus I. 235., 328., 441. Netbají,
že má chudého otce neb mateř; Miluje
otcě, mateř. Hus I. 310., 156. Větší prací,
než mnohé matery činie; Hrdé m-ry. Št.
Kn. š. 43., 105. — Aj strela mu v materi,
kdo mně tú radu dál. Brt. N. p. I. 276.

Matera, vz Mater. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Matěra, y, f. = uvařené kroužaly repné.
U Sedranice na Mor. Ktk. — M. Opil se na
m-ru = na mol. Mor. a slov. Brt. D. 230.,
Němc. IV. 431., Vck. — Strela do tvej
m-ry! Brt. D. 230. — M., y, m. = člověk
vychytralý, ferina, lišák, lstivý, úskočný,
zlomyslný. To je vám m.! O ty m-ro! Mor.
Bkř., Vck., Džl., Brt. D. 229.

Mateřanka, — mateří douška, Quendel.
Laš. Dšk., Mtl., Škd., Tč. U St. Jičína. Vhl.

Mateřčina. Mateřčino, tvoje zvuky jak
sú milé, jak srdečné! Prvé slovo, prvý vý-
raz, čo som žvatlál po prvý raz, vo mne
sa vzývaj večne! č. Čt. 1. 153.

Mateří láska, Kká. K sl. j. 197., žalosť.
Hod. 55. a. — M. douška t. j. duška, duše,
dle lat. thymus serpillum, an &v/*og zna-
mená: mysl, duch, vůně. Bdl. Cf. Čl. Kv.
254., Sbtk. Rostl. 17., 276.-277., Slb. 335.,
Rose. 134., Mllr. 105., Rk. Sl., Č. Kn. š.
260. — M. d. silní a jest ochranou ženců
proti hadu. Vz Zbrt. 159.

Material grammatický, lexikální, životo-
pisný; M. snášeti, sbírati, shromažďovati,
pořádati, připravovati. Mus. 1880. 379., 397.,
489. M. k slovníku technickému. Tf. Mtc.
293.

Materialisační medium. F. Janis. O spi-
rit. 16.

Materialismus. Mus. 1887. 542.

Mateřica, e, f. = hruška. Mor. Brt.

Materie = stavivo. Staví na tvrdú ma-
tériu. Zlínsky Brt.

Materin. Z m-na dluhu. Půh. II. 226.
M-na žalosť. Sv. ruk. 293. Z m-na věství
narozen. Ž. wit. Äthan. 226. a. V m-nom
dvorci Koll.

Materina, y, f., materterra. Sv. ruk.
315. b. — M., vz Mateří douška.

Materinský. Klc. Dobrý jako m. mlieko
Slov. Rr. Sb. V m-skom životě. Zbr. Lžd.
36. M. řeč. Lipa. 376.

Mateřiti, il, en, ení, bemuttern. Sl. les.
Cf. Matečniti.

Mateřizna. Bž 228., Brt. D. 143.

Mateřka, cf. Čl. Kv. 309., Slb. I. 249.

Materna. Cf. Sl. les., Slb. 701. — M.,
y, m., os. jm. Arch. I. 164., Tk. VI. 352.,
Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. I. 24., II. 278.,
IV. 372., V. 363.

Materňák, u, m. = mateřská t. j. hlavní
řeka, z níž se voda odvádí. Horvat. Sd.

Materní. Něco m-ních konopí setřeli.
Pk. Npj. 79.

Maternice. Frázou: ,M. sa mi pohla'
označujú akúsi koliku, bolenie brucha. Slov.
Phľd. VI. 210. Nejeden med jí velice, až
ho trápí m. Koll. Zpv. II. 147. Vz Matka.
M. neb čmýra. BO.

Materník, vz Slov. zdrav.

Materuíkový, Gebärmutter-. M. věneček,
patradlo, rozšiřovadlo. Us.

Materný. M. počesť. Št. Kn. š 289. M.
slitování. Kruml. 66. a. M. konope = ktoré
sa neskôr trhajú; poskonné k., ktoré sa prv
trhajú. Slov. Rr. Sb.

Mateřov, a, m. M. Starý a Nový, Alt-,
Neu-Mateřow, vsi u Pardubic. Sdl. Hr. I.
255.

Mateřovský, ého, m., os.jm. Blk. Kfsk.
1362., Sdl. Hr. V. 863.

Mateřský, mütterlich. Kos. Čítať dávné
jazyky a cizím rozuměti dobře jest, než
m-ský třeba napřed umět; Pošetilost jest
honositi se cizím jazykem a m-ský zane-
dbávati. Hkš. M. list, vz Podpůrný. M-ské
řeči jak vyučovati. Vz List fil. VIII. 122. n.
M. masť, voda, balsám, flastr. Mllr. 15., 31.,
43.

Materstvovať- matkou býti, jako matka
vládnouti, als Mutter regieren. Muterstvuj
tak Rusi rodokmenu. Hdž. Rkp.

Mateřunka, y, f. = mateřanka. Laš. Té.

Mutes, a, m. = Matěj. Us.

Matesko, a, m., os. jm. Arch. I. 249.

Mätež, e, f., das Gewirre, der Tumult,
Aufruhr. Slov. Phľd. IV. 18. Medzi tým už
vial po celom gosudarstve duch novej m-že.
Zbr. Lžd. 5.

Mätežničiti = mäteš robiť, revoltiren.
Slov. Zbr. Lžd. 158., 205.

Mätežník, a, m. = odbojce, revolutionär.
Slov. Zbr. Lžd. 6., Lipa III. 48.

Mätežný = zbojnický, revolutionářský,
aufrührerisch. Národa se zmocnil duch m-ný.
Slov. Zbr. Lžd. 127. - Zbr. Div. 4.

Matheid-es, a, m. M. Norb. 1738. Jg.
H. 1. 598., Jir. Ruk. U. 18.



	943

	Mater verborum. Vz Jir. Ruk. II. 18., Sbn. 21., 142., 288., 319. Cf. České glossy v Mat. verb. Podává Ad. Patera. V Praze. 1877., List. fil. V. 79., Jg. H. 1. 11., Hš. Dod. 3., 6., Pyp. K. II. 543., Rk. Sl. Mateř. Na Slov. gt. muž. matera m.: mateře. Bojím sa tej tvojej matera. Nehoden si poznať tej mojej matera. Koll. Zp. I. 288., 262. Odpytujže od otce, matera. Ib. 236. Cf. Ht. Sl. ml. 200.—201. Nemám po- tešenia od otca, matera. Ib. 87. — Přene- sčasné vydávání, dyž otca, mateře není. Sš. P. 139. A keď mi muž povie: Parom ti v m-H! já mu dám odpověď: Nech sa v tvej zaletí. Koll. Zp. I. 7. A tak on na mater a máti naň žaluje. NB. Tč. 203. Svrchky, kteréž nám vystávají po mate- řech našich. NB. Tč 209. Skrze jeho mateř k věrné ruce dán. Arch. II. 304. Odbyl všech vin i za mater; Což měl s mú m-ří činiti. Půh. I. 338., II. 559. Uzřel mater; Vece mateři své. Ev. olom. 265. I sestr i mater. Bellik. Mark. 10. 29. Každú máteř v strastnej voli pro své dietky srdce bolí. Ezp. 1155. Cti mateř. Sv. ruk. 197. Mají mater boky ni u Hory. Pč. 12. Hledáš zbo- řiti mater měst israhelských. Bj. Suďte ma- teř vaši; Otcóm i m-rám; Ot svých otcóv i mater. BO. Otcové i matery. Ch. Za mateř j'mu dávám tě, budiž má i jeho mátě; Ktož (pl.) ctí otce a matery (pl. acc). Hr. ruk. 173., 281. Abych rozlúčil mater od dcery; Jak děti říkají otcóm i m-rám; Kto miluje otce a mateř. Hus I. 235., 328., 441. Netbají, že má chudého otce neb mateř; Miluje otcě, mateř. Hus I. 310., 156. Větší prací, než mnohé matery činie; Hrdé m-ry. Št. Kn. š. 43., 105. — Aj strela mu v materi, kdo mně tú radu dál. Brt. N. p. I. 276. Matera, vz Mater. V MV. nepravá glossa. Pa. Matěra, y, f. = uvařené kroužaly repné. U Sedranice na Mor. Ktk. — M. Opil se na m-ru = na mol. Mor. a slov. Brt. D. 230., Němc. IV. 431., Vck. — Strela do tvej m-ry! Brt. D. 230. — M., y, m. = člověk vychytralý, ferina, lišák, lstivý, úskočný, zlomyslný. To je vám m.! O ty m-ro! Mor. Bkř., Vck., Džl., Brt. D. 229. Mateřanka, — mateří douška, Quendel. Laš. Dšk., Mtl., Škd., Tč. U St. Jičína. Vhl. Mateřčina. Mateřčino, tvoje zvuky jak sú milé, jak srdečné! Prvé slovo, prvý vý- raz, čo som žvatlál po prvý raz, vo mne sa vzývaj večne! č. Čt. 1. 153. Mateří láska, Kká. K sl. j. 197., žalosť. Hod. 55. a. — M. douška t. j. duška, duše, dle lat. thymus serpillum, an &v/og* zna- mená: mysl, duch, vůně. Bdl. Cf. Čl. Kv. 254., Sbtk. Rostl. 17., 276.-277., Slb. 335., Rose. 134., Mllr. 105., Rk. Sl., Č. Kn. š. 260. — M. d. silní a jest ochranou ženců proti hadu. Vz Zbrt. 159. Material grammatický, lexikální, životo- pisný; M. snášeti, sbírati, shromažďovati, pořádati, připravovati. Mus. 1880. 379., 397., 489. M. k slovníku technickému. Tf. Mtc. 293. Materialisační medium. F. Janis. O spi- rit. 16.	Materialismus. Mus. 1887. 542. Mateřica, e, f. = hruška. Mor. Brt. Materie = stavivo. Staví na tvrdú ma- tériu. Zlínsky Brt. Materin. Z m-na dluhu. Půh. II. 226. M-na žalosť. Sv. ruk. 293. Z m-na věství narozen. Ž. wit. Äthan. 226. a. V m-nom dvorci Koll. Materina, y, f., materterra. Sv. ruk. 315. b. — M., vz Mateří douška. Materinský. Klc. Dobrý jako m. mlieko Slov. Rr. Sb. V m-skom životě. Zbr. Lžd. 36. M. řeč. Lipa. 376. Mateřiti, il, en, ení, bemuttern. Sl. les. Cf. Matečniti. Mateřizna. Bž 228., Brt. D. 143. Mateřka, cf. Čl. Kv. 309., Slb. I. 249. Materna. Cf. Sl. les., Slb. 701. — M., y, m., os. jm. Arch. I. 164., Tk. VI. 352., Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. I. 24., II. 278., IV. 372., V. 363. Materňák, u, m. = mateřská t. j. hlavní řeka, z níž se voda odvádí. Horvat. Sd. Materní. Něco m-ních konopí setřeli. Pk. Npj. 79. Maternice. Frázou: ,M. sa mi pohla' označujú akúsi koliku, bolenie brucha. Slov. Phľd. VI. 210. Nejeden med jí velice, až ho trápí m. Koll. Zpv. II. 147. Vz Matka. M. neb čmýra. BO. Materník, vz Slov. zdrav. Materuíkový, Gebärmutter-. M. věneček, patradlo, rozšiřovadlo. Us. Materný. M. počesť. Št. Kn. š 289. M. slitování. Kruml. 66. a. M. konope = ktoré sa neskôr trhajú; poskonné k., ktoré sa prv trhajú. Slov. Rr. Sb. Mateřov, a, m. M. Starý a Nový, Alt-, Neu-Mateřow, vsi u Pardubic. Sdl. Hr. I. 255. Mateřovský, ého, m., os.jm. Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. V. 863. Mateřský, mütterlich. Kos. Čítať dávné jazyky a cizím rozuměti dobře jest, než m-ský třeba napřed umět; Pošetilost jest honositi se cizím jazykem a m-ský zane- dbávati. Hkš. M. list, vz Podpůrný. M-ské řeči jak vyučovati. Vz List fil. VIII. 122. n. M. masť, voda, balsám, flastr. Mllr. 15., 31., 43. Materstvovať- matkou býti, jako matka vládnouti, als Mutter regieren. Muterstvuj tak Rusi rodokmenu. Hdž. Rkp. Mateřunka, y, f. = mateřanka. Laš. Té. Mutes, a, m. = Matěj. Us. Matesko, a, m., os. jm. Arch. I. 249. Mätež, e, f., das Gewirre, der Tumult, Aufruhr. Slov. Phľd. IV. 18. Medzi tým už vial po celom gosudarstve duch novej m-že. Zbr. Lžd. 5. Mätežničiti = mäteš robiť, revoltiren. Slov. Zbr. Lžd. 158., 205. Mätežník, a, m. = odbojce, revolutionär. Slov. Zbr. Lžd. 6., Lipa III. 48. Mätežný = zbojnický, revolutionářský, aufrührerisch. Národa se zmocnil duch m-ný. Slov. Zbr. Lžd. 127. - Zbr. Div. 4. Matheid-es, a, m. M. Norb. 1738. Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. U. 18.