944

Mathematický. M. těleso, Jd., Mj. 5.,
ZČ. 4., operace, ZČ. 8., kyvadlo, ZČ. I.
130 , krystallografie, Krč., odůvodnění, roz-
boR, Stč. Zem. 454., 455., páka, Mj. 73., Ra-
meno páky. Mj. 73.

Mathematik = komu se vše v mozku
mate, blázen. Bdl.

Mathematisovati, mathematisiren. Zvuk
m. Dk. Aesth. 218.

Matheol-us, a, m. M. Jan, kněz 1580.
Jir. Ruk. II. 18.

Mathiad-es, a, m. M. Václ., farář 1611.
Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. II. 18. — M. Pav.
1593. Jg. H. 1. 598., Jir. Ruk. ib. — M. Jan,
vz Račenský. Vz o nich také v Jir. Ruk.
11. 18.

Mathias Bohusl. 1619. Jg. H. 1. 598.

Mathiáš, e, m. Sv. M. v žalář vsaditi
kázán. Ap. Š. 89.

Mathioli Petr Ondř., slavný vlaský lé-
kař. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 79.

Mathon, a, m. M. Frant., dr. a ředitel
realky v Brně, nar. 1828. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 200., Bačk. Př. 168., Rk. Sl., S. N.
Mathús = Matouš. List. z r. 1528.

Máti, mátě, máť. Lit. motê, strněm. mou
ter. Mkl. aL. 106., Mkl. Etym. 184. M. be-
Ruht auf matê aus mater. 1b. 25. Vzorec vz
v Bž. 102. Máti. Hr. ruk. 5., Žvt. otc. 49 b.
Mátě. Alxlv'. v. 56. (HP. 91.), Hr. ruk. 147 ,
157.. 159., Pč. 34., Kam Kdo máť moje?
Čch Mch. 65. Máti má. Ž. wit. 26. 10.,'50.
7. Stacbu také máti jeho a sestra mateře
jeho. Ev. olom. 265. M cizí = macecha.
Sš. Z lože mateře mé. Ib. 138. 13. Nad
mateří svú. Ib. 130. 2. Prečo ťa radšej
mám ako otca, mať? Sl. ps. 220. Jeho ma-
fie. BO. Duly by se panny svolati, kerá by
mu byla máti. Šš P. 156. Byla sem u máti
na vás žalovati; A na máti volalo; Na
prahu té stála, s máti se žehnala; Spíše
zapomenu na máti. Sš. P. 162., 163., 454 ,
467. (Zde Máti nesklonné). Otec, mať mu
zomreli. Koll. Zp. I. 9. Mať moja, mať moja
za dvoma horama, už ma hlávka bolí, co
plačem za vama. Sl. spv. III. 83. A těm
jest mátě jeho dala za to sýry. Pč. 4. Všeho
národu mátě. 14. stol Mnč. Rozm. 19. Ja-
kéž matě takež i dci jejie. BO. Otec neb
mátě; Mátě má učiti dietě; Otec a mátě
divili sú se; Velí-li otec neb mátě dceři.
Hus [. 91., 371., II. 24., 31. a j. Našiel si
čert výhovôrku, prečo starú mať zabil, že
bolo tma v pekle (o lháři). Zátur. Lakom-
ství jest mátě všech zlostí. Troj.

Matiáš, vz Matyáš.

Matiáško, a, m. = Matěj. Slov. Pokr.
Por. II. 90

Matice = plodící hmota. Č. — M v me-
dian , matrice u zámečníků. Vz Včř. Z. II.
36. M. nápravní, die Achsenmutter. — M-
granátová = hadec vrostlými granáty če-
skými. Zhlk. — M. česká zřízená r. 1831.
Vz Ukaz. 29.-32., Bačk. Pism. I. 315., Pyp.
K. II. 383., 387, Tf. Mtc. 293., Zl. Jg
276.-281., 309.—317.. 336.-346., 349 , 352.,
400., Bačk. Pis. 929., Rk. Sl. M. moravská.
Pyp. K. II. 437., Tf. Mtc. 254., Rk. Sl.
Dějiny M. české sepsal K. Tieftrunk. 1881.
M. žáků, die Schiilerlade, cechovní, Zunft-

lade. Dch. M. slovenská. Vz Pyp. K. I. 244.,
II. 543., Tř. Mtc. 253., 259. O jiných slovan.
m. vz Tf. Mtc. 293., Rk. Sl. M. školská
(ústřední česká) zřizuje a vydržuje obecné
i střední školy v okresích německých a
smíšených; střední v Opavě a v Uher. Hra-
dišti. — M. = na másle opečený chléb. M.
se dělají o letnicích v Klat. — M., sam.
u Sobotky.

Matičiar, a, m. = přívrženec, člen Ma
tice. Slov. Čžkž. II. 27.

Matičár, a, m. = matičiar. Ntr. VI. 330.
Na Slov. nadávali údům a přívržencům Ma-
tice slovenskej či uvedomelým národovcom
slovenským m. Ale sa presvedčili, že ti,
ktorým do matičiarov nadávali, ctia šľapeje
otcov. N. Hlsk. IV. 110.

Matičin výbor (= matice). Bdl. ŽEr. 52
— M. = matčin. Včeras byla matičena a
dneska juž se moja žena. Sš. P. 798.

Matička. M-čko kolenatá (zvolání)! Us.
Dbv. M-čko skákavá (diveni-se)! Us. Tkč.
Obtúlá (objímá) m-čku (zemi. O opilém).
Us. Je-li na m čku boží (25/3) mráz, podaří
se ovoce a víno. V Bystersku. Sn. M. zrna.
KP. V. 212. Mezi m-kama (svatky panny
Marie) Us. Rgl.

Matiěkovati se = opíjeti se. Us. Rgl.

Matiční, -ný. Vz Matičin, Maticový. M.
měřítko, dělení, ZČ. I. 17., 29., klíč, voda,
Grund-, Us. Pdl.; dům (Matice). Dch.

Matie, n. = jmění. Slov. Phľd. III. 540.

Mátie, vz Máti.

Matijka, y, f. = matička. Jedno (jablíčko)
dal svej matijče, druhé svej sestřijce. Sš.
P. 752.

Matík, a, m., os. jm. Pal. Děj. III. 3.
266., 106., III. 2. 345., Tk. IV. 463., VI. 32.

Matikové listy prostředek močepudný.
Vz Slov. zdrav.

Matin, a, o, Mutter- Slov. Ssk. M. fortel.
Koll.

Matina, y, f. = matenina. U Olom. Sd.

Matinník, u, m., der Mutterkrampf. Šm.

Matinoha, y, m ,ein ungeschickter Mench,
Tölpel. U Olom. Šd. Vz násl. — M. =
mylný jilek, lilek, lolium perenne, der Lolch.
Mllr. 62. Vz Matonoha.

Matinohý, scbleppfiissig. Lpř

Matinožka, y, m., vz Matinoha, Matonoh.

Matisko, a, n. = Matěj. Sb. sl. ps.

Matizeň, zně, f. = mateŕizna. Ale meno
Slováka je jediná naša otčizeň a m. Slov.
Hdž. Ds. 88.

Matizna, die Mutterwurzel, rostl. Cf.
Slb. 596., Mllr. 75., ČI. Kv. 344.

Matiznový M. pravda (materiálni). Jg.
Slnosť. 91.

Matka, máma, maměnečka, mami, ma-
mičenka, mamina, mamlenka, mamočiéka,
manka, maňka, mamužička, matuška, ma-
muš, mamuša. Vz Márna, Mateř, Máti, Šrc.
229., 233—240., 252., 260., 270., Kram.
Slov., Cor. jur. IV. 3. 2. 422., Mkl. Etym.
184., Rk. Sl. Učinil ji matkou. Dch. Dal
jsem to jeho starej mactě (matce). U Mo-
šova na Slov. Koll. IV. 105. Co je po té
matce, dyž není od srdce. Sš. P. 161. Otce
kdo zarmoutí nebo matku svou, toho metly
hněvu páně neminou. Hkš. M. boží (25/3)