946

Matoul, a, m. = rybník u Oulibic. Blk.
Kfsk. 536.

Matoulek, lka, m. = motýlek. U Polné.
Olv.

Matouš. Krásné počasí na sv. Matouše
vydrží ještě čtyry neděle. Us. Tč. Na sv.
Matouše každé jabko se ukouše. U Hořic.
Hk. Je-li na sv. M-še pěkný den, mají vi-
naři naději na dobrou sklizeň. Us. Tč. Kdo
nezaseje do sv. M-še (²¹/₉.), nemá-li starého,
nového nekouše (po pozdější rži nic není).
Zlínsky. Brt. Dětská říkadla: 1. Matouš,
štyry kočky zakous, pátou hodil do pekla,
ona se mu upekla. 2. Čteme u sv. Matouše:
Kdo nemá chleba, ať ho nekouše. Brt. Dt.
110., 133. — M., os. jm. Mus. 1880. 256.
M. z Chlumčan. Vz Výb. II. 1099. a násl.
—- M., Mathäusthal, sam. u Pacova.

Matoušek, ška, m., os. jm. 1517.— M.,
dr. lékař., +. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 196. —
M. Jos., stud., přispěl do tohoto slovníku.
(Mtš.).

Matoušovský Mlýn u Tábora.

Matoušův. Staň se vůle M-šova = budiž.
Us. Kmk. Povíd. II. 2. 67.

Matovati. Figura matuje (ve hře šachové).
Světz. 1869. 76.

Matover, u, m., eine Schafkrankheit. Šm.

Mátovitý. M. rostliny, menthoideae: máta,
polej, karbinec. Rstp. 1161., 1164.

Matový. M. síť (ve hře šachové). Světz,
1869. 68.

Mátožení, n., vz Mátožiti.

Mátožiti, il, en, ení = strašiti, vz Má-
tati, Mátoha; lháti, mámiti, blouzniti. Ne-
víte, čeho žádate, o zemském království
sníce a mátožíce. Sš. Mr. 47. Kdo v rúhavej
nevěře mátoží, nech si otvorí ludnatý chrám
boží. Trok. 15. Lud len m-ří, kam se hrne,
padá. Ib. 36.

Mátožka, y, m. = kdo se mátoh bojí,
strašpytel, bázlivec. Tento m. zazel opálený
peň a konár a mal hotového s vatrálom
v ruke Jánošíka. Chlpk. Dramat. 42.

Mátožník = člověk mátoze podobný. Vz
Mátoha. Koll. Zp. I. 422.

Mátožný roj přízraků. Msn. Or. 18. M.
reptání. Zbr. Lžd. 98.

Matra = materská hora. Pokr. Pot. II.
143. — Koll. Zp. I. 14., Rk. Sl.

Matřan, vz Matranec.

Matranec, nce, m. = Matřan, obyvatel
Matry. Hol. 263

Matras, a, m., os. jm. Arch. I. 417., IV.
343., Tk. V. 249. — M., u, m. = žíněnka.
Sv. ruk. 100.

Matrice. Lití litery do matrice. Sf. III.
256. Cf. Matka.

Matriční, Matrikel-. M. list, taxa. Bor.,
opis. Šd. Vz Matrika.

Matričný, ého, m. = kdo sepisuje ma-
triky, der Matrikenführer. Šd.

Matrika křestní, oddávací, úmrtní, vo-
jenská, Bor., fakultní (fakulty). Us. Pdl. M.
říšská. R. 1422. musil se každý úd říše
zavázati k vypravení a udržení na svůj Ná-
klad jistého počtu branných lidí v poli
proti husitům. Popis všech těchto jmen a
čísel jest ona pověstná m. říšská. Pal. Děj.
III. 2. 167. Cf. Rk. Sl.

Matrikář, e, m., der Matrikenführer. Rk.

Matrikat, vz Matrykat.

Matrikularní M. příspěvky do matriky
německého spolku. S. N. V. 180.

Matrikule, vz Matrika.

Matrinka, y, f., der Bronzpilz. U Uh.
Hrad.

Matronský, Matronen-. Šm., Bern.

Matrovice, Matrowitz, sam. u Ml. Bo-
leslave. PL., Rk. Sl.

Matrovičky, zaniklá ves v Boleslavsku.
Rk Sl.

Matrta, y, f. = hloupá ženská (nadávka).
Val. Vck.

Matrykat, u, m. Tak nazval Václ. Ko-
ramla spis o svátosti oltářní proti kacířům
od nejmenovaného bosáka asi r. 1489. vy-
daný. Jest to appellativum (= matloky), je-
hož Koranda užívá na označení také spisů
pikhartských. Mus. 1884. 528 , 530. V svých
m-tiech položili mnohé klamy. Krnd. 33. a j.

Matt. Mattes Glas, pošlé sklo. Mor.

Mattuš, e, m., os. jm. — M. Karel, dr.
a advok., říšský poslanec, naroz. 1836. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 184., Rk. Sl., S. N.

Matula = Matouš. Brt D. —- M. = ne-
motora. Brt. D., Vrů., Škd. — M. Jos.,
studuj., přispěl do tohoto slovníku. (Mtl.).

Matule, e, m., os. jm. Mus. 1880. 255.,
33.

Matulíček, čka, m., os. jm. Pk. MP.
106.

Matulík, a, m., os. jm. Šd.

Matuua, y, f., die Giessmutter, Matrize
beim Schriftgiesser. Am.

Matura = maturka, maturitní zkouška.
Tč.

Matuřeti. V MV. nepravá glossa. Pa.

Maturista, y, m. Umřel Jak. Vršovský,
m. tejnský a bratR. Let. 357.

Maturitní, vz Maturita. M. práce (pí-
semní), taxa, vysvědčení atd. Us. Pdl.

Maturka, y, f., vz Matura. S. N. V. 182.

Maturovati = maturitní zkoušku sklá-
dati. — jak: s vyznamenáním. Us. Tč.,
Prk.

Maturý, alt. Pass. 935.

Matuša, dle Bača = Matěj. U Kyjova.
Rgl.

Matušek, ška, m. = smilka tuhá, nardus
stricta, das Bürstengras. Slb. 162.

Matuška, y, f. = matka. Kos., Kutn., Sldk.
196., Lipa 274. — M., y, m., os. jm. Žl. Jg.
160.

Matušovský. M. hruška. Mor. Brt.

Matutin-um, a, n. = jitřní, das Matutin,
čásť breviaře. Hý.

1. Matyáš, Dobiáš, turčánovy kyty máš,
sochorem se opasuješ a měchem se podpí-
ráš (dětské říkadlo). Km. 1886. 593., Brt.
Dt. 111.

2. Matyáš z Hraběšína, bakal. 1545.; M.
Bohuslav, vz Jičínský M. B. Jir. Ruk. II.
18.—19.

Matyášovský,ého, m., os.jm. Blk. Kfsk.
1362., Sdl. Hr. IV. 90., V. 261.

Matynka, y, f. = matenka. — M., y,
m. = kdo plete páté přes deváté, der Wirr-
kopf. Jdr., Sd.